Leadpartner/Hlavní partner:

Grafik: MEDIENGESTALTUNG Dittmar Apel

steht für „ELBE-LABE, vorsorgende Hochwasserschutzmaß-

nahmen durch transnationale Raumordnung“. In dem EU geförder-

ten Projekt arbeiten 23 Behörden aus Deutschland, Tschechien,

Polen, Österreich und Ungarn zusammen an gemeinsamen Hand-

lungsvorschlägen für die Raumordnung im Elbeeinzugsgebiet. In

neun Pilotprojekten werden die Ansätze erprobt.

znamená „ELBE-Labe, preventivní ochrana před povodněmi

prostřednictvím nadnárodního územního plánování“. Na projektu do-

tovaném EU spolupracují pracovníci 23 zařízení z Německa, České

republiky, Polska, Rakouska a Maďarska na společných návrzích

postupů pro územní plánování v povodí Labe. V devíti pilotních pro-

jektech se prověřují různá východiska.

stands for „ELBE-LABE preventive flood protection measures

by transnational spatial planning“. The project is funded by the Euro-

pean Union. 23 authorities from Germany, Czech Republic, Poland,

Austria and Hungary cooperate to develop a joint action program for

spatial planning in the Elbe River basin. The approaches are imple-

mented in nine pilot projects.

Hochwasser sind natürliche Ereignisse, die infolge anthropo-

gener Einfl üsse verschärft werden. Wasserbauliche Maßnah-

men können Hochwassergefahren zwar reduzieren, einen ab-

soluten Schutz gibt es aber nicht. Der Erhaltung und Verbes-

serung des Wasserrückhalts auf Flächen mit hoher Effi zienz

für den Hochwasserschutz muss künftig in der Raumordnung

mehr Aufmerksamkeit gewidmet werden. Dabei sollte nicht

nur in den Gebieten mit einem sehr hohen Schadenpotenzial

raumplanerisch im Rahmen der Hochwasservorsorge einge-

griffen werden, sondern auch schon in den Entstehungsgebie-

ten eines Hochwassers. Das sind die Gebiete, in denen es bei

starkem Niederschlag zu extremen Wasserabfl üssen kommt.

Für einen vorbeugenden Hochwasserschutz ist es somit

dringend erforderlich, diese Hochwasserentstehungsgebiete

(HWEG) zu lokalisieren, um hier vorbeugende Maßnahmen

zu ergreifen.

Povodně jsou přírodní jevy, které se následkem antropogenních

vlivů přiostřují. Hydrotechnická opatření mohou sice povodňová

ohrožení

redukovat,

absolutní

ochrana

však

neexistuje.

V územním plánování se musí v budoucnu věnovat větší

pozornost zachování a zlepšení retence vody na plochách

majících vysokou efektivnost pro ochranu před povodněmi.

Přitom by se v rámci prevence povodní nemělo ze strany

územního plánování zasahovat pouze v územích s velmi vysokým

potenciálem škod, nýbrž také již v oblastech vzniku povodní. Jsou

to území, na nichž při vydatných srážkách dochází k extrémním

odtokům vod. Pro preventivní ochranu před povodněmi je proto

naléhavě nutné, takovéto oblasti vzniku povodní lokalizovat, aby

se zde učinila preventivní opatření.

Floods are natural events which are aggravated as a result of

anthropogenic influences. Technical flood protection measures

can reduce the dangers of floods, however there is no absolute

protection. In future, in spatial planning, more attention must be

devoted to preserving and improving the retention of water on

surfaces with a high efficiency for flood protection. Here, spatial

planning measures for flood protection should not only be imple-

mented in areas with a very high damage potential but also in

those areas where the flooding originates. The latter are areas

where there is extreme drainage after heavy precipitation. Thus,

for preventive flood protection, in order to apply the appropriate

precautionary measures, the localisation of these flood genera-

tion areas is an urgent necessity.

Bodenerosion - Erozní rýhy na zemědělských plochách

- channels on agricultural land

- Autoren

autoři

authors

:

Frau Rieth, Herr Grafe (LfUG)

- Herausgeber

vydavatel

publisher:

Sächsisches Landesamt für Umwelt und

Geologie (LfUG), Referat Landeshoch-

wasserzentrum / Gewässerkunde

- Bildnachweis vyobrazení

picture credits

:

LfUG, Geobasisdaten:

©

2006,Landes-

vermessungsamt Sachsen

- Design:

MEDIENGESTALTUNG Dittmar Apel, Darmstadt

- Print:

Die Kopie, Dresden

- Aufl age

náklad

circulation

:

1500

- Dezember prosinec december

2006

- Externe fachliche und organisatorische Koordination: INFRASTRUKTUR & UMWELT

Externí odborná a organizační koordinace:

Professor Böhm und Partner, Darmstadt

External scientific and organisational coordination:

mail@iu-info.de

Zinnwald, Osterzgebirge - Cínovec, východní Krušnohoří - Zinnwald, Osterzgebirge-Mountains

Hortonian overland flow, sealed areas

Hortonian overland flow, partly sealed areas

Hortonian overland flow, rocks

Hortonian overland flow, areas with bad infiltration capacity

Water areas

Saturation overland flow, permanent saturated areas

Saturation overland flow, fast saturating areas

Quick interflow

Povrchový odtok ze zpevněných ploch

Povrchový odtok z částečně zpevněných ploch

Povrchový odtok ze skalních ploch

Povrchový odtok z ploch s malou infiltrační schopností

Otevřené vodní plochy

Povrchový odtok z permanentně zamokřených ploch

Povrchový odtok z rychle se nasycujících ploch

Zrychlený podpovrchový odtok po nepropustné vrstvě

In einem zweiten Schritt erfolgt die Berücksichtigung von In-

formationen über hochwasserauslösende Starkniederschläge.

Dies erfolgt durch eine Verschneidung der Flächen auf denen

die schnellen Abfl usskomponenten dominieren mit der Nieder-

schlagshäufi gkeit. Dabei empfi ehlt es sich mit der jährlichen

Häufi gkeit von Tageswerten zu arbeiten, da die jährliche Häu-

fi gkeit von Tageswerten einen engen statistischen Zusammen-

hang zur Geländehöhe aufweist. Somit wird ein Raumbezug

zu Mittelgebirgs- und Hügellandschaften, die grundsätzlich als

HWEG in Frage kommen, hergestellt. Welche jährlichen Häu-

fi gkeiten und welche Niederschlagshöhen als hochwasseraus-

lösend angesehen und genutzt werden ist von den regionalen

Gegebenheiten abhängig.

V druhém kroku se zohlední informace o vydatných srážkách

vyvolávajících povodně. Toto se provede kombinováním ploch,

na nichž převládají rychlé odtokové složky, s četností srážek.

Přitom je doporučeníhodné, použít roční četnost denních hodnot,

neboť roční četnost denních hodnot vykazuje úzkou statistickou

souvislost s výškou terénu. Tím se vytváří územní vztah ke

krajinám středohoří a pahorkatin, které zásadně přicházejí

v úvahu jako oblasti vzniku povodní. Jaké roční četnosti a

srážková množství přicházejí v úvahu a jsou využívána jako

vyvolávající povodně, závisí na regionálních poměrech.

A second step, integrates the information about heavy precipi-

tation which initiates flooding. This is carried out by compar-

ing the areas where the fast drainage components dominate

with precipitation frequency information. Whereby, here, it is

recommendable to work with data on the annual frequency

of daily values because the annual frequency of precipitation

per day has a close statistical correlation with the height of the

area. Thus, a spatial connection can be made with low moun-

tain regions and hilly districts which are generally associated

with being possible flood generation areas. Which annual fre-

quencies and which precipitation volumes are considered to

be flood initiators depends on the individual regional situation.

Zur Identifi zierung solcher HWEG wird die folgende zweistufi ge

Methode empfohlen. In dieser wird zuerst das dominierende Ab-

fl ussverhalten einer Fläche bestimmt und anschließend mit

Hilfe von Niederschlagsinformationen bewertet.

K identifikaci takovýchto oblastí vzniku povodní se doporučuje

dvoustupňová metoda. Při této metodě se nejprve stanoví

převládající odtoková vlastnost plochy a poté se pomocí

informací o srážkách vyhodnotí.

The following two stage method is proposed for the identification

of such flood generation areas. Firstly, the dominating drainage

behaviour in an area is determined, and this is then subsequently

evaluated using precipitation measurement information.

Ausgehend von breitenverfügbaren Gebietseigenschaften, wie

Boden/Geologie, Hangneigung, Landnutzung und Gewässer-

netz werden Flächen gleichen Abfl ussverhaltens bestimmt. Die

Klassifi kation dieser Flächen erfolgt durch die Bewertung der

Eingangsdaten innerhalb eines Wenn-Dann-Regelwerkes (WBS

FLAB). So ergibt sich beispielsweise aus der Nutzung Wald, dem

Bodentyp Podsol mit horizontaler Schichtung (k1 > k2) und einer

Hangneigung von 20° als dominierender Abfl ussprozess der

Zwischenabfl uss. Potenzielle Hochwasserentstehungsgebiete

sind die Flächen, auf denen die schnellen Abfl usskomponenten

Oberfl ächen, Sättigungsfl ächen- und schneller Zwischenabfl uss

dominieren.

Na základě široce rozšířených vlastností území, jakými jsou půda

či geologie, sklon svahu, využití území a síť vodních toků, se

stanoví plochy mající stejné odtokové vlastnosti. Klasifikace těchto

ploch se provede hodnocením vstupních dat v rámci implikačního

pravidla (když-pak) (WBS FLAB). Tak například z využití jako les,

podzolového půdního typu s horizontálním vrstvením (k1 > k2) a

sklonu svahu 20° vyplývá, že převládajícím odtokovým procesem

je meziodtok. Potenciálními územími vzniku povodní jsou ty

plochy, na kterých převládají rychlé odtokové složky – povrchový

odtok, odtok na nasycených plochách a rychlý meziodtok.

Areas with the same drainage behaviour are determined starting

with widely available information about an area such as soil/

geology, degree of slope, land use and waterway network. The

classification of these areas is carried out by the evaluation of the

initial data within a set of when-then rules (WBS FLAB). Thus, for

example, from the land use „forest”, the soil type „podsol” with

horizontal layers (k1 > k2) and a slope of 20°, the dominating

drainage process is interflow. Potential flood generation areas are

surfaces on which fast drainage components dominate such as

surface flow, saturated area drainage and rapid interflow.

- Beispiel der räumlichen Verteilung der mit WBS FLAB ermit-

telten dominierenden Abflusskomponenten

- Dominantní odtokové složky urené pomocí WBS FLAB

- Schedule of the expert system WBS FLAB for the determina-

tion of areas with the same drainage behaviour

- Fachlich ausgewiesene HWEG in Sachsen ermittelt durch Überlagerung der

Flächen auf denen die schnellen Abflusskomponenten dominieren mit jährlichen

Häufigkeiten >0,35 von Tagesniederschlägen

≥ 50 mm (Stand 10/2006).

- Oblasti vzniku povodní v Sasku (Stav 10/2006).

- Possible flood generation areas in Saxony determined by superimposing the areas

on which rapid drainage components dominate with the annual

frequencies > 0.3 of precipitation per day ≥ 50 mm (Status quo 10/2006).

- Räumliche Verteilung der jährlichen Häufigkeiten

von Tagesniederschlägen ≥ 50 mm in Sachsen

- Prostorové rozdělení roní etnosti srážek v denními srážkami ≥ 50 mm

-

Arial distribution of the annual frequencies of precipitation

per day ≥ 50 mm in Saxony

Legende - Legenda - Legend