image
image
image
image
Weitere Informationen | více informací
www.interklim.eu
INTERKLIM Projektregion | Území projektu INTERKLIM
Klimakooperation für den
böhmisch-sächsischen Grenzraum
Der globale Klimawandel ist regional sehr unterschiedlich ausgeprägt. Für eine
zielorientierte Anpassung an den Klimawandel ist es notwendig, bisherige und auch
zukünftige Klimaänderungen in einem grenzüberschreitenden Zusammenhang zu
betrachten.
Im Rahmen von INTERKLIM erarbeiten das Sächsische Landesamt für Umwelt,
Landwirtschaft und Geologie und das tschechische Institut für globalen Wandel eine
einheitliche Wissens- und Informationsbasis auf dem Gebiet des regionalen Klima-
wandels. Im Mittelpunkt des Projekts stehen der Austausch, die Aufbereitung und
die gemeinsame Auswertung klimatischer Beobachtungsdaten der vergangenen
Jahrzehnte im böhmisch-sächsischen Grenzraum. Zudem werden tschechische und
sächsische regionale Klimaprojektionen für das 21. Jahrhundert entwickelt und aus-
gewertet. Die Abschätzung der Bandbreite verschiedener, zukünftig möglicher Klima-
entwicklungen erfolgt anhand unterschiedlicher Treibhausgas-Emissionsszenarien.
>
Ziele des Projekts
Gemeinsame Diagnose des Klimas für den Zeitraum 1961 – 2010
Entwicklung, Auswertung und Bereitstellung einer grenzübergreifenden Projektion
der zukünftigen Klimaentwicklung bis ins Jahr 2100 auf Grundlage aktueller wissen-
schaftlicher Methoden
Regional differenzierte Analyse relevanter Klimaparameter unter Berücksichtigung
der komplexen orographischen Ausgangsbedingungen
Initiierung und Verbesserung des grenzüberschreitenden Austausches von
Fachinformationen zum Klimawandel
Vermittlung der Projektergebnisse an Akteure aus den Bereichen Umwelt und
Naturschutz, Regionalplanung, Land-, Forst- und Wasserwirtschaft, Tourismus
und öffentliche Verwaltung
Information der Bevölkerung im Grenzraum über den Klimawandel durch
Veranstaltungen, Vorträge, Publikationen und Informationstafeln
Das Projekt wird aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE)
im Rahmen des Ziel 3-Programms zur Förderung der grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit 2007 – 2013 zwischen dem Freistaat Sachsen und der Tschechi
-
schen Republik teilfinanziert.
>
Projektgebiet
Vielfältige Mittelgebirgslandschaften prägen die INTERKLIM-Projektregion. Von
Südwest nach Nordost bestimmen Elstergebirge, Vogtland, Erzgebirge, Elbsandstein
-
gebirge, Lausitzer Bergland und Zittauer Gebirge den sächsisch-tschechischen
Grenzraum. Die spezifischen orographischen Gegebenheiten prägen die klimatischen
Verhältnisse in den einzelnen Regionen. Insbesondere Lage und Ausrichtung des
Erzgebirges beeinflussen die regionalklimatische Ausprägung großräumiger
Zirkulationsmuster (Luv- und Lee-Effekte). Vor dem Hintergrund des Klimawandels
stellt diese orographische und klimatische Komplexität besondere Anforderungen
an ein zukunftsfähiges, wissenschaftlich fundiertes und grenzübergreifendes
Umweltmanagement.
Klimatologická spolupráce
pro česko-saský příhraniční prostor
Globální změna klimatu se v jednotlivých regionech projevuje velmi odlišně. Pro cílené
přizpůsobení se klimatickým změnám je nutné sledovat dosavadní i budoucí klimatické
změny v přeshraniční souvislosti.
V rámci projektu INTERKLIM spolupracují Centrum výzkumu globální změny AV ČR
v. v. i. se Saským zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii na
lepším pochopení klimatické změny v příhraničí mezi Českou republikou a Saskem.
