image
image
image
Sweco Hydroprojekt a.s
I.A REŠERŠNÍ PŘEHLED PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ
KOMPENDIUM STÁVAJÍCÍCH POZNATKŮ K
HYDROLOGICKÉ A HYDROCHEMICKÉ PROBLEMATICE
ZATÁPĚNÍ ZBYTKOVÝCH JAM PO TĚŽBĚ UHLÍ V SHP
STUPEŇ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE:
Studie
DATUM:
12/2017

Sweco Hydroprojekt a.s.
3 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
I.A REŠERŠNÍ PŘEHLED PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ
ÚPLNÝ NÁZEV AKCE (PROJEKTU):
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické
problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
DATUM:
12/2017
PODNÁZEV:
Vita-Min, reg. č. 100266035
STUPEŇ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE:
Studie
OBJEDNATEL:
Ústecký kraj
ADRESA:
Velká Hradební 48/3118, 400 02 Ústí nad Labem
ZHOTOVITEL:
Sweco Hydroprojekt a.s.
ADRESA:
Táborská 31, 140 16 Praha 4
GENERÁLNÍ ŘEDITEL:
Ing. Milan Moravec, Ph.D.
HLAVNÍ INŽENÝR PROJEKTU:
Ing. Lucie Brožová
ŘEDITEL DIVIZE:
Ing. Petr Matějček
TECHNICKÁ KONTROLA:
Ing. Martin Pavel
Společnost
Sweco Hydroprojekt a.s.
je certifikovaná dle norem
ČSN EN ISO 9001:2009
,
ČSN EN ISO 14001:2005
a
ČSN OHSAS 18001:2008
.
©
Sweco Hydroprojekt a.s.
Tato dokumentace včetně všech příloh (s výjimkou dat poskytnutých objednatelem) je duševním vlastnictvím akciové
společnosti Sweco Hydroprojekt a.s. Objednatel této dokumentace je oprávněn ji využít k účelům vyplývajícím
z uzavřené smlouvy bez jakéhokoliv omezení. Jiné osoby (jak fyzické, tak právnické) nejsou bez předchozího
výslovného souhlasu objednatele oprávněny tuto dokumentaci ani její části jakkoli využívat, kopírovat (ani jiným
způsobem rozmnožovat) nebo zpřístupnit dalším osobám.
Poznámka: Podpisy zpracovatelů jsou připojeny pouze k výtisku číslo 01 nebo originálu přílohy (matrici).

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
4 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
OBSAH / SEZNAM PŘÍLOH
strana
1
Úvod ...................................................................................................................................... 9
2
Zajištění podkladových materiálů ...................................................................................... 9
3
Získané dokumenty ........................................................................................................... 16
4
Rešerše jednotlivých dokumentů .................................................................................... 23
4.1 Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou Dolů Nástup
Tušimice .................................................................................................................... 23
4.2 Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro
postup do vyuhlení do roku 2050 .............................................................................. 28
4.3 Souhrnný plán sanace a rekultivace lomu Vršany – těžba v Hořanském koridoru ........ 32
4.4 Souhrnný plán sanace a rekultivace lomu ČSA ............................................................. 36
4.5 Studie jezera ve zbytkové jámě lomu Bílina při navýšení výsypných prostor ................ 39
4.6 Sledování kvality vody ve zbytkové jámě lomu Barbora a Otakar – Závěrečná
zpráva za rok 2017 .................................................................................................... 45
4.7 Provedení a vyhodnocení režimního měření v předpolí lomu ČSA (rok 2016) .............. 47
4.8 Provedení a vyhodnocení režimního měření v předpolí lomu ČSA (rok 2017) .............. 53
4.9 Přípravná dokumentace vodohospodářských opatření pro těžbu v lomu ČSA II.
Etapa ......................................................................................................................... 59
4.10 Studie optimálního způsobu zatápění zbytkové jámy lomu ČSA I. etapa ...................... 65
4.11 Specifikace přítokových a odtokových poměrů v prostoru styku bočních svahů s
lomem a výsypkou ČSA 2015 ................................................................................... 70
4.12 Specifikace přítokových a odtokových poměrů v prostoru styku bočních svahů s
lomem a výsypkou ČSA 2016 - Hydrogeologické povodí ......................................... 73
4.13 Zhodnocení povodí lomu ČSA 2012 - monitorovací vrty ................................................ 76
4.14 Akumulace vod v jezeře Most - zpráva za 1. pololetí 2017 ............................................ 78
4.15 Akumulace vod v jezeře Most - zpráva za 2. pololetí 2017 ............................................ 80
4.16 Akumulace povrchových a podzemních vod v jezeru Chabařovice - zpráva za 2.
pololetí 2015 .............................................................................................................. 82
4.17 Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v oblasti povodí Ohře a dolního Labe –
východní část............................................................................................................. 86
4.18 Ekologická studie Bíliny .................................................................................................. 89
4.19 Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve ... 93
4.20 Studie hydrologických poměrů v povodí Srpiny ............................................................. 98
4.21 Odborné stanovisko k plánovanému převodu vody z průmyslového vodovodu
Nechranice do Srpiny pod Okořínem a výstavbě vodní nádrže .............................. 100
4.22 Regionální hydrologická studie Krušných hor .............................................................. 102
4.23 Negativní antropogenní vlivy v povodí Bíliny ................................................................ 105
4.24 Obnova jezerní krajiny pod Krušnými horami ............................................................... 109

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
5 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.25 Integrovaný systém opatření pro využití a ochranu vod v Krušnohoří a
Šluknovském výběžku v závislosti na výsledcích hydrogeologické syntézy ........... 114
4.26 Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných
těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji ........................................ 119
4.27 Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných
těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji - 3. aktualizace............... 122
4.28 Kvalita vody v Bílině a návrhy opatření k jejímu zlepšení ............................................ 125
4.29 Jakost vody 2000 - 2012 .............................................................................................. 130
4.30 Jakost vodních toků v roce 2013 .................................................................................. 132
4.31 Jakost vodních toků v roce 2014 .................................................................................. 135
4.32 Jakost vodních toků v roce 2015 .................................................................................. 137
4.33 Jakost vodních toků v roce 2016 .................................................................................. 139
4.34 Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA .................................................................... 141
4.35 Analýza potřeby dodávek hnědého uhlí pro teplárenství s ohledem na navržené
varianty úpravy územně-ekologických limitů těžby ................................................. 146
4.36 Zpráva o výsledcích monitoringu vod jezera Chabařovice za rok 2017 ....................... 150
5
Manipulační řády ............................................................................................................. 152
5.1 Manipulační řád vodohospodářské soustavy pro Severočeskou hnědouhelnou
pánev ....................................................................................................................... 152
5.1.1
Účel a popis vodohospodářské soustavy ........................................................... 152
5.1.2
Manipulace s vodou ........................................................................................... 152
5.1.2.1
Manipulace v běžném provozu pro zásobení vodou: ......................................... 152
5.1.2.2
Manipulace v zásobních prostorech ................................................................... 154
5.1.2.3
Manipulace v prostorech stálého nadržení ........................................................ 154
5.1.2.4
Manipulace v ochranných prostorech a manipulace za povodní ....................... 155
5.1.2.5
Manipulace v zimním období ............................................................................. 157
5.1.2.6
Manipulace k ochraně a zlepšení jakosti vody ................................................... 158
5.1.2.7
Plnění a prázdnění nádrží soustavy ................................................................... 158
5.1.3
Bezpečnostní opatření a manipulace za mimořádných adálostí ....................... 161
5.1.3.1
Opatření v době výskytu povodní ....................................................................... 161
5.1.3.2
Manipulace v soustavě za mimořádných okolností ............................................ 162
5.1.4
Pozorování a měření .......................................................................................... 162
5.1.5
Závěrečná ustanovení ........................................................................................ 162
5.2 Manipulační řád vodohospodářské soustavy náhradních opatření za nádrž Dřínov ... 165
5.2.1
Účel a popis vodohospodářské soustavy NOD .................................................. 165
5.2.2
Manipulace s vodou ........................................................................................... 167
5.2.2.1
Obecná ustanovení ............................................................................................ 167
5.2.2.2
Manipulace v prostorech stálého nadržení na nádržích soustavy ..................... 168
5.2.2.3
manipulace v běžném provozu a zásobení vodou ............................................. 168
5.2.2.4
Manipulace při havarijním zásobování průmyslu ............................................... 172
5.2.2.5
Manipulace v ochranných prostorech a manipulace za povodní ....................... 173
5.2.2.6
Manipulace v zimním období ............................................................................. 175

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
6 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
5.2.2.8
Manipulace v letním období ............................................................................... 176
5.2.2.9
Manipulace při proplachování jezových zdrží a dalších prostor soustavy ......... 176
5.2.2.10
Prázdnění a plnění nádrží a zdrží soustavy ....................................................... 176
5.2.2.11
Napouštění a vypouštění přivaděčů MVE .......................................................... 179
5.2.2.12
Manipulace k ochraně a zlepšení jakosti vody ................................................... 179
5.2.3
Bezpečnostní opatření a manipulace za mimořádných událostí ....................... 179
5.2.3.1
Opatření v době výskytu povodní ....................................................................... 179
5.2.3.2
Manipulace za mimořádných událostí ................................................................ 181
5.2.4
Pozorování a měření .......................................................................................... 182
5.2.5
Závěrečná ustanovení ........................................................................................ 182
5.3
Manipulační řád pro ověřování vodohospodářské soustavy jezera Most .................... 183
5.3.1
Manipulace s vodou ........................................................................................... 183
5.3.2
bezpečnostní opatření a manipulace za mimořádných situací .......................... 183
5.3.3
Pozorování a měření .......................................................................................... 184
5.4
Manipulační řád vodohospodářské soustavy jezera Chabařovice ............................... 186
5.4.1
Stručný popis vodního díla ................................................................................. 186
5.4.1.1
Protieutrofizační nádrž ....................................................................................... 186
5.4.1.2
Přelivový vrt č. 9 ................................................................................................. 186
5.4.1.3
Jezero Chabařovice ........................................................................................... 187
5.4.2
Základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním
díle ...................................................................................................................... 188
5.4.2.1
Manipulace s vodou na Protieutrofizační nádrži ................................................ 188
5.4.2.2
Manipulace s vodou na jezeře Chabařovice ...................................................... 189
5.4.3
Pokyny pro manipulace s vodou při mimořádných událostech a provádění
bezpečnostních opatření .................................................................................... 194
5.4.3.1
Ochrana před povodněmi překračujícími návrhové parametry vodního díla ..... 194
5.4.3.2
Situace při ohrožení bezpečnosti a stability vodního díla .................................. 195
5.4.3.3
Situace při poškození objektů a zařízení vodního díla ....................................... 195
5.4.3.4
Situace při kritickém nedostatku vody ve vodním toku ...................................... 196
5.4.3.5
Situace při havárii na vodním díle nebo na vodním toku nad a pod vodním
dílem ................................................................................................................... 196
5.4.3.6
Situace při takovém zhoršení jakosti povrchové vody, že vodní dílo nemůže
sloužit svému účelu ............................................................................................ 197
5.4.4
Požadavky na druh, způsob, rozsah a četnost měření a pozorování na
vodním díle potřebných pro manipulaci s vodou ................................................ 197
6
Seznam zkratek ................................................................................................................ 201

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
7 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Seznam obrázků
Obrázek 1 Souhrnné údaje o plánu rekultivace zbytkové jámy Libouš....................................... 26
Obrázek 2 Situace rekultivací ...................................................................................................... 27
Obrázek 3 Situace sanace a rekultivace lomu Bílina .................................................................. 31
Obrázek 4 Doba plnění jezera ..................................................................................................... 34
Obrázek 5 Situace souhrnného plánu sanace a rekultivace lomu Vršany .................................. 35
Obrázek 6 Situace sanace a rekultivace lomu ČSA.................................................................... 38
Obrázek 7 Vodohospodářská situace lomu Bílina po ukončení těžby ........................................ 43
Obrázek 8 Graf absolutního a relativního nárůstu hladiny v průběhu napouštění při 1,2 m
3
/s ... 44
Obrázek 9 Profily sledování kvality vody ve zbytkových jámách Barbory a Otakar .................... 46
Obrázek 10 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru v roce 2016 .......................................... 50
Obrázek 11 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru u vrtů JZ240, JZ241, JZ242 a JZ243
v roce 2016 ................................................................................................................... 50
Obrázek 12 Výsledky monitoringu v kolektoru uhelné sloje v roce 2016 .................................... 50
Obrázek 13 Výsledky monitoringu v kolektoru podložních klastik v roce 2016 .......................... 51
Obrázek 14 Výsledky monitoringu v kolektoru krystalinika v roce 2016 ..................................... 52
Obrázek 15 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru v roce 2017 .......................................... 56
Obrázek 16 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru u vrtů JZ240, JZ241, JZ242 a JZ243
v roce 2017 ................................................................................................................... 56
Obrázek 17 Výsledky monitoringu v kolektoru uhelné sloje v roce 2017 .................................... 56
Obrázek 18 Výsledky monitoringu v kolektoru podložních klastik v roce 2017 .......................... 57
Obrázek 19 Výsledky monitoringu v kolektoru krystalinika v roce 2017 ..................................... 58
Obrázek 20 Celková situace zájmového území studie (vodohospodářské poměry) .................. 61
Obrázek 21 Varianta A, záchytný příkop a štola Jiřetín - na východ .......................................... 62
Obrázek 22 Varianta A, záchyný příkop na východ, přeložka Jiřetínského potoka .................... 62
Obrázek 23 Varianta A, záchytný příkop a štola Kapucín - západ, štola Jiřetín (na východ) ..... 63
Obrázek 24 Varianta A, záchytný příkop a štola Kapucín na západ, přeložka Jiřetínského
potoka ........................................................................................................................... 63
Obrázek 25 Varianta B – převedení všech vodních toků na východ .......................................... 64
Obrázek 26 Situace po dokončení těžby .................................................................................... 68
Obrázek 27 Situace současného stavu ....................................................................................... 69
Obrázek 28 Dílčí povodí lomu ČSA a čerpací stanice ................................................................ 72
Obrázek 29 Vývoj napouštění jezera Chabařovice v letech 2001 až 2015 ................................ 84
Obrázek 30 Akumulace vody ve zbytkové jámě lomu Chabařovice – stav k 12/2015 ................ 85
Obrázek 31 Zájmové území ........................................................................................................ 88
Obrázek 32 Plán zahájení napouštění zbytkových jam a plánované kapacity nádrží ................ 88
Obrázek 33 Umístění profilů sledování jakosti a průtoku vody na Bílině a jejích přítocích......... 91
Obrázek 34 Schéma vodohospodářských soustav v povodí Ohře a Bíliny ................................ 92
Obrázek 35 Průtokové schéma hydrografické sítě a souvisejících vodohospodářských
soustav .......................................................................................................................... 97
Obrázek 36 Základní parametry jezer zbytkových jam po těžbě .............................................. 113
Obrázek 37 Zájmové území projektu ........................................................................................ 117
Obrázek 38 Výsledky kvantitativní rajonizace podzemních vod pro oblast centrálního
Krušnohoří ................................................................................................................... 118
Obrázek 39 Profily vodních toků sledovaných ECM v roce 2013 - 2015 .................................. 133

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
8 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 40 Průměrné hodnoty jakostních ukazatelů za sledované období leden – prosinec
2013 na vybraných profilech vodních toků ................................................................. 134
Obrázek 41 Průměrné hodnoty jakostních ukazatelů za sledované období leden – prosinec
2014 na vybraných profilech vodních toků ................................................................. 136
Obrázek 42 Průměrné hodnoty jakostních ukazatelů za sledované období leden – prosinec
2015 na vybraných profilech vodních toků ................................................................. 138
Obrázek 43 Situace po ukončení sanace a rekultivace I. etapy lomu ČSA .............................. 143
Obrázek 44 Situace po ukončení sanace a rekultivace I. etapy lomu ČSA .............................. 144
Obrázek 45
Odhad nárůstu míry nezaměstnanosti po ukončení těžby na lomu ČSA.........................
144
Obrázek 46
Ztráta na výběru daní a ostatních příjmů veřejných rozpočtů (v mil. Kč)
........................ 145
Obrázek 47
Odhad výdajů veřejných rozpočtů spojených s nezaměstnaností (mil. Kč)
..................... 145
Obrázek 48 Výsledná bilance dopadů ukončení těžby na lomu ČSA na veřejné rozpočty a
podporu regionu (mil. Kč) ............................................................................................ 145

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
9 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
1 ÚVOD
Tato část studie je zaměřena na zajištění a vyhodnocení existujících dostupných materiálů
(studie, průzkumy, výzkumy, posudky, projekty, analýzy, plány atd.)., které se nějakým
způsobem dotýkají hydrologické a hydrochemické problematiky zájmového území SHP v přímé
či nepřímé vazbě na zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí či obecně interakce těžby uhlí a
vodní složky krajiny.
Rešerší získaných dokumentů je provedeno celkové zhodnocení významu a využitelnosti
dokumentů pro další práce.
Ze získaných materiálů je na DVD nosiči vytvořena digitální knihovna, kde jsou dokumenty
dostupné v pdf formátu. Knihovna obsahuje materiály, které byly zpracovány z veřejných financí
a podléhají dle zákona svobodnému přístupu k informacím. Dále jsou obsaženy materiály od
soukromých subjektů, pokud tyto daly souhlas s jejich použitím, bez tohoto souhlasu nejsou
materiály použity, i když je měl zpracovatel k dispozici.
2 ZAJIŠTĚNÍ PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ
Prvním zdrojem vyhledávání podkladových materiálů byly veřejně dostupné internetové zdroje
a informační databáze. Při vyhledávání byla použita taková klíčová slova, která nejvíce vystihují
zadanou problematiku (zatápění, Severočeské hnědouhelná pánev, hydrická rekultivace,
zbytkové jámy, těžba, povrchové doly, atd.). Dále byly prohledány webové stránky státních
organizací.
Jedná se např. o následující zdroje:
www.vyzkum.cz
http://www.15miliard.cz/
www.heis.vuv.cz
www.mze.cz
www.mzp.cz
https://www.mfcr.cz/
www.poh.cz
www.lesycr.cz
www.aopk.cz
V dalším kroku byly vytipovány instituce a subjekty, státní i soukromé, které by mohly být
potenciálním zdrojem podkladových materiálů.
Ze státních orgánů a institucí byly osloveny následující:
Povodí Ohře, státní podnik
Lesy České republiky, s.p.
Agentura ochrany a přírody krajiny České republiky
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
Palivový kombinát Ústí, státní podnik
Ministerstvo životního prostředí

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
10 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo financí
Z privátních organizací a subjektů byly osloveny následující:
Severočeské doly, a.s.
Severní energetická a.s.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
R-Princip Most, s. r. o.
Báňské projekty Teplice, a. s.
AQUATEST a.s.
ENKI, o.p.s
Všem výše uvedeným orgánům a subjektům byly ve spolupráci se zadavatelem zaslány žádosti
o poskytnutí informace, zdali zpracovávali nebo zadávali projekty dotýkající se problematiky
zatápění zbytkových jam v Severočeské hnědouhelné pánvi a zdali jsou ochotny nám tyto
materiály pro účely studie poskytnout.
Po úvodním dopisovém kontaktu zástupci zpracovatele vstoupili do osobního jednání se
zástupci těžebních společností, státních podniků Povodí Ohře a Palivového kombinátu Ústí
a také se zástupcem projekční firmy R-principu, při kterém byli podrobněji seznámeni
s předmětem a cílem studie.
Níže uvedené orgány a subjekty uvedli, že žádné materiály týkající se problematiky této studie
nemají anebo že bez souhlasu zadavatele nám je nemohou poskytnout. Jejich vyjádření je
uvedeno v příloze č. 1 až č. 6
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Agentura ochrany a přírody krajiny České republiky
Lesy České republiky, s.p.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo financí
Ministerstvo životního prostředí

image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
11 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Příloha č. 1 - Vyjádření Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s.
Příloha č. 2 - Vyjádření Agentury ochrany a přírody krajiny České republiky

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
12 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Příloha č. 3 - Vyjádření Lesů České republiky, s.p.

image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
13 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Příloha č. 4 - Vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
14 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Příloha č. 5 - Vyjádření Ministerstva financí

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
15 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Příloha č. 6 - Vyjádření Ministerstva životního prostředí

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
16 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
3 ZÍSKANÉ DOKUMENTY
Přehled získaných materiálů (studií, projektů, výzkumů, analýz, vyhodnocení, plánů, atd.) je
uveden v následující tabulce.
Hlavními zdroji byly:
Povodí Ohře, státní podnik
Severočeské doly, a.s.
Severní energetická a.s.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
Palivový kombinát Ústí, státní podnik

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí
v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
17 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ID
Název
Zpracovatel
Rok
Zadavatel
Formát
Zdroj
01
Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou
Dolů Nástup Tušimice
R - Princip Most, s.r.o.
2015
Severočeské doly
a.s.
pdf
SDAS
02
Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou
lomu Bílina pro postup do vyuhlení do roku 2050
R - Princip Most, s.r.o.
2013
Severočeské doly
a.s.
pdf
SDAS
03
Souhrnný plán sanace a rekultivace lomu Vršany – těžba v
Hořanském koridoru, aktualizace 2017 (mokrá varianta –
jezero Vršany)
Báňské projekty Teplice
a.s.
2017
Vršanská uhelná
a.s.
pdf
SEVEN
04
Souhrnný plán sanace a rekultivace lomu ČSA – akt. 2016
Báňské projekty Teplice
a.s.
2016
Seven group
pdf
SEVEN
05
Studie jezera ve zbytkové jámě lomu Bílina při navýšení
výsypných prostor
R - Princip Most, s.r.o.
2015
Severočeské doly
a.s.
pdf
SDAS
06
Sledování kvality vody ve zbytkové jámě lomu Barbora a
Otakar – Závěrečná zpráva za rok 2017
R - Princip Most, s.r.o.
2017
Severočeské doly
a.s.
pdf
SDAS
07
Provedení a vyhodnocení režimního měření v předpolí lomu
ČSA (rok 2016)
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2016
Severní energetická
a.s.
pdf
SEVEN
08
Provedení a vyhodnocení režimního měření v předpolí lomu
ČSA (rok 2017)
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2017
Severní energetická
a.s.
pdf
SEVEN
09
Přípravná dokumentace vodohospodářských opatření pro
těžbu v lomu ČSA II. Etapa
Sweco Hydroprojekt
a.s.
2006
Mostecká uhelná
a.s.
pdf
SEVEN
10
Studie optimálního způsobu zatápění zbytkové jámy lomu
ČSA I. etapa
R - Princip Most, s.r.o.
2016
Seven group
pdf
SEVEN

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
18 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ID
Název
Zpracovatel
Rok
Zadavatel
Formát
Zdroj
11
Specifikace přítokových a odtokových poměrů v prostoru
styku bočních svahů s lomem a výsypkou ČSA 2015
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2015
Severní energetická
a.s.
pdf
SEVEN
12
Specifikace přítokových a odtokových poměrů v prostoru
styku bočních svahů s lomem a výsypkou ČSA 2016 -
Hydrogeologické povodí
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2016
Severní energetická
a.s.
pdf
SEVEN
13
Zhodnocení povodí lomu ČSA 2012 - monitorovací vrty
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2012
Litvínovská uhelná
a.s.
pdf
SEVEN
14
Akumulace vod v jezeře Most - zpráva za 2. pololetí 2017
R - Princip Most, s.r.o.
2018
Palivový kombinát
Ústí, státní podnik
pdf
R-
Princip
15
Akumulace vod v jezeře Most - zpráva za 2. pololetí 2017
R - Princip Most, s.r.o.
2018
Palivový kombinát
Ústí, státní podnik
pdf
PKU
16
Akumulace povrchových a podzemních vod v jezeru
Chabařovice - zpráva za 2. pololetí 2015
R - Princip Most, s.r.o.
2016
Palivový kombinát
Ústí, státní podnik
pdf
R-
Princip
17
Výhledová studie potřeb a zdrojů vody v oblasti povodí Ohře
a dolního Labe
Výzkumný ústav
vodohospodářský T. G.
Masaryka;
Vodohospodářský
rozvoj a výstavba, a.s.
2010
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
POh
18
Ekologická studie Bíliny
Výzkumný ústav
vodohospodářský T. G.
Masaryka
02/2004
Ministerstvo
životního prostředí
pdf
internet

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
19 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ID
Název
Zpracovatel
Rok
Zadavatel
Formát
Zdroj
19
Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace
Podkrušnohorské uhelné pánve
Sweco Hydroprojekt
a.s.
1998 -
2001
Ministerstvo
životního prostředí
pdf
SHDP
20
Studie hydrologických poměrů v povodí Srpiny
Výzkumný ústav
vodohospodářský T. G.
Masaryka
2007
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
POh
21
Odborné stanovisko k plánovanému převodu vody
z průmyslového vodovodu Nechranice do Srpiny pod
Okořínem a výstavbě vodní nádrže
Výzkumný ústav
vodohospodářský T. G.
Masaryka
2010
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
VUV
22
Regionální hydrologická studie Krušných hor
Výzkumný ústav
vodohospodářský T. G.
Masaryka
2007
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
VUV
23
Negativní antropogenní vlivy v povodí Bíliny
Výzkumný ústav
vodohospodářský T. G.
Masaryka
2010
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
VUV
24
Obnova jezerní krajiny pod Krušnými horami - publikace
Emilie Pecharová, Ivan
Svoboda, Marie Vrbová
2011
pdf
internet
25
Integrovaný systém opatření pro využití a ochranu vod
v Krušnohoří a Šluknovském výběžku v závislosti na
výsledcích hydrogeologické syntézy
Aquatest, a. s.
2007
Ústecký kraj
pdf
Aquate
st
26
Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před
privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém
a Karlovarském kraji
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2003
Ministerstvo financí
pdf
internet

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
20 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ID
Název
Zpracovatel
Rok
Zadavatel
Formát
Zdroj
27
Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před
privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém
a Karlovarském kraji - 3. aktualizace
R - Princip Most, s.r.o.
2014
Ministerstvo financí
pdf
internet
28
Kvalita vody v Bílině a návrhy opatření k jejímu zlepšení
Povodí Ohře, státní
podnik
2017
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
POh
29
Jakost vody 2000 - 2012
Ekologické centrum
Most pro Krušnohoří
2013
pdf
internet
30
Jakost vody 2013
Ekologické centrum
Most pro Krušnohoří
2014
pdf
internet
31
Jakost vody 2014
Ekologické centrum
Most pro Krušnohoří
2015
pdf
internet
32
Jakost vody 2015
Ekologické centrum
Most pro Krušnohoří
2016
pdf
internet
32
Jakost vodních toků v roce 2016
Ekologické centrum
Most pro Krušnohoří
2017
pdf
internet
34
Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA
Výzkumný ústav pro
hnědé uhlí, a.s.
2015
Hospodářská a
sociální rada
Mostecka
pdf
internet
35
Analýza potřeby dodávek hnědého uhlí pro teplárenství s
ohledem na navržené varianty úpravy územně-ekologických
limitů těžby
Ministerstvo průmyslu
2015
Ministerstvo
průmyslu
pdf
internet

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
21 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ID
Název
Zpracovatel
Rok
Zadavatel
Formát
Zdroj
36
Zpráva o výsledcích monitoringu vod jezera Chabařovice za
rok 2017
Palivový kombinát Ústí,
státní podnik
2017
Palivový kombinát
Ústí, státní podnik
pdf
PKU
37
Manipulační řád vodohospodářské soustavy v oblasti SHP
- Manipulační řád VD Fláje
- Manipulační řád VD Jirkov
- Manipulační řád VD Kamenička
- Manipulační řád VD Křímov
- Manipulační řád VD Přísečnice
Manipulační řád vodohospodářské soustavy NOD
- Manipulační řád VD Jiřetín
- Manipulační řád MVE Jirkov
- Manipulační řád VD Otvice
- Manipulační řád ČS Rašovice_PPV_PKP
- Manipulační řád VD PVN
- Manipulační řád VD Újezd
- Manipulační řád VD Zaječice
Povodí Ohře, státní
podnik
2010
2017
Povodí Ohře, státní
podnik
pdf
POh
38
Manipulační řády jezer Chabařovice a Most
- manipulační řád VH soustavy jezera Most
- manipulační řád VH soustavy jezera Chabařovice
MV projekt spol. s.r.o.
Palivový kombinát Ústí,
státní podnik
2014
2015
Palivový kombinát
Ústí, státní podnik
pdf
PKU

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
22 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
V následující tabulce jsou uvedeny dokumenty, ke kterým nebyl udělen souhlas zadavatele pro použití pro účely této studie a anebo dokumenty, které
se nepodařilo dohledat.
ID
Název
Zpracovatel
Rok
Zadavatel
Důvod
Technicko-ekonomické posouzení vodohospodářských
opatření v Mostecko – Komořanské oblasti
Sweco Hydroprojekt
a.s.
2007 -
2008
Mostecká uhelná
a.s.
neposkytnuto
Vodohospodářská opatření – hydrotechnické štoly Jezerka a
Černice - západ
Sweco Hydroprojekt
a.s.
2009 -
2010
Czech Coal a
Litvínovská uhelná
a.s.
neposkytnuto
Aspekty dlouhodobé udržitelnosti při obnově
podkrušnohorské krajiny - Projekt VaV 640/09/03
2003 -
2005
Ministerstvo
životního prostředí
nedohledáno
Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou - Projekt
VaV 640/3/00
2000
Ministerstvo
životního prostředí
nedohledáno
Tvorba krajiny povodí Ohře a Bíliny – Chabařovice - Projekt
VaV/510/2/98
1998
Ministerstvo
životního prostředí
nedohledáno

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické
problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I.A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
23 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4 REŠERŠE JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTŮ
Pro veškeré získané dokumenty jsou zpracovány rešeršní přehledy, ve kterých jsou uvedeny
klíčové poznatky, výsledky,
4.1 SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE ÚZEMÍ DOTČENÉHO
TĚŽBOU DOLŮ NÁSTUP TUŠIMICE
hlavička
Název
SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE
ÚZEMÍ DOTČENÉHO TĚŽBOU DOLŮ NÁSTUP
TUŠIMICE
identifikátor 000 01
Podnázev
Aktualizace
druh
SPSR
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Severočeské doly a.s.
rok
2015
Zdroj
Severočeské doly a.s.
lokalizace
získáno
ano
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0620 Ohře od toku Liboc po tok Blšanka
OHL_0560Ohře od toku Hučivý potok po vzdutí nádrže Nechranice
OHL_0680 Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka
Zájmová oblast zbytková jáma lomu Libouš
ORP
Chomutov
Obec
Březno, Černovice, Málkov, Místo, Kadaň, Spořice
charakteristika
Klíčová slova
sanace, rekultivace, jezero, zbytková jáma
Problematika
Plán rekultivace po ukončení těžby v lokalitách Merkur, Březno,
Prunéřov, Severní svahy a Libouš
Anotace
Dokumentace aktualizuje "Souhrnný plán sanace a rekultivace" (SPSR)
z prosince 2013. SPSR vychází z Plánu sanace a rekultivace, jenž byl
přílohou dokumentace Plánu otvírky a přípravy dobývání (POPD) pro
období 2014 až 2029.
Varianta neprůtočného jako alternativa k jezeru průtočnému byla
posuzována v několika studiích, které upřesňovaly některé dílčí technické
a ekonomické parametry, vazby jezera na následnou revitalizaci území a
další aspekty, což vyústilo v rozhodnutí preferovat variantu průtočného
jezera s kótou hladiny 275,2 m n. m.
Tato aktualizace reaguje na dílčí změny báňských postupů, výpočty
měrných nákladů a měrného zatížení.
Způsob řešení
problematiky
Celková koncepce rekultivačního řešení prostoru výsypek a zbytkové
jámy lomu Libouš směřuje k vytvoření polyfunkční krajiny s umožněním
jeho plnohodnotného využití

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
24 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Vodohospodářská bilance
V rámci aktualizace byla přehodnocena celková vodohospodářská
bilance, jejíž změna byla vyvolána výrazným zásahem do jihozápadní
části budoucího jezera, kde dojde k vybudování sypaných hrází a
zmenšení celkové plochy hladiny. Ze zjednodušené bilance vyplývá, že
v průměrném roce se průtočné jezero Libouš obejde bez vnější dotace,
naopak bude vykazovat přebytek vody 1,2 mil m
3
(po zapojení vegetace).
Přebytky mohou být využívány pro dotaci potoka Hutná, případně pro
mokřadní systémy.
Napouštění jezera je stejně jako ve studii z roku 2001 (LH_18)
uvažováno čerpáním z Ohře na ČS Rašovice do Podkrušnohorského
přivaděče (PKP), dále potokem Hačka, z něho vybudovaným příkopem
do zbytkové jámy nebo přímo z PKP přes výsypku příkopem dále do
jezera. Kromě vody z řeky Ohře se počítá s využíváním vody z
krušnohorských potoků a dalším zdrojem napouštění je voda z vlastního
podpovodí jezera zbytkové jámy.
Rychlost napouštění je jedním ze základních předpokladů příznivého
vývoje optimální kvality vody a omezení nepříznivého vlivu abraze
způsobené vlnobitím na nezpevněné břehy v průběhu napouštění.
Plán sanací a rekultivací
Souhrnné údaje o plánu rekultivace zbytkové jámy Libouš viz obrázek 1.
Rekultivace typu zemědělská, lesnická, vodní a ostatní byly ke konci roku
2016 částečně realizovány, plán rekultivace po ukončení těžby je
podrobně rozpracován pro dílčí plochy jednotlivých lokalit – viz obrázek 2
Zemědělské rekultivace
jsou soustředěny na plošiny a mírné svahy na
lokalitách Březno, Merkur a Libouš s cílovou kulturou travní porost
s případným převedením na ornou půdu. SPSR navrhuje celkem 1096,48
ha zemědělských rekultivací, zahajovaných od roku 2016, dalších 90,93
ha zemědělských ploch je ve stadiu rozpracovanosti.
Výsledky a
závěr
Lesnická rekultivace
je navržena především na svahových partiích
výsypek Merkur a Březno a na nezatopené části svahů zbytkové jámy
lomu Libouš. SPSR navrhuje celkem 938,51 ha lesnických rekultivací,
zahajovaných od roku 2016, dalších 483,60 ha lesnických ploch je ve
stadiu rozpracovanosti.
Vodní rekultivace
bude realizována v největším měřítku na zbytkové
jámě lomu Libouš (jezero Nástup) o ploše 939,8 ha. Další systém
vodních nádrží je navržen na výsypkách Merkur a Libouš (celkem 9,9 ha)
a vodní nádrž o ploše 25,6 ha vznikne zaplavením deprese v území mezi
homogenizační skládkou a koridorem uhelných odtahů. Při zatápění lomu
Libouš se počítá se zřizováním akumulačních a sedimentačních nádrží,
které se stanou trvalou součástí vodohospodářského systému. V určité
míře budou v území ponechávány i samovolně vzniklé vodní plochy
v terénních depresích. SPSR navrhuje celkem 1014,60 ha hydrických
rekultivací zahajovaných od roku 2016, dalších 0,79 ha je evidováno
v rozpracovaných akcích.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
25 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Ostatní rekultivace
zahrnují ozeleněné plochy, plochy pro sportovní
nebo rekreační účely, pro podnikatelské aktivity, komunikace a další.
V SPSR je předpokládáno zahájení ostatních rekultivací na výměře
337,23 ha, v současné době je 16,34 ha ostatních ploch rozpracováno.
Souhrnná situace rekultivace zbytkové jámy je na obrázku 2.
zhodnocení
Sanace a rekultivace zbytkové jámy lomu Libouš je navržena přeměnou na průtočné
jezero, napuštěné z Ohře (čerpáním na ČS Rašovice), ke kterému přistoupí i krušnohorské
potoky a povrchová voda z povodí zbytkové jámy. V průměrném roce se jezero obejde bez
vnější dotace, naopak jsou předpokládány přebytky vody. Dokumentace je jedním ze
zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
26 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 1 Souhrnné údaje o plánu rekultivace zbytkové jámy Libouš

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
27 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 2 Situace rekultivací

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
IA Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
28 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.2 SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE ÚZEMÍ DOTČENÉHO
TĚŽBOU LOMU BÍLINA PRO POSTUP DO VYUHLENÍ DO ROKU 2050
hlavička
Název
SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE
ÚZEMÍ DOTČENÉHO TĚŽBOU DOLŮ LOMU
BÍLINA PRO POSTUP DO VYUHLENÍ DO ROKU
2050
identifikátor
000 02
Podnázev
druh
zpráva
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Severočeské doly a.s.
rok
2013
Zdroj
Severočeské doly a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0850 Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu Bílina
ORP
Bílina, Most, Teplice
Obec
Bílina, Braňany, Duchcov, Hostomice, Hrobčice, Jeníkov, Ledvice,
Mariánské Radčice, Světec
charakteristika
Klíčová slova
sanace, rekultivace, jezero, zbytková jáma
Problematika
Plán rekultivace po ukončení území dotčeného těžbou lomu Bílina pro
postup do vyuhlení do roku 2050
Anotace
Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR) území dotčeného těžbou
lomu Bílina
je zpracován na základě studie báňských postupů
skrývkových a uhelných řezů v období od roku 2014 do vytěžení zásob.
Nové báňské řešení nemá zásadní dopady na základní koncepci
závěrečné sanace a rekultivace zbytkové jámy, neboť se i nadále počítá
se zatopením zbytkové jámy na kótu 200 m n. m., a to prostřednictvím
štoly mezi řekou Bílinou a zbytkovou jámou. Rovněž odvod vody z jezera
se i nadále předpokládá otevřeným korytem do řeky Bíliny.
Cílem SPSaR je aktualizovat koncepci závěrečné rekultivace zbytkové
jámy a vnitřní výsypky na nové báňské řešení s postupem do roku 2050 a
v návaznosti na to rovněž aktualizovat tvorbu finanční rezervy
.
Způsob
řešení
problematiky
Zatápění zbytkové jámy lomu Bílina
Lom Bílina je situován v území, kde původně probíhaly trasy
krušnohorských potoků, ústící do řeky Bíliny, která tvoří erozivní bázi
Podkrušnohoří. Důlní činnost si v předchozím období vynutila rozsáhlé
vodohospodářské úpravy ve vazbě na postup lomu Bílina a vnější výsypky
Pokrok. Nejvýraznějším opatřením je přeložka Klášterského potoka.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
29 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
V počátcích rozvoje dolu byl na úpatí Krušných hor vytvořen tento kanál,
který podchytil potoky Radčický, Lomský, Loučenský, Osecký a Hájský, a
převedl je přes Bouřlivec do nádrže Všechlapy a odtud do řeky Bíliny.
Zbytkovými koryty Radčického a Lomského potoka pod přeložkou protéká
pouze nezbytné hygienické minimum pro obce Lom a Mariánské Radčice.
Tyto vody, spolu s povrchovými vodami podpovodí, které jsou
zachycovány příkopy, jsou pak ze záchytných nádrží nad hranou skrývky
přečerpávány do Klášterské přeložky.
Při zatápění zbytkové jámy lomu Bílina bude část vody Radčického a
Lomského potoka pro tyto účely využívána.
Základní koncepce závěrečné sanace a rekultivace zbytkové jámy i
nadále počítá se zatopením zbytkové jámy lomu Bílina na kótu 200 m
n.m. prostřednictvím štoly mezi řekou Bílinou a zbytkovou jámou a
odvodem vody z jezera otevřeným korytem do řeky Bíliny. Plocha jezera
bude 927,76 ha a objem 573,139 mil. m
3
. Nezatopená část zbytkové jámy
bude zčásti využita pro rekreační účely, zčásti pro posílení ekologických
funkcí.
Parametry jezera:
kóta konečné hladiny
200,00 m n.m.
plocha jezera
927,76 ha
objem vody v jezeru
573,139 mil. m
3
maximální hloubka
200 m
délka břehové linie
14 139 m
Tyto parametry budou postupně upřesňovány při detailním řešení
báňských postupů, zejména pro závěrečné období těžby.
Hlavním zdrojem pro napouštění bude řeka Bílina, která bude s jezerem
propojena štolou, zřízenou nad obcí Železnice. Napouštění bude
gravitační, s předpokládaným průměrným množstvím 1,0 m
3
/s, délka štoly
je 2,4 km a kapacita 10 m
3
/s. Doplňkovými zdroji jsou Radčický a Lomský
potok v celkovém předpokládaném ročním objemu 3 mil. m
3
. Dalšími
zdroji bude důlní stařinová voda (3-6 mil. m
3
a srážková voda z povodí
jezera, která by měla krýt výpar z volné hladiny a není proto do bilance
započítána. Z hydrologické bilance potom vyplývá, že předpokládaná
doba zatápění činí 17 let.
Kvalita vody v jezeře
Studii prognózy kvality vody ve zbytkové jámě lomu Bílina zpracovávala v
roce 1998 ENKI Třeboň o. p. s. Termín zpracování výše uvedené
prognózní studie má již určitý časový odstup a proto doporučujeme výše
uvedenou prognózní studii aktualizovat i ve vztahu k poznatkům
získaných probíhajícím sledováním kvality vod u zatápěných jam (bývalé
lomy Chabařovice, Ležáky, Barbora, Medard). V studii se navíc
nepředpokládalo, že napouštěcí vodu v řece Bílině bude nutno dotovat
čerpanou vodou z řeky Ohře. Pro zpracování SPSaR bylo zatím možno
tuto studii použít vzhledem k tomu, že předpokládané napouštění jezera

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
30 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
zbytkové jámy bude zahájeno po roce 2048 a výchozí podmínky pro
napouštění se zatím nijak zásadně nezměnily. Zároveň se předpokládá,
že ve výhledovém období bude postupně docházet ke zlepšování kvality
vody ve všech sledovaných tocích.
Rekultivace výsypek
Vnitřní výsypka lomu Bílina
bude rekultivována v celkové ploše 3168,35
ha, z toho bylo k roku 2013 rozpracováno 208,27 ha. Svažité části
výsypky budou přednostně zalesněny, rovinaté plochy jsou určeny pro
zemědělskou rekultivaci, doplněnou malými vodními plochami.
Výsypka Pokrok
je již z větší části rekultivovaná, k roku 2013 bylo
rozpracováno zbývajících 466,35 ha.
Koncepce rekultivace
Radovesické výsypky
zohlednila těsnou vazbu na
chráněnou krajinnou oblast České středohoří, k roku 2013 bylo
rozpracováno zbývajících 885,69 ha.
V oblasti
Braňany
budou do ukončení činnosti lomu Bílina realizovány
objekty pro napouštění zbytkové jámy z řeky Bíliny ve výměře 4,82 ha.
K roku 2013 bylo rozpracováno 55,83 ha.
V oblast
Střimické výsypky a v Teplické oblasti
již byla rekultivace
ukončena.
Souhrnná situace sanace a rekultivace lomu Bílina viz obrázek 3
Výsledky a
závěr
Pro posouzení veškerých dopadů nových báňských postupů a případných
možností snížení ekonomické náročnosti se mimo jiné doporučuje řešit
následující otázky:
přehodnocení způsobu napouštění jezera lomu Bílina a potvrzení
platnosti stávajícího způsobu či návrh alternativních možností,
posouzení prognózy kvality vody ve zbytkové jámě lomu Bílina ve
vazbě na zkušenosti s dlouhodobým sledováním vývoje kvality
vod zatápěných povrchových lomů (u lomu Chabařovice, lomu
Ležáky, lomu Medard a jezeru Barbora).
zhodnocení
Zatápění zbytkové jámy lomu Bílina se předpokládá gravitační štolou z řeky Bíliny
s předpokládaným průměrným množstvím 1,0 m
3
/s, doplňkovými zdroji jsou Radčický a
Lomský potok v celkovém předpokládaném ročním objemu 3 mil. m
3
. Dalšími zdroji bude
důlní stařinová voda (3-6 mil. m
3
a srážková voda z povodí jezera, která by měla krýt
výpar z volné hladiny a není proto do bilance započítána. Z hydrologické bilance potom
vyplývá, že předpokládaná doba zatápění činí 17 let.
Dokumentace je jedním ze zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
31 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 3 Situace sanace a rekultivace lomu Bílina

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí vSHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
32 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.3 SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE LOMU VRŠANY –
TĚŽBA V HOŘANSKÉM KORIDORU
hlavička
Název
SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE
LOMU VRŠANY - TĚŽBA V HOŘANSKÉM
KORIDORU
identifikátor 000 03
Podnázev
Aktualizace 2017
druh
zpráva
Zpracovatel
B-PROJEKTY Teplice s.r.o.
verze
Zadavatel
Vršanská uhelná a.s.
rok
2017
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
Zájmová oblast zbytková jáma lomu Vršany
ORP
Chomutov, Most
Obec
Malé Březno, Most, Strupčice
charakteristika
Klíčová slova
sanace, rekultivace, jezero, zbytková jáma
Problematika
Plán sanace a rekultivace lomu Vršany po ukončení těžby v Hořanském
koridoru
Anotace
Předaná
dokumentace
obsahuje
hydrogeologickou
část
a
vodohospodářské řešení.
Úkolem hydrogeologické části je posouzení báňsko-hydrogeologické
podmínky související se sanací zbytkové jámy, vzniklé po ukončení těžby
propojených lomů Šverma a Vršany. Z posouzení vyplývají následující
skutečnosti:
Nejvýznamnějším kolektorem, jenž může významně ovlivňovat
hydrologické a ekologické podmínky prostředí zbytkové jámy a jejího
okolí představují konečné východní svahy lomu podél jižní strany vrchu
Ryzel, kde byla prokázána existence čtyř hydrogeologických kolektorů,
vykazujících zvodnění. Pro zvýšení stability závěrných svahů bude
ponechán na dně lomu zbytkový opěrný uhelný pilíř. Ve dně zbytkové
jámy budou zatěsněny uhelné sloje jílovým pokryvem. Drenážní soustava
na dně lomu bude uzavřena tělesem vnitřní výsypky lomu Vršany se
zdrojem těchto vod nelze z dlouhodobého hlediska počítat. Sezónní
výtoky podzemní vody z obnažených kvartérních štěrků u Hořan budou
pro celkovou bilanci vod celkem bez významné.
Vodohospodářské řešení zahrnuje čtyři oblasti
povodí zbytkové jámy a její postupné zaplavování,
oblast Slatinické výsypky¨
odvodnění předpolí výsypky Malé Březno
povodí bezodtoké deprese Kyjice.
Povodí zbytkové jámy má plochu cca 22,65 km
2
. Vodohospodářské

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
33 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
řešení předpokládá svedení povrchových vod do jezera na dně zbytkové
jámy s tím, že budou pro zadržení vody v krajině využity lokální terénní
deprese vzniklé při budování výsypky. Systém náhodných vodních ploch
bude doplněn nově navrženými vodními nádržemi propojenými příkopy.
Specifický odtok vychází na 1,6 – 1,9 l/s/km
2
.
Doba plnění jezera je vypočtena ve dvou variantách – viz obrázek 4:
První varianta předpokládá plnění jezera pouze z vod z vlastního povodí,
druhá varianta je řešena s dotací vod do jezera ve zbytkové jámě
z přivaděče průmyslové vody Nechranice.
Množství dotační vody je stanoveno na maximální přítok 500 l/s během
260 dní v roce. To představuje roční přítok 11,232 mil. m
3
. Celkem
počítáno 40 mil m
3
vody.
Ostatní možnosti dotace vod do povodí zbytkové jámy (z povodí výsypky
Malé Březno a Slatinické výsypky) nebyly akceptovány vzhledem ke
kvalitě přiváděných vod (Malé Březno), nebo pro jejich malý přínos pro
vodní bilanci (Slatinická výsypka). Povrchové vody ze Slatinické výsypky
nebudou mít s největší pravděpodobností negativní vliv na kvalitu vody
v jezeře, a proto je možné je v budoucnu případně využít pro nadlepšení
vodní bilance v suchém období. Z povodí Slatinické výsypky je průměrná
roční dotace 0,179 mil. m
3
.
Zatápění zbytkové jámy předpokládá dotaci vody z průmyslového
vodovodu Nechranice. Při celkové dotaci cca 40 mil. m
3
je doba zatápění
zbytkové jámy na kótu 206 m n.m. vypočtena na necelé 4 roky, bez této
dotace se hladina v jezeře vystaví na kótu 205 m n.m. za 244 let, hladina
na kótě 206 m n.m. nabude dosažena.
Situace souhrnného plánu sanace a rekultivace lomu Vršany je na
obrázku 5.
Způsob řešení
problematiky
Vodohospodářské řešení předpokládá svedení povrchových vod do
jezera na dně zbytkové jámy. Ostatní možnosti dotace vod do povodí
zbytkové jámy nebyly akceptovány vzhledem ke kvalitě přiváděných vod
(Malé Březno), nebo pro jejich malý přínos pro vodní bilanci (Slatinická
výsypka). Vlastní odvodnění v povodí zbytkové jámy je řešeno sítí
odvodňovacích příkopů a průlehů doplněných o sedimentační nádrže či
zavodněné bezodtoké deprese.
Výsledky a
závěr
Vytěžený prostor lomů Šverma – Vršany bude z převážné míry vyplněn
společnou vnitřní výsypkou lomů Šverma a Vršany, jejíž výška dosáhne
v nejvyšších partiích až 100 m mocnosti. Ve východní části dobývacího
prostoru bude po ukončení lomové těžby ve zbytkové jámě vytvořena
vodní nádrž. Aktualizace 2017 potvrzuje řešení sanace a rekultivace
zbytkové jámy jejím zatopením na kótu 206 m n.m.
Zatápění zbytkové jámy předpokládá dotaci vody z průmyslového
vodovodu Nechranice. Při celkové dotaci cca 40 mil. m
3
je doba zatápění
zbytkové jámy na kótu 206 m n.m. vypočtena na necelé 4 roky, bez této
dotace se hladina v jezeře vystaví na kótu 205 m n.m. za 244 let, hladina
na kótě 206 m n.m. nabude dosažena. Předpokládaná doba plnění jezera

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
34 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ve dvou variantách je v tabulce na obrázku 5.
zhodnocení
Sanace a rekultivace zbytkové jámy lomu Vršany je navržena jejím zatopením vodou z
povodí jámy s dotací z průmyslového vodovodu Nechranice. Dokumentace je jedním ze
zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.
Obrázek 4 Doba plnění jezera

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
35 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 5 Situace souhrnného plánu sanace a rekultivace lomu Vršany

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
36 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.4 SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA
hlavička
Název
SOUHRNNÝ PLÁN SANACE A REKULTIVACE
LOMU ČSA
identifikátor
000 04
Podnázev
Aktualizace 2016
druh
studie
Zpracovatel
Báňské projekty Teplice a.s.
verze
Zadavatel
Severní energetická a.s.
rok
2016
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová oblast zbytková jáma lomu ČSA
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
Sanace, hydrologie, rekultivace, vodohospodářské řešení
Problematika
Aktualizace plánu sanace a rekultivace (SPSaR) lomu ČSA
Anotace
Aktualizace studie SPSaR navazuje na základní koncepce využití území
po povrchové těžbě uhlí dolu ČSA za předpokladu ukončení těžby do
konce roku 2024 a zachování stávajících územně ekologických limitů.
Aktualizace upřesňuje časový i plošný harmonogram předávání ploch
báňským provozem do rekultivace.
Způsob řešení
problematiky
Sanace bočních svahů zbytkové jámy spočívají v těsnění dna a uhelné
sloje a v zajištění stability bočních svahů pomocí jejich tvarování, stavbou
opěrných lavic a přísypů báňským i stavebním způsobem.
Sanační práce pro zajištění bočních svahů zbytkové jámy lomu zahrnují:
sanace severozápadních svahů,
sanační lavici pod arboretem (opěrná lavice pod pilířem SPJ)
sanaci „Černice“
sanaci u závodu ČSA včetně sanačního přísypu pod rozvodnou.
Cílem sanačních opatření je vytvoření území s trvalou stabilitou bočních
svahů lomu i vnitřní výsypky.
Řešení sanace a rekultivace zbytkové jámy předpokládá zatopení
zbytkové jámy na kótu 180 m n.m. (viz obrázek 6). Pro plnění jezera se
uvažuje s dočasným převedením části vod krušnohorských potoků
odběrem z Loupnice a odběrem nadbilančních vod z řeky Bíliny. Hlavní
napouštěcí koryto vede z řeky Bíliny s rozdělovacím objektem pod
závodem ČSA. Délka koryta je 2,95 km (z toho 1,78 bude postupně
zaplaveno jezerem) a jeho předpokládaná kapacita je 4 m
3
/s, přičemž

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
37 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
max. odběr z Bíliny je 2,5 - 3 m
3
/s.
Doplňkové napouštěcí koryto z Loupnice by přivádělo vody
z krušnohorských potoků. Rozdělovací objekt je navržen pod soutokem
Loupnice a Jiřetínského potoka, což umožňuje využití průtoků z povodí
Šramnického, Černického, Albrechtického a Jiřetínského potoka a řeky
Loupnice. Celková délka koryta je 311 km (z toho 1,44 km bude postupně
zaplaveno jezerem), předpokládaná kapacita je 3 m
3
/s.
Za reálnou dobu napouštění lze uvažovat 15 let.
Kvalita vody v jezeře zbytkové jámy bude vyhovující. V době napouštění
je nutné v okolí případných přelivných vrtů slojových vod zajistit vysrážení
železa z důlních vod v navržených mokřadech, které budou navazovat na
přilehlá dočasná slaniska, která budou postupně zaplavena.
Po dobu napouštění jezera (mezi kótami 150 - 180 m n.m.) bude
prováděna dočasná rekultivace zatravněním s dále ponecháním
přirozenému vývoji. Na území nad hladinou budoucího jezera je navržena
kombinace vzrostlé skupinové zeleně a zatravnění, nad kótou 230 m n.m.
je tvořena krajina k trvalému užívání s plochami hospodářskými i
rekreačními.
Odvodnění povrchu zbytkové jámy a vnitřní výsypky je řešeno
odvodňovacími příkopy, retenčními nádržemi (poldry) a průlehy s ohledem
na ochránění území před nadměrným splachem při přívalových deštích.
Pro další rozvoj flóry a fauny je nutné udržet co nejvíce vody na povrchu
výsypky. Odvodňovací systém je nutné budovat postupně podle
uvolňovaných ploch báňským provozem. V počáteční fázi budou vody z již
vybudovaných příkopů sváděny na dno lomu provozními příkopy do
stávajících čerpacích stanic.
Výsledky a
závěr
Z výsledků studie vyplývá, že alternativa jezera s hladinou na kótě 180 m
n.m. je akceptovatelná a technicky řešitelná. Je možno vytvořit jezero s
kvalitní vodou, nevýhodou je nutnost odvádění případných nečištěných
splaškových vod čerpáním a neexistence či minimální velikost
manipulačního prostoru s kvalitní vodou.
zhodnocení
Dokumentace je jedním ze zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
38 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 6 Situace sanace a rekultivace lomu ČSA

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
39 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.5 STUDIE JEZERA VE ZBYTKOVÉ JÁMĚ LOMU BÍLINA PŘI NAVÝŠENÍ
VÝSYPNÝCH PROSTOR
hlavička
Název
STUDIE JEZERA VE ZBYTKOVÉ JÁMĚ LOMU
BÍLINA PŘI NAVÝŠENÍ VÝSYPNÝCH PROSTOR
identifikátor
000 05
Podnázev
druh
zpráva
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Severočeské doly a.s.
rok
2015
Zdroj
Severočeské doly a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0850 Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu Bílina
ORP
Bílina, Most, Teplice
Obec
Bílina, Braňany, Duchcov, Hostomice, Hrobčice, Jeníkov, Ledvice,
Mariánské Radčice, Světec
charakteristika
Klíčová slova
hydrická rekultivace, množství vody, kvalita vody, přivaděč, odběr
Problematika
Řešení hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu Bílina
Anotace
Studie posuzuje dopady aktualizovaného báňského řešení na koncepci
hydrické rekultivace zbytkové jámy. Podle schváleného Plánu otvírky,
přípravy a dobývání lomu Bílina na období 2010 – 2030 má být zbytková
jáma zatopena na kótu 200 m n.m. dle situace na obrázku 6.
Způsob řešení
problematiky
Studie řeší způsob napouštění jezera, posouzení konečné kóty jezera
s ohledem na způsob napouštění (jezero průtočné či neprůtočné),
posouzení technickoekonomických variant napouštění zbytkové jámy a
odvodu nadbytečné vody z jezera. Výsledkem studie je návrh tří základních
variant hydrické rekultivace:
Varianta s napouštěním z Ohře
Napouštění z Ohře lze řešit čerpáním prostřednictvím ČS Stranná
s využitím průmyslového vodovodu Nechranice (PVN) a přivaděče z PVN
s několika variantami vedení trasy.
Tato varianta se nedoporučuje z důvodů neúměrně vysokých nákladů na
čerpání.
Varianta s napouštěním z Bíliny (ř. km 42,2)
Napouštěním z Bíliny je jediným realizovatelným technickým opatřením,
které dokáže převést vodu gravitačně prostřednictvím podzemní štoly

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
40 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Želenice. Před nátokem vody do štoly by byla vybudována retenční nádrž,
umožňující usazování nerozpuštěných látek. Štola je dlouhá 2,6 km,
dimenzovaná je na průtok 10 m
3
/s, aby ji bylo možno využívat pro
napouštění i vyšších průtoků, a tím kompenzovat období, kdy s ohledem na
zachování minimálních zůstatkových průtoků nebude možno využívat
průtoku 1 m
3
/s.
Tato varianta se rovněž nedoporučuje z důvodu náročného technického
řešení, minimálního spádu mezi řekou a budoucím jezerem i možných
problémů s předáním díla konečnému uživateli.
Varianta s napouštěním z Bíliny (ř. km 50,6)
Tato varianta předpokládá napouštění z Bíliny prostřednictvím nově
vybudovaného potrubního přivaděče, který by převáděl napouštěcí vodu
z Bíliny kolem jezera Most. Po napuštění jezera by byl přivaděč
demontován.
Rozdělovací objekt na Bílině i potrubní přivaděč je navržen na max.
kapacitu 10 m
3
/s. Za rozdělovacím objektem by byla vybudována retenční
nádrž, umožňující usazování nerozpuštěných látek.
Délka přivaděče je 3,3 km, přivaděč je tvořen dvojicí trub DN1200,
uloženými na povrchu terénu. Konec přivaděče by byl severovýchodně od
jezera Most na úrovni cca 205 m n.m., kde by navazoval uklidňovací objekt
s přelivem do štoly Bílina nebo propojovacího kanálu mezi jezery.
Tato varianta se jeví jako nejvýhodnější neboť z tohoto profilu je možné
vodu přivést kombinací technicky méně náročného potrubního přivaděče a
podzemní štoly Bílina, která by byla mnohem kratší než štola Želenice
Konečný úsek přivedení vody do jezera Bílina lze namísto podzemní štoly
řešit propojovacím kanálem mezi oběma jezery.
Napouštění z krušnohorských potoků
V současné době převádí přeložka Radčického a Lomského potoka většinu
vod do povodí Bouřlivce. Pro využití vod pro napouštění zbytkové jámy je
nezbytné provést zkapacitnění stávajících zbytkových koryt Radčického a
Lomského potoka. Předpokladem realizace je změna stávajícího
vodoprávního rozhodnutí, podle kterého se do zbytkových koryt přivádí
pouze minimální průtoky – z Radčického potoka 13 l/s, z Lomského potoka
18 l/s. Po ukončení činnosti lomu Bílina by bylo žádoucí navrácení do
původního stavu a v přeložce ponechat pouze minimální zůstatkový průtok
nebo přeložku zrušit.
Napouštění z potoka Bouřlivec prostřednictvím Ledvického kanálu,
propojujícího jezero Bílina s obnoveným Ledvickým rybníkem se vlivem
úpravy báňských postupů v prostoru ledvického koridoru ukázalo jako
enormně náročné na výkopové práce a s touto variantou tedy není dále
počítáno.
Posuzována byla i nulová varianta, kdy by zbytková jáma zatápěna vůbec
nebyla. Nákladově se jedná o náročnější způsob rekultivace, spojený navíc
s nutností trvalého čerpání značného množství vod (v řádu milionů kubíků
ročně), které budou před vypuštěním do konečného recipientu vyžadovat

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
41 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
čištění. Nezatopením zbytkové jámy by navíc vznikl výrazný hydraulický
gradient (200 m) mezi jezerem Most a zbytkovou jámou na relativně krátkou
vzdálenost (cca 1 km).
Doplňkový zdroj napouštění – důlní vody
Přítoky stařinových důlních vod do lomu Bílina se odhadují ve výši cca 100
l/s. V souvislosti s ukončením čerpání vod na dole Centrum lze očekávat
zvýšení přítoku důlních vod a budoucí dotace se tak může až zdvojnásobit.
Předčištěné vody ale mají být primárně využity pro doplňování vody
v jezeře Most, orientačně je tedy uvažována dotace ve výši 100 l/s.
Kvalita vody v jezeru
Nejlepší parametry vykazuje voda odebíraná z Ohře prostřednictvím
průmyslového vodovodu Nechranice, která sloužila i jako hlavní zdroj pro
napouštění jezera Most. Jeho voda vykazuje podobné hodnoty s výjimkou
vyšších hodnot rozpuštěných látek a dalších dobře rozpustných solí, které
nejsou významně ovlivňovány biologickými procesy. Na jejich koncentraci
v jezerní vodě se negativně projevuje i převaha odparu nad srážkami a
bezodtoký charakter jezera.
Řeka Bílina patří z hlediska kvality vody mezi nejvíce znečištěné toky
v rámci České republiky, i když díky investicím do vylepšení účinnosti
čistíren odpadních vod se kvalita vody v řece trvale zlepšuje. Z hlediska
kvality říční vody se jako vhodnější odběrné místo jeví profil v ř. km 50,6,
který se nachází nad ČOV Most.
Kvalitu vody v krušnohorských potocích lze posuzovat jenom podle
krátkodobého sledování přeložky Loučenského potoka v roce 2013 v profilu
nad městem Duchcov. Kvalita vody v něm ukazovala některé zhoršené
ukazatele (BSK
5
, CHSK
CR
, amoniakální dusík a kadmium).
Posledním zdrojem jsou důlní vody. Jejich kvalita se může lišit podle místa
původu, ale většinou se vyznačují vysokým obsahem železa, manganu,
rozpuštěných látek, síranů, amoniakálního dusíku, organického znečištění
či těžkých kovů.
Výsledky a
závěr
Studie řeší dopady nových báňských postupů na stávající koncepci
zatopení zbytkové jámy, která předpokládá vytvoření průtočného jezera
s hladinou na kótě 20 m n.m., napájené podzemní štolou Železnice z řeky
Bíliny a gravitačním odtokem přes odtokové koryto zaústěné zpět do Bíliny
v místě zbytkového koryta Radčického potoka.
Nové báňské řešení (posun zbytkové jámy směrem na západ) přináší
pozitivní i negativní dopady.
Negativními dopady jsou nutnost prodloužení odtokové kanálu z jezera do
Bíliny a podstatné zmenšení povodí zbytkové jámy (snížení přítoku
povrchových vod z povodí). Vyrovnanou bilanci jezera tak zajistí jen
současné využití vod Radčického, Lomského a Loučenského potoka.
Pozitivním dopadem je vznik nových možností odběru vody pro napouštění
jezera – profil Bíliny nad ČOV Most, možnost propojení jezera Bílina
s jezerem Most.
Varianta napouštění z řeky Ohře se nedoporučuje z důvodu neúměrně

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
42 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
vysokých nákladů (poplatky za odběr vody, náklady na čerpání). Varianta
s napouštěním z řeky Bíliny prostřednictvím štoly Železnice se rovněž
nedoporučuje z důvodu náročného technického řešení. Výhodnější
alternativou je napouštění z řeky Bíliny odběrem v ř km 50,6, odkud je
možné vodu přivést kombinací technicky méně náročného potrubního
přivaděče a podzemní štoly Bílina, která by byla mnohem kratší než štola
Železnice.
Ze základní vodohospodářské bilance jezera Bílina vyplývá, že celkové
množství vody z jednotlivých napouštěcích zdrojů lze uvažovat ve výši 1,2
m
3
/s. Po odečtení ztrát a výparu z volné hladiny a se započtením dotace
srážkami by konečné hladiny 200 m n.m. bylo dosaženo za 21 let.
V prvních letech by hladina stoupala v řádech desítek metrů, s rostoucím
objemem by roční přírůstky hladiny byly v řádech několika metrů (viz graf
na obrázku 8).
Posouzena byla i „nulová varianta“, kdy by se zbytková jáma udržovala
v drénovaném stavu. Namísto jezera o rozloze 1068 ha by bylo nutno
provést nákladově náročnou lesnickou rekultivaci a současně trvale
odčerpávat vodu z prostoru zbytkové jámy.
zhodnocení
Variantní návrhy hydrické rekultivace jsou řešeny na úrovni studie proveditelnosti z hlediska
technické proveditelnosti jednotlivých opatření s ohledem na jejich ekonomickou náročnost.
Dokumentace je jedním ze zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
43 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 7 Vodohospodářská situace lomu Bílina po ukončení těžby

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
44 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 8 Graf absolutního a relativního nárůstu hladiny v průběhu napouštění při 1,2 m
3
/s

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
45 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.6 SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY VE ZBYTKOVÉ JÁMĚ LOMU BARBORA
A OTAKAR – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZA ROK 2017
hlavička
Název
SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY VE ZBYTKOVÉ
JÁMĚ LOMU BARBORA A OTAKAR
identifikátor 000 06
Podnázev
Závěrečná zpráva za rok 2017
druh
zpráva
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Severočeské doly a.s.
rok
2017
Zdroj
Severočeské doly a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
Zájmová oblast
povodí lomu Bílina
ORP
Teplice
Obec
Jeníkov, Hrob
charakteristika
Klíčová slova
kvalita povrchových vod, zbytková jáma
Problematika
Monitorování kvality vody v nádržích zbytkových jam Barbora a Otakar
Anotace
Společnost R-PRINCIP MOST, s.r.o. v souladu s dlouhodobým
programem komplexního řešení vodohospodářské problematiky
severočeské hnědouhelné pánve odebírá a vyhodnocuje zonální
odběry vzorků vody z nádrží zbytkových jam Barbora a Otakar. V roce
2017 byly provedeny dva odběry a z jejich vyhodnocení vyplývají
následující závěry:
Stav obou nádrží se oproti předchozím létům téměř nezměnil, v obou
nádržích jsou trvale přítomny sinice vodního květu. I v roce 2017 se u
dna nádrže Barbora celoročně udržela velmi vysoká koncentrace
kyslíku bránící uvolňování fosforu ze sedimentu do vodního sloupce a
opakovaně se tak potvrdilo, že nehrozí nebezpečí zrychlené
eutrofizace. Příčinou problému s vymizením submerzní vegetace
v Barboře je jednoznačně nevhodné vysazení amura bílého, který by
měl být postupně odchytán. V obou nádržích jsou již trvale přítomny
sinice vodního květu, zatím v nízké koncentraci.
Způsob řešení
problematiky
Postupné odchytání amura bílého v nádrži Barbora
Výsledky a závěr
Kvalita vody v jezerech Barbory a Otakar se téměř nemění, v obou
nádržích jsou trvale přítomné sinice vodního květu, nebezpečí
zrychlené eutrofizace nehrozí.
zhodnocení
Pro předkládanou studii mají výsledky sledování kvality vody v nádržích zbytkových jam
Barbora a Otakar pouze informativní hodnotu.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
46 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 9 Profily sledování kvality vody ve zbytkových jámách Barbory a Otakar

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
47 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.7 PROVEDENÍ A VYHODNOCENÍ REŽIMNÍHO MĚŘENÍ V PŘEDPOLÍ
LOMU ČSA (ROK 2016)
hlavička
Název
PROVEDENÍ A VYHODNOCENÍ REŽIMNÍHO
MĚŘENÍ V PŘEDPOLÍ LOMU ČSA
identifikát
or
000 07
Podnázev
Aktualizace 2016
druh
posudek
Zpracovatel
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
verze
Zadavatel
Severní energetická a.s.
rok
2016
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
Podkrušnohorská uhelná pánev
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
hladiny podzemních vod, monitoring, předpolí lomu ČSA, režimní měření
Problematika
Hodnocení vývoje hladin podzemních vod
Anotace
Odborný posudek hodnotí vývoj hladin podzemních vod v předpolí lomu
ČSA při pravidelném monitorování v roce 2016. Pozornost je věnována
hladinám vod v kolektoru kvartéru, uhelné sloje, podložních klastik a
krystalinika.
Způsob
řešení
problematiky
Hydrologická charakteristika
Hydrologicky náleží zájmové území k povodí řeky Bíliny. Většina povrchové
vody ze zájmového území se vlévá buď přímo do přeloženého koryta řeky
Bíliny, nebo napájí její levostranné přítoky. Původní území bylo přirozeně
odvodňováno několika potoky, které bylo nutno v souvislosti s rozvíjející se
těžbou hnědého uhlí překládat do umělých koryt. Mezi nejvýznamnější patří
Albrechtický, Černický, Šramnický a Jiřetínský potok. V zájmovém území se
nacházelo také značné množství přírodních nádrží, z nichž největší bylo
Dřínovské (Komořanské) jezero.
V současné době jsou v zájmovém území všechny vodoteče, stékající z
hor, podchyceny přeložkou Šramnického potoka, která veškeré vody
odvádí severovýchodním směrem do Jiřetínského potoka. Významným
liniovým odvodňovacím prvkem současného zájmového území je také
příkop E, který zachycuje vody ze zatrubněného úseku bezejmenného

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
48 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
potoka, zbytkový přítok zatrubněné přeložky Albrechtického potoka, vody
čerpané ze štoly Jezeří a všech odvodňovacích vrtů, situovaných v pilíři
Jezeří. Do příkopu E je zaústěno také čerpání z čerpací stanice
Albrechtice.
Největší vodní nádrží v zájmovém území je nádrž Černice, která vznikla
zatopením poklesové kotliny nad hlubinným rubáním bývalého hlubinného
dolu Humboldt.
Hydrogeologická charakteristika
Zájmové území je rozčleněno na několik hydrogeologických jednotek, které
jsou charakterizovány vzájemně odlišnými hlavními určujícími faktory, jako
je morfologie, litologická charakteristika vývoje hlavních typů hornin,
tektonické porušení. Jedná se o následující jednotky: krystalinikum
Krušných hor a podloží pánevních sedimentů, křídové sedimenty,
neovulkanity, neogenní sedimenty a kvartérní sedimenty.
V roce 2016 probíhal monitoring podzemních vod v rozsahu četnosti
shodné s minulými roky, přičemž byly do monitoringu zařazeny 4 nové vrty,
realizované v roce 2012. Tyto 4 vrty mají za cíl sledovat zvodnění
kvartérních sedimentů. Pro monitorování hladiny podzemní vody v
kolektorech předpolí lomu ČSA bude pro další období k dispozici celkem 61
hydrogeologických monitorovacích vrtů.
Kolektor kvartérních sedimentů: z výsledků monitoringu je zřejmé, že
zvodnění kolektoru je přímo závislé na dotaci z atmosférických srážek.
V obci Černice se v současné době nachází hladina mělké podzemní vody
v hloubce 0,5 - 1,5 m pod terénem, což představuje zvýšené technické
nároky na zakládání staveb a současně může negativně ovlivňovat
technický stav stávajících objektů v případě nedostatečné ochrany před
podzemní vodou.
Kolektor uhelné sloje
:
uhelná sloj v pilíři Jezerka je z hydrogeologického
hlediska zcela izolována a výsledky monitoringu tak nelze aplikovat na
hydrogeologické poměry ve zbývající části ložiska. V případě budoucí
exploatace ložiska tak bude nezbytně nutné realizovat v předpolí lomu ČSA
monitorovací vrty, sledující režim proudění podzemních vod v kolektoru
uhelné sloje a ve stařinovém systému bývalých hlubinných dolů.
Kolektor podložních klastik
:
u monitorovaných vrtů lze pozorovat vzestup
hladiny podzemní vody v oblastech dostatečně vzdálených od stávající
porubní fronty, u vrtů v blízkosti porubní fronty lze naopak pozorovat její
pokles. Hladina podzemní vody je vždy napjatá a dosahuje několik desítek
metrů nad strop uhelné sloje.
Kolektor krystalinika
:
režim proudění je velice komplikovaný,
z hydrogeologického hlediska se jedná o zvodeň s převážně puklinovou
propustností. V krystaliniku byly rozlišeny dva typy zvodní, které do sebe
vzájemně přecházejí a doplňují se. První typ vykazuje přímou závislost na
dotaci z atmosférických srážek, druhým typem zvodnění je napjatá zvodeň
hlubokého puklinového systému.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
49 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Výsledky a
závěr
Výsledky monitoringu pro jednotlivé sledované jednotky jsou patrné
z tabulek na obrázcích 10 – 14.
Závěrem je konstatováno, že většina současných monitorovacích vrtů je za
hranicí své životnosti (neprůchodnost pažnic, destrukce výstroje nebo
úmyslné poškození). Pro následnou uvažovanou exploataci ložiska bude
nutné doplnit a částečně nahradit monitorovací systém zcela novými
objekty.
zhodnocení
Průběžné sledování a vyhodnocování hladiny vody je pro plánované zatopení zbytkové
jámy lomu ČSA nezbytné.

image
image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
50 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 10 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru v roce 2016
Obrázek 11 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru u vrtů JZ240, JZ241, JZ242 a JZ243
v roce 2016
Obrázek 12 Výsledky monitoringu v kolektoru uhelné sloje v roce 2016

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
51 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 13 Výsledky monitoringu v kolektoru podložních klastik v roce 2016

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
52 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 14 Výsledky monitoringu v kolektoru krystalinika v roce 2016

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
53 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.8 PROVEDENÍ A VYHODNOCENÍ REŽIMNÍHO MĚŘENÍ V PŘEDPOLÍ
LOMU ČSA (ROK 2017)
hlavička
Název
PROVEDENÍ A VYHODNOCENÍ REŽIMNÍHO
MĚŘENÍ V PŘEDPOLÍ LOMU ČSA
identifikát
or
000 08
Podnázev
Aktualizace 2016
druh
posudek
Zpracovatel
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
verze
Zadavatel
Severní energetická a.s.
rok
2017
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
hladiny podzemních vod, monitoring, předpolí lomu ČSA, režimní měření
Problematika
Hodnocení vývoje hladin podzemních vod
Anotace
Odborný posudek hodnotí vývoj hladin podzemních vod v předpolí lomu
ČSA při pravidelném monitorování v roce 2016. Pozornost je věnována
hladinám vod v kolektoru kvartéru, uhelné sloje, podložních klastik a
krystalinika.
Způsob
řešení
problematiky
Hydrologická charakteristika
Hydrologicky náleží zájmové území k povodí řeky Bíliny. Většina povrchové
vody ze zájmového území se vlévá buď přímo do přeloženého koryta řeky
Bíliny, nebo napájí její levostranné přítoky. Původní území bylo přirozeně
odvodňováno několika potoky, které bylo nutno v souvislosti s rozvíjející se
těžbou hnědého uhlí překládat do umělých koryt. Mezi nejvýznamnější patří
Albrechtický, Černický, Šramnický a Jiřetínský potok. V zájmovém území se
nacházelo také značné množství přírodních nádrží, z nichž největší bylo
Dřínovské (Komořanské) jezero.
V současné době jsou v zájmovém území všechny vodoteče, stékající z
hor, podchyceny přeložkou Šramnického potoka, která veškeré vody
odvádí severovýchodním směrem do Jiřetínského potoka. Významným
liniovým odvodňovacím prvkem současného zájmového území je také
příkop E, který zachycuje vody ze zatrubněného úseku bezejmenného

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
54 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
potoka, zbytkový přítok zatrubněné přeložky Albrechtického potoka, vody
čerpané ze štoly Jezeří a všech odvodňovacích vrtů, situovaných v pilíři
Jezeří. Do příkopu E je zaústěno také čerpání z čerpací stanice
Albrechtice.
Největší vodní nádrží v zájmovém území je nádrž Černice, která vznikla
zatopením poklesové kotliny nad hlubinným rubáním bývalého hlubinného
dolu Humboldt.
Hydrogeologická charakteristika
Zájmové území je rozčleněno na několik hydrogeologických jednotek, které
jsou charakterizovány vzájemně odlišnými hlavními určujícími faktory, jako
je morfologie, litologická charakteristika vývoje hlavních typů hornin,
tektonické porušení. Jedná se o následující jednotky: krystalinikum
Krušných hor a podloží pánevních sedimentů, křídové sedimenty,
neovulkanity, neogenní sedimenty a kvartérní sedimenty.
V roce 2017 probíhal monitorig podzemních vod v rozsahu četnosti shodné
s minulými roky, přičemž byl vyřazen 1 vrt z důvodu neprůchodnosti pažnic
pro měřicí techniku. Pro monitorování hladiny podzemní vody v kolektorech
předpoí lomu ČSA bude pro další období k dispozici celkem 58
hydrogeologických monitorovacích vrtů.
Kolektor kvartérních sedimentů: z výsledků monitoringu je zřejmé, že
zvodnění kolektoru je přímo závislé na dotaci z atmosférických srážek.
V obci Černice se v současné době nachází hladina mělké podzemní vody
v hloubce 0,5 - 1,5 m pod terénem, což představuje zvýšené technické
nároky na zakládání staveb a současně může negativně ovlivňovat
technický stav stávajících objektů v případě nedostatečné ochrany před
podzemní vodou.
Kolektor uhelné sloje
:
uhelná sloj v pilíři Jezerka je z hydrogeologického
hlediska zcela izolována a výsledky monitoringu tak nelze aplikovat na
hydrogeologické poměry ve zbývající části ložiska. V případě budoucí
exploatace ložiska tak bude nezbytně nutné realizovat v předpolí lomu ČSA
monitorovací vrty, sledující režim proudění podzemních vod v kolektoru
uhelné sloje a ve stařinovém systému bývalých hlubinných dolů.
Kolektor podložních klastik
:
u monitorovaných vrtů lze pozorovat vzestup
hladiny podzemní vody v oblastech dostatečně vzdálených od stávající
porubní fronty, u vrtů v blízkosti porubní fronty lze naopak pozorovat její
pokles. Hladina podzemní vody je vždy napjatá a dosahuje několik desítek
metrů nad strop uhelné sloje.
Kolektor krystalinika
:
režim proudění je velice komplikovaný, z
hydrogeologického hlediska se jedná o zvodeň s převážně puklinovou
propustností. V krystaliniku byly rozlišeny dva typy zvodní, které do sebe
vzájemně přecházejí a doplňují se. První typ vykazuje přímou závislost na
dotaci z atmosférických srážek, druhým typem zvodnění je napjatá zvodeň
hlubokého puklinového systému.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
55 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Výsledky a
závěr
Výsledky monitoringu pro jednotlivé sledované jednotky jsou patrné
z tabulek na obrázcích 15 - 19.
Závěrem je konstatováno, že většina současných monitorovacích vrtů je za
hranicí své životnosti (neprůchodnost pažnic, destrukce výstroje nebo
úmyslné poškození). Pro následnou uvažovanou exploataci ložiska bude
nutné doplnit a částečně nahradit monitorovací systém zcela novými
objekty.
zhodnocení
Průběžné sledování a vyhodnocování hladiny vody je pro plánované zatopení zbytkové
jámy lomu ČSA nezbytné

image
image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
56 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 15 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru v roce 2017
Obrázek 16 Výsledky monitoringu v kolektoru kvartéru u vrtů JZ240, JZ241, JZ242 a JZ243
v roce 2017
Obrázek 17 Výsledky monitoringu v kolektoru uhelné sloje v roce 2017

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
57 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 18 Výsledky monitoringu v kolektoru podložních klastik v roce 2017

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
58 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 19 Výsledky monitoringu v kolektoru krystalinika v roce 2017

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
59 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.9 PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ
PRO TĚŽBU V LOMU ČSA II. ETAPA
hlavička
Název
PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE
VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ
PRO TĚŽBU V LOMU ČSA - II. ETAPA
identifikátor
000 09
Podnázev
druh
dokumentace
Zpracovatel
HYDROPROJEKT CZ a.s.
verze
Zadavatel
Mostecká uhelná společnost a.s.
rok
2006
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice ()
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu ČSA, jižní svahy Krušných hor od Jirkova po Litvínov,
vnější výsypka Hornojiřetínská, vnitřní výsypky lomu ČSA, Ervěnický koridor
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Horní Jiřetín, Litvínov, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
hydrografie, hydrologie, postup těžby, vodohospodářské řešení, přeložky
vodních toků, štoly, stabilita svahů, retence, varianty, dílčí varianty,
kombinace variant, investiční náklady
Problematika
Předmětem studie bylo prověření možností (variant) řešení
vodohospodářských střetů zájmů pro uvažované rozšíření těžby v lomu
ČSA do II. etapy (severozápadním směrem za hranice územně
ekologických limitů
Anotace
účelem studie bylo předložit varianty řešení přeložek vodních toků pro
umožnění rozšíření těžby v lomu ČSA, včetně zhodnocení ekonomické
náročnosti a rizik, spojených s těmito variantami, studie obsahuje
schematické zákresy i zákresy v mapových podkladech, vč. podélných
profilů a vzorových řezů
Způsob
řešení
problematiky
Rozborová část studie popisuje zájmové území z hlediska poměrů
antropogenních,
geologických
a
morfologických,
hydrologických
a
klimatických, uvádí souvislosti záměru a zájmového území z hlediska zájmů
ochrany a tvorby přírody. Podrobně je uveden popis hydrografické sítě
oblasti, včetně fotodokumentace
Návrhová část zahrnuje
vyhodnocení podkladů a současného stavu ve vztahu k předmětu studie
(kapacity vodních toků a retenční kapacity nádrží, možnosti využití a
zapojení vodohospodářských soustav, hydrologické a geologické
poměry)

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
60 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
koncepční (a technické) návrhy variant řešení vodohospodářských
opatření (předkládá i varianty řešení dílčích částí opatření a jejich
kombinací), odhad investičních nákladů pro varianty a podvarianty
(včetně jejich členění podle možností zdrojů jejich hrazení), závěrečné
vícekriteriálního hodnocení a návrh etapizace provedení opatření
Základní navrhované varianty řešení:
varianta A - převedení vod Černického a Šramnického potoka na
západ novými štolami Černice a Jezerka se zaústěním do přeložky
Vesnického potoka, PKP a do nádrže Újezd; přitom Jiřetínský potok
se navrhoval přeložit štolou nebo otevřeným korytem do Černého
potoka, přeložka Loupnice (spolu s vodami Jiřetínského a Černého
potoka) buď štolou, nebo hlubokým zářezem přes Hornojiřetínskou
výsypku do nádrže Propadlina a jezové zdrže Jiřetín II na řece Bílině;
odvodnění území mezi Jiřetínským a Černickým potokem variantně na
SV – záchytným příkopem do Jiřetínského potoka, nebo na JZ štolou
Kapucín - západ do Černického potoka
varianta B - převedení vod Černického a Šramnického potoka na
východ novými štolami Černice (2), Kapucín - východ do nově
navržené přeložky Jiřetínského potoka (zahrnující novou štolu Jiřetín)
a do upraveného koryta Černého potoka a následně novou přeložkou
Loupnice a dále průchodem Hornojiřetínskou výsypkou (variantně
štolou, nebo hlubokým zářezem) se zaústěním do nádrže Propadlina
a jezové zdrže Jiřetín II na řece Bílině
pro obě základní varianty byly navrženy nové retenční prostory (ve
var. A pro eliminaci zatížení VN Újezd, pro var. B – jako náhrada za
stávající RN Loupnice)
byly uvedeny i další – teoretické – varianty (např. převedení všech
vodních toků – převážně štolami - na západ, s revitalizací a
zkapacitněním Bíliny na Ervěnickém koridoru apod.) a souvislosti
s budoucí konečnou rekultivací celého prostoru lomu ČSA (vč. jezera
ve zbytkové jámě)
V rámci studie zpracované podkladové materiály:
Posouzení
geologických
poměrů
v prostoru
návrhu
vodohospodářských opatření pro těžbu v rámci ČSA II – VUHU, a.s.,
Ing. Pichler
Náměty na řešení VH problematiky ve vazbě na přípravu těžby
v rámci ČSA II – Prof. Broža (ČVUT)
Ekologické souvislosti ve vazbě na přípravu těžby v rámci ČSA II,
báňské postupy, R-Princip, s.r.o., Ing. Svoboda
Výsledky a
závěr
Zásadním výstupem studie je konstatování, že řešení vodohospodářských
střetů zájmů pro rozšíření těžby (ČSA II) je reálné a proveditelné.
Doporučeny byly varianty řešení s převedením vod Černického a
Šramnického potoka na západ, s realizací retenčního prostoru v území jižně
od městských částí Janov a Hamr - RN Hamr I a II, s realizací průchodu
Loupnice v otevřeném zářezu Hornojiřetínskou výsypkou, s realizací

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
61 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
přeložky Jiřetínského potoka povrchově a se záchytným příkopem na
východ (odvedení vod ze svahu Krušných hor v úseku mezi Černicemi a
Horním Jiřetínem).
zhodnocení
Stále aktuální je podrobný popis vodních toků, jejich přeložek, nádrží a VH soustav v širším
zájmovém území lomu ČSA.
Studie byla zpracována účelově pro rozšíření těžby za ekologické územní limity, tedy ne ve
vazbě na rekultivaci prostoru lomu ČSA a na hydrickou rekultivaci zbytkové jámy.
Využití studie je možné jen dílčí - jako jeden ze zdrojů údajů o hydrografické síti.
Obrázek 20 Celková situace zájmového území studie (vodohospodářské poměry)

image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
62 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 21 Varianta A, záchytný příkop a štola Jiřetín - na východ
Obrázek 22 Varianta A, záchyný příkop na východ, přeložka Jiřetínského potoka

image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
63 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 23 Varianta A, záchytný příkop a štola Kapucín - západ, štola Jiřetín (na východ)
Obrázek 24 Varianta A, záchytný příkop a štola Kapucín na západ, přeložka Jiřetínského
potoka

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
64 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 25 Varianta B – převedení všech vodních toků na východ

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
65 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.10 STUDIE OPTIMÁLNÍHO ZPŮSOBU ZATÁPĚNÍ ZBYTKOVÉ JÁMY
LOMU ČSA I. ETAPA
hlavička
Název
STUDIE OPTIMÁLNÍHO ZPŮSOBU ZATÁPĚNÍ
ZBYTKOVÉ JÁMY LOMU ČSA I. ETAPA
identifikátor
000 10
Podnázev
druh
studie
Zpracovatel
R - PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Severní energetická a.s.
rok
2016
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice ()
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu ČSA
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
Sanace, hydrologie, rekultivace, vodohospodářské řešení
Problematika
Zatápění zbytkové jámy lomu ČSA I. etapa
Anotace
Vodohospodářská koncepce zatápění zbytkové jámy lomu ČSA byla
navržena hydrologickou studií zpracovanou v rámci Souhrnného řešení
rekultivace a zahlazení důlní činnosti lomu ČSA z roku 1998. Předmětem
studie je ověření platnosti výchozích předpokladů z roku 1998 a
proveditelnosti navrhovaných opatření vodohospodářského řešení na
základě aktuálních hydrologických dat, hydrogeologických poznatků,
dlouhodobých údajů o čerpání z lomu ČSA, a nových poznatků a
zkušeností se zatápěním zbytkové jámy bývalého lomu Most/Ležáky.
Způsob
řešení
problematiky
Řešení sanace a rekultivace zbytkové jámy předpokládá její zatopení na
kótu 180 m n.m. Nad kótou 180 dochází k výraznému nárůstu plochy a
objemu jezera, plnění nad touto kótou se tedy výrazně prodlužuje i při
maximálních dotacích vody. Základní scénář, který předpokládal zatápění
pouze přítoky vody z povodí zbytkové jámy, byl postupně rozšířen o
varianty s využitím odběru povrchových vod z okolních vodotečí (řeka
Bílina, přeložka Šramnického a Černického potoka, Jiřetínský potok,
Loupnice).
Napouštění přítoky z povodí
: z modelového výpočtu vyplývá, že cílové
hladiny 180 m n.m. nebude pravděpodobně nikdy dosaženo. Konečné

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
66 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
hladiny na kótě 179,20 m n.m. by bylo dosaženo v okamžiku vyrovnání
bilance dotací a ztrát vody nejdříve za 2000 let.
Napouštění s využitím vodotečí -
přítoky z povodí zbytkové jámy,
posílené odběrem vody:
z přeložky Šramnického a Černického potoka - 70 let
z přeložky Šramnického a Černického potoka s posílením vodami
Jiřetínského potoka - 48 let
odběr z řeky Bíliny - 15 let
krušnohorské potoky současně s odběrem z Bíliny - 10 let ¨
Situace po dokončení těžby je na obrázku 26, situace současného stavu
na obrázku 27.
Harmonogram přípravy a zatápění zbytkové jámy lomu ČSA předpokládá
následující termíny prací:
ukončení předprojektové přípravy (hydrogeologická studie,
aktualizace vodohospodářské bilance s projednáním) do roku
2019
projektová příprava včetně manipulačního a provozního řádu se
zajištěním stavebního povolení a dokumentace pro provedení
stavby do roku 2003 – 2004
zatápění zbytkové jámy s průběžným vyhodnocováním původní
vodohospodářské bilance a monitorování kvality vod
po napuštění jezera na cílovou kótu stálého nadržení bude
zahájena fáze ověřování vodohospodářské soustavy na základě
schváleného manipulačního a provozního řádu s průběžným
monitoringem kvality vod
na základě ověřování bude požádáno o kolaudaci vodního díla
k trvalému provozu, který bude probíhat na základě schváleného
manipulačního a provozního řádu.
Výsledky a
závěr
Studie potvrzuje základní předpoklady původní hydrologické studie z roku
1998 i proveditelnost vodohospodářských opatření, navrhovaných
v platném Souhrnném plánu rekultivace a sanace lomu ČSA. Zároveň
studie upřesňuje doby zatápění v jednotlivých variantách.
Pro potřeby zpřesnění hydrogeologických vstupních parametrů je
doporučeno zpracování hydrogeologické studie, jejímž cílem by
především mělo být
vymezení hydrogeologického povodí zbytkové jámy
přesnější kvantifikace současných přítoků podzemních vod do
lomu a identifikace jejich původu
posouzení účinnosti eliminace těchto přítoků konečným
dosypáním vnitřní výsypky a navrhovanými sanačními pracemi
dle SPSaR
návrh optimálního způsobu sanace obnažené sloje ve dně a
svazích zbytkové jámy
Pro potřeby zpřesnění hydrologických údajů je nutné projednat reálnou
výši odběrů povrchové vody z řeky Bíliny a krušnohorských potoků.
Na základě výše uvedených poznatků bude třeba aktualizovat
vodohospodářskou bilanci napouštění jezera ČSA.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I A Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
67 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
zhodnocení
Variantní návrhy hydrické rekultivace jsou řešeny na úrovni studie proveditelnosti
z hlediska technické proveditelnosti jednotlivých opatření s ohledem na jejich
ekonomickou náročnost.
Harmonogram přípravy a zatápění zbytkové jámy konkretizuje termíny předprojektové a
projektové přípravy včetně nutných inženýrskogeologických a hydrogeologických
průzkumů.
Dokumentace je jedním ze zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
68 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 26 Situace po dokončení těžby

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
69 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 27 Situace současného stavu

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
70 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.11 SPECIFIKACE
PŘÍTOKOVÝCH
A
ODTOKOVÝCH
POMĚRŮ
V PROSTORU STYKU BOČNÍCH SVAHŮ S LOMEM A VÝSYPKOU
ČSA 2015
hlavička
Název
SPECIFIKACE PŘÍTOKOVÝCH A ODTOKOVÝCH
POMĚRŮ V PROSTORU STYKU BOČNÍCH
SVAHŮ S LOMEM A VÝSYPKOU ČSA
identifikátor
000 11
Podnázev
druh
zpráva
Zpracovatel
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
verze
Zadavatel
Severní energetická a.s.
rok
2015
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice ()
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu ČSA
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
ČSA, HČS (hlavní čerpací stanice), hydrologie, odtok, povodí
Problematika
Hodnocení přítokových a odtokových poměrů lomu ČSA - povrchové vody
Anotace
Předmětem odborné zprávy je analýza přítokových a odtokových poměrů
v prostoru styku bočních svahů s lomem a výsypkou ČSA.
Hydrologická situace zájmového území doznala v průběhu času značných
změn, které jsou spojeny téměř výhradně s probíhající hornickou činností.
Součástí práce je i vymezení orografického povodí lomu ČSA a
vyhodnocení dat z meteostanice Jezeří, která zaznamenává
hydrometeorologické údaje v intervalu 30 minut.
Způsob
řešení
problematiky
Odvodnění předpolí lomu ČSA spočívalo jednak v přeložení vodních toků
ústících do pánevní oblasti a vybudování otevřených drenážních příkopů a
soustavy čerpacích stanic v bezprostředním předpolí lomu.
Odvodnění vlastního lomu ČSA je realizováno prostřednictvím čtyř
významných odvodňovacích center s čerpacími stanicemi HČS, ČS PD 48
a ČS PD 20PČS 2, s celkovým čerpaným množstvím 2 890 890 m
2
(2014),
viz obrázek 28. Pro povodí jednotlivých čerpacích stanic i pro možná

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
71 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
spojená povodí byly provedeny základní hydrotechnické výpočty,
vycházející ze statistického souboru průměrné vydatnosti deště v ČR. Pro
jednotlivá dílčí povodí byly stanoveny následující parametry:
objem vody ze srážek
předpokládaný objem vody doteklý k jednotlivým čerpacím stanicím
naplnění jímky
objem potřebný k odčerpání snížený o akumulační objem čerpací
jímky
doba potřebná k odčerpání přebytečného objemu při použití
jednoho, resp. dvou čerpadel.
Z provedených výpočtů je zřejmé, že jímky hlavní čerpací stanice HČS ČSA
mají dostatečnou kapacitu na jímání deště s dobou trvání 30 min a
pravděpodobností opakování 1 x za 100 let. Kapacita jímky ČS PD 48 je dle
provedených výpočtů dostatečná pro jímání průměrných srážkových úhrnů,
vyskytujících se v ČR s periodicitou 5x1 rok – 1x200 let. Výpočty provedené
u ČS PD 20 ukazují, že kapacita hlavní jímky je dostatečná pro jímání
dešťů, vyskytujících se 1x5 let (při délce trvání deště 30 nebo 60 min). Při
déletrvajících deštích (90 až 120 min.) je kapacita jímky postačující pro
deště, vyskytující se s periodicitou 1x2 roky. Z výpočtů provedených pro
PČS 2 vyplývá, že kapacita této jímky je zcela postačující pro jímání
srážkových úhrnů, vyskytujících se s periodicitou 5x1 rok – 1x200 let (při
délce trvání deště 30 – 120 min.).
Výsledky a
závěr
Závěrem je konstatováno, že v současnosti nelze zastavit čerpání na ČS
PD 48 a ČS PD 20, které odvodňují více než 85 % orografického povodí
lomu ČSA.
V odborné zprávě je rovněž věnována pozornost povrchovým odtokovým
poměrům. V zájmovém území se ale nacházejí oblasti s významným
výskytem vývěrů podzemních vod, zejména ve svazích při úpatí Krušných
hor a prostoru vyuhleného dna lomu. Tyto vývěry se podílejí na celkové
bilanci čerpaných vod z vyuhleného lomu nemalou měrou. Na základě
těchto skutečností se doporučuje provést podrobnou analýzu
hydrogeologických poměrů a stanovit hydrogeologická povodí v lokalitě
lomu ČSA.
zhodnocení
Veškeré provedené výpočty jsou zatíženy určitými nejistotami. V první řadě není známé
přesné množství vody, přitékající z dominantních kolektorů, které se nacházejí v zájmovém
území, a které je důležité zejména pro bilanci vod jímaných v prostoru hlavní čerpací
stanice ČSA – předpokládá se množství 15 – 20 l/s. Druhou nejistotu představuje skutečné
množství vody, které doteče k jednotlivým čerpacím jímkám ze spadlých atmosférických
srážek – bylo uvažováno, že k jednotlivým čerpacím stanicím doteče pouze 25 % jejich
objemu.
I přes tyto nejistoty lze dokumentaci považovat za jeden ze zásadních a využitelných
podkladů pro předkládanou studii.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
72 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 28 Dílčí povodí lomu ČSA a čerpací stanice

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
73 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.12 SPECIFIKACE
PŘÍTOKOVÝCH
A
ODTOKOVÝCH
POMĚRŮ
V PROSTORU STYKU BOČNÍCH SVAHŮ S LOMEM A VÝSYPKOU
ČSA 2016 - HYDROGEOLOGICKÉ POVODÍ
hlavička
Název
SPECIFIKACE PŘÍTOKOVÝCH A ODTOKOVÝCH
POMĚRŮ V PROSTORU STYKU BOČNÍCH SVAHŮ
S LOMEM A VÝSYPKOU ČSA -
HYDROGEOLOGICKÉ POVODÍ
identifikátor 000 12
Podnázev
druh
zpráva
Zpracovatel
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
verze
Zadavatel
Severní energetická a.s.
rok
2016
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice ()
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu ČSA
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
ČSA, hydrologie, kolektor, povodí, zvodeň
Problematika
Hodnocení přítokových a odtokových poměrů lomu ČSA
v hydrogeologickém povodí lomu ČSA.
Anotace
Cílem odborné zprávy bylo doplnit práci z roku 2015 (ID 000 11), která se
zabývala povrchovými odtokovými poměry na lokalitě ČSA a na jejímž
základě bylo vymezeno orografické povodí zájmového území. Tato odborná
zpráva vymezuje hydrogeologické povodí širší oblasti lomu ČSA.
Způsob
řešení
problematiky
Hydrogeologické poměry zájmového území
Plošně nejrozsáhlejší zvodněný kolektor představují
kvarterní sedimenty
.
Jejich zvodnění závisí na zrnitostním složení, mocnosti, zahlinění a dotaci.
Doplňování podzemních vod v kvartéru je přímo závislé na atmosférických
srážkách. Kvartérní sedimenty vytvářejí rozsáhlou zvodeň v prostoru lomu
ČSA i v jeho širším okolí. Na tento kolektor je vázán mělký oběh
podzemních vod s dynamickým režimem proudění. Jeho infiltrační oblast se
nachází ve vrcholových partiích a na svazích Krušných hor.
Dalším významným kolektorem je
uhelná sloj
, jejíž vody jsou doplňovány

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
74 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
infiltrací ve výchozových partiích. Původní puklinová propustnost uhelné
sloje byla důlní činností změněna. Tento typ propustnosti je zachován
v nerubaných pilířích a výchozových partiích.
Komplex hornin krystalinika
je nutné považovat za složitou málo
propustnou zvodeň s převážně puklinovou propustností. Byly v něm
rozlišeny dva typy zvodnění, které do sebe přecházejí a vzájemně se
doplňují. První typ je vázán na krystalinikum na svazích nad výchozy
terciéru, na povrchové pásmo alterace a rozpojení puklin bez kaolinického
zvětrávání. Tento typ vykazuje přímou závislost na atmosférických
srážkách. Druhým typem zvodnění je napjatá zvodeň hlubokého
puklinového systému. Její propustnost je dána otevřeností puklin a jejich
četností. Kaolinicky zvětralý povrch krystalinika pod pánevními sedimenty
vytváří téměř nepropustný strop napjaté zvodni. V krušnohorské části nad
výchozy pánevních sedimentů dochází místy k vzájemnému kontaktu obou
systémů a napjatý puklinový systém přechází do systému s volnou hladinou
a naopak.
Hydrogeologické povodí
Z výsledků geologického modelování vyplývá, že vůdčími kolektory jsou
v zájmovém území především, kvartérní sedimenty, podložní klastika a
horniny krystalinika. Na základě dostupných znalostí o geologické stavbě
zájmového území byl zkonstruován strukturní model kolektoru kvartérních
sedimentů, značně přesahující stávající prostor lomu ČSA.
Hydrogeologické povodí kvartérních sedimentů v širším prostoru lomu ČSA
představovalo v minulosti plochu o výměře 6 100 ha. Probíhající hornickou
činností byla část kvartérních sedimentů v zájmovém území zcela
odstraněna. V současné době se tedy kolektor kvartérních sedimentů
rozprostírá na ploše 3 961 ha, což je 65% jeho původní rozlohy (stávající
orografické povodí lomu zaujímá plochu 1 484 ha).
Výsledky a
závěr
Z celkového hodnocení hydrogeologických poměrů v této oblasti vyplývá
Hydraulická spojitost kvartérní podzemní vody s podzemní vodou
přípovrchové zóny, která byla ověřena na některých vrtech a
dokumentuje hydrogeologický význam puklinové zvodně
krystalinika jako zdroj dotace suťových uloženin a terciérních
písčitých sedimentů
Existence recentní vody v přítocích ze skalních hornin ukazují na
sekundární vytváření proudových cest v důsledku hornické činnosti
a geodynamické aktivity v krystaliniku Krušných hor
Vzhledem ke skutečnosti, že na kvartérní zvodeň je v současné době
vázána většina vývěrů podzemních vod v bočních svazích lomu ČSA, bude
i v budoucnu nezbytně nutné věnovat zvýšenou pozornost kolektoru
kvartérních sedimentů. Výsledky monitoringu i hydrogeologického
modelování by měly být v budoucnu vstupními podklady při řešení
problematiky zahlazování důlní činnosti na lomu ČSA.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
75 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
zhodnocení
V rámci této práce byla zkonstruována hydrogeologická rozvodnice širší oblasti lomu ČSA.
Znalost hydrogeologického povodí má velký význam pro upřesnění bilance přítokových a
odtokových poměrů oblasti lomu ČSA.
Dokumentace je jedním ze zásadních a využitelných podkladů pro předkládanou studii.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
76 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.13 ZHODNOCENÍ POVODÍ LOMU ČSA 2012 - MONITOROVACÍ VRTY
hlavička
Název
ZHODNOCENÍ POVODÍ LOMU ČSA -
MONITOROVACÍ VRTY
identifikátor
000 13
Podnázev
druh
studie
Zpracovatel
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
verze
Zadavatel
Litvínovská uhelná a.s.
rok
2012
Zdroj
Severní energetická a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice ()
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
Zájmová
oblast
zbytková jáma lomu ČSA
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
Klíny, Litvínov, Nová Ves v Horách, Horní Jiřetín, Most, Vrskmaň, Otvice,
Jirkov, Chomutov, Blatno, Boleboř, Jirkov, Vysoká Pec
charakteristika
Klíčová slova
hydrogeologie, předpolí lomu ČSA, monitoring, hladiny podzemních vod
Problematika
vyhodnocení hydrogeologických poměrů v předpolí lomu ČSA na základě
monitoringu
Anotace
Obsahem odborné studie je vyhodnocení hydrogeologických poměrů
v předpolí lomu ČSA na základě zjištěných skutečností z dlouhodobého
monitorování hladiny podzemních vod. Tyto jsou od roku 2002 pravidelně
sledovány systémem hydrogeologických vrtů ve čtvrtletních intervalech.
Zájmovými kolektory jsou krystalinikum, podložní klastika, uhelná sloj a
kvartér.
Způsob
řešení
problematiky
Z map rozložení průměrných úrovní hladin podzemní vody v jednotlivých
kolektorech je zřejmé, že úrovně hladiny podzemních vod klesají s
nadmořskou výškou od hor směrem do pánve.
Mapy rozložení fluktuace úrovní hladin podzemní vody mohou naznačovat
existenci dotačních oblastí pro jednotlivé kolektory. Tam, kde byla
zaznamenána výrazná fluktuace, lze předpokládat přítoky vod do
sledovaného kolektoru z hlediska kontaktního.
Mapy rozložení dlouhodobého hladinového trendu úzce souvisí se zjištěnou
fluktuací hladin podzemních vod. Nejmarkantnější je tato skutečnost u
kolektoru krystalinika, kde se pravděpodobně projevuje především vliv
konfigurace terénu.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
77 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Výsledky a
závěr
Výstupem studie jsou mapy rozložení průměrných úrovní hladin podzemní
vody, fluktuace a dále vývoje dlouhodobého hladinového trendu v
kolektorech krystalinika, podložní klastiky a kvartéru. Kolektor uhelné sloje
nebylo možné celkově hodnotit z důvodu absolutně nedostatečného počtu
monitorovacích vrtů a měření.
V souvislosti s počtem a lokalizací monitorovacích vrtů je konstatováno, že
závěry provedené analýzy nemají jednoznačnou vypovídací schopnost.
Modelové řešení situace je ovlivněno tím, že vrty nejsou rovnoměrně
rozloženy v ploše zájmového území, ale tvoří dílčí skupiny, či jsou
situovány samostatně ve značné vzdálenosti od sebe. Z těchto důvodů je
hodnocení pouze orientační a výstupy pouze naznačují možný skutečný
stav.
zhodnocení
Pro zpracovávanou studii má materiál pouze informativní hodnotu

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
78 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.14 AKUMULACE VOD V JEZEŘE MOST - ZPRÁVA ZA 1. POLOLETÍ 2017
hlavička
Název
AKUMULACE VOD V JEZEŘE MOST
identifikátor 000 14
Podnázev
Zpráva za 1. pololetí 2017
druh
zpráva
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Palivový kombinát Ústí, státní podnik
rok
2017
Zdroj
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
Zájmová oblast
jezero Most
ORP
Most
Obec
Most
Klíčová slova
charakteristika
kvalita povrchových vod, průtok, výše vodní hladiny
Problematika
Monitorování kvality vody a výšky hladiny v jezeře Most
Anotace
Společnost R-PRINCIP MOST, s.r.o. zpracovává pro Palivový
kombinát Ústí pololetní hodnotící zprávy, týkající se vyhodnocení
kvality povrchových vod, měření průtoků povrchových vod při
dopouštění jezera Most, čerpání a kvality důlních vod na jámě MR1,
výšky hladiny jezera Most, bilance vody v jezeře včetně vyčíslení
průsaků, kvality vody z přítoků povrchových vod v příkopových
systémech, potápěčské průzkumy jezera a monitoring rybí obsádky.
Způsob řešení
problematiky
Napouštění jezera Most bylo zahájeno 24.10.2008. Jediným řízeným
zdrojem vody byla voda z řeky Ohře, přiváděná z čerpací stanice
Stranná průmyslovým vodovodem Nechranice (PVN). Od zahájení
napouštění do 25.6.2012 bylo celkem odebráno 69 809 300 m
3
vody,
čímž byla naplněna realizační smlouva mezi státním podnikem Povodí
Ohře a ministerstvem financí. Původně plánované hladiny na kótě 199
m n.m. ale nebylo dosaženo. V srpnu 2013 bylo do jezera dopuštěno
ještě 330 000 m
3
a doplnění jezera Most zajistilo další čerpání
v množství 5 000 000 m
3
, dokončené 10.9.2014. Do konce roku 2019
je vodní dílo v režimu ověřovacího provozu. V 1. pololetí roku 2017 bylo
celkově odebráno 351 253 m
3
vody. Ke ztrátám vody docházelo
především v důsledku výparu z volné hladiny, který se na celkových
ztrátách vody podílel ze 76,1 %. V předchozím pololetí byl podíl výparu
na celkových ztrátách vody ve výši 61,8 %. V případě, že se klimatické
podmínky nebudou výrazně lišit od předcházejících let, lze očekávat
roční pokles hladiny jezera v rozsahu 22 – 30 cm. Pokud bude
prováděno řízené dopouštění vody z PVN, bude v průměrném
hydrologickém roce nutno doplnit cca 700 000 m
3
, zatímco v suchém
roce je nutno počítat s dopouštěním vody ve výši 1 200 000 m
3
.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
79 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Z hodnocení dlouhodobého vývoje kvality vody v jezeře Most vyplývá,
že u řady kovů již dochází k poklesu jejich koncentrací a kvalitu vody je
možno považovat za ustálenou.
Z hlediska kvality vody nebyly ve sledovaném období zjištěny hodnoty
překračující stanovené limity. U rozpuštěných látek lze v posledních
třech letech pozorovat trend pozvolného nárůstu koncentrací, opačný
trend je u nerozpuštěných látek. Biomasa a složení společenstva
fytoplanktonu indikují trvající oligotrofní stav jezera, makrozoobentos je
poměrně druhově bohatý. Výsledky mikrobiologických analýz indikují
téměř nulovou kontaminaci vody. U vzorků odebraných v příkopovém
systému v okolí jezera jsou opakovaně zjišťovány vysoké hodnoty v
celé řadě ukazatelů, charakteristické pro kyselou důlní drenáž, která by
mohla mít původ ve výsypkových horninách.
Výsledky a závěr
Pro účely stanovení prognózy vodní bilance jezera v dlouhodobém
měřítku by bylo vhodné přesněji kvantifikovat výši odparu z jezera,
jakožto dominantního faktoru v celkové bilanci jezera, a to nejlépe
pomocí měření skutečného výparu z hladiny jezera.
zhodnocení
Pro zpracovávanou studii je hodnocení množství a kvality vody v zatopené zbytkové jámě
jedním ze zásadních a využitelných podkladů.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
80 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.15 AKUMULACE VOD V JEZEŘE MOST - ZPRÁVA ZA 2. POLOLETÍ 2017
hlavička
Název
AKUMULACE VOD V JEZEŘE MOST
identifikátor 000 15
Podnázev
Zpráva za 2. pololetí 2017
druh
zpráva
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Palivový kombinát Ústí, státní podnik
rok
2017
Zdroj
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
Zájmová oblast
jezero Most
ORP
Most
Obec
Most
Klíčová slova
charakteristika
kvalita povrchových vod, průtok, výše vodní hladiny
Problematika
Monitorování kvality vody a výšky hladiny v jezeře Most
Anotace
Společnost R-PRINCIP MOST, s.r.o. zpracovává pro Palivový
kombinát Ústí pololetní hodnotící zprávy, týkající se vyhodnocení
kvality povrchových vod, měření průtoků povrchových vod při
dopouštění jezera Most, čerpání a kvality důlních vod na jámě MR1,
výšky hladiny jezera Most, bilance vody v jezeře včetně vyčíslení
průsaků, kvality vody z přítoků povrchových vod v příkopových
systémech, potápěčské průzkumy jezera a monitoring rybí obsádky.
Způsob řešení
problematiky
Napouštění jezera Most bylo zahájeno 24.10.2008. Jediným řízeným
zdrojem vody byla voda z řeky Ohře, přiváděná z čerpací stanice
Stranná průmyslovým vodovodem Nechranice (PVN). Od zahájení
napouštění do 25.6.2012 bylo celkem odebráno 69 809 300 m
3
vody,
čímž byla naplněna realizační smlouva mezi státním podnikem Povodí
Ohře a ministerstvem financí. Původně plánované hladiny na kótě 199
m n.m. ale nebylo dosaženo. V srpnu 2013 bylo do jezera dopuštěno
ještě 330 000 m
3
a doplnění jezera Most zajistilo další čerpání
v množství 5 000 000 m
3
, dokončené 10.9.2014. do konce roku 2019 je
vodní dílo v režimu ověřovacího provozu.
Z hodnocení dlouhodobého vývoje kvality vody v jezeře Most vyplývá,
že u řady kovů již dochází k poklesu jejich koncentrací a kvalitu vody je
možno považovat za ustálenou.
Závěrem zprávy je konstatováno, že pro zachování hladiny vody v
jezeře nad kótou stálého nadržení (190,00 m n.m.) je nutné doplňování
vody z PVN (v roce 2017 téměř 1,1 mil. m
3
). Provedená bilance
přírůstku / úbytku vody v jezeře potvrdila ztráty vody způsobené jak
výparem vody z volné hladiny, tak infiltrací vody do nesaturované zóny
svahů zbytkové jámy. Prvotní data získaná z nově instalovaného

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
81 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
plovoucího výparoměru naznačila, že výpar z volné hladiny by mohl
hrát ve vodohospodářské bilanci jezera mnohem větší roli, než
naznačují údaje o výparu získávané výpočtovou metodou. Z hlediska
kvality vody nebyly ve sledovaném období zjištěny hodnoty překračující
stanovené limity. U rozpuštěných látek lze v posledních třech letech
pozorovat trend pozvolného nárůstu koncentrací, opačný trend je u
nerozpuštěných látek. Biomasa a složení společenstva fytoplanktonu
indikují trvající oligotrofní stav jezera, makrozoobentos je poměrně
druhově bohatý. Výsledky mikrobiologických analýz indikují téměř
nulovou kontaminaci vody. U vzorků odebraných v příkopovém
systému v okolí jezera jsou opakovaně zjišťovány vysoké hodnoty v
celé řadě ukazatelů, charakteristické pro kyselou důlní drenáž, která by
mohla mít původ ve výsypkových horninách.
Výsledky a závěr
Je třeba objasnit významný rozdíl mezi vypočtenými a naměřenými
hodnotami výparu z volné hladiny, pokračovat ve sledování kvality vody
v jezeře a v monitoringu kvality podzemních vod.
zhodnocení
Pro zpracovávanou studii je hodnocení množství a kvality vody v zatopené zbytkové jámě
jedním ze zásadních a využitelných podkladů.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
82 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.16 AKUMULACE POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD V JEZERU
CHABAŘOVICE - ZPRÁVA ZA 2. POLOLETÍ 2015
hlavička
Název
AKUMULACE POVRCHOVÝCH A
PODZEMNÍCH VOD V JEZERU
CHABAŘOVICE
identifikátor
000 16
Podnázev
Zpráva za 2. pololetí 2015
druh
zpráva
Zpracovatel
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
verze
Zadavatel
Palivový kombinát Ústí, státní podnik
rok
2015
Zdroj
R-PRINCIP MOST, s.r.o.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev
UPOVR / ID
OHL_0870 Zálužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok
Zájmová oblast jezero Chabařovice
ORP
Ústí nad Labem
Obec
Ústí nad Labem, Chabařovice
charakteristika
Klíčová slova
kvalita povrchových vod, průtok, výše vodní hladiny
Problematika
Monitorování kvality vody a výšky hladiny v jezeru Chabařovice
Anotace
Společnost R-PRINCIP MOST, s.r.o. pravidelně vyhodnocuje kvalitativní
parametry vod ve vybraných odběrných místech vodohospodářské
soustavy lomu Chabařovice.
Způsob řešení
problematiky
Zatápění jezera Chabařovice bylo zahájeno 15.6.2001 a plánované
provozní hladiny bylo dosaženo v průběhu 1. pololetí 2010. Napouštění
bylo zastaveno 18.3.2010 při výšce hladiny 145,19 m n.m. Prvním
zdrojem napouštění byl požární vodovod z nádrže Kateřina, od roku
2002 byl uveden do provozu odběr ze spodní výpusti nádrže Kateřina
korytem Zalužanského potoka a od r. 2005 se na dotaci podílel i přítok
z postupně do provozu uváděných tří přelivových vrtů. Po celou dobu je
k napouštění využívána i voda z povodí zbytkové jámy.
Vývoj napouštění jezera Chabařovice je graficky znázorněn na obrázku
29, situace jezera k 12/2015 na obrázku 30.
Po zastavení napouštění zůstal jediným řízeným zdrojem přelivový vrt
č.9. Provozní hladina jezera Chabařovice byla stanovena rozhodnutím
krajského úřadu Ústeckého kraje na kótu 145,70 m n.m. Rozhodnutím
Obvodního báňského úřadu byl dne 28.4.2015 zrušen dobývací prostor
Chabařovice a prostor jezera byl od 20.5.2015 zpřístupněn veřejnosti.
Kvalita vody byla ověřována ve vybraných odběrných místech
vodohospodářské soustavy lomu Chabařovice, ve všech sledovaných
místech byla zjištěna kvalita zhoršená. Nádrž má trvale oligotrofní stav.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
83 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Voda v jezeru vykazuje překročené limitní koncentrace síranů a
rozpuštěných látek, což je potřeba vnímat jako přirozenou vlastnost
povodí, nikoli jako znečištění.
Výsledky a
závěr
Je třeba pokračovat ve sledování kvality vody v jezeře a v monitoringu
kvality podzemních vod.
zhodnocení
Pro zpracovávanou studii je hodnocení množství a kvality vody v zatopené zbytkové jámě
jedním ze zásadních a využitelných podkladů.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
84 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 29 Vývoj napouštění jezera Chabařovice v letech 2001 až 2015

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
85 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 30 Akumulace vody ve zbytkové jámě lomu Chabařovice – stav k 12/2015

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
86 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.17 VÝHLEDOVÁ STUDIE POTŘEB A ZDROJŮ VODY V OBLASTI POVODÍ
OHŘE A DOLNÍHO LABE – VÝCHODNÍ ČÁST
hlavička
Název
VÝHLEDOVÁ STUDIE POTŘEB A ZDROJŮ
VODY V OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO
LABE - VÝCHODNÍ ČÁST
identifikátor
000 17
Podnázev
Závěrečná zpráva
druh
studie
Zpracovatel
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i.,
VRV a.s.
verze
Zadavatel
Povodí Ohře, státní podnik
rok
2010
Zdroj
Povodí Ohře, státní podnik
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
UPOVR / ID
Zájmová
oblast
Povodí Ohře a dolního Labe bez území Karlovarského kraje – viz
obrázek 31
ORP
Liberec, Česká Lípa, Rumburk, Varnsdorf, Nový Bor, Litoměřice, Ústí nad
Labem, Děčín, Lovosice, Teplice, Bílina, Lovosice, Louny, Most, Litvínov,
Žatec, Chomutov, Podbořany, Kadaň
Obec
charakteristika
Klíčová slova
kapacita vodních zdrojů, změna klimatu, vodohospodářská bilance
Problematika
Výhledová bilance potřeb a zdrojů vody v povodí Ohře a dolního Labe bez
území Karlovarského kraje
Anotace
Předmětem studie je posouzení kapacity stávajících zdrojů vody na území
východní časti oblasti povodí Ohře a dolního Labe vzhledem k zajištění
požadavků na vodohospodářské služby, zejména zásobování vodou.
Součástí řešení je rovněž analýza současných i výhledových požadavků na
užívání vod.
Způsob
řešení
problematiky
V rámci studie bylo provedeno
zpracování hydrologických řad pro podmínky nezměněného klimatu
a v podmínkách klimatické změny,
identifikace stávajících a analýza výhledových požadavků na
užívání vod,
vodohospodářská bilance stávajících a výhledových požadavků na
užívání vod vzhledem ke kapacitám vodních zdrojů pro podmínky
nezměněného klimatu a v podmínkách klimatické změny,
zpracovaná pomocí vodohospodářského řešení zásobní funkce
vodohospodářské soustavy.
Při změně klimatu v dlouhodobém výhledu se projevují zřetelné změny
hydrologického režimu – pokles průměrných průtoků o 15 – 32 %. Pro
krátkodobý výhled k referenčnímu roku 2025 vychází pokles průměrných
ročních průtoků 0 – 20 %, v suchých měsících jsou často hodnoty

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
87 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
minimálních průtoků pod hranicí minimálních zůstatkových průtoků,
zejména v povodí řek Blšanka, Liboc a horní povodí Ploučnice.
Současný stav odtokových poměrů vykazuje negativní trend, kdy odtok
klesá.
Napouštění zbytkových jam a jejich plánované kapacity jsou uvedeny
v tabulce na obrázku 32.
Pro zatápění jam jsou uvažovány pouze odběry
z Ohře v profilech ř.km 204,8 a 200,15 a dále v profilech čerpacích stanic
Rašovice a Stranná
.
Ve všech uvažovaných profilech na Ohři je dostatečné
disponibilní množství vody pro plnění jam s uvažovanou intenzitou (tj.
s dostatečně vysokou zabezpečeností), aniž by došlo k újmě na
zabezpečenosti minimálních průtoků v dolní části Ohře.
Výsledky a
závěr
Výstupy studie ukazují na nutnost sledovat problematiku možných dopadů
klimatické změny se zvýšenou pozorností a včas se zabývat metodami,
umožňujícími zpřesnění výhledových potřeb vody, zpřesnění odhadu
možné klimatické změny a otázkou možných opatření zmírňujících její
nepříznivé dopady, včetně zapojení výhledových zdrojů (obecně zvýšením
akumulace vody v povodích).
zhodnocení
Výstupy studie jsou využitelné zejména z hlediska problematiky možných dopadů klimatické
změny, vodohospodářské řešení napouštění zbytkových jam a parametrů vodních nádrží
bylo již v některých směrech aktualizováno.

image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
88 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 31 Zájmové území
Obrázek 32 Plán zahájení napouštění zbytkových jam a plánované kapacity nádrží

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
89 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.18 EKOLOGICKÁ STUDIE BÍLINY
Název
EKOLOGICKÁ STUDIE BÍLINY
identifikátor
000 18
hlavička
Podnázev
druh
studie
Zpracovatel
Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka (RNDr. Petr Vlasák a kol.)
verze
Zadavatel
Ministerstvo životního prostředí
rok
2004
Zdroj
internet
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Aktualizace poznatků o stavu Bíliny a jejího povodí
UPOVR / ID
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdelovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0780
Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0790
Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800
Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0810
Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0840 Bystřice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0850 Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok
OHL_0860 Ždírnický potok od pramene po Zálužanský potok
OHL_0870 Zálužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok
OHL_0880 Ždírnický potok od toku Zálužanský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0890 Klíšský potok od pramene po Žďárský potok
OHL_0900 Klíšský potok od toku Žďárský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0910 Bílina od toku Ždírnický potok po ústí do Labe
Zájmová
oblast
Povodí Bíliny
ORP
Chomutov, Kadaň, Litvínov, Most, Bílina, Teplice, Ústí nad Labem
Obec
charakteristika
Klíčová slova hydrologie, průtok, hydrochemie, znečištění, kvalita vody, jakost vody,
odpadní vody, Bílina, bilance, ČHMÚ, Povodí Ohře, státní podnik, měrný
profil, kvalitativní profil, znečištění z bodových zdrojů, ČOV, změny v čase
Problematika
zhodnocení hydrologických poměrů řeky Bíliny
zhodnocení jakosti vody v profilech Bíliny a jejího časového vývoje
identifikace a zhodnocení bodové zdroje a produkce znečištění v povodí
Bíliny

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
90 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Anotace
studie, zaměřená na problematiku kvantitativních a kvalitativních
charakteristik řeky Bíliny po celé délce jejího toku se shromážděním údajů
o bodových zdrojích v jejím povodí a porovnáním znečištění v řece
s produkcí znečištění z těchto zdrojů (bilance znečištění); rozdělený na
dílčí úkoly DÚ 01: Hydroekologická studie Bíliny; DÚ 02: Bilance produkce
znečištění z bodových zdrojů a jakost vody v po-vodí Bíliny
Způsob
řešení
problematiky
Shromáždění údajů o bodových zdrojích znečištění, o koncentracích
znečištění a o průtocích v profilech Bíliny, bilanční dopočet znečištění a
porovnání s naměřenými hodnotami
Výsledky a
závěr
Hlavní závěry dílčích úkolů:
DÚ 01: Hydro-ekologická studie Bíliny:
hydrologie – shrnutí - minimální průtoky jsou charakteristické pro letní
měsíce, kdy je v této oblasti charakteristické suché léto, s nízkými
srážkami a vysokými teplotami, druhé období minim obvykle nastává
na podzim v souvislosti s nedostatkem srážek; zvýšené průtoky
v Bílině jsou z pohledu delší časové periody typické pro období jarního
tání sněhové pokrývky, povodňové průtoky nastávají v průběhu jara až
podzimu
jakost vody - s výjimkou ukazatele Pc je nejméně znečištěný horní profil
Bíliny km 66,0 (odtok z VN Újezd); v ukazatelích Pc a BSK
5
pak dolní
profil km 34,2 (pod městem Bílina)
vývoj jakosti vody: v pf km 66 - ve sledovaném období (1994 – 2002) po-
kles hodnot koncentrace N-NH
4
, P a BSK
5
, v pf km 52,2 (v letech 1994
– 2002) pokles koncentrace N-NH
4
a P, nárůst v ukazateli BSK
5
; v pf
km 34,2 (v letech 1994 – 2002) pokles koncentrací P, CHSK
Cr
a BSK
5
– ale až v letech 2001 a 2002, koncentrace N-NH
4
v letech 2001 a
2002 naopak rostla
DÚ 02: Bilance produkce znečištění z bodových zdrojů a jakost vody v po-
vodí Bíliny
kvalita vody a množství znečištění v profilech Bíliny - dle NV 61/2003 Sb.
lze Bílinu rozdělit na dva úseky: v 1. (od pramene až po Dolní Jiřetín
hodnoty sledovaných ukazatelů v rozhodující většině vyhovovaly
imisním standardům, 2. úsek (od Dolního Jiřetína po ústí do Labe),
kde byly imisní standardy v převážné většině překročeny
produkce znečištění v komunálních zdrojů - byla sestavena produkční
bilance v základních ukazatelích a uspořádána po zvolených dílčích
povodích; největší podíl vypouštěného znečištění z komunálních
zdrojů ve sledovaném území připadá na čistírny Most - Chanov,
Teplice - Bystřany a Chemopetrol - Litvínov; k největšímu nárůstu
znečištění docházelo v dílčích povodích Bíliny od Dolního Jiřetína po
ústí Bouřlivce
bylo provedeno porovnání produkcí znečištění registrovaných ve
zdrojích a množství znečištění odvozených ze sledování profilů řeky
Bíliny a jejích přítoků (nesoulad výsledků měl být řešen v další etapě

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
91 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
studie, mj. doplněním údajů o vypouštění z průmyslových zdrojů)
Přílohy – tabulky: znečištění a množství znečištění v profilech v povodí
Bíliny; zdroje znečištění v dílčích povodích a pomocných dílčích
povodích; bilance znečištění pro dílčí povodí; grafy: průběh BSK5
v podélném
profilu
Bíliny;
zastoupení
množství
znečištění
z komunálních zdrojů.
zhodnocení
Přehledný dokument se základními charakteristikami řeky Bíliny (a jejího povodí) z hlediska
hydrologie, hydrochemie a bodových zdrojů znečištění, se zaměřením na období let 1994 –
2002 a na vývojové trendy v tomto období.
Jedná se o dokument nekompletní (nebyla k dispozici převaha dat o průmyslových
bodových zdrojích a o plošných zdrojích znečištění). Data i závěry nelze v současnosti
použít s ohledem na jejich zastaralost (16 let).
Obrázek 33 Umístění profilů sledování jakosti a průtoku vody na Bílině a jejích přítocích

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
92 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 34 Schéma vodohospodářských soustav v povodí Ohře a Bíliny

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
93 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.19 VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ REKULTIVACE A REVITALIZACE
PODKRUŠNOHORSKÉ UHELNÉ PÁNVE
Název
VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ
REKULTIVACE A REVITALIZACE
PODKRUŠNOHORSKÉ UHELNÉ PÁNVE
identifikátor
000 19
hlavička
Podnázev
VaV 510/2/98 - Program rozvoje výzkumu a
vývoje Ministerstva životního prostředí ČR
druh
výzkumný
úkol
Zpracovatel
HYDROPROJEKT CZ a.s. ČVUT, ČZU,
R-Princip, s.r.o., VŠCHT, VÚV TGM, v.v.i.,
Geomedia, s.r.o.
verze
Zadavatel
Ministerstvo životního prostředí
rok
2001
Zdroj
Sweco Hydroprojekt a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Podkrušnohorská uhelná pánev – hydrické rekultivace velkých zbytkových
jam po povrchové těžbě
UPOVR / ID
OHL_0550 Prunéřovský potok po ústí do toku Ohře
OHL_0560 Ohře od toku Hučivý potok po vzdutí nádrže Nechranice
OHL_0580 Ohře od hráze nádrže Nechranice po Liboc
OHL_0620 Ohře od toku Liboc po tok Blšanka
OHL_0670 Chomutovka od pramene po tok Hačka
OHL_0680 Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka
OHL_0690 Chomutovka od toku Hačka po ústí do Ohře
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800 Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
(a další vodní útvary s vazbou na jezera Chabařovice, Jiří a Medard)
Zájmová
oblast
Severočeská podkrušnohorská uhelná pánev
ORP
Teplice, Bílina, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň (Sokolov, Ústí n.L.)
Obec
charakteristika
Klíčová slova sanace, rekultivace, jezero, zbytková jáma, hydrická rekultivace, ČSA,
Bílina, Libouš, Vršany, (Ležáky – Most, Medard – Libík, Jiří – Družba,
Chabařovice)
Problematika
stanovení vodohospodářských podmínek a návrh optimálního postupu
rekultivace velkých zbytkových jam po těžbě uhlí v Mostecké a

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
94 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Sokolovské hnědouhelné pánvi "hydrickou metodou"
shromáždění podkladů pro rozhodování orgánů státní správy
Anotace
Mezioborový výzkumný úkol, zaměřený na problematiku hydrické
rekultivace velkých zbytkových jam, rozdělený na dílčí úkoly (s uvedením
hlavních závěrů):
01 - Podrobné vodohospodářské řešení celé oblasti (Ohře je dostatečně
vodná a vodohospodářská soustava Ohře - Bílina dostatečně
kapacitní, aby i v suchých letech byly zabezpečeny požadované
odběry vody pro plnění zbytkových jam - to platí i při uvažování
klimatické změny, existují podmínky pro řízené plnění jam tak, aby
nedošlo k souběhu plnění)
02 - Podklady pro rozhodování státní správy
03 - Informatika pro životní prostředí
04 - Analýza a upřesňování hydrologických podkladů v povodí Ohře
a Bíliny (pro plnění zbytkových jam je k dispozici převážně jen voda ze
zimních srážek, v létě je povodí jako celek z hlediska odtoku velmi
málo produktivní, byl posouzen vliv možné klimatické změny, bylo
zřízeno a v letech 1999 až 2001 provozováno 6 vodoměrných stanic -
provedeno celkem 181 hydrometrických měření na řadě toků z oblasti
Krušných hor)
05 - Bilance podzemních vod povodí Ohře a Bíliny (matematický model
proudění podzemní vody pro oblast Mostecké a Sokolovské pánve –
pro stav před zahájením těžby, současný stav a stav po ukončení
těžby při existenci plánovaných jezer, nedoporučuje se počítat
s dotací jezer ze stařinných vod pro jejich malou vydatnost a
nepříznivý chemismus, doporučuje se návrhy upravit tak, aby
v budoucnu pro zabezpečení požadovaných úrovní hladiny
podzemních vod nebylo nutné čerpání důlních vod)
06 - Vodohospodářské
vyhodnocení
kvality
vody
ve zdrojích,
hydrobiologické a ichtyologické aspekty (podklady o chemismu
povrchových vod ze sítě ČHMÚ, Povodí Ohře, s.p. a z odběrů
prováděných v rámci zpracování úkolu – výsledky: těžké kovy – III. a
IV. třída, specifické organické látky – PCB - III. až V. třída, AOX – V.
třída, CHSK, BSK, sírany, amonné ionty, Pc, – III. a vyšší třída a o
chemismu sedimentů – výsledky: vysoké zatížení PCB, DDT, ropných
látek; pro zajištění vody vyhovující kvality ve zbytkových jamách bylo
za současného stavu nepřijatelné napouštění z Bíliny, Lomského a
Radčického
potoka,
doporučuje
se
zřízení
předřazených
sedimentačních nádrží pro odbourání znečištění - např. fosforu, zbyt.
nádrže se doporučují hluboké s minim. podílem litorálu)
07 - Tvorba krajiny povodí Ohře a Bíliny (mj. byl posouzen stav
hydrografické sítě z hlediska hydromorfologie – návrhy revitalizací)
08 - Územní a krajinářské souvislosti řešení VÚC ústecko-chomutovské
oblasti, vč. CHOPAV Krušné hory (problematika potřeby stanovení

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
95 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ochranných pásem budoucích důlních jezer)
09 - Vypracování koncepce a organizace monitoringu kvality vody a
havarijní zabezpečení plnění důlních jezer povrchovou vodou (návrh
monitorovacích profilů v místech předpokládaných odběrů pro
zatápění – např. jámy ČSA a Bílina na Bílině a jámy Libouš a Vršany
na Ohři, doporučení rozsahu sledování a jeho režimu, vazby mezi
změnou jakosti vody a po-zastavením odběru, havarijní opatření,
monitoring jakosti vod v jezerech)
10 - Vypracování a ověření matematického modelu zjednodušené hydro-
grafické sítě, srážkoodtokových vztahů a přítoků do jezer (doporučené
velikosti přítoků pro plnění jam se zohledněním zachování
zůstatkových průtoků, možnosti dotace z VN Přísečnice a Fláje)
11 - Inventarizace potřeby zatápění jiných jam po těžbě (kaolin, kamenivo)
12 - Zabezpