image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
Management povodňových rizik
v česko-saském pohraničí

image
Management povodňových rizik
v česko-saském pohraničí

image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
1
PŘEDMLUVA
VážEné čtEnáŘky, VážEní čtEnáŘi,
v česko-saském pohraničí protínají hra-
nice obou států, příhraničních regionů
i obcí četné vodní toky a jak na základě
našich zkušeností víme, žádné politické
či administrativní hranice povodně
nezastaví. Již tento rok jsme zažili povo-
deň (Což se potvrdilo i v tomto roce),
v červnu 2020 způsobily dlouhodobé
srážky povodně v mnoha částech Čech
a východního Saska. Záplavy se výz-
namně dotkly i projektového území rozprostírajícího se v okolí
Frýdlantu a v údolí řeky Smědé. Během 24 hodin napršelo v Jizer-
ských horách více jak 100 litrů vody na metr čtvereční. Extrémně
vydatný déšť zvedl hladinu i na Lužické Nise na německé a polské
straně. Našich českých sousedů se situace dotkla s větší razancí:
vznikly miliónové škody, došlo ke ztrátám na životech.
Pro vodní toky v příhraniční oblasti se jednalo o typickou povod-
ňovou událost kdy vysoká intenzita srážek způsobuje velkou
intenzitu odtoku a výrazně zkracuje dobu pro včasné varování.
Absolutní ochrana před povodněmi neexistuje. Každý člověk
proto nese velkou odpovědnost za preventivní opatření nejen
vůči sobě samému, ale i vůči svému okolí. Přístupy a opatření na
jednom místě často významně ovlivňují situaci i na dalších mís-
tech v povodí. Spolupráce a výměna zkušeností mezi sousedy,
včetně přeshraničních je velmi významná, protože nebezpečí je
vždy lepší čelit společně.
Cílem projektů STRIMA a STRIMA II bylo právě posílení tohoto
typu spolupráce v česko-saské příhraniční oblasti. Dlouhodobá
spolupráce byla zavedena především na úrovni obcí. Během doby
realizace obou projektů se mimo jiné podařilo vyvinout metody a
možnosti zjišťování potenciálních škod a identifikovat a zhodno-
tit opatření směřující k jejich snižování. Nyní nastala chvíle, kdy
bychom tyto hodnotné poznatky rádi předali zástupcům obcí, a
jejich obyvatelům na obou stranách hranice. Prostřednictvím této
brožury Vám chceme podat přehled o výsledcích a hodnotných
nástrojích, které vznikly v uplynulých letech v rámci aktivit pře-
shraničních projektů STRIMA a STRIMA II. Chtěl bych Vás vyzvat k
jejich využívání a apelovat na to, abyste nepodceňovali důleži-
tost vlastní odpovědnosti za realizaci preventivních protipovod-
ňových opatření.
norbert Eichkorn
,
prezident Saského zemského úřadu
životního prostředí, zemědělství a geologie

image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
2
integrovaný management povodňových
rizik si klade za cíl, v co největší míře snížit
nebo omezit riziko vzniku povodní, či jim
zabránit.
Dr.habil. Uwe Müller, Saský zemský úřad
životního prostředí, zemědělství a geologie, 2013

image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
3
Předmluva
1
Projekty STRIMA a STRIMA II
4 – 5
Česko-saský management povodňových rizik
Jak velká škoda může vzniknout – a můžeme její rozsah zmenšit?
6 – 7
Snižování povodňových škod na obytných budovách
8 – 9
Snižování povodňových škod na technické infrastruktuře
10 – 11
Snižování povodňových škod na využívané půdě a pozemcích
12 – 13
Snižování povodňových škod prostřednictvím komunikace
14 – 19
ObsAh

image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
4
stRiMA
Doba realizace projektu:
04 / 2013 – 02 / 2015
Projektoví partneři:
Saský zemský úřad
životního prostředí,
zemědělství a geologie
Agentura regionálního
rozvoje Liberec
Zemské hlavní město Drážďany,
úřad životního prostředí
Finanční podpora:
Projekt byl podpořen finančními prostředky operačního
programu Cíl 3 – Program na podporu přeshraniční spolu-
práce 2007-2013 mezi Českou republikou a Svobodným
státem Sasko.
stRiMA ii
Doba realizace projektu:
06 / 2017 – 12 / 2020
Projektoví partneři:
Saský zemský úřad
životního prostředí,
zemědělství a geologie
Agentura regionálního
rozvoje Liberec
Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung
Univerzita Jana Evangelisty
Purkyně v Ústí nad Labem
České vysoké učení technické v Praze
Finanční podpora:
Projekt byl podpořen finančními prostředky operačního pro-
gramu Interreg V A - Program na podporu přeshraniční spo-
lupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko,
Ahoj sousede – Hallo Nachbar, 2014 – 2020.
PROjEkty stRiMA A stRiMA ii
Česko-saský management povodňových rizik

image
image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
5
Jmenovaní projektoví partneři se spojili, aby se v rámci projektů SRIMA a
STRIMA II společně zasadili o zintenzivnění a prohloubení přeshraniční spo-
lupráci zejména na úrovni obcí a nastolili pravidelnou a dlouhodobou spo-
lupráci obou sousedů. Těžiště projektu STRIMA spočívalo v rozvoji vědec-
kých metod pro zjišťování potenciálních škod způsobených povodněmi.
Návazný projekt STRIMA II se pak za využití výsledků projektu STRIMA sou-
středil na další vývoj a výzkum sloužící k jejich doplnění a rozšíření. Jedním
z cílů projektu STRIMA II bylo, aby i v době, kdy povodně reálně nehrozí,
nepřestala být věnována pozornost neustálému zlepšování účinných pre-
ventivních opatření a obyvatelstvo neztrácelo povědomí o možné exis-
tenci a výskytu povodní a přívalových srážek.
PARtnEŘi sE V RáMCi sPOLUPRáCE
sOUstŘEDiLi ZEjMénA nA násLEDUjíCi téMAtA:
Snižování povodňových škod na
obytných budovách
Snižování povodňových škod na
infrastruktuře
Snižování povodňových škod na
využívané půdě a pozemcích
Snižování povodňových škod
prostřednictvím
komunikace
Projektový tým na setkání v Drážďanech.

image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
6
jAk VELká škODA MůžE VZniknOUt … ?
Absolutní ochrana proti povodním neexistuje. každé pro-
tipovodňové opatření může být kapacitně vyčerpáno a
následně dojde k zaplavení staveb, infrastruktury, půdy a
pozemků nacházející se za ním. škody, které mohou v pří-
padě povodňové události vzniknout, je možné předem určit.
To, jak velké jsou škody, které na budovách, dopravní a vodohos-
podářské infrastruktuře a na půdách využívaných k zemědělským
účelům nebo k lesnímu hospodářství vzniknou, nezáleží pouze
na délce trvání povodní a na tom, do jaké výšky vystoupala hla-
dina toku, ale především také na poloze (expozici) a povaze zkou-
mané problematiky: v případě budov a dopravní infrastruktury
hrají rozhodující roli použité materiály, druh, stáří a jejich stav.
U environmentálních veřejných statků a u ploch využívaných pro
zemědělské účely a účely lesního hospodářství mají rozhodující
význam sklon terénu, půdní vlastnosti, druh vegetace/plodiny a
také roční období ve kterém k povodňové události dojde.

image
image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
7
... A MůžEME jEjí ROZsAh ZMEnšit?
Existuje řada možností a strategií, jak cílenými preventiv-
ními opatřeními prováděnými na budovách, infrastruktuře
nebo mimo zástavbu snížit potenciální škody! V rámci díl-
čích aktivit projektu stRiMA ii byly propočítávány účinky
různých protipovodňových preventivních opatření týkají-
cích se budov, infrastruktury a zemědělských ploch.
tři strategie přístupu k různým typům povodňových
nebezpečí v rámci zastavěného území:
Vyhnout se
Nejlépe se staví v místech, kam nemůže
dosáhnout voda. Dosahu vody je možné se
vyhnout také tím, že se vyvýší terén, stav-
by se umístí např. na piloty či na násyp.
Odolat
V oblasti nacházející se v záplavovém úze-
mí, mohou stavební opatření chránit např.
otvory, kterými by mohla do budov vnik-
nout voda budovat tak, aby proti tomu
byly odolné a daly se bezpečně uzavřít.
Stavby musí být zakládány tak, aby byly za-
bezpečené proti vztlaku.
Přizpůsobit se
Někdy je cílené zatopení budov a jiných
staveb nezbytné. Snížit škody v tomto pří-
padě pomůže dobrá příprava, vhodné
stavební materiály a těmto okolnostem
přizpůsobené využití (vnitřku budov).
Při využití znalostí týkajících se potenciálních škod, mohou být
vypočítány i účinky protipovodňových opatření a možné stavební
úpravy. Výsledky těchto výpočtů mohou v případě budov a infra-
struktury sloužit jako podklad pro rychlé a precizní prognózy škod,
při sledování hospodárnosti ochranných a preventivních opatření
i jako datová základna pro evidenci škod a informační systémy.
Zemědělcům pak mohou posloužit jako pomůcka při výběru plo-
din v rámci osevních postupů či metod hospodaření nebo je
mohou podpořit při identifikaci vhodných míst pro realizaci
maloplošných retenčních opatření.
I mimo zastavěná
území
existují
četné možnosti, jak
působení povodně
zmírnit a tím mini-
malizovat
škody.
Jednou z možností
jsou například pří-
rodě blízké úpravy vodních toků a povodí: strukturované
široké říční koryto s nivami brzdí rychlost odtoku a umožní
vodě včas vybřežit tam, kde dojde jen k malým škodám. Jest-
liže se velká část srážek vsákne v místech, kam prvotně
dopadla – do pole, zelené střechy nebo v zahradě – zpomalí
se odtok směrem k vodním plochám a tokům. Tím se sníží
nebezpečí vzniku povodní a zároveň se navýší potenciál bio-
logické rozmanitosti.

image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
8
snižování povodňových škod na obytných budovách
jaká stavební řešení napomáhající ochraně před povodněmi
jsou vhodná zrovna pro můj stavební objekt a jak docílím
jejich maximálního účinku? Odpověď na tyto otázky mohou
odborní plánovači, projektanti, majitelé domů a dotčené
osoby nyní nalézt s pomocí informačního sytému FLOOD.bi!
V případě budov, je možné snížit riziko povodňových škod kromě
jiného i jejich předvídáním již ve fázi plánování. Přestože je
tomuto tématu věnováno velké množství informačních materi-
álů, dotčení aktéři a majitelé tato opatření napomáhající snižo-
vání škod realizují jen velmi zřídka a často s jejich realizací váhají.
To je způsobeno kromě jiného i absencí nástrojů, pomocí kterých
by bylo možné účinek a efekt mnoha individuálních a kombino-
vatelných řešení určit, a to ještě předtím, než se k plánování a
realizaci samotné vůbec přistoupí.
S FLOOD.Bi byl vytvořen online informační systém, který poskytuje
informace a základní doporučení týkající se možností protipovod-
ňové prevence ve stavebnictví. Odborní plánovači, projektanti,
majitelé domů a dotčené osoby jeho prostřednictvím získají
informace o potenciálních škodách způsobovaných povodněmi
v závislosti na typu budovy a o potenciálech jejich možné redukce,
a to speciálně pro svůj stavební objekt. Webová aplikace Flood.Bi
zprostředkovává na bázi rozlišování různých typů obytných budov
informace o potenciálních škodách způsobovaných povodněmi
a popisuje účinek individuálně zvolených preventivních opatření.
V rámci projektu STRIMA II byl systém FLOOD.Bi exemplárně zpra-
cován pro potřeby projektového území, v budoucnu by měl být
později rozšířen na celé území Saska a s ním i na české území souse-
dících krajů, tzn. Karlovarského, Libereckého a Ústeckého, a to za
předpokladu, že dotčené subjekty poskytnou požadovaná data.
Zodpovědný partner: Saský zemský úřad životního prostředí,
zemědělství a geologie a Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung
Příklad vodotěsného uzávěru otvorů, v tomto případě u podzemní
garáže (strategie “odolat”).

image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
9
simulace škod způsobených povodněmi na budovách a
opatření vedoucí ke zmenšení rozsahu těchto škod,
funkčnost informačního nástroje Floodbi
Metodický podklad vytvořený projektovým partnerem Institut
für ökologische Raumentwicklung (IöR), je speciálně pro tyto
účely vyvinutá syntetická metoda, která prostřednictvím virtu-
álního postupného zaplavování charakterizuje zranitelnost
dotčené budovy. Na základě konstrukčních a stavebně technic-
kých vlastností staveb, jsou pak pro každý stupeň míry zapla-
vení identifikovány potenciální škodní mechanismy, zjišťován
rozsah případně nutné sanace a kalkulovány náklady, které by
musely být vynaloženy na odstranění škod způsobených
povodní. Tento přístup je srovnatelný s principem vypracování
inženýrského znaleckého posudku a současně otevírá možnost
zohlednit účinnost stavebních a technických opatření směřují-
cích ke zmírnění škod způsobených povodněmi.
V rámci webové aplikace je tato metoda rozšířena o funkci,
která zahrnuje katalog vzorových stavebních řešení včetně
ekonomických efektů těch to opatření. Propojení těchto vzo-
rových řešení se syntetickými škodními funkcemi poté umožní
individuální kombinace opatření pro stávající a plánovaný stav
a charakterizaci snižování škod. Kromě toho může být na
základě ekonomického a technického hodnocení několika
možných variant podpořen výběr nejvhodnějšího řešení.
Informační nástroj FLOOD.Bi využívá k odhadu účinků preventivních stavebních opatření syntetické škodní funkce vyvinuté projektovým
partnerem IÖR. Tři základní strategie preventivních opatření objasňují charakteristické změny funkcí a účinky stavebních preventivních
opatření na zranitelnost budov.

image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
10
snižování povodňových škod na technické infrastruktuře
POVODŇOVé škODy nA DOPRAVní inFRAstRUktUŘE
Povodňové škody nevznikají pouze na budovách nebo na
zemědělsky využívaných plochách, ale také na dopravní
infrastruktuře. tyto škody jsou velmi významné hned
z několika důvodů: dochází k podstatnému dílčímu omezení
pro účastníky dopravního provozu, které je doprovázeno
finančními škodami.
Zejména v případě malých vodních toků nebo v hornatých regi-
onech, kdy silnice v úzkých údolích bezprostředně lemují koryta
potoků a řek, resp. se nachází přímo v záplavovém území, mohou
v závislosti na intenzitě proudění jejich zatopením nebo podem-
letím vzniknout rozsáhlé škody. Aby bylo možné zjistit, jaký vliv
na rozsah škod mají stavební specifikace nebo geografické rám-
cové podmínky, byly zkoumány různé technologie stavby silnic
a typické projevy škodních událostí. Tím bylo možné vysledovat
mechanismy vzniku škod a zjistit možnosti, jak tyto školy elimi-
novat. Za tímto účelem byla vyvinuta metoda, která hodnotí zra-
nitelnost dopravních cest na základě malé odolnosti různých
typů jejich krycích vrstev proti působení povodní, a přitom byl
brán zřetel na způsob jejich zapojení do terénu. Podrobněji byly
zkoumány pilotní oblasti náležející k aglomeraci měst Drážďany
a Frýdlant. Podle šetření prováděných přímo na příslušných
místech bylo možné identifikovat vzorová opatření vedoucí
k redukci vzniku škod.
Zodpovědný partner: Leibniz-Institut
für ökologische Raumentwicklung
Typické škodní projevy a příklady zranitelnosti dopravní infrastruktury v potenciálním záplavovém území řeky Smědá na
Frýdlantsku

image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
11
POVODŇOVé škODy nA VODOhOsPODáŘské
inFRAstRUktUŘE
V průběhu minulého století docházelo k neustálým zásahům
do trasy vodních toků, ať už za účelem získání pozemků
nebo z důvodu stabilizace jejich dna a zpevnění břehů či ve
jménu ochrany proti povodním, kdy docházelo k napřímení
jejich koryt a omezení jejich hydraulické účinnnosti. V
případě povodňových událostí jsou takto provedené zásahy
právě často tím důvodem, proč je okolí vodních toků značně
poškozeno. Zároveň s tím jsou často poškozena i samotná
koryta řek a potoků, která tak musí sanována pomocí
vynaložení velkých finančních prostředků.
Stavební objekty musí v rámci svého provedení splňovat určité
funkce a být odolné proti zvýšeným průtokům a z nich vycháze-
jícímu zatížení. To platí zejména v případě malých vodních toků
s velkým podélným sklonem. Při překročení hraničních hodnot
zatížení jsou v závislosti na intenzitě povodňové události inicio-
vány mechanismy, které mohou vyvolat vznik škod. V rámci pro-
jektu se na základě analýzy účinků podařilo k reprezentativnímu
vzorku různých stavebních technologií přiřadit typické škodní
projevy a v úsecích vodních toků identifikovat okrajové podmín-
ky, které jsou pro vznik škod podstatné a ovlivňují i jejich rozsah.
V návaznosti na tento postup byly systematizovány možnosti
adaptace, které byly shrnuty do příručky doplněné o přehledy
opatření. Tato příručka nabízí vhodné nástroje, s jejichž pomocí
by bylo možné v budoucnu na vodních tocích udržitelným
způsobem minimalizovat jejich poškození.
Zodpovědný partner: Leibniz-Institut
für ökologische Raumentwicklung
Masivní a nekoncepční zpevňování břehů |Vizualizace okrajových podmínek podstatných pro vnik škod a zranitelnost v oblastech re-
alizace případových studií

image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
12
snižování povodňových škod na využívané půdě a pozemcích
i pro zemědělství představují povodně takové nebezpečí,
které by mělo být bráno vážně, protože s klimatickými změ-
nami souvisí nárůst četnosti a intenzity škodních událostí.
V rámci dosavadního výzkumu byly jen zřídka sledovány
hospodářské škody na zemědělských plodinách nebo byly
zahrnuty jen na základě hrubého odhadu. Proto byly v rámci
projektu vyvinuty metody, s jejichž pomocí.
Důležitými faktory pro určení míry škod jsou především: doba, po
kterou povodeň trvala, výška hladiny, poloha a vlastnosti povodní
dotčeného území. Kromě toho jsou v případě ploch využívaných
pro zemědělské účely rozhodující půdní vlastnosti, druh vege-
tace/plodin a roční období, ve kterém k události dojde. Sebraná
data, prognózy škod a úvahy o hospodárnosti jsou zajímavé
zejména pro zemědělce. Slouží jako pomůcka při výběru osevních
postupů nebo metod hospodaření a podporují identifikaci stano-
višť vhodných pro maloplošná retenční opatření. Tím mohou být
cíleně snižovány škody způsobené povodněmi, jako je například
přímá škoda na plodinách a tím snížení výnosu.
stUDiE nA téMA POVODŇOVÝCh škOD
nA PLOCháCh VyUžíVAnÝCh k ZEMĚDĚLskÝM ÚčELůM
Tento přístup zohledňuje zranitelnost jednotlivých druhů plo-
din a vývoj rostlin v rámci ročního období, ve kterém došlo k
povodňové plodinsti. Díky tomu je pak možné odvodit dopo-
ručení podílející se na snižování škod díky vhodnému způsobu
obhospodařování půdy. Mimo to je i možné odhadnout po-
tenciální kompenzace nebo zjistit ekonomické škody spojené
s posunutím ochranné hráze či s poldry sloužícími k zachycení
povodňové vlny.
Zodpovědný partner: Leibniz-Institut
für ökologische Raumentwicklung
Příklad karty povodňových škod pro měsíc červen s použitím
škodní funkce dle specifik kultur (celková škoda 634 tis. EUR)

image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
13
kAtALOG PŘíRODĚ bLíZkÝCh PROtiPOVODŇOVÝCh
OPAtŘEní
Za účelem snížení negativních dopadů povodňových událostí
byly doposud vyvinuty katalogy opatření, které se orientují pře-
vážně na technická opatření. Synergické efekty mezi opatřeními
orientovanými na přírodě blízkou protipovodňovou ochranu při-
tom mají velký význam, a to z toho důvodu, že vhodným obhos-
podařováním půdy je možné výrazně podpořit zadržení vody
v krajině. Aby bylo možné těchto synergických efektů využít, byl
vyvinut „Katalog přírodě blízkých protipovodňových opatření“.
Je užitečný jak pro obce a správce vodních toků, tak i pro širší
veřejnost. U každého opatření jsou popsány funkce, možnosti
umístění, náklady a další aspekty ekologických benefitů. Jedná se
o pomocný nástroj pro každou studii týkající se struktury krajiny.
Slouží rovněž správcům vodních toků během rozhodovacích pro-
cesů. V online verzi katalogu:
http://voda.arr-nisa.cz
jsou k dispo-
zici také informace o možnostech financování.
Zodpovědný partner: České vysoké učení technické v Praze,
Agentura regionálního rozvoje Liberec
WiRtsChAFtLiChE bEWERtUnG DER nAtURnAhEn
EkOnOMiCké hODnOCEní PŘíRODĚ bLíZkÝCh
PROtiPOVODŇOVÝCh OPAtŘEní
V České republice čelí realizace přírodě blízkých protipo-
vodňových opatření různým výzvám. Problém představuje
především malé povědomí o významu těchto opatření. To se
většinou odráží v nedostatečné veřejné a finanční podpoře
realizace těchto opatření. Ekonomické hodnocení opatření
může být využito k dosažení většího povědomí o významu
těchto opatření a následné podpory jejich realizace. V rámci
projektu byla vyvinuta základní kostra ekonomického hodno-
cení přírodě blízkých protipovodňových opatření a posléze
byla otestována v rámci pilotní studie v povodí Olešky. Hod-
nocení zahrnuje vedle nákladů a užitků také jiné dopady,
zejména nefinančního rázu, které mají významný vliv na
životní prostředí a kvalitu života. Metoda spočívá v použití
konceptu ekosystémových služeb a hodnocení užitků/služeb
v peněžních jednotkách. Výsledky případové studie v povodí
Olešky ukazují, že investice do přírodě blízkých protipovodňo-
vých opatření mohou mít užitek pro celou společnost.
Zodpovědný partner: Univerzita Jana Evangelisty
Purkyně v Ústí nad Labem
<
Mapa
pilotní
oblasti:
Oleška
povodí

image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
14
ZLEPšit systéM VčAsnéhO VAROVání A OChRAnU
PŘED kAtAstROFAMi
na větších tocích jako je Labe nebo Odra je hlásná a předpo-
vědní povodňová služba na bázi měření hladiny velmi dobře
zavedená a spolehlivá. V rámci projektového území ovšem
existuje mnoho malých povodí, ve kterých se povodně
velice často objevují po intenzivních srážkových epizodách
ve velmi krátkém sledu. Za těchto podmínek není možné
poskytnout spolehlivé předpovědi vývoje hladin vodních
toků. Pro malá povodí má však velký smysl regionální odhad
povodňových nebezpečí, který může výrazně zlepšit proti-
povodňovou prevenci.
systéM VčAsnéhO VAROVání V sAskU
V Sasku existuje od roku 2017 systém včasného varování před
povodněmi, který doplňuje tradiční systém včasného varo-
vání před povodněmi vycházející z měření stavu vody a varuje
před maloplošnými povodňovými epizodami vyvolanými
vydatným deštěm. Toto včasné varování před povodněmi
zahrnuje aktuální srážkové předpovědi. Saský systém včas-
ného varování před povodněmi je komukoliv přístupný přes
webové stránky Zemského povodňového centra (Landesho-
chwasserzentrum).
Zodpovědný partner: Saský zemský úřad životního
prostředí, zemědělství a geologie
MOžnOsti AUtOMAtiZOVAnéhO PŘEshRAničníhO
PROPOjEní systéMů VčAsnéhO VAROVání
Česká republika a Německo mají vlastní automatizované
systémy včasného
varování a komuni-
kační
prostředky.
Doposud
neexis-
tuje
automatizo-
vaná přeshraniční
výměna informací
a
dat.
Starosta
německé obce si
tedy musí například informace o aktuální hydrologické situaci
panující na horním toku řeky či potoka od zodpovědných
osob na českém území osobně vyžádat. V rámci projektu
zpracované studie byly analyzovány možnosti automatizo-
vaného přeshraničního propojení stávajících systémů včas-
ného varování.
Zodpovědný partner: Agentura regionálního rozvoje Liberec
sdělení povodňového rizika

image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
15
informace ze systému včasného varování však samy o sobě
nemohou zabránit tomu, aby se nebezpečí nevyvinulo v kata-
strofu. jsou zapotřebí integrované systémy, které by ohro-
ženým jednotlivcům, zájmovým skupinám a organizacím
umožnily se na povodňovou událost přiměřeně připravit
a ve chvíli, kdy nastane, na ni i adekvátně reagovat.
inGE – intERAktiVní MAPA nEbEZPEčí PRO kOMUnáLní
PROtiPOVODŇOVOU OChRAnU
Bezplatný software INGE vizualizuje poplachové a krizové
plány místních úřadů a krizového řízení. Představuje nástroj
pomoci při rozhodování týkajícím se plánování a realizace
opatření k odvrácení nebezpečí. S pomocí tohoto softwaru a
předem vložených dat si může každá obec provést své vlastní
analýzy nebezpečí a odhad rizik a tím získá pomocný nástroj
důležitý při rozhodování o opatřeních a delegování odpověd-
ností. Vedle zapojení relevantních fotografií, dokumentů,
map, informací o stavu vody a geodat (INGE GIS), je umožněn
přenos dat prostřednictvím rozhraní nebo ve formě doku-
mentů PDF. Systém INGE je vhodný zejména pro potřeby
mobilního použití, protože software je k dispozici nezávisle na
čase a místě a nevyžaduje internetové připojení. Existuje ve
třech jazykových mutacích, v němčině, češtině a angličtině.
Zodpovědný partner: Saský zemský úřad životního
prostředí, zemědělství a geologie

image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
16
sdělení povodňového rizika
každý jedinec žijící v rizikové povodňové zóně musí být při-
praven na to, že může přijít povodeň. Pokud však již po
dlouhou dobu žádná zničující povodeň nebyla, vědomí rizi-
ka polevuje, v člověku převažuje pocit bezpečí. A o to větší
škody pak může případná povodeň napáchat. každý jedinec
by si měl být vědom nebezpečí, které život v takovéto zóně
představuje a měl by být teoreticky i prakticky na povodeň
připraven, protože jen tak může vzniku škod zabránit.
Co mnozí lidé nevědí: protože veřejná protipovodňová ochrana
neposkytuje kompletní ochranu před povodněmi/povodňovými
škodami, je v zákoně o vodním hospodářství (SRN) zakotvena
povinnost vlastních preventivních opatření každého jedince
(§5 odst. 2 WHG), která se řadí mezi tzv. povinnosti jednat s péčí.
Přesto vyhodnocení proběhlých povodňových událostí v České
republice i v Sasku ukazuje, že poškozené budovy a infrastruktu-
ra byly povodněmi zasaženy opakovaně a že ve fázi odstraňování
škod nebyly dostatečně využity možnosti realizace preventiv-
ních opatření.
tELEFOniCké DOtAZOVání V sAskU
Jak je nahlíženo na povodňová rizika? A jak dotčené osoby
hodnotí nutnost vlastních preventivních opatření? Tyto otáz-
ky stály v popředí telefonického dotazování zaměřeného na
mnoho domácností v Sasku, které proběhlo na jaře roku 2019
ve třech různých oblastech Saska. Výsledky ukázaly: vlastní
odpovědnosti za protipovodňovou ochranu není u velkého
množství respondentů přikládána dostatečná důležitost,
odpovědnost za ni je spíše delegována na politickou úroveň.
Vyjma pojišťoven je preventivním opatřením věnována nedo-
statečná pozornost, přičemž důvody této situace lze jen
těžko identifikovat. Anketa však ukázala, že respondenti, kteří
za sebou již nějakou zkušenost s povodněmi mají, jsou tomuto
tématu otevřenější.
Zodpovědný partner: Saský zemský úřad životního
prostředí, zemědělství a geologie, ve spolupráci
s INFRASTRUKTUR & UMWELT a Prof. Dr. Lutz Hagen,
Technická univerzita Drážďany
VÝbĚROVÝ ExPERiMEnt –
PREFEREnCE OPAtŘEní
V čEskU
Předchozí průzkumy ukázaly, že
podpora veřejnosti hraje pro
plánování
protipovodňových
opatření rozhodující roli. Není
však převážně známo, která pří-
rodě blízká opatření veřejnost
upřednostňuje. Výsledky ukazu-
jí, že veřejností jsou většinou
podporována lineární opatření
(meze a zelené pásy podél řek) a bodová opatření (tůně).
Ačkoliv respondenti označují za nejdůležitější funkci agrární
krajiny zemědělskou produkci, patří plošná opatření, která se
věnují rozmanitosti kulturních plodin (s výjimkou pásového
pěstování plodin) k těm, která jsou upřednostňována nejméně.
Zodpovědný partner: Univerzita Jana Evangelisty
Purkyně v Ústí nad Labem

image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
17
Podpora výměny zkušeností, zprostředkování poznatků
a vědomostí – protipovodňová opatření a opatření podpo-
rující zadržování vody nepůsobí pouze na lokální úrovni.
Většinou ovlivňují i dění v obcích a regionech, které leží také
níže po proudu toku, a to nezávisle na hranicích obcí nebo
zemí. Při jakémkoliv s tím souvisejícím rozhodování je proto
důležité mít vždy na zřeteli i své sousedy, jejichž pozemky
a stavby se nachází jak po, tak proti proudu toku a své akti-
vity s nimi komunikovat. Pravidelná výměna informací a zku-
šeností na nadregionální úrovni umožňuje vzájemné vzdělá-
vání příslušných aktérů.
PŘEshRAniční FÓRA MAnAGEMEntU POVODŇOVÝCh RiZik
V rámci projektů STRIMA a STRIMA II bylo iniciováno celkem
dvanáct přeshraničních fór managementu povodňových rizik
na různá témata, která jako interdisciplinární řada aktivit
zúčastněným odborníkům, praktikům a obcím dotčených
povodněmi sloužila jako užitečná platforma k výměně vědo-
mostí a zkušeností. Vedle klasického formátu takovýchto akcí,
při kterých zaznělo velké množství odborných přednášek,
byla některá fóra obohacena o zajímavé exkurze, které účast-
níkům poskytly příležitost k výměně zkušeností přímo na mís-
tě. Zájemci o tuto problematiku se tak měli například možnost
seznámit s protipovodňovými opatřeními v údolí řeky Müglitz
a navštívit retenční nádrž Lauenstein. Při exkurzy do obce
Coswig měli její účastníci příležitost seznámit se s pilotním
projektem, který se věnuje tematice “nadzvedávání” domů
jako alternativnímu konceptu protipovodňové prevence.
Realizace fór managementu povodňových rizik se dočkala
velmi pozitivního ohlasu.
kULAté stOLy
Jednou z aktivit podporu-
jících navázání přímého
kontaktu
s
dotčenými
obcemi
a
vlastníky
pozemků bylo uspořádání
několika kulatých stolů.
Tato
jednání
umožnila
osobní setkání odborníků a
příslušných subjektů, při
nichž mohli zúčastnění debatovat o konkrétních možnostech
informovanosti, realizačních návrzích a problémech. Disku-
tovalo se o konkrétních návrzích řešení, možnostech financo-
vání i o konkrétních plánech realizace. Kulaté stoly byly efek-
tivním nástrojem umožňujícím větší uvědomění dotčených
subjektů, podnícení jejich zájmu o téma povodňových rizik a
příležitostí k debatě o konkrétních lokálních opatřeních.
Zodpovědný partner: Agentura regionálního
Exkurze k vodnímu toku
Große Mittweida v obci
Schwarzenberg v Kruš-
ných horách: Přírodě
blízká opatření podně-
cující zlepšení hydrau-
lického výkonu
>

image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
18
četné aktivity projektů stRiMA a stRiMA ii byly zaměřeny
zejména na podporu přímé výměny informací a zkušeností
a na spoluúčast zástupců dotčených obcí a veřejnosti. Aby
bylo možné získané poznatky a další výstupy projektové
práce šířit dál, vznikly další informační materiály a portály,
které umožňují – i mimo území česko-saského příhraničí –
identifikovat, pochopit a odvrátit rizika.
inFORMAční MAtERiáL PRO POtŘEby ObCí A VEŘEjnOst
Aby bylo možné obce a dotčené majitele pozemků a staveb
při plánování a realizaci opatření podpořit, byla sepsána pří-
ručka. Pro obce je důležité, aby předtím, než začnou s realizací
vhodných opatření, byly příslušné osoby seznámeny s průbě-
hem a vlastnostmi možné povodňové události. Kromě toho
hraje významnou roli i legislativa a zkušenosti z předešlých
povodňových událostí. Pomocí získaných poznatků je možné
zpracovat přiměřený plán péče o krajinu, přičemž musí být
brán zřetel na funkce krajiny. Kromě toho byly vypracovány
informační materiály pro veřejnost, a to na téma „Co je povo-
deň?“, „Jak se mohu ochránit před povodní?“ a „Digitální
informace na téma povodeň“.
Zodpovědný partner: České vysoké učení technické v Praze
kAtALOG DOtAčníCh PŘíLEžitOstí
Témata jako systematická prevence proti povodním, povod-
ňový management a odstraňování škod, jsou součástí mnoha
dotačních programů, a to jak na regionální, národní, tak i evrop-
ské úrovni. Podporovány jsou různé oblasti a opatření, předpisy
jsou však velmi obsáhlé a jsou pravidelně aktualizovány. Pro uži-
vatele (starosty, zemědělce, majitele pozemků a staveb) je často
velmi obtížné se v nich orientovat. Z tohoto důvodu vznikl
webový katalog dotačních příležitostí. Díky tomuto portálu
mohou
zájemci
najít
všechny
důležité
informace
o dotačních titulech na jedné adrese:
www.voda.arr-nisa.cz
.
Katalog je rozdělen do čtyř kategorií podle toho, jaký problém
žadatele trápí a tomu jsou pak na základě provedeného výběru
automaticky nabídnuty odpovídající dotační tituly. Katalog
dotačních příležitostí je propojen s katalogem opatření vyvinu-
tým České vysoké učení technické v Praze a většina uživatelů jej
hodnotí jako srozumitelný a prospěšný podpůrný nástroj.
Zodpovědný partner: Agentura regionálního rozvoje Liberec
sdělení povodňového rizika

image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
19
Pohlednice se znázorněním koloběhu managementu povodňových
rizik z projektu STRIMA II. Grafika upozorňuje soukromé osoby na to,
čím vším mohou přispět ke snižování škod.
POhLEDniCE stRiMA
VYPRACOVAT
KRIZOVÝ
PLÁN
ZAJISTIT PŘEDMĚTY
VYSOKÉ HODNOTY
ZAJISTIT PŘEDMĚTY
VYSOKÉ HODNOTY
V
O
R
S
O
R
G
E
CYKLUS
ZVLÁDÁNÍ
POVODŇOVÝCH
RIZIK
P
R
E
V
E
N
C
E
R
E
G
N
E
E
R
A
C
E
Z
V
L
Á
D
Á
N
Í
POVODŇOVÁ UDÁLOST
VYHODNOCENÍ
OBNOVA
DOMU
Při obnově
domu
budu stavět
tak, aby
povodňové
škody
byly
příště menší.
DOTACE
NA OBNOVU DOMU
Nemohu
při všech
povodňových
událostech počítat s dotacemi
na obnovu domu, proto je
prevence
tak důležitá.
PREVENCE V ÚZEMÍ
Na územích ohrožených
povodněmi
nebudu stavět!
PŘIROZENÁ
RETENCE
VOD
Vodu
ze srážek
zadržím
na svém
pozemku!
TECHNICKÉ PROSTŘEDKY
OCHRANY PŘED POVODNĚMI
Vím,
že absolutní ochrana
není možná!
PREVENCE VE STAVEBNICTVÍ
A
OCHRANA OBJEKTU
Svou
stavební
činnost přizpůsobím
ochraně
před povodněmi!
VYHODNOCENÍ
Jak
mohu
sám
prispet
ke
zvládání
povodnových
rizik?
Každý
jednotlivec
muže
pomoci!
PREVENTIVNÍ
CHOVÁNÍ
Jsem na krizovou situaci
připraven!
PREVENCE PROSTŘEDNICTVÍM
INFORMACÍ
Jsem informován o riziku
povodní
v mém bydlišti!
OKAMŽITÁ
POMOC
Mám
na
paměti,
komu
v sousedství
je
třeba
pomoci.
ZVLÁDÁNÍ
SITUACE
Znám krizové
plány
a vím například, kdy
budu evakuován.
ZVLÁDÁNÍ NEBEZPEČÍ POVODNÍ
A OCHRANA PRED ŽIVELNÍMI
POHROMAMI
Být
dobře připraven
znamená napůl vyhrát.
PREVENCE
POVODŇOVÝCH
RIZIK
Proti
povodňovým
škodám
jsem
pojištěn
a také
jsem
si
vytvořil
finanční rezervu!
S podporou

image
image
image
image
image
image
image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
20
iMPREssUM
kOORDinátOR PROjEktU A bROžURU VyDALA sPOLEčnOst
Saský zemský úřad životního prostředí,
zemědělství a geologie
www.strima.sachsen.de
nA PROjEktU sE PODíLELA
INFRASTRUKTUR & UMWELT
Professor Böhm und Partner
www.iu-info.de
ve spolupráci s partnery projektu STRIMA II
Prosinec 2020
PARtnEŘi PROjEktU
Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o.
Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
v Ústí nad Labem
České vysoké učení technické v Praze
Tato brožura vznikla v rámci projektu ST-
RIMA II. Projekt byl v období
let 7/2017 až 12/2020 finančně podpořen Evropským fondem pro regionální rozvoj v rám-
ci Programu na podporu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko
2014 -2020.
Publikace je chráněna autorským právem. Všechna práva, i ta týkající se (do)tisku výňat-
ků a fotomechanické reprodukce, jsou vyhrazena vydavateli a partnerským institucím
podílejícím se na projektu STRIMA II.
Zdroje
Titulní strana: Katrin Hänsel; Obálka uvnitř: Mapa, Saský zemský úřad životního prostře-
dí, zemědělství a geologie; Strana 1: Foto, Saský zemský úřad životního prostředí, země-
dělství a geologie; Strana 2: R. Raue; Strana 6: Vlevo a uprostřed, R. Schinke, IÖR 2014;
vpravo, Sabine-Susann Singler / pixelio.de; Seite 7: Ilustrácia, apel-medien; Foto, Birgit
Boellinger / Pixabay; Seite 8: Foto, IÖR; Strana 9: Ilustrácia, R. Schinke, IöR; Strana 10:
Fotografie a mapa, F. Beyer, IöR; Strana 11: Fotografie a mapa, S. Garack, IöR; Strana 12:
mapa: Neubert, M.; Höhnel, J. & Schinke, R. (2020): GIS-based estimation of flood da-
mage to arable crops. AGIT – Journal für Angewandte Geoinformatik, 6-2020, S. 183-194.
Wichmann, VDE, Berlin, Offenbach, DOI: 10.14627/537698017); Seite 13: mapa, M. Bauer,
Tschechische Technische Universität in Prag; Strana 14: H. Braxmeier / Pixabay; Strana
15: Abb., INGE, Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie; Stra-
na 16: Obr., Jan-Evangelista-Purkyně-Universität Ústí nad Labem; Strana 17: nahoře, J.
Levenhagen; uprostřed, Saský zemský úřad životního prostředí, zemědělství a geolo-
gie; Strana 18: Obr., M. Bauer, Tschechische Technische Universität in Prag

image
image
image
Voda bez hranic – Management povodňových rizik v česko-saském pohraničí
21

image
image
image
image
image