Kromě vývoje a vyhodnocení regionálních klimatických projekcí v pohraničí je dalším
hlavním bodem spolupráce výměna, zpracování a společné vyhodnocení měřených
klimatických dat za uplynulých několik desítek let. Odhad šíře možných směrů budou-
cího vývoje klimatu se vytváří na základě různých scénářů emisí skleníkových plynů.
>
Cíle projektu
Společná diagnóza klimatu pro období 1961 – 2010
Vývoj, vyhodnocení a uveřejnění přeshraničního odhadu budoucího vývoje
klimatu a to až do roku 2100 na základě nejnovějších vědeckých metod
Regionální specifické analýzy vybraných klimatických parametrů s ohledem
na komplexní orografické podmínky
Zlepšení přeshraniční výměny odborných informací o změně klimatu
Zprostředkování výsledků projektu příslušným organizacím z oblasti životního
prostředí a ochrany přírody, územního plánování, zemědělství, lesního a vodního
hospodářství, turismu a veřejné správy
Informace pro obyvatele v příhraniční oblasti o klimatických změnách v rámci
odborných akcí, přednášek, publikací a informačních tabulí
Tento projekt je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR)
v rámci programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 mezi
Českou republikou a Svobodným státem Sasko.
>
Území projektu
Území projektu INTERKLIM je charakterizováno rozmanitými oblastmi. Od jihozápadu
směrem k severovýchodu určují ráz krajiny česko-saského pohraničí Halštrovské
vrchy, Vogtlandsko, Labské pískovce, Lužická vrchovina, Lužické hory (Žitavské hory).
Klimatické poměry v jednotlivých regionech jsou utvářeny především orografickými
podmínkami. Poloha a orientace Krušných hor pak ovlivňuje regionální projevy
velkoprostorové cirkulace vytvářením efektů návětří a závětří. Na pozadí klimatických
změn klade tato komplexita orografie a klimatu značné požadavky na vědecky
podložený management životního prostředí.
Das Elbsandsteingebirge in Sachsen und Böhmen | Lábské pískovce v Sasku a Česku
Foto: © Tom2859 / PIXELIO

image
image
image
image
image
Weitere Informationen | více informací
www.interklim.eu
Stetiger Temperaturanstieg
in Frühjahr und Sommer
Die höchsten Jahresmitteltemperaturen treten im sächsischen Tiefland und im Nord-
böhmischen Becken auf, während die Gipfel des Riesengebirges die niedrigsten Werte
aufweisen. Im Osten des Projektgebietes führen verstärkt kontinentale Klimaeinflüsse
zu größeren Temperaturunterschieden zwischen Winter und Sommer als in weiter
westlich gelegenen Gebieten, welche einem größeren Einfluss maritimer Luftmassen
atlantischen Ursprungs ausgesetzt sind.
Die Jahresmitteltemperatur im Projektgebiet betrug 8,2 °C im Zeitraum 1991 – 2010 –
eine Erwärmung um 0,7 °C im Vergleich zum Zeitraum 1961 – 1990. Die letzte Dekade
des Untersuchungszeitraums (2001 –2010) war dabei mit 8,3 °C die wärmste im
Untersuchungszeitraum, die erste (1961 –1970) mit 7,3 °C die kälteste. Insbesondere
im Frühjahr und im Sommer ist sowohl dekadisch als auch im Vergleich beider Unter-
suchungszeiträume ein stetiger Anstieg der Mitteltemperaturen zu beobachten. Hier
stieg im Zeitraum 1991– 2010 im Vergleich zu 1961–1990 die Temperatur um jeweils
etwa 1 °C an. Die Erwärmung im Frühjahr führte zu einer Verfrühung des Vegetations-
beginns um ca. 8 Tage, während das Ende der Vegetationsperiode im Herbst keine
relevanten Änderungen aufwies.
Das Temperaturregime ist erheblichen zeitlichen Schwankungen ausgesetzt. Dazu
zählen sowohl kürzere Hitze- oder Kälteperioden als auch ganze Jahreszeiten oder
Jahre mit außergewöhnlich hohen oder niedrigen Temperaturen. Im Untersuchungs-
zeitraum 1961 – 2010 sticht insbesondere der Zeitraum von Juli 2006 bis Juni 2007
heraus. Flächendeckend wurden hier Anomalien von ca. 3 °C gegenüber dem lang-
jährigen Durchschnitt erreicht. Diese Periode war mit großem Abstand wärmer als je-
der andere Jahreszeitraum der vergangenen mehr als 120 Jahre. Aufeinanderfolgend
waren Herbst 2006, Winter 2006/07 und Frühling 2007 die wärmsten Jahreszeiten
im Projektgebiet.
Nárůst teploty na jaře a v létě
V průběhu roku se nejvyšší průměrné teploty vyskytují v Saské nížině a v České kotli-
ně, zatímco nejnižší teploty jsou na vrcholcích Krkonoš. Na východě česko-saského
pohraničí pozorujeme vlivem silnější kontinentality výraznější rozdíly teplot mezi lé-
tem a zimou než v západněji položených oblastech. Ty jsou naopak vystaveny většímu
vlivu oceánského vzduchu původem z Atlantiku, který rozdíly teplot vyrovnává.
Průměrná roční teplota v česko-saském příhraničí byla v období 1991 – 2010 8,2 °C,
což v porovnání s lety 1961 – 1990 představuje oteplení o 0,7 °C. Poslední dekáda sle-
dovaného období (2001 – 2010) přitom byla svými 8,3 °C nejteplejší dekádou sledo-
vaného období 1961 – 2010 vůbec. Nechladnější naopak byla první dekáda
(1961 – 1970) s průměrnou roční teplotou 7,3 °C. Především na jaře a v létě je možno
zaznamenat neustálý nárůst průměrné denní teploty a to jak z pohledu jednotlivých
dekád, tak i v porovnání obou sledovaných období. V období let 1991–2010 se teplota
v porovnání s lety 1961 – 1990 zvýšila vždy o zhruba 1 °C. Důsledkem jarního oteplení
je dřívější začátek vegetačního období o zhruba 8 dní, zatímco konec vegetačního ob-
dobí na podzim nevykazuje žádné podstatné změny.
Teplota vzduchu v průběhu roku podléha častým a výrazným výkyvům. Některé
odchylky mají krátké trvání např. v podobě horké či chladné vlny, jiné se projevují déle,
v rámci sezón či dokonce let. Významnou anomálií v rámci celého padesátiletí
1961 – 2010 představuje období od července 2006 do června 2007, jež bylo ve srov-
nání s dlouhodobým normálem 1961 – 1990 v celém regionu až o +3 °C teplejší. Záro-
veň bylo výrazně teplejší než jakékoliv jiné dvanáctiměsíční období za uplynulých více
než 120 let. Rovněž jednotlivé sezóny (podzim 2006, zima 2006/07 a jaro 2007)
patří v česko-saském příhraničí v rozmezí let 1961 – 201
0 k rekordním.
Regionale Temperaturentwicklung in den Zeiträumen 1961 – 1990 und 1991 – 2010 | Regionální vývoj teplot v období let
1961 – 1990 a 1991 – 2010
Räumliche Verteilung der Temperaturdifferenzen in der Projektregion von Juli 2006 bis Juni 2007 im Vergleich zum Referenz-
zeitraum 1961 – 1990 in °C | Prostorové rozdělení teplotních rozdílů v řešeném území od července 2006 do června 2007 v
porovnání s referenčním obdobím 1961 – 1990 ve stupních Celsia (°C)
Gleitendes Zwölfmonatsmittel auf dem Fichtelberg von 1891 bis Juli 2014 in °C | Klouzavý dvanáctiměsíční průměr denní
teploty vzduchuna stanici Fichtelberg od roku 1891 do července 2014 ve stupních Celsia (°C).
-3,0
-2,0
-1,0
0,0
1,0
2,0
3,0
1891
1921
1951
1981
2011
Temperaturanomalie / anomálie teploty vzduchu [°C]
Jahr / rok
≤ -2 °C
≤ -1 °C
< 0 °C
≥ 2 °C
≥ 1 °C
≥ 0 °C
20J gleitendes Mittel
[°C]

image
image
image
image
image
image
image
Weitere Informationen | více informací
www.interklim.eu
Niederschlagszunahme
in Sommer und Herbst
Die Jahresniederschlagssumme im Projektgebiet reicht von ca. 400 mm im trocke-
nen Nordböhmischen Becken bis über 1.600 mm auf den Gipfeln des Riesengebirges.
Charakteristisch ist eine Niederschlagszunahme mit ansteigender Höhenlage.
Der mittlere jährliche Niederschlag im Projektgebiet betrug ca. 766 mm im Zeitraum
1991 – 2010 und ist damit ca. 7 % höher als im Vergleichszeitraum 1961 – 1990
(715 mm). Diese Zunahme ist unter anderem auf das vermehrte Auftreten großräumiger
Extremniederschlagsereignisse (z. B. in den Jahren 2002 und 2010) zurückzuführen.
Die größten Niederschlagssummen werden im Untersuchungsgebiet typischerweise
im Sommer gemessen – 258 mm waren es im Zeitraum 1991 – 2010 bzw. 230 mm
im Zeitraum 1961 – 1990. In den übrigen Jahreszeiten liegt die mittlere Niederschlags-
summe etwa bei 150 bis 180 mm. Trends der Niederschlagsentwicklung zwischen
den Beobachtungszeiträumen unterscheiden sich zum Teil deutlich voneinander. So
stieg die Niederschlagssumme im Sommer um 12 % und im Herbst um 11 % an, wäh-
rend sie sich im Winter und im Frühjahr kaum veränderte.
Im Zusammenhang mit einer klassischen »Vb-Wetterlage« fielen am 12. August 2002
von Nordsachsen bis nach Nordböhmen hinein Rekordniederschläge, die eines der
größten Hochwasserereignisse der vergangenen Jahrhunderte auslösten. Angerei-
chert mit sehr feuchter Luft aus dem Mittelmeerraum zog das Tiefdruckgebiet »Ilse«
östlich der Alpen entlang nach Tschechien, Sachsen und Polen und wurde dort nahe-
zu stationär. Eine kräftige Nordströmung sorgte für extreme Stauniederschläge, vor al-
lem am Erzgebirgsnordrand. Innerhalb von 24 Stunden fielen großflächig mehr als
100 mm Niederschlag, im östlichen Erzgebirge flächendeckend mehr als 200 mm,
und im Raum Altenberg/Zinnwald über 300 mm. Die in Zinnwald von 8 bis 8 Uhr
MESZ gemessene Niederschlagsmenge von 312 mm (von 5 bis 5 Uhr MESZ wurden
sogar 353 mm registriert) stellt die höchste Regenmenge dar, die je in Deutschland
aufgezeichnet wurde.
Více srážek v létě a na podzim
Roční úhrn srážek v česko-saském pohraničí se pohybuje v rozpětí od cca 400 mm v
suché severočeské pánvi až po více než 1.600 mm na vrcholcích Krkonoš. Srážkové
úhrny obvykle rostou s nadmořskou výškou. Průměrný roční úhrn srážek v období let
1991 – 2010 na celém území projektu činil cca 766 mm, což je o cca 7 % více, nežli v
referenčním období let 1961 – 1990 (715 mm). Příčinou tohoto nárůstu je mimo jiné
vyšší výskyt plošně rozsáhlých srážkových epizod zodpovědných za nedávné povodně
(například v letech 2002 a 2010).
Největší sezónní úhrny srážek naměříme v létě – v období 1991 – 2010 to bylo
258 mm, v letech 1961 – 1990 pak 230 mm. V ostatních ročních obdobích se průměr-
ný úhrn srážek pohybuje zhruba mezi 150 až 180 mm. Trendy vývoje srážek mezi
sledovanými obdobími se vzájemně liší. Zatímco v létě stoupl úhrn srážek o 12 %, na
podzim o 11 %, v zimě a na jaře nenastaly téměř žádné změny.
V souvislosti s výskytem tlakové níže cirkulačního typu „Vb“ spadlo 12. srpna 2002 na
území sahajícího od severního Saska až do severních Čech rekordní množství srážek.
Ty způsobily největší povodeň za uplynulá staletí. Tlaková níže pojmenovaná „Ilse“ se
ze Středomoří přesouvala dále na východ podél Alp do České republiky, Saska a Pol-
ska, kde se její postup zastavil. Silné severní proudění s ní spajté způsobilo extrémní
orografické srážky, především na severním straně Krušných hor. Během 24 hodin
spadlo na velkém území přes 100 mm srážek, ve východním Krušnohoří plošně více
než 200 mm a v oblasti Altenberg/Cínovec dokonce přes 300 mm. Srážkový úhrn
312 mm naměřený od 8. hodiny ranní 12. 8. do 13. 8. 8 hodin středoevropského letního
času, představuju vůbec největší denní úhrn srážek, který byl kdy v Německu zazna-
menán. Ve stejné dny, ale ovšem mezi 5. hodinou ranní, napršelo dokonce až 353 mm
srážek, ale tento údaj se nepočítá jako platný rekord s ohledem na standardní časy
měření denního úhrnu srážek (v 7 hodin středoevropského, resp. 8 hodin středoevrop-
ského letního času).
Regionale Niederschlagsentwicklung in den Zeiträumen 1961 – 1990 und 1991 – 2010 | Regionální vývoj úhrnů srážek v období
let 1961 – 1990 a 1991 – 2010
Jahrhunderthochwasser 2002 in Weesenstein | Stoletá povodeň 2002 v obci Weesenstein
Maximale tägliche Niederschlagsmenge in Zinnwald 1961 – 2010 | Maximální denní úhrn srážek na Cínovci v letech 1961 – 2010
Verteilung der Niederschlagsmenge am 12. August 2002 | Rozložení srážkových úhrnů dne 12. srpna 2002
Foto: Jens Franze

image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
Weitere Informationen | více informací
www.interklim.eu
Die Beeinflussung des Klimas
durch Wetterlagen
Neben globalen Faktoren (wie der Zunahme von klimarelevanten Treibhausgasen in
der Troposphäre) ist die Häufigkeit von Wetterlagen bedeutsam für die langfristige
Klimavariabilität der Region. Beispielsweise führte die Zunahme von Westwetterlagen
ab den späten 1980er Jahren, bei gleichzeitiger Abnahme von Wetterlagen mit
östlicher Anströmung, zu vergleichsweise milderen Wintern. Im Sommer stieg die
Häufigkeit von Wetterlagen, die durch ausgedehnte Gebiete tiefen Luftdrucks über
oder nahe der Projektregion gekennzeichnet sind (Tief- und Trogwetterlagen), ab
den späten 1990er Jahren deutlich an. Dies resultierte u. a. in einer Häufung extremer
Hochwasserereignisse (z. B. Oderhochwasser 1997, Elbehochwasser 2002 und 2013,
Neißehochwasser 2010).
Die nachfolgenden Abbildungen beschreiben charakteristische Temperatur- und
Niederschlagsanomalien regional bedeutsamer Wetterlagen für Winter- und/oder
Sommerhalbjahr.
Jak ovlivňují meteorologické cirkulační
typy klima?
Kromě globálních faktorů (např. nárůstu troposférických skleníkových plynů) ovlivňuje
proměnlivost klimatu v regionu také četnost výskytu různých meteorologických cirku-
lačních typů. Například zvýšení četnosti situací se západním proudění pozorovaný od
pozdních 80. let 20. století při současném poklesu proudění od východu měl za násle-
dek četnější výskyt mírnějších zim. Četnost cirkulačních typů, které se vyznačují pří-
tomností rozsáhlých oblastí nízkého tlaku vzduchu (tlakové níže nebo brázdy nízkého
tlaku vzduchu) nad střední Evropou, od pozdních 90. let 20. století výrazně roste.
V důsledku toho se častěji vyskytují extrémní srážky způsobující povodně (např. povo-
deň na Odře v roce 1997, povodňe na Labi v letech 2002 a 2013 či povodeň na Nise
v roce 2010).
Následující obrázky znázorňují teplotní a srážkové anomálie v našem regionu v
zimním a/nebo letním pololetí při výskytu významných cirkulačních typů.
Zyklonale Westlage (WZ).
Die mit Abstand häufigste Wetterlage
trat im Zeitraum 1961 – 2010 an ca. jedem 6. Tag (16 %) auf (im
Vergleichszeitraum 1991 – 2010 häufiger als im Referenzzeitraum
1961 – 1990). Tiefausläufer führen maritime Luftmassen atlanti-
schen Ursprungs heran, weshalb die WZ im Winter, insbesondere
im Tiefland, durch milde Temperaturen gekennzeichnet ist, wäh-
rend sie im Sommer eher kühl daherkommt. Aufgrund ihrer Häu-
figkeit ist die WZ auch ein bedeutsamer Niederschlagslieferant.
Západní cyklonální situace (WZ).
Výrazně nejčastější cirkulační
typ se vyskytoval téměř každý 6. den (16 %), přitom v období
1991 – 2010 celkově častěji nežli v letech. 1961 – 1990. Brázdy
nízkého tlaku vzduchu k nám přivádějí oceánský vzduch z Atlan
-
tiku. Západní cyklonální situace se proto v zimě vyznačuje
především v nížinách mírnými teplotami, zatímco v létě spíše
chladnějším počasím. Díky své četnosti přináší západní cyklo-
nální situace významnou část srážek.
Zyklonale Nordwestlage (NWZ).
Kühle Luftmassen aus dem
Nordatlantik strömen bei dieser Wetterlage gegen die Kammla-
gen der Mittelgebirge im Grenzraum und des Riesengebirges
und werden zum Aufsteigen gezwungen, weshalb die NWZ im
Gebirge, insbesondere im Winterhalbjahr, die kräftigsten Nieder-
schläge bringt. Die Niederschlagsmengen der windabgewandten
nord böhmischen Gebiete sind dagegen gering.
Severozápadní cyklonální situace (NWZ).
Za této povětrnostní
situace proudí chladný vzduch ze severního Atlantiku přes hor-
ské hřebeny v pohraničí a v Krkonoších. V důsledku vynucených
výstupů vzduchu při přetékání horských překážek zesilují srážky.
Západní cyklonální situace přináší na návětrné straně hor nejsil-
nější srážky, především pak v zimním pololetí. V závětří, zejména
pak v severních Čechách, jsou oproti tomu srážkové úhrny nízké.
Hoch Mitteleuropa (HM) und zyklonale Nordwestlage (NWZ).
Im
Winterhalbjahr bilden sich durch geringe Sonneneinstrahlung und
hohe nächtliche Ausstrahlung häufig Inversionswetterlagen aus,
das heißt, die normale Temperaturabnahme mit der Höhe kehrt
sich um. Ein gutes Beispiel dafür ist das HM, bei dem die Kamm-
lagen von Erzgebirge und Riesengebirge positive Temperatur-
anomalien aufweisen, während im sächsischen Flachland und
noch deutlicher ausgeprägt im Nordböhmischen Becken niedrige
Temperaturen vorherrschen. Bei windintensiven Wetterlagen wie
der NWZ wird die Inversion selbst im nebelreichen Böhmischen
Becken ausgeräumt, weshalb dort, im Gegensatz zum restlichen
Projektgebiet, dann positive Temperaturanomalien vorherrschen.
Tlaková výše nad střední Evropou (HM) a severozápadní cyklo-
nální situace (NWZ).
Během zimního pololetí se v noci vlivem vy-
sokého tepelného vyzařování zemského povrchu (a nízkého dopa-
dajícího slunečního záření ve dne) často vytvářejí inverzní situace,
což znamená, že normální pokles teploty s výškou se obrací. Dob-
rým příkladem takové situace je výskyt oblasti vysokého tlaku
vzduchu nad střední Evropou, kdy hřebenové polohy v Krušných
horách a v Krkonoších vykazují kladné teplotní anomálie, zatímco v
Saské nížině a v České kotlině panují výrazně nižší teploty. Při po-
větrnostní situaci se silným prouděním (větrem), jakou může být
např. severozápadní cyklonální situace, dochází i v zamlžené České
kotlině k odstranění teplotní inverze. Na rozdíl od jiných části čes-
ko-saského příhraničí se zde pak vyskytují kladné teplotní odchylky.
Hoch Mitteleuropa (HM) und Tief Mitteleuropa (TM).
Die
dritthäufigste Wetterlage HM ist durch flächendeckenden Hoch-
druckeinfluss im Projektgebiet gekennzeichnet und daher grenz-
überschreitend eine der trockensten Wetterlagen. Im Gegensatz
dazu ist bei TM windarmer Tiefdruckeinfluss bestimmend, so
dass insbesondere im Tiefland die größten Niederschlagsmen-
gen aller Wetterlagen zu verzeichnen sind.
Tlaková výše nad střední Evropou (HM) a tlaková níže nad
střední Evropou (TM).
Třetí nejčastější cirkulační typ, kterým je
tlaková výše nad střední Evropou, je spojen s vysokými hodno-
tami tlaku vzduchu a nízkým výskytem srážek. V našem regionu
je jednou z nejsušších meteorologických situací vůbec. Oproti
tomu v případě tlakové níže nad střední Evropou panuje sice
často bezvětří, ale především v nížinách je možné naměřit nej-
větší úhrny srážek ze všech povětrnostních situací.
> Temperatur | Teplota
> Niederschlag | Srážky
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ

image
image
image
image
image
image
image
Weitere Informationen | více informací
www.interklim.eu
Klimaprojektionen für den böhmisch-
sächsischen Grenzraum
Anthropogener Treibhauseffekt und Emissionsszenarien
Der anthropogen verstärkte Treibhauseffekt und die damit einhergehende globale
Temperaturzunahme stellen die Gesellschaft vor große Herausforderungen. Da die
zukünftige Entwicklung der Treibhausgas-Emissionen aufgrund des menschlichen
Verhaltens nicht exakt vorhersehbar ist, kommen sogenannte Emissionsszenarien
zum Einsatz. Diese Szenarien berücksichtigen verschiedene gesellschaftliche, ökono-
mische und energiepolitische Rahmenbedingungen und repräsentieren damit eine zu-
künftig mögliche Bandbreite an Entwicklungen.
Projekce klimatu pro česko-saské
pohraničí
Antropogenní skleníkový efekt a emisní scénáře
Skleníkový efekt, zesilovaný lidskou činností, a s ním související globální nárůst teplot
staví společnost před velké výzvy. Jelikož budoucí vývoj emisí skleníkových plynů
nelze z důvodů lidského chování předvídat, používají se takzvané emisí scénáře. Tyto
scénáře zohledňují v širokém rozmezí různé aspekty společenského, ekonomického a
energetického vývoje.
Regionale Klimamodelle
Um zu verwertbaren Aussagen auf regionaler Ebene, wie dem böhmisch-sächsischen
Grenzraum, zu gelangen, kommen sogenannte regionale Klimamodelle zum Einsatz,
welche die Klimainformation globaler Klimamodelle räumlich detailliert auflösen.
Regionální klimatické modely
Pro formulaci závěrů o změně klimatu, které lze využít na regionální úrovni (např. pro
česko-saské pohraničí), jsou používány takzvané regionální klimatické modely.
Ty zpracovávají výstupy z globálních klimatických modelů, zjemňují jejich rozlišení a
poskytují detailnější informace pro omezené menší území.
1,1
1,2
1,6
1,5
1
1,3
1
2
3,7
3,6
2,7
2,8
0
1
2
3
4
5
WETTREG
RCP2.6
WETTREG
RCP4.5
WETTREG
RCP8.5
WETTREG
A1B
RegCM
A1B
Aladin
A1B
Temperaturänderung/změna teploty [°C]
2021-2050
2071-2100
Strahlungsantrieb bis 2100 im Vergleich zur vorindustriellen Zeit (ca. 1765) SRES und RCP-Szenarien im Vergleich |
Radiační působení do roku 2100 v porovnání s předindustriální dobou (cca 1765), porovnání scénářů SRES a RCP
Aus verschiedenen regionalen Klimamodellen und Emissionsszenarien abgeleitete Änderung der Jahresmitteltemperatur
im böhmisch-sächsischen Grenzraum | Změna průměrné roční teploty v česko-saském pohraničí, odvozená z různých
klimatických modelů a emisních scénářů
Quelle: Bildungsserver
Wiki-Klimawandel,http://wiki.bildungsserver.de/klimawandel/index.php/Datei:SRES_RCP_RF_2100.jpg,
Eigene Darstellung (Dieter Kasang) nach IPCC (2013):
Climate Change 2013, Working Group I: The Science of Climate Change, Figure 12.3
Zdroj: Vzdělávací server Wiki-klimatické změny,
http://wiki.bildungsserver.de/klimawandel/index.php/Datei:SRES_RCP_RF_2100.jpg,
vlastní zobrazení (Dieter Kasang) podle IPCC
(2013): Climate Change 2013, Working Group I: The Science of Climate Change, Figure 12.3
Beobachtete und von Klimamodellen simulierte Lufttemperatur im Grenzraum 1961 – 1990 | Pozorovaná a klimatickými modely simulovaná teplota vzduchu v pohraničí 1961 – 1990
RCP-Szenarien | RCP-scénáře
Anthropogener Strahlungsantrieb in W/m
2
|
Antropogenní radiační působení in W/m
2
Jahr | rok
SRES-Szenarien | SRES-scénáře
Beobachtungsdaten des
DWD/ČHMÚ | data z
pozorování Německé
meteorologické služby /
ČHMÚ
Modell RegCM3 |
model RegCM3
Modell ALADIN-Climate/
CZ | model ALADIN-
Climate/CZ
Modell WETTREG |
model WETTREG
Im Rahmen der böhmisch-sächsischen Klimakooperation INTERKLIM wurden die
Ergebnisse der Klimamodelle ALADIN, RegCM und WETTREG gemeinsam für den
Grenzraum aufbereitet und ausgewertet. Für den Zeitraum 1961 – 2100 liegen Modell-
abschätzungen für die Emissionsszenarien A1B, RCP2.6, RCP4.6 und RCP8.5 vor.
Je nach Szenario beträgt die Spanne der möglichen Temperaturzunahme im Grenz-
raum bis Ende des 21. Jahrhunderts im Flächenmittel etwa 1 bis 4 °C. Der stärkste
Anstieg wird dabei für Winter und Sommer erwartet. Projektionen der regionalen Nie-
derschlagsentwicklung sind in unserem Raum mit großen Unsicherheiten behaftet.
Zum Ende des Jahrhunderts deutet sich eine Abnahme der Sommerniederschläge an.
In Anbetracht der kombinierten Wirkung von Temperatur und Niederschlag auf den
Wasserhaushalt ist zukünftig insbesondere im Tiefland und während der Sommermo-
nate häufiger mit angespannten Wasserhaushaltssituationen zu rechnen.
V rámci česko-saské klimatické spolupráce INTERKLIM byly pro pohraničí společně
zpracovány a vyhodnoceny výsledky klimatických modelů ALADIN, RegCM a
WETTREG. Pro období let 1961 – 2100 jsou dispozici modelové odhady pro emisní
scénáře A1B, RCP2.6, RCP4.6 a RCP8.5.
V závislosti na scénáři činí plošný průměr rozpětí možného nárůstu teploty v pohraničí
do konce 21. století zhruba 1 až 4 stupně. Nejsilnější nárůst se přitom očekává v zimě
a v létě. Projekce regionálního vývoje srážek jsou v našem regionu zatíženy vysokou
mírou nejistoty. Zdá se, že na konci století dojde k poklesu množství letních srážek.
S ohledem na kombinovaný účinek teploty a srážek na vodní režim je nutno přede-
vším v nížinách a během letních měsíců nutno počítat s problémy v oblasti dostup-
nosti vody v krajině.