image
image
image
image
image
image
Klimawandel in Sachsen und Böhmen
Změna klimatu v Česku a Sasku

 
02
Klimakooperation für den böhmisch-sächsischen Grenzraum
03
Klimatologická spolupráce pro česko-saský příhraniční prostor
06
Diagnose des Klimas 1961– 2010
07
Diagnóza klimatu pro období 1961– 2010
14
Beeinflussung des Klimas durch Wetterlagen
15
Jak ovlivňují meteorologické cirkulační typy klima?
18
Klimaprojektionen für den böhmisch-sächsischen Grenzraum
19
Projekce klimatu pro česko-saské pohraničí
Inhalt
|
Obsah

 
02 | Klimakooperation für den böhmisch-sächsischen Grenzraum
Der globale Klimawandel ist regional sehr
unterschiedlich ausgeprägt. Für eine zielori-
entierte Anpassung an den Klimawandel ist
es notwendig, bisherige und auch zukünftige
Klimaänderungen in einem grenzüberschrei-
tenden Zusammenhang zu betrachten.
Im Rahmen von INTERKLIM erarbeiten das
Sächsische Landesamt für Umwelt, Land-
wirtschaft und Geologie und das tschechi-
sche Institut für globalen Wandel eine ein-
heitliche Wissens- und Informationsbasis
auf dem Gebiet des regionalen Klimawan-
dels. Im Mittelpunkt des Projekts stehen der
Austausch, die Aufbereitung und die gemein-
same Auswertung klimatischer Beobach-
tungsdaten der vergangenen Jahrzehnte im
böhmisch-sächsischen Grenzraum. Zudem
werden tschechische und sächsische regio-
nale Klimaprojektionen für das 21. Jahrhun-
dert entwickelt und aus gewertet. Die Ab-
schätzung der Bandbreite verschiedener,
zukünftig möglicher Klimaentwicklungen
erfolgt anhand unterschiedlicher Treibhaus-
gas-Emissionsszenarien.
>
Ziele des Projekts
Gemeinsame Diagnose des Klimas für
den Zeitraum 1961 – 2010
Entwicklung, Auswertung und Bereitstel-
lung einer grenzübergreifenden Projektion
der zukünftigen Klimaentwicklung bis ins
Jahr 2100 auf Grundlage aktueller wissen-
schaftlicher Methoden
Regional differenzierte Analyse relevanter
Klimaparameter unter Berücksichtigung
der komplexen orographischen Ausgangs-
bedingungen
Initiierung und Verbesserung des grenz-
überschreitenden Austausches von Fach-
informationen zum Klimawandel
Vermittlung der Projektergebnisse an Ak-
teure aus den Bereichen Umwelt und
Naturschutz, Regionalplanung, Land-,
Forst- und Wasserwirtschaft, Tourismus
und öffentliche Verwaltung
Information der Bevölkerung im Grenz-
raum über den Klimawandel durch Veran-
staltungen, Vorträge, Publikationen und
Informationstafeln
Klimakooperation für den
böhmisch-sächsischen Grenzraum

image
 
Klimatologická spolupráce pro česko-saský příhraniční prostor | 03
Globální změna klimatu se v jednotlivých
regionech projevuje velmi odlišně. Pro cílené
přizpůsobení se klimatickým změnám je nut-
né sledovat dosavadní i budoucí klimatické
změny v přeshraniční souvislosti.
Klimatologická spolupráce
pro česko-saský příhraniční prostor
V rámci projektu INTERKLIM spolupracují
Centrum výzkumu globální změny AV ČR
v.v.i. se Saským zemským úřadem pro život-
ní prostředí, zemědělství a geologii na lepším
pochopení klimatické změny v příhraničí
INTERKLIM Projektregion
| Území projektu INTERKLIM

image
04 | Klimakooperation für den böhmisch-sächsischen Grenzraum
Das Projekt wird aus dem Europäischen
Fonds für regionale Entwicklung (EFRE)
im Rahmen des Ziel 3-Programms zur För-
derung der grenzüberschreitenden Zusam-
menarbeit 2007 – 2013 zwischen dem
Freistaat Sachsen und der Tschechischen
Republik teilfinanziert.
>
Projektgebiet
Vielfältige Mittelgebirgslandschaften prägen
die INTERKLIM-Projektregion. Von Südwest
nach Nordost bestimmen Elstergebirge,
Vogtland, Erzgebirge, Elbsandsteingebirge,
Lausitzer Bergland und Zittauer Gebirge den
sächsisch-tsche chi schen
Grenzraum.
Die
spezifischen orographischen Gegebenheiten
prägen die klimatischen Verhältnisse in den
einzelnen Regionen. Insbesondere Lage und
Ausrichtung des Erzgebirges beeinflussen
die regionalklimatische Ausprägung groß-
räumiger Zirkulationsmuster (Luv- und Lee-
Effekte). Vor dem Hintergrund des Klima-
wandels stellt diese orographische und
klimatische Komplexität besondere Anfor-
derungen an ein zukunftsfähiges, wissen-
schaftlich fundiertes und grenzübergreifen-
des
Umweltmanagement.
Die Elbe im Böhmischen Mittelgebirge
| Labe v Českém Středohoří

image
Klimatologická spolupráce pro česko-saský příhraniční prostor | 05
mezi Českou republikou a Saskem. Kromě
vývoje a vyhodnocení regionálních klimatic-
kých projekcí v pohraničí je dalším hlavním
bodem spolupráce výměna, zpracování a
společné vyhodnocení měřených klimatic-
kých dat za uplynulých několik desítek let.
Odhad šíře možných směrů budoucího vý-
voje klimatu se vytváří na základě různých
scénářů emisí skleníkových plynů.
>
Cíle projektu
Společná diagnóza klimatu pro období
1961 – 2010
Vývoj, vyhodnocení a uveřejnění přeshra-
ničního odhadu budoucího vývoje klimatu
a to až do roku 2100 na základě nejnověj-
ších vědeckých metod
Regionální specifické analýzy vybraných
klimatických parametrů s ohledem na
komplexní orografické podmínky
Zlepšení přeshraniční výměny odborných
informací o změně klimatu
Zprostředkování výsledků projektu přísluš-
ným organizacím z oblasti životního pro-
středí a ochrany přírody, územního pláno-
vání, zemědělství, lesního a vodního
hospodářství, turismu a veřejné správy
Informace pro obyvatele v příhraniční ob-
lasti o klimatických změnách v rámci od-
borných akcí, přednášek, publikací a infor-
mačních tabulí
Tento projekt je spolufinancován z Evrop-
ského fondu regionálního rozvoje (EFRR)
v rámci programu Cíl 3 na podporu
přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 mezi
Českou republikou a Svobodným státem
Sasko.
>
Území projektu
Území projektu INTERKLIM je charakterizo-
váno rozmanitými oblastmi. Od jihozápadu
směrem k severovýchodu určují ráz krajiny
česko-saského pohraničí Halštrovské vrchy,
Vogtlandsko, Labské pískovce, Lužická vr-
chovina, Lužické hory (Žitavské hory). Klima-
tické poměry v jednotlivých regionech jsou
utvářeny především orografickými podmín-
kami. Poloha a orientace Krušných hor pak
ovlivňuje regionální projevy velkoprostorové
cirkulace vytvářením efektů návětří a závět-
ří. Na pozadí klimatických změn klade tato
komplexita orografie a klimatu značné po-
žadavky na vědecky podložený manage-
ment životního prostředí.

image
image
 
06 | Diagnose des Klimas 1961– 2010
>
Stetiger Temperaturanstieg
in Frühjahr und Sommer
Die höchsten Jahresmitteltemperaturen
treten im sächsischen Tiefland und im
Nordböhmischen Becken auf, während die
Gipfel des Riesengebirges die niedrigsten
Werte aufweisen. Im Osten des Projektge-
bietes führen verstärkt kontinentale Klima-
einflüsse zu größeren Temperaturunter-
schieden zwischen Winter und Sommer als
Diagnose des Klimas
1961– 2010
Regionale Temperaturverteilung in den Zeiträumen 1961 – 1990 und 1991 – 2010
| Rozložení průměrné roční
teploty v období 1961 – 1990 a 1991 – 2010.
in weiter westlich gelegenen Gebieten, wel-
che einem größeren Einfluss maritimer
Luftmassen atlantischen Ursprungs ausge-
setzt sind.
Die Jahresmitteltemperatur im Projektgebiet
betrug 8,2 °C im Zeitraum 1991 – 2010 – eine
Erwärmung um 0,7 °C im Vergleich zum
Zeitraum 1961 – 1990. Die letzte Dekade des
Untersuchungszeitraums
(2001 – 2010)
war

 
Diagnóza klimatu pro období 1961– 2010 | 07
Diagnóza klimatu pro období
1961– 2010
> Nárůst teploty vzduchu na jaře a v létě
V průběhu roku se nejvyšší průměrné teplo-
ty vyskytují v Saské nížině a v České kotlině,
zatímco nejnižší teploty jsou na vrcholcích
Krkonoš. Na východě česko-saského pohra-
ničí pozorujeme vlivem silnější kontinentali-
ty výraznější rozdíly teplot mezi létem a zi-
mou než v západněji položených oblastech.
Ty jsou naopak vystaveny většímu vlivu
oceán ského vzduchu původem z Atlantiku,
který rozdíly teplot vyrovnává.
Průměrná roční teplota v česko-saském pří-
hraničí byla v období 1991 – 2010 8,2 °C, což
v porovnání s lety 1961 – 1990 představuje
oteplení o 0,7 °C. Poslední dekáda sledova-
ného období (2001 – 2010) přitom byla svými
8,3 °C nejteplejší dekádou monitorovaného
období 1961 – 2010 vůbec. Nechladnější na-
opak byla první dekáda (1961 – 1970) s prů-
měrnou roční teplotou 7,3 °C. Především na
jaře a v létě je možno zaznamenat neustálý
nárůst průměrné denní teploty a to jak z po-
hledu jednotlivých dekád, tak i v porovnání
obou sledovaných období. V období let
1991–2010 se teplota v porovnání s lety
1961 – 1990 zvýšila vždy o zhruba 1 °C.
Důsledkem jarního oteplení je dřívější začá
-
tek vegetačního období o zhruba 8 dní, za-
tímco konec vegetačního období na podzim
nevykazuje žádné podstatné změny.
Teplota vzduchu v průběhu roku podléhá
častým a výrazným výkyvům. Některé
odchylky mají krátké trvání např. v podobě
horké či chladné vlny, jiné se projevují déle,
v rámci sezón či dokonce let. Významnou
anomálií v rámci celého padesátiletí
1961 – 2010 představuje období od července
2006 do června 2007, jež bylo ve srovnání
s dlouhodobým normálem 1961 – 1990 v
celém regionu až o +3 °C teplejší. Zároveň
bylo výrazně teplejší než jakékoliv jiné dva-
náctiměsíční období za uplynulých více než
120 let. Rovněž jednotlivé sezóny (podzim
2006, zima 2006/07 a jaro 2007) patří v
česko-saském příhraničí v rozmezí let
1961 – 2010 k rekordním.

08 | Diagnose des Klimas 1961– 2010
Gleitendes Zwölfmonatsmittel auf dem Fichtelberg von 1891 bis Juli 2014 in °C
| Klouzavý dvanáctiměsíční
průměr denní teploty vzduchu na stanici Fichtelberg od roku 1891 do července 2014 ve stupních Celsia (°C).
Černou čárou vyznačen dvacetiletý klouzavý průměr.
-3,0
-2,0
-1,0
0,0
1,0
2,0
3,0
1891
1921
1951
1981
2011
Temperaturanomalie / anomálie teploty vzduchu [°C]
Jahr / rok
≤ -2 °C
≤ -1 °C
< 0 °C
≥ 2 °C
≥ 1 °C
≥ 0 °C
20J gleitendes Mittel
dabei mit 8,3 °C die wärmste, die erste
(1961 – 1970) mit 7,3 °C die kälteste. Insbe-
sondere im Frühjahr und im Sommer ist
sowohl dekadisch als auch im Vergleich bei-
der Untersuchungszeiträume ein stetiger
Anstieg der Mitteltemperaturen zu beobach-
ten. Hier stieg im Zeitraum 1991 – 2010 im
Vergleich zu 1961 – 1990 die Temperatur um
jeweils etwa 1 °C an. Die Erwärmung im
Frühjahr führte zu einer Verfrühung des Ve-
getationsbeginns um ca. 8 Tage, während
das Ende der Vegetationsperiode im Herbst
keine relevanten Änderungen aufwies.
Das Temperaturregime unterliegt erhebli-
chen zeitlichen Schwankungen.
Dazu zählen sowohl kürzere Hitze- oder Käl-
teperioden als auch ganze Jahreszeiten oder
Jahre mit außergewöhnlich hohen oder
niedrigen Temperaturen. Im Untersuchungs-
zeitraum 1961 – 2010 sticht insbesondere
der Zeitraum von Juli 2006 bis Juni 2007
heraus. Flächendeckend wurden hier Ano-
malien von ca. 3 °C gegenüber dem lang-
jährigen Durchschnitt erreicht. Diese Periode
war mit großem Abstand wärmer als jeder
andere Jahreszeitraum der vergangenen
mehr als 120 Jahre. Aufeinanderfolgend
waren Herbst 2006, Winter 2006/07 und
Frühling 2007 die wärmsten Jahreszeiten
im Projektgebiet.

image
Diagnóza klimatu pro období 1961– 2010 | 09
[°C]
Räumliche Verteilung der Temperaturdifferenzen in der Projektregion von Juli 2006 bis Juni 2007 im Vergleich
zum Referenzzeitraum 1961 – 1990 in °C
| Prostorové rozdělení teplotních rozdílů v česko-saském příhraničí od
července 2006 do června 2007 v porovnání s referenčním obdobím 1961 – 1990 ve stupních Celsia (°C)

image
image
10 | Diagnose des Klimas 1961– 2010
>
Niederschlagszunahme in Sommer
und Herbst
Die Jahresniederschlagssumme im Projekt-
gebiet reicht von ca. 400 mm im trockenen
Nordböhmischen Becken bis über 1.600 mm
auf den Gipfeln des Riesengebirges. Charak-
teristisch ist eine Niederschlagszunahme mit
ansteigender Höhenlage. Der mittlere jährli-
che Niederschlag im Projektgebiet betrug ca.
766 mm im Zeitraum 1991 – 2010 und ist
damit ca. 7 % höher als im Vergleichszeit-
raum 1961 – 1990 (715 mm). Diese Zunahme
ist unter anderem auf das vermehrte Auftre-
ten großräumiger Extremniederschlagsereig-
nisse (z. B. in den Jahren 2002 und 2010)
zurückzuführen.
Die größten Niederschlagssummen werden
im Untersuchungsgebiet typischerweise im
Sommer gemessen – 258 mm waren es im
Zeitraum 1991 – 2010 bzw. 230 mm im Zeit-
raum 1961 – 1990. In den übrigen Jahreszei-
ten liegt die mittlere Niederschlagssumme
etwa bei 150 bis 180 mm. Trends der Nie-
derschlagsentwicklung zwischen den Beob-
achtungszeiträumen unterscheiden sich zum
Teil deutlich voneinander. So stieg die Nie-
derschlagssumme im Sommer um 12 % und
im Herbst um 11 % an, während sie sich im
Winter und im Frühjahr kaum veränderte.
Regionale Niederschlagsverteilung in den Zeiträumen 1961 – 1990 und 1991 – 2010
| Rozložení ročního úhrnu
srážek v období 1961 – 1990 a 1991 – 2010

image
Diagnose des Klimas 1961– 2010 | 11
> Více srážek v létě a na podzim
Roční úhrn srážek v česko-saském pohraničí
se pohybuje v rozpětí od cca 400 mm v su-
ché severočeské pánvi až po více než
1.600 mm na vrcholcích Krkonoš. Srážkové
úhrny obvykle rostou s nadmořskou výškou.
Průměrný roční úhrn srážek v období let
1991 – 2010 na celém území projektu činil
cca 766 mm, což je o cca 7 % více, nežli v
referenčním období let 1961 – 1990 (715 mm).
Příčinou tohoto nárůstu je mimo jiné vyšší
výskyt plošně rozsáhlých srážkových epizod
zodpovědných za nedávné povodně (napří-
klad v letech 2002 a 2010).
Foto: Jens Franze
Jahrhunderthochwasser 2002 in Weesenstein
| Stoletá povodeň v roce 2002 v obci Weesenstein
Největší sezónní úhrny srážek naměříme
v létě – v období 1991 – 2010 to bylo 258 mm,
v letech 1961 – 1990 pak 230 mm. V ostat-
ních ročních obdobích se průměrný úhrn
srážek pohybuje zhruba mezi 150 až
180 mm. Trendy vývoje srážek mezi sledo-
vanými obdobími se vzájemně liší. Zatímco
v létě stoupl úhrn srážek o 12 %, na podzim
o 11 %, v zimě a na jaře nenastaly téměř žád-
né změny.

image
image
12 | Diagnose des Klimas 1961– 2010
Im Zusammenhang mit einer klassischen
»Vb-Wetterlage« fielen am 12. August 2002
von Nordsachsen bis nach Nordböhmen hi-
nein Rekordniederschläge, die eines der
größten Hochwasserereignisse der vergan-
genen Jahrhunderte auslösten. Angereichert
mit sehr feuchter Luft aus dem Mittelmeer-
raum zog das Tiefdruckgebiet »Ilse« östlich
der Alpen entlang nach Tschechien, Sachsen
und Polen und wurde dort nahezu stationär.
Eine kräftige Nordströmung sorgte für ext-
reme Stauniederschläge, vor allem am Erz-
gebirgsnordrand. Innerhalb von 24 Stunden
fielen großflächig mehr als 100 mm Nieder-
schlag, im östlichen Erzgebirge flächende-
ckend mehr als 200 mm, und im Raum Al-
tenberg/Zinnwald über 300 mm. Die in
Zinnwald von 8 bis 8 Uhr MESZ gemessene
Niederschlagsmenge von 312 mm (von 5 bis
5 Uhr MESZ wurden sogar 353 mm regist-
riert) stellt die höchste Regenmenge dar, die
je in Deutschland aufgezeichnet wurde.
Maximale tägliche Niederschlagsmenge in Zinnwald 1961 – 2010
| Maximální denní úhrn srážek
na Cínovci v letech 1961 – 2010

image
Diagnóza klimatu pro období 1961– 2010 | 13
V souvislosti s výskytem tlakové níže cirkulač-
ního typu „Vb“ spadlo 12. srpna 2002 na úze-
mí sahajícího od severního Saska až do sever-
ních Čech rekordní množství srážek. Ty
způsobily největší povodeň za uplynulá staletí.
Tlaková níže pojmenovaná „Ilse“ se ze Středo-
moří přesouvala dále na východ podél Alp do
České republiky, Saska a Polska, kde se její po-
stup zastavil. Silné severní proudění s ní spjaté
způsobilo extrémní orografické srážky, přede-
vším na severním straně Krušných hor. Během
24 hodin spadlo na velkém území přes
100 mm srážek, ve východním Krušnohoří
Verteilung der Niederschlagsmenge am 12. August 2002
| Rozložení srážkových úhrnů dne 12. srpna 2002
plošně více než 200 mm a v oblasti Altenberg/
Cínovec dokonce přes 300 mm. Srážkový úhrn
312 mm naměřený od 8. hodiny ranní 12. 8. do
13. 8. 8 hodin středoevropského letního času,
představuju vůbec největší denní úhrn srážek,
který byl kdy v Německu zaznamenán. Ve stej-
né dny, ale ovšem mezi 5. hodinou ranní, napr-
šelo dokonce až 353 mm srážek, ale tento údaj
se nepočítá jako platný rekord s ohledem na
standardní časy měření denního úhrnu srážek
(v 7 hodin středoevropského, resp. 8 hodin stře-
doevropského letního času).

image
image
 
14 | Beeinflussung des Klimas durch Wetterlagen
Beeinflussung des Klimas
durch Wetterlagen
Zyklonale Westlage (WZ).
Die mit Abstand häufigste
Wetterlage trat im Zeitraum 1961 – 2010 an ca. jedem
6. Tag (16 %) auf (im Vergleichszeitraum 1991 – 2010 häu-
figer als im Referenzzeitraum 1961 – 1990). Tiefausläufer
führen maritime Luftmassen atlantischen Ursprungs he-
ran, weshalb die WZ im Winter, insbesondere im Tiefland,
durch milde Temperaturen gekennzeichnet ist, während
sie im Sommer eher kühl daherkommt. Aufgrund ihrer
Häufigkeit ist die WZ auch ein bedeutsamer Niederschlags-
lieferant.
Západní cyklonální situace (WZ).
Výrazně nejčastější
cirkulační typ se vyskytoval téměř každý 6. den (16 %),
přitom v období 1991 – 2010 celkově častěji nežli v letech
1961 – 1990. Brázdy nízkého tlaku vzduchu k nám přivá-
dějí oceánský vzduch z Atlantiku. Západní cyklonální
situace se proto v zimě vyznačuje především v nížinách
mírnými teplotami, zatímco v létě spíše chladnějším
počasím. Díky své četnosti přináší západní cyklonální
situace významnou část srážek.
> Temperatur
| Teplota
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
Neben globalen Faktoren (wie der Zunahme
von klimarelevanten Treibhausgasen in der
Troposphäre) ist die Häufigkeit von Wetter-
lagen bedeutsam für die langfristige Klima-
variabilität der Region. Beispielsweise führte
die Zunahme von Westwetterlagen ab den

image
image
 
Jak ovlivňují meteorologické cirkulační typy klima? | 15
Jak ovlivňují meteorologické
cirkulační typy klima?
Hoch Mitteleuropa (HM) und zyklonale Nordwestlage
(NWZ).
Im Winterhalbjahr bilden sich durch geringe Son-
neneinstrahlung und hohe nächtliche Ausstrahlung häufig
Inversionswetterlagen aus, das heißt, die normale Tempe-
raturabnahme mit der Höhe kehrt sich um. Ein gutes Bei-
spiel dafür ist das HM, bei dem die Kammlagen von Erz-
gebirge und Riesengebirge positive Temperatur
anomalien
aufweisen, während im sächsischen Flachland und noch
deutlicher ausgeprägt im Nordböhmischen Becken nied-
rige Temperaturen vorherrschen. Bei windintensiven Wet-
terlagen wie der NWZ wird die Inversion selbst im nebel-
reichen Böhmischen Becken ausgeräumt, weshalb dort, im
Gegensatz zum restlichen Projektgebiet, dann positive
Temperaturanomalien vorherrschen.
Tlaková výše nad střední Evropou (HM) a severozápadní
cyklonální situace (NWZ).
Během zimního pololetí se v noci
vlivem vysokého tepelného vyzařování zemského povrchu
(a nízkého dopadajícího slunečního záření ve dne) často
vytvářejí inverzní situace, což znamená, že normální pokles
teploty s výškou se obrací. Dobrým příkladem takové situace
je výskyt oblasti vysokého tlaku vzduchu nad střední
Evropou, kdy hřebenové polohy Krušných hor a Krkonoš
vykazují kladné teplotní anomálie, zatímco v Saské nížině a
v České kotlině panují výrazně nižší teploty. Při povětrnostní
situaci se silným prouděním (větrem), jakou může být např.
severozápadní cyklonální situace, dochází i v zamlžené
České kotlině k odstranění teplotní inverze. Na rozdíl od
jiných části česko-saského příhraničí se zde pak vyskytují
kladné teplotní odchylky.
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
Kromě globálních faktorů (např. zvýšení kon-
centrací troposférických skleníkových plynů)
ovlivňuje proměnlivost klimatu v regionu
také četnost výskytu různých meteorologic-
kých cirkulačních typů. Například zvýšení
četnosti situací se západním proudění pozo-

image
image
16 | Beeinflussung des Klimas durch Wetterlagen
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
Zyklonale Nordwestlage (NWZ).
Kühle Luftmassen aus
dem Nordatlantik strömen bei dieser Wetterlage gegen
die Kammlagen der Mittelgebirge im Grenzraum und
des Riesengebirges und werden zum Aufsteigen ge-
zwungen, weshalb die NWZ im Gebirge, insbesondere
im Winterhalbjahr, die kräftigsten Niederschläge bringt.
Die Niederschlagsmengen der windabgewandten nord-
böhmischen Gebiete sind dagegen gering.
> Niederschlag
| Srážky
Severozápadní cyklonální situace (NWZ).
Za této po-
větrnostní situace proudí chladný vzduch ze severního
Atlantiku přes horské hřebeny v pohraničí a v Krkono-
ších. V důsledku vynucených výstupů vzduchu při pře-
tékání horských překážek zesilují srážky. Západní cyk-
lonální situace přináší na návětrné straně hor
nejsilnější srážky, především pak v zimním pololetí. V
závětří, zejména pak v severních Čechách, jsou oproti
tomu srážkové úhrny nízké.
späten 1980er Jahren, bei gleichzeitiger Ab-
nahme von Wetterlagen mit östlicher An-
strömung, zu vergleichsweise milderen Win-
tern. Im Sommer stieg die Häufigkeit von
Wetterlagen, die durch ausgedehnte Gebie-
te tiefen Luftdrucks über oder nahe der Pro-
jektregion gekennzeichnet sind (Tief- und
Trogwetterlagen), ab den späten 1990er Jah-
ren deutlich an. Dies resultierte u. a. in einer
Häufung extremer Hochwasserereignisse
(z. B. Oderhochwasser 1997, Elbehochwasser
2002 und 2013, Neißehochwasser 2010).
Die Abbildungen dieses Kapitels beschreiben
charakteristische Temperatur- und Nieder-
schlags anomalien regional bedeutsamer
Wetterlagen für Winter- und/oder Sommer-
halbjahr.

image
image
Jak ovlivňují meteorologické cirkulační typy klima? | 17
á
cirkulační typ
á
cirkulační typ
Hoch Mitteleuropa (HM) und Tief Mitteleuropa (TM).
Die dritthäufigste Wetterlage HM ist durch flächende-
ckenden Hochdruckeinfluss im Projektgebiet gekenn-
zeichnet und daher grenzüberschreitend eine der tro-
ckensten Wetterlagen. Im Gegensatz dazu ist bei TM
windarmer Tiefdruckeinfluss bestimmend, so dass ins-
besondere im Tiefland die größten Niederschlagsmen-
gen aller Wetterlagen zu verzeichnen sind.
Tlaková výše nad střední Evropou (HM) a tlaková níže
nad střední Evropou (TM).
Třetí nejčastější cirkulační
typ, kterým je tlaková výše nad střední Evropou, je spo-
jen s vysokými hodnotami tlaku vzduchu a nízkým vý-
skytem srážek. V našem regionu je jednou z nejsušších
meteorologických situací vůbec. Oproti tomu v případě
tlakové níže nad střední Evropou panuje sice často bez-
větří, ale především v nížinách je možné naměřit největ-
ší úhrny srážek ze všech povětrnostních situací.
rovaný od pozdních 80. let 20. století při
současném poklesu proudění od východu
měl za následek četnější výskyt mírnějších
zim. Četnost cirkulačních typů, které se vy-
značují přítomností rozsáhlých oblastí nízké-
ho tlaku vzduchu (tlakové níže nebo brázdy
nízkého tlaku vzduchu) nad střední Evropou,
od pozdních 90. let 20. století výrazně roste.
V důsledku toho se častěji vyskytují extrém-
ní srážky způsobující povodně (např. povo-
deň na Odře v roce 1997, povodňe na Labi v
letech 2002 a 2013 či povodeň na Nise v
roce 2010).
Následující obrázky znázorňují teplotní a
srážkové anomálie v našem regionu v zimním
a/nebo letním pololetí při výskytu význam-
ných cirkulačních typů.

image
 
18 | Klimaprojektionen für den böhmisch- sächsischen Grenzraum
Anthropogener Treibhauseffekt und
Emissionsszenarien
Der anthropogen verstärkte Treibhauseffekt
und die damit einhergehende globale Tem-
peraturzunahme stellen die Gesellschaft vor
große Herausforderungen. Da die zukünftige
Entwicklung der Treibhausgas-Emissionen
aufgrund des menschlichen Verhaltens
Klimaprojektionen für den böhmisch-
sächsischen Grenzraum
Strahlungsantrieb bis 2100 im Vergleich zur vorindustriellen Zeit (ca. 1765) SRES und RCP-Szenarien im Vergleich
Radiační působení do roku 2100 v porovnání s předindustriální dobou (cca 1765), porovnání scénářů SRES a RCP
Quelle: Bildungsserver
Wiki-Klimawandel,http://wiki.bildungsserver.de/klimawandel/index.php/Datei:SRES_RCP_
RF_2100.jpg, Eigene Darstellung (Dieter Kasang) nach IPCC (2013): Climate Change 2013, Working Group I: The
Science of Climate Change, Figure 12.3 Zdroj: Vzdělávací server Wiki-klimatické změny,
http://wiki.bildungsserver.de/
klimawandel/index.php/Datei:SRES_RCP_RF_2100.jpg, vlastní zobrazení (Dieter Kasang) podle IPCC (2013): Climate
Change 2013, Working Group I: The Science of Climate Change, Figure 12.3
RCP-Szenarien | RCP-scénáře
Anthropogener Strahlungsantrieb in W/m
2
|
Antropogenní radiační působení in W/m
2
Jahr | rok
SRES-Szenarien | SRES-scénáře
nicht exakt vorhersehbar ist, kommen soge-
nannte Emissionsszenarien zum Einsatz.
Diese Szenarien berücksichtigen verschie-
dene gesellschaftliche, ökonomische und
energiepolitische Rahmenbedingungen und
repräsentieren damit eine zukünftig mögli-
che Bandbreite an Entwicklungen.

 
Projekce klimatu pro česko-saské pohraničí | 19
Antropogenní skleníkový efekt a emisní
scénáře
Skleníkový efekt, zesilovaný lidskou činnos-
tí, a s ním související globální nárůst teplot
staví společnost před velké výzvy. Jelikož
budoucí vývoj emisí skleníkových plynů nelze
z důvodů lidského chování předvídat, použí-
vají se takzvané emisí scénáře. Tyto scénáře
Projekce klimatu pro česko-saské pohraničí
1,1
1,2
1,6
1,5
1
1,3
1
2
3,7
3,6
2,7
2,8
0
1
2
3
4
5
WETTREG
RCP2.6
WETTREG
RCP4.5
WETTREG
RCP8.5
WETTREG
A1B
RegCM
A1B
Aladin
A1B
Temperaturänderung/změna teploty [°C]
2021-2050
2071-2100
Aus verschiedenen regionalen Klimamodellen und Emissionsszenarien abgeleitete Änderung der Jahresmittel-
temperatur im böhmisch-sächsischen Grenzraum
| Změna průměrné roční teploty vzduchu v česko-saském
pohraničí, odvozená z různých klimatických modelů a emisních scénářů
zohledňují v širokém rozmezí různé aspekty
společenského, ekonomického a energetic-
kého vývoje.
Regionální klimatické modely
Pro formulaci závěrů o změně klimatu, které
lze využít na regionální úrovni (např. pro čes-
ko-saské pohraničí), jsou používány takzvané

image
image
20 | Klimaprojektionen für den böhmisch- sächsischen Grenzraum
Beobachtungsdaten des
DWD/ČHMÚ | data z
pozorování Německé
meteorologické služby /
ČHMÚ
Modell ALADIN-Climate/
CZ | model ALADIN-
Climate/CZ
Beobachtete und von Klimamodellen simulierte Lufttemperatur im Grenzraum 1961 – 1990
| Pozorovaná a
klimatickými modely simulovaná teplota vzduchu v pohraničí v letech 1961 – 1990
Regionale Klimamodelle
Um zu verwertbaren Aussagen auf regiona-
ler Ebene, wie dem böhmisch-sächsischen
Grenzraum, zu gelangen, kommen soge-
nannte regionale Klimamodelle zum Einsatz,
welche die Klimainformation globaler Klima-
modelle räumlich detailliert auflösen.
Im Rahmen der böhmisch-sächsischen Kli-
makooperation INTERKLIM wurden die Er-
gebnisse der Klimamodelle ALADIN, RegCM
und WETTREG gemeinsam für den Grenz-
raum aufbereitet und ausgewertet. Für den
Zeitraum 1961 – 2100 liegen Modellabschät-
zungen für die Emissionsszenarien A1B,
RCP2.6, RCP4.6 und RCP8.5 vor.
Je nach Szenario beträgt die Spanne der
möglichen Temperaturzunahme im Grenz-
raum bis Ende des 21. Jahrhunderts im Flä-
chenmittel etwa 1 bis 4 °C. Der stärkste An-
stieg wird dabei für Winter und Sommer
erwartet. Projektionen der regionalen Nie-
derschlagsentwicklung sind in unserem
Raum mit großen Unsicherheiten behaftet.
Zum Ende des Jahrhunderts deutet sich eine
Abnahme der Sommerniederschläge an. In
Anbetracht der kombinierten Wirkung von
Temperatur und Niederschlag auf den Was-
serhaushalt ist zukünftig insbesondere im
Tiefland und während der Sommermonate
häufiger mit angespannten Wasserhaus-
haltssituationen zu rechnen.

image
image
Projekce klimatu pro česko-saské pohraničí | 21
Modell RegCM3 |
model RegCM3
Modell WETTREG |
model WETTREG
regionální klimatické modely. Ty zpracová-
vají výstupy z globálních klimatických mo-
delů, zjemňují jejich rozlišení a poskytují de-
tailnější informace pro omezené menší
území.
V rámci česko-saské klimatické spolupráce
INTERKLIM byly pro pohraničí společně
zpracovány a vyhodnoceny výsledky klima-
tických modelů ALADIN, RegCM a
WETTREG.
Pro období let 1961 – 2100 jsou dispozici
modelové odhady pro emisní scénáře A1B,
RCP2.6, RCP4.6 a RCP8.5.
V závislosti na uvažovaném emisním scéná-
ři se nárůst teploty v česko-saském příhra-
ničí do konce 21. století pohybuje v rozmezí
zhruba od 1 do 4 °C.
Nejsilnější zvýšení teploty se přitom očekává
v zimě a v létě. Projekce regionálního vývoje
srážek jsou v našem regionu zatíženy vyso-
kou mírou nejistoty. Zdá se, že na konci sto-
letí dojde k poklesu množství letních srážek.
S ohledem na kombinovaný účinek teploty
vzduchu a srážek na vodní režim je nutno
především v nížinách a během letních mě-
síců nutno počítat s problémy v oblasti do-
stupnosti vody v krajině.

22 | Klimaprojektionen für den böhmisch- sächsischen Grenzraum
Änderungssignale von Klimaindizes geben
Aufschluss über klimabedingt zu erwartende
umweltrelevante Veränderungen. In den Ab-
bildungen sind die Entwicklungen von Kli-
maindizes für zwei Zeiträume um Mitte und
Ende des 21. Jahrhundert am Beispiel der
grenznahen Station Fichtelberg dargestellt.
Aus den Ergebnissen der Klimamodelle geht
deutlich hervor, dass wärmebezogene Kenn-
größen wie »warme Nächte« oder die Anzahl
an Wärmeperioden in Zukunft häufiger auftre-
ten, während typische Kälteereignisse wie Eis-
und Frosttage seltener werden. Die Nieder-
schlagskenngrößen weisen hier kein eindeu-
tiges Trendverhalten auf.
Temperaturindizes
Beschreibung
Niederschlagsindizes
Beschreibung
TN10p
kalte Nächte
R75p
moderat nasse Tage
TX10p
kalte Tage
R95p
sehr nasse Tage
TN90p
warme Nächte
R99p
extrem nasse Tage
TX90p
warme Tage
RR1
Tage mit ≥1 mm
CSDI
kalte Perioden
RR10
Tage mit ≥10 mm
WSDI
warme Perioden
RR30
Tage mit ≥30 mm
FD
Frosttage
CWD
Feuchteperioden
ID
Eistage
RRX
Nassperioden
SF
Tage mit strengem Frost
CDD
Trockenperioden
HD
heiße Tage
TRK
Dürreperioden
SU
Sommertage
Typische Klimaindizes zur Beurteilung von Klimaveränderungen
Beobachtungen und Projektionen der Mitteltemperatur (1891– 2100) für verschiedene Emissionsszenarien
am Beispiel der Station Fichtelberg |
Pozorovaný a předpokládaný vývoj průměrné teploty vzduchu na stanici
Fichtelberg v období 1891 – 2100 pro různé emisní scénáře
2
3
4
5
6
7
8
1891
1921
1951
1981
2011
2041
2071
Lufttemperatur [ °C]
Jahr
WR13_v2 A1B
WR13_v2 RCP 26
WR13_v2 RCP 45
WR13_v2 RCP 85
Beobachtungen
Lufttemperatur | teplota vzduchu [°C]
Jahr | rok
WR13_v2 A1B
WR13_v2 RCP 26
WR13_v2 RCP 45
WR13_v2 RCP 85
Bebachtungen | měření

Projekce klimatu pro česko-saské pohraničí | 23
Zajímavé informace o budoucí povaze kli-
matu je možno získat z analýzy změn vhod-
ně vybraných klimatických indexů. Na násle-
dujícím obrázku je na příkladu příhraniční
meteorologické stanice Fichtelberg ilustro-
ván vývoj zvolených klimatických indexů pro
dvě období kolem poloviny a konce 21. sto-
letí. Výsledky klimatických modelů jasně
ukazují, že do budoucna je nutné počítat s
častějším výskytem teplých nocí ale i sou-
vislejších teplých obdobích, zatímco ledové
nebo mrazové dny budou méně obvyklé.
Srážkové indexy naproti tomu nevykazují na
Fichtelbergu žádný jednoznačný trend.
Indexy teploty
vzduchu
Popis
Srážkové indexy
Popis
TN10p
studené noci
R75p
dny s vysokým úhrnem
(nad 75. percentilem)
TX10p
studené dny
R95p
dny s velmi vysokým úhrnem
(nad 95. percentilem)
TN90p
teplé noci
R99p
dny s extrémním úhrnem
(nad 99. percentilem)
TX90p
teplé dny
RR1
dny s úhrnem ≥ 1 mm
CSDI
studená období
RR10
dny s úhrnem ≥ 10 mm
WSDI
teplá období
RR30
dny s úhrnem ≥ 30 mm
FD
mrazové dny
CWD
maximální počet po sobě
jdoucích dní s úhrnem ≥ 1 mm
ID
ledové dny
RRX
období s deštěm (3 a více po sobě
jdoucích dní s úhrnem ≥ 5 mm)
SF
arktické dny
CDD
maximální počet po sobě jdoucích
dní s úhrnem < 1 mm
HD
tropické dny
TRK
období sucha (10 a více po sobě
jdoucích dní s úhrnem < 0.5 mm)
SU
letní dny
Vybrané klimatické indexy pro posouzení změny klimatu

24 | Projekce klimatu pro česko-saské pohraničí
-80
-40
0
40
80
120
TN10p
TX10p
CSDI
FD
ID
SF
TN90p
TX90p
WSDI
SU
HD
Änderungssignal/změna počtu
[Tage/Dny]
RegCM
Aladin
WEREX
-80
-40
0
40
80
120
TN10p
TX10p
CSDI
FD
ID
SF
TN90p
TX90p
WSDI
SU
HD
Änderungssignal/změna počtu
[Tage/Dny]
RegCM
Aladin
WEREX
Projizierte Änderungssignale der Temperaturindizes 2021 – 2050 (links) und 2071 – 2100 (rechts)
am Beispiel der Station Fichtelberg (Szenario A1B)
| Očekávané změny indexů teploty vzduchu v obdobích
2021 – 2050 (vlevo) a 2071 – 2100 (vpravo) na příkladu meteorologické stanice Fichtelberg (scenář A1B)
Die Ergebnisse zeigen, dass der globale
Temperaturanstieg im Laufe des 21. Jahr-
hunderts auch auf regionaler und lokaler
Ebene deutlich erkennbar ist. Die Verwen-
dung verschiedener Modellansätze erlaubt
es, die Bandbreite möglicher klimatischer
Entwicklungen im böhmisch-sächsischen
Grenzraum abzubilden und diese Erkennt-
nisse für die Ableitung angemessener Kli-
maanpassungs- und Klimaschutzmaßnah-
men zu nutzen.
Diese und weitere Ergebnisdarstellungen aus dem Projekt INTERKLIM sind online
über das Regionale Klimainformationssystem ReKIS
(www.rekis.org)
abrufbar.

-20
-10
0
10
20
R75p
R95p
R99p
RR1
RR10
RR30
CWD
RRX
CDD
TRK
Änderungssignal/změna počtu
[Tage/Dny]
RegCM
Aladin
WEREX
-20
-10
0
10
20
R75p
R95p
R99p
RR1
RR10
RR30
CWD
RRX
CDD
TRK
Änderungssignal/změna počtu
[Tage/Dny]
RegCM
Aladin
WEREX
Projizierte Änderungssignale der Niederschlagsindizes 2021 – 2050 (links) und 2071– 2100 (rechts)
am Beispiel der Station Fichtelberg (Szenario A1B)
| Očekávané změny srážkových indexů v obdobích
2021 – 2050 (vlevo) a 2071 – 2100 (vpravo) na příkladu meteorologické stanice Fichtelberg (scénář A1B)
Výsledky ukazují, že globální nárůst teploty
vzduchu v průběhu 21. století bude jasně pa-
trný i na regionální a lokální úrovni. Použití
různých modelů umožňuje stanovit celou šíři
možného vývoje klimatu v česko-saském
pohraničí. Tyto poznatky je pak možno využít
pro stanovení vhodných adaptačních opat-
ření k přizpůsobení se změnám klimatu a
jeho další ochrany.
Tyto a jiné ilustrace z projektu INTERKLIM jsou dostupné online prostřednictvím
informačního systému ReKIS
(www.rekis.org).

Herausgeber:
Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie
Pillnitzer Platz 3, 01326 Dresden
Telefon: + 49 351 2612-0
Telefax: + 49 351 2612-1099
E-Mail: lfulg@smul.sachsen.de
www.smul.sachsen.de/lfulg
Redaktion:
Nils Feske, Anke Hahn, Lenka Hájková, Andreas Hoy, Siv-Ann Lippert,
Lars Schöder, Petr Skalák, Petr Štěpánek, Pavel Zahradniček
Fotos:
Cover (im Uhrzeigersinn): Staatsbetrieb Sachsenforst,
Christoph Moormann, Lars Schöder, LfULG / O. Menges
S. 4: Anke Hahn
S. 11: Jens Franze
Gestaltung und Satz:
Sandstein Kommunikation GmbH
Druck:
Stoba-Druck GmbH
Redaktionsschluss:
29.10. 2014
Auflage:
500 Exemplare
Papier:
gedruckt auf 100 % Recycling-Papier
Bezug:
Diese Druckschrift kann kostenfrei bezogen werden bei:
Zentraler Broschürenversand der Sächsischen Staatsregierung
Hammerweg 30, 01127 Dresden
Telefon: + 49 351 2103-672
Telefax: + 49 351 2103-681
E-Mail: publikationen@sachsen.de
www.publikationen.sachsen.de
Verteilerhinweis
Diese Informationsschrift wird von der Sächsischen Staatsregierung
im Rahmen ihrer verfassungsmäßigen Verpflichtung zur Information
der Öffentlichkeit herausgegeben.
Sie darf weder von Parteien noch von deren Kandidaten oder Helfern
im Zeitraum von sechs Monaten vor einer Wahl zum Zwecke der
Wahlwerbung verwendet werden.
Dies gilt für alle Wahlen.