„Inventarizace úložných míst
rubaniny po minulé hornické
činnosti v Krušných horách na
území Ústeckého kraje“
• Zakázka byla realizovaná v rámci projektu
Vita-Min, č. 100266035, financovaného
z Evropského fondu pro regionální rozvoj,
konkrétně pak z Programu na podporu
přeshraniční spolupráce mezi Svobodným
státem Sasko a Českou republikou 2014-
2020.

Tato inventarizace úložných míst rubaniny po minulé hornické
činnosti v Krušných horách na území Ústeckého kraje vznikla
archivní rešerší etapových závěrečných zpráv průzkumných prací
na jednotlivých lokalitách dále byly použity podklady z informačního
systému České geologické služby a z mapové aplikace ČGS -
Těžební odpad, Inventarizace úložných míst. Detailní informace byly
získány ze závěrečných zpráv uložených v archívu GEOFONDU.
Bylo prostudováno 44 závěrečných zpráv a odborných článků
týkajících se daného úkolu.

Metalogenetický vývoj krušnohorské oblasti
- je součástí Sasko – durynské metalogenetické zóny
Předvariská (kadomská) mineralizace
- Skarnová ložiska Fe (Přísečnice, Kovářská), Fe-Cu (Měděnec), Sn (Zlatý
kopec)
Variské mineralizace
- Ložiska greisenových rud Sn-W-Mo (cínovecko-krupský revír)
- Mineralizace Pb-Zn (kateřinskohorský revír)
- Pegmatity (cínovecko-krupský revír)
Staroalpidní mineralizace
- Ložiska fluorit – baryt (Moldava, Kovářská, Vrchoslav, Hradiště)
Mladoalpidní mineralizace
- Fluoritové ložisko (Jílové u Děčína)

image
Metalogenetický vývoj dle Apl a kol. (1987)

Historie hornické činnosti
Hornické oblasti v Krušných horách patří mezi významná svým rozsahem a
historií a řadí se mezi světové lokality. Těžba cínu probíhala již v době
bronzové (2 300 - 800 př. n. l.) rýžováním v náplavovém kuželu
Zalužanského potoka. Z roku 733 n.l. je
ve starých kronikách
zdokumentována těžba cínu u Krupky.
Začátky hlubinného dolování jsou známi od 13. století a s přestávkami
trvalo bez mála 800 let. Hornická díla byla prováděna za účelem dobývání
rud obsahující měď, cín, stříbro, olovo a železo, později kobalt, nikl,
wolfram, od 19. století byl dobýván fluorit a baryt. Od 20. století byl dobýván
i uran (mimo území Ústeckého kraje v okolí Jáchymova).
Na přelomu 80. a 90. let 20. století dochází k útlumu a následně k ukončení
těžby vyhrazených nerostů v Krušných horách.

Obsah pasportu
V předložené pasportizaci jsou zaevidována úložná místa po hornické činnosti,
vzniklá v průběhu dobývání vyhrazených nerostů
• Identifikační údaje lokalit, tj. evidenční číslo úložiště (je-li evidované) u ČGS,
název úložiště, lokalita, katastr, okres, kraj, druh úložiště, současný status
(aktivní, opuštěné), provozovatel, poloha úložiště, doba vzniku úložiště, typ
těžené suroviny, typ úložiště, plocha, výška, objem úložiště, petrografické
složení úložiště, frakce uloženého materiálu, druh rekultivace úložiště,
dostupnost archivní dokumentace, využitelnost uloženého materiálu.
• Seznamy archivních zpráv týkajících se uloženého materiálu a místo jejich
archivace
• Mapové podklady se zákresem úložných míst
• Stručné charakteristiky lokalit – historie, geologické poměry, těžená
surovina, chráněná území

image
Lokality úložných míst
1. Jílové –Sněžník
2. Liboňov
3. Telnice
4. Krupka ( revíry: STEINKNOCHEN, KNÖTEL, MÜCKENBERG, PREISSELBERG, VRCHOSLAV,
GÜNTER, KLÖSENBERG)
5. Sobědruhy, Přítkov
6. Cínovec
7. Moldava
8. Nové Město u Moldavy, Mikulov, Hrob
9. Hrob, Křížanov, Domaslavice, Osek
10. Český Jiřetín
11. Hora Svaté Kateřiny
12. Kálek-Načetín
13. Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves
14. Křímov, Strážky
15. Volyně, Blahuňov, Místo, Sobětice, Výsluní
16. Kryštofovy Hamry, Rusová, Dolina
17. Hradiště, Domašín, Pavlov
18. Vejprty, Černý Potok
19. Kovářská, České Hamry, Kamenný vrch, Háj, Loučnápod Klínovcem
20. Vernéřov
21. Petlery
22. Měděnec-Přisečnickýrevír, Kunov, Perštejn, Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina,
Vykmanov, Ondřejovu Perštejna, Rájovu Perštejna,

Lokalita
1 Jílové – Sněžník
• První zmínky o hornictví a těžbě z první poloviny 16. století, kdy v oblasti
Sněžníku byla zaznamenána těžba železných rud.
• První písemné zmínky o nálezu fluoritu z roku 1906.
• Od roku 1955 těžba fluoritového ložiska (Rudné doly Příbram, závod Fluorit
Teplice). Dne 8.6.1995 byla ukončena těžba i přes zůstatkové bilanční
zásoby.
• Fluoritové hydrotermální ložisko Jílové – Sněžník tvoří převážně fluoritové
žíly v sedimentech spodního turonu (pískovce bělohorského souvrství),
v menší míře je zastoupena impregnační mineralizace. Žíly jsou geneticky
spjaty s tektonikou SV-JZ směru. Křížení s dislokacemi V-Z směru tvoří uzly
hospodářského významu (žilný uzel 1 až 4). Žíly tvoří fluorit (CaF
2
), Baryt
(BaSO
4
) a kalcit (Ca CO
3
) je zde zastoupen minimálně.

image
Lokalita
1 Jílové – Sněžník

ID ÚM
Název
Lokalita
Katastr
Okres
Kraj
Druh
7146
Odval štola č 4
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
981
Halda
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
982
Halda štoly Sněžník č6-Milan Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
7147
Odval štoly Sněžník č6-Milan Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
983
Halda štoly Sněžník č 3
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
7149
Odval neznámé šachtice
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
984
Halda štoly Sněžník č 1
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
985
Odval jámy II-H-3
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
986
Halda štoly Sněžník č 1
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
7149
?
Jílové-Sněžník
Sněžník
Děčín
Ústecký
odval
7152
Odval štoly č. 5
Jílové-Sněžník
Jílové u D
Děčín
Ústecký
odval
ID ÚM
Status
Provozovatel Souřadnice X Souřadnice Y
Vznik
Surovina
Pozice
7146
opuštěné
962845
753795
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
981
opuštěné
962875
753817
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
982
opuštěné
963217
754074
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
7147
opuštěné
963256
754022
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
983
opuštěné
963299,002
754839,4993
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
7149
opuštěné
963372
755410
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
984
opuštěné
963451
755678
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
985
úložné místo
DIAMO, s.p.
963527
755485
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
986
opuštěné
963728
755082
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
7149
opuštěné
963372
755410
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
7152
opuštěné
963826
755137
po r.1945
Fluorit-
baryt
svahová
Lokalita
1 Jílové – Sněžník

ID ÚM
Plocha /m
2
/
Výška
/m/
Objem /m
3
/
Petrografie
Frakce
Rekultivace
Archív
7146
3 000
0,8
1 000
sediment
písčitá
lesnicky
Geofond
981
1503
200
sediment
balvanitá
lesnicky
Geofond
982
90
3
200
sediment
kamenitá
lesnicky
Geofond
7147
3500
1,2
1500
sediment
písčitá
lesnicky
Geofond
983
550
3
1200
sediment
kamenitá
lesnicky
Geofond
7149
500
15
800
sediment
balvanitá
nálet
Geofond
984
400
5
1500
sediment
balvanitá
nálet
Geofond
985
20400
6
70000
sediment
/
lesnicky
Registr odvalů od
SG
986
400
1
400
sediment
balvanitá
lesnicky
Geofond
7149
500
15
800
sediment
balvanitá
lesnicky
Geofond
7152
3000
2
2500
sediment
balvanitá
lesnicky
Geofond
Lokalita
1 Jílové – Sněžník

Lokalita
1 Jílové – Sněžník
Páskové textury na ložisku jsou důkazem rytmicky se měnících a opakujících změn
v režimu hydrotermálních roztoků, vystupujících z hloubky. Na prudký vzestup
pulzujících roztoků ukazuje vznos a vyplavení jílovotopísčité substance ze svého
původního místa o několika desítek metrů.
Celkové geologické zásoby na uzlu „4“ (štola 4+5) v r. 1982: tonáž CaF
2
varianta 1
-181 279 t; varianta 2- 225 425 t; varianta 3 – 215 133 t.
Fluorit (CaF
2
) obsahuje 48,7% fluoritu, obsahuje i vysoké množství ceru a yttria,
dále obsahuje vzácné zeminy.
Štola č.4 zajištěna, výskyt pseudokrasové dutiny (zimoviště netopýrů).
Lokalita leží v CHKO Labské pískovce a CHOPAV Krušné hory

Lokalita
1 Jílové – Sněžník
Zprávy:
•Bouška J., et al. (1982): Závěrečná zpráva úkolu Vysoký Sněžník, Štola S4 -
Štola S5. Surovina CaF
2
. Etapa průzkumu vyhledávací, stav ke dni 30.1.1982 .
Geoindustria, závod Dubí (GF P041976).
•Gloeckner P., et al. (1987): Vysoký Sněžník - Štola C6 . Etapa průzkumu
vyhledávací a předběžná, stav ke dni 31.12.1986 . Geoindustria, závod Dubí
(GF P006196).
•Chrt J., et al. (1994): Závěrečná likvidační zpráva ložiska fluoritu Jílové-
Sněžník. (FZ 6622)
•Kottnauer R., et al. (2003): Závěrečná zpráva úkol: Evidence, klasifikace a
zhodnocení možnosti využití starých odvalů v oblasti Krupky, Cínovce a
Jílového u Děčína (P 106715)
•SUČEK P (1997): Závěrečná likvidační zpráva ložiska fluoritu Jílové-Sněžník,
MS Rudné doly
Ad) ID 986
•Tichý K., (1979): ): Závěrečná zpráva úkolu Jílové u Děčína surovina
CaF
2
.Etapa průzkumu vyhledávací. Stav ke dni 31.12.1978. Geoindustria,
závod Dubí (GF P030802).

Úložná místa rubaniny po minulé hornické
činnosti s perspektivou následného využití

Lokalita: 6 Cínovec
• První zmínky o dolování zroku 1378, těžba stříbra a cínu, od 16. století i
mědi. V období husitských válek (1420 – 1440) úpadek těžby. Obnovení
těžby od roku 1444. Dědičná štola „hořejší Bynovská štola“ ražena od
r.1464.
• Největší těžební rozsah polovině 16. století. Od roku 1585 ražena dědičná
štola „dolní Bynovská štola“. Zahájena těžba stříbra.
• Od třicetileté války úpadek těžby.
• Od r.1879 vzestup těžby zapříčiněn těžbou wolframu. Staré haldy byly
přebírány
pro získání wolframu a zahájena těžba nových žil.
• Opětovnému navýšení těžby došlo během I.a II. světové války. Nástup
těžby i po roce 1945, těžba probíhala až do roku 1979.
• Zbytkové zásoby Cínovec – starý závod (1992):
• Bilanční zásoby ABC
1
19 000 t
• Nebilanční zásoby 956 000 t (zbytkové pilíře, nevytěžené segmanty žil
apod).
• Těžba na ložisku Cínovec – jih byla zahájena v roce 1980 a ukončena v
roce 1990. O dva roky později, v roce 1992, byl dobývací prostor Cínovec
zrušen.
• Získáván byl:
• W koncentrát –hutě Bruntál
• Sn koncentrát – hutě Freiberg

Lokalita: 6 Cínovec
• Z regionálního hlediska je cínovecká oblast součástí komplikovaného celku
saskodurinského bloku, a to východní částí krušnohorsko-smrčinského
antiklinoria.
• Vlastní klenba je tvořena acidními žulami druhého sledu, a to staršími
drobnozrnnými albitisovanými žulami a mladšími středně zrnitými granity.
Tyto mladší granity intrudovaly koncem paleozoika do efusivních hornin
teplického křemenného porfyru (paleoryolit). V narušených pláštových
horninách došlo ke vzniku exokontaktních ložisek menšího rozsahu v
západní části elevace. Původně byly těženy žíly (14 žil) v apikální části
žulové kopule. Žilné ložisko bylo dotěženo koncem 70. let.
• V podloží žilného ložiska a při západním okraji žulové klenby se nachází
nové impregnační ložisko se zrudněním Sn (W) a Li, které můžeme označit
z hlediska metalizace za maloobsahové, ale se značnou tonáží
geologických zásob
• Zájmovou surovinu tvoří různé varianty greisenů, méně greisenisovaných
žul a výjimečně granity. Hlavním nositelem zrudnění jsou středně
hrubozrnné greiseny křemenno-slídnaté (cinvaldit) s určitým množstvím
topasu. Omezeně se vyskytující topaso-cinvalditové greiseny vykazují vyšší
zrudnění Sn. Méně se vyskytují též drobnozrnné křemenno-slídnaté
greiseny lokálně s vysokými kovnatostmi Sn.

image
Lokalita: 6 Cínovec

image
Lokalita: 6 Cínovec

Lokalita: 6 Cínovec
• Hlavní rudonosné minerály Kasiterit - cínovec (SnO
2
) a wolframit (Fe,
Mn)WO
4
• Doprovodní minerál lithia – cinvaldit K(Fe,Li)
3
(SiAl)
4
O
10
(OH,F)
2
Od roku 2014 provádí společnost Geomet s.r.o. průzkumné práce v lokalitě
Cínovec Jih pomocí vrtných prací do hloubky až 500 m. Vyhodnocení
geologických prací první etapy formou studie proveditelnosti také prokázalo,
že cínovecký uhličitan lithný (lithium karbonát) má čistotu na úrovni 99,56
procenta, což je kvalitní surovina pro výrobu Li baterií.
Těžební model je plánován na 1.800.000 tun za rok, což představuje 22.000
tun Li
2
CO
3
, resp. 4.136 tun čistého lithia. Cena za uhličitan lithný je $23 000
za tunu.
Plánovaná těžba je minimálně 19 let.

Lokalita: 6 Cínovec
Využitelnost uloženého materiálu
Odkaliště (995)
po úpravě cín – wolframových rud, perspektivní akumulace
Li suroviny (společnost Cínovecká deponie, a.s. provádí přípravné práce
pro zahájení těžby).
• V spodní části odkaliště uložen původní odpad žilného ložiska, v horní části
uložen úpravenský odpad z greisenizace ložiska Cínovec – jih. Z žilního
ložiska do r. 1980 naplaveno 581 kt odpadu a v období 1981 – 1990 dalších
444 kt. Celkem 1025 kt.
Dle P 51563
S obsahy Li 0,289 %, Rb 0,243%, Cs 0,029%, Sn 0,063%, W 0,037%, SiO
2
80,1%, Topaz 1,969% Fluorit 0,323%.
• Dle FZ 6448
Sn 0,07%, W 0,011%, As 0,007%, S 0,03%, Pb 0,01%, Cu 0,01%, Zn
0,06%, Li 1,23%

image
Lokalita: 6 Cínovec
995

image
Lokalita: 6 Cínovec

image
Lokalita: 6 Cínovec

image
Lokalita: 6 Cínovec

image
Lokalita: 6 Cínovec

Lokalita: 6 Cínovec
Zprávy:
• AMLEROVÁ, Helena; GOETZ, Bohuslav; JANÁČKOVÁ, Iva; MATĚJKA, Josef;
PROŇKOVÁ, Jitka; VOJTEK, Vratislav; ŽÁČEK, Jiří (1985): Závěrečná zpráva
Cínovec - jih, surovina: Sn, W, Li. Etapa průzkumu: podrobný. Stav ke dni: 1.7.1985;
Rudné doly, Příbram , GF P049543
• AMLEROVÁ, Helena; FROŇKOVÁ, Jitka; GOETZ, Bohuslav; JANÁČKOVÁ, I.;
MATĚJKA, Josef; NOVÁK, Jiří; ŽÁČEK, Jiří (1985): Závěrečná zpráva Cínovec - jih.
Surovina: Sn, W, Li. Etapa průzkumu: vyhledávací. Stav ke dni: 1.1.1985; Rudné doly
Příbram, závod Cínovec, GF P051563
• Břízová (1997): Závěrečná zpráva Revize opuštěných důlních děl na rudy a fluorit –
OBÚ Most, GIS-Geoindustry Praha. Geofond P 110 810.
• DAŠEK, Jiří; DAVID, Jiří; GOETZ, Bohuslav; HENYCH, Rudolf; MATĚJKA, Josef;
SLAČÍK, Josef; STAŇKOVÁ, Helena; VOJTEK, Vratislav; ŽÁČEK, Jiří (1989):
Cínovec - Jih - severovýchod, surovina: Sn - W - Li ruda, etapa: vyhledávací, stav ke
dni: 30.6. 1989, Rudné doly, Příbram, GF P069470
• JURÁK, Ladislav; KOTTNAUER, Richard; OCMAN, Pavel; ŠIMEK, Josef (2003):
Závěrečná zpráva úkolu Evidence, klasifikace a zhodnocení možností využití starých
odvalů v oblasti Krupky, Cínovce a Jílového u Děčína, GIS - GEOINDUSTRY, s.r.o.,
Plzeň 1. Geofond P106715.
• MACEVIČ, Vladimír; TICHÝ, Karel (1161): Závěrečná zpráva z etapy vyhledávacího
průzkumu lokality Cínovec Sn, W, Li rudy, stavku dni 31.12.1961 Geologický
průzkum, Praha;
GF FZ004285
• Malásek, František (1995): Závěrečná zpráva Cínovec – Krupka GIS cz, a.s., Stříbro
Geofond FZ 006448
• Ševčík J. (2002): Závěrečná zpráva - Vyhledávání starých důlních děl na území
Ústeckého kraje GIS – Geoindustry Praha. Geofond P104 332

Lokalita: 7 Moldava
• Těžba se soustředila na dvou hlavních žilách: žíle Josef, nacházející se na
severním svahu nad potokem, a žilném systému Papoušek, který leží v
obci, při hlavní cestě. Těžba ukončena 30.6.1994. Zásoby bilanční
převedeny do zásob nebilančních dle usnesení vlády ČR č. 468 ze dne
25.8.1993.
• Fluorit-barytová žíla poblíž Moldavy v Krušných horách prostupuje
biotitickými ortorulami altenberské klenby, která je součástí krystalinika
východních krušných hor. Území je prostoupeno žilami žulového porfyru
permského vulkanismu. Převládá směr SZ-JV.
• Fluorito-barytové žíly průmyslového významu jsou v oblasti křížení dvou
tektonických směrů SZ-JV (variské) a V-Z (variské,alpinské-reaktivována).
Vertikální zonálnost je charakteristická v povrchových partií výskytem
křemen-hematitovou mineralizací, následně fluorit-barytovou a s hloubkou
ubývání barytové mineralizace.
• Nově byl ověřen kyzová polymetalická mineralizace na křemenném žilníku
(Pb, Zn, Cu), místy se zvýšeným obsahem Ag.
• První kutací práce jsou známy z prvé poloviny 19. stol (1834 -barytové žíly
s příměsí fluoritu).
• Následující průzkumné práce obnoveny v r. 1953 (štola Josef), v r. 1954
otevřena šachtice Papoušek. Zahájení těžby v r. 1958.
• Celková těžba za období 1957 – 1994 činila 700 823 t. Výrubnost 70-90%,
znečištění 20-40%.

image
Lokalita: 7 Moldava

Lokalita: 7 Moldava
Využitelnost uloženého materiálu
• Halda 1490 – nezpracovaný vytěžený materiál o objemu 110 000 m
3
, větší
množství křemen-baryt-fluoritové žiloviny. Fluorit je hrubozrnný s
ojedinělými drúzovými dutinami. Kubické xx mm zpravidla nepřesahují
10mm. Ojedinělé jsou zrnka sulfidů. Výjimečný je nález jehlicovitých xx mm
bizmutínu v malém kousku fluoritu.

image
Lokalita: 7 Moldava

image
Lokalita: 7 Moldava

Lokalita: 7 Moldava
Zprávy:
• Břízová (1997): Závěrečná zpráva Revize opuštěných důlních děl na rudy a
fluorit – OBÚ Most, GIS-Geoindustry Praha. Geofond P 110 810.
• Ševčík J. (2002): Závěrečná zpráva - Vyhledávání starých důlních děl na
území Ústeckého kraje GIS – Geoindustry Praha. Geofond P104 332
Průzkumné zprávy (DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem)
• BOUŠKA, Jiří; BUJNOVSKÝ, Karel; CHALUPA, Miloslav; FENGL, M.;
LICHTENBERG, František; NOVÁK, Jiří; REICHMANN, František; TICHÝ,
Karel; VOITH, Miroslav (1977): ZAVERECNA ZPRAVA UKOLU MOLDAVA
513 0311 006. TEZEBNI PRUZKUM RD SOBEDRUHY. SUROVINA: CAF2.
ETAPA PRUZKUMU: VYHLEDAVACI 1963 - 1970, PREDBEZNA 1970 -
1976, TEZEBNI 1061 - 1976. STAV KE DNI: 30.4.1976 Geoindustria, závod
Dubí GF FZ005550
GLOECKNER, Petr; GLOECKNEROVÁ, Jitka; HOLUB, Milan; KAVALEC, Jiří;
NOVÁK, Luboš; PALAS, Miroslav; SUČEK, Pavel (1997): Závěrečná
likvidační zpráva ložiska fluoritu Moldava, GEOMONT, s.r.o., Příbram;
Rudné doly, Příbram; GF FZ006621
Bilanční zásoby z výpočtu se stavem k 1.1.1993, převedené v rámci
likvidace do zásob nebilančních (sumář bloků): C1BF - 999 153 t, C2BF -
488 520 t. Konečný stav po převedení do kategorie zásob nebilančních
(podle rozhodnutí MH ČR): C1NF - 989 228 t, C2NF - 510 890 t. Surovina:
fluorit.
• MARTÁK, Štefan; TYLOVÁ (1956): Závěrečná zpráva o průzkumu na
lokalitě Moldava (CaF2, BaSO4). Stav k 1.10.1956 s dodatky k 31.12.1956
a 1.1.1960, Severočeský rudný průzkum, Teplice GF FZ001671

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
• Lokalita je součástí krušnohorsko-smrčinského antiklinoria a to jeho střední
části, která je tvořena kovářsko-halžskou vrásou. V podloží vrásy se
nachází komplex hornin přísečnické série, reprezentovaný pararulami a
svorovými rulami. Horniny kovářsko-halžské vrásy představují vlastní
měděnecké souvrství, ve kterém jsou k sobě subhorizontálně tektonicky
nasunuty ortoruly, migmatity, eklogity, skarny, karbonáty, muskovitové svory
a granátové muskovitové svory.
• Pozice skarnových těles:
• Nejvyšší horizont je vyvinut v prostoru Mezilesí, Orpus, Měděnec a Horní
Halže v podobě méně mocných karbonátových vložek v migmatitech
nadložního komplexu ortorulového tělesa. Pouze jz. od Horní Halže je
v tomto horizontu vyvinuto magnetitové těleso.
• Druhý skarnový horizont je konkordantní součástí podložních granátických
svorů. Zahrnuje megnetitová ložiska Kovářská, Přísečnice, Orpus, Měděnec
– sever, Horní Halže, Rote Suttel, Kryštof, Václav a Mýtinka.

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
• Třetí (nejhlubší) skarnový horizont vznikl ve vzdálenosti cca 50 m do
podloží v horninách převážně svorového typu a tvoří skarn Měďného
pahorku.
• Sulfidické rudy nejsou původní složkou skarnů, ale vznikl později v procesu
jedné z hydrotermálních fází. Maximální sulfidické zrudnění je vázáno na
nejhlubší (třetí) skarnový horizont.

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
• Hornická obec Měděnec byla založena roku 1520 s privilegiem svobodného
výkupu stříbra.
• Dobývány stříbronosné měděné rudy. Od roku 1540 zpracován chalkopyrit i
pyrit. V revíru dvě hlavní štoly Boží tělo a Marie pomocná. Vrchol těžby
v první polovině 19. století (ložiska Orpus a Příšecnice). Hloubka těžby do
70 m, důlní vody odváděny Dědičnou štolou, vyústěnou v Přísečnici.
• Od 18. století dobýván v hlubších partií magnetit.
• Po 2. světové válce průzkumné práce a ověřena v prostoru Mezilesí
skarnová čočka zrudněná magnetitem.
• Výstavba nového závodu od roku 1960. Těžba od roku 1968. v roce 1969
vytěženo 52 812 t rudy a vyrobeno 16 034 t koncentrátu.
• Těžba magnetitu dolem Měděnec ukončena v červenci 1992. Těžba
muskovitu ukončena v roce 1994 a důl zatopen v roce 1998.

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
• V roce 1339 byly u Přísečnice založeny doly na stříbrnou rudu a záhy na to,
roku 1342, zde byla vybudována i mincovna, ve které nechal Jan
Lucemburský razit české groše nazývané „Bremsiger“. Ve 14. a ještě v
první polovině 15. století zde převládalo dobývání železné rudy. Později
dobývání stříbronosného galenitu, těžba ukončena v roce 1885.
• Krušnohorská železnorudná ložiska jsou zastoupena dvojicí rozdílných
genetických typů.
• Žilná ložiska se vyznačují výskytem hematitu, oxidačními rudy manganu,
křemenem, pyritem a fluoritem. Tyto žíly prostupují ruly, ortoruly a migmatity
většinou pod strmými úhly. Mocnosti žil jsou velmi nepravidelné, většinou
malé a proto z hlediska těžby mnohdy i nerentabilní.
• Železorudná lože nebo čočky magnetitu jsou tvořeny polohami ve skarnech.

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
Využitelnost uloženého materiálu
• V odkaliště 9312 dolu Měděnec naplaveno 2 500 000 t kalů (flotační kaly
z úpravárenské linky Cu rud) a drtí vzniklých při úpravě železných rud
.
Dobývací prostor netěžený:
• Kovářská-Dolina 1; Finisterrae s.r.o., Měděnec (almandin, granát, křemen,
muskovit, svor)

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

image
Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
Zprávy:
• BENDL, František; PAULIŠ, Petr; ROSENBAUM, Václav; ŠAFAŘÍK, Jiří;
WEISSER, Petr; ZAPLETAL, Pavel (1983): ZAVERECNA ZPRAVA
GEOLOGICKEHO PRUZKUMU LOZISKA PRISECNICE. SUROVINA FE
RUDA - (MAGNETIT). ETAPA PRUZKUMU PODROBNY. STAV KE DNI
31.1.1983, Rudné doly, Příbram, Geofond GF P054165
• BOHDÁLEK, Petr; NOVÁK, Jiří; ŠREIN, Vladimír (1993): Závěrečná zpráva
- předběžný a podrobný průzkum granáticko - muskovitických svorů
Měděnecko (hlubina). Stav ke dni: 31.7.1993; Rudné doly, Příbram,
Geofond GF FZ006442
• Břízová (1997): Závěrečná zpráva Revize opuštěných důlních děl na rudy a
fluorit – OBÚ Most, GIS-Geoindustry Praha. Geofond P 110 810.
• ČADA, Mojmír; DEJMEK, Vladimír (1981): ZAVERECNA ZPRAVA -
VYHLEDAVACI PRUZKUM CU RUDY – MEDENEC, Geoindustria, závod
Dubí (1), Geofond GF P038546

Lokalita: 22 Měděnec - Přísečnice, Kunov, Perštejn,
Horní Halže, Kamenná, Kotlina, Dolina, Vykmanov,
Ondřejov u Perštejna, Rájov u Perštejna
• ERBAN, S.; KAVALEC, J.; ŽMOLEK, Z. (1964): Přísečnice - Fe-ruda (
Lokality Měděnec, Orpus, důl Fischer). Etapa průzkumu: podrobný. Stav k
1.8.1959 + Dodatek: Operativní výpočet zásob Měděnec k 1.3.1964;
Geologický průzkum Praha, závod Stříbro. Geofond GF FZ003317.
Na skarnovém ložisku magnetitové rudy ověřeno 4 916 ktgeologických
zásob suroviny v kat. C1 s obsahem celk. Fe 41,46 - 44,16 %
• HORČIČKA, L.; VOJÍŘ, Marek; VYKYDAL, Jiří; ZÍMA, Jaroslav (2004):
Evidence, klasifikace a zhodnocení možnosti využití starých odvalů v oblasti
Krušných hor mezi Luby a Moldavou; Geologické služby, s.r.o., Chomutov
Geofond (GF P114127)
• NEUMANN, Jaroslav (1967): Závěrečná zpráva Přísečnicko, surovina Fe
rudy, Geoindustria, Praha, Geofond GF P021621
• Ševčík J. (2002): Závěrečná zpráva - Vyhledávání starých důlních děl na
území Ústeckého kraje GIS – Geoindustry Praha. Geofond P104 332

Závěr
• Můžeme konstatovat, že možné využití úložišť po hornické činnosti jako
zdroje nerostů, lze předpokládat u velkokapacitních odkališť vzniklých
úpravárenskou činností rubaniny po roce 1945. U odvalů vzniklých
v historické době nelze z důvodu technologie těžby a z důvodu geneze
těžené rudní žíly očekávat ekonomické nahromadění rudní suroviny v
odvalech, které by umožnilo její průmyslové vytěžení. Tyto haldy a odvaly
obsahují maximálně mineralogické nálezy polymetalických rud, či barytu a
fluoritu.
• Využití úložišť rubaniny jako zdroje pro stavební účely (štěrkodrť a lomový
kámen) se zdá být problematické z hlediska převážné nedostupnosti
úložných míst a hlavně z hlediska splněných normových podmínek pro
kámen pro stavební účely a pro použití do konstrukčních vrstev komunikací
(např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi
stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní
komunikace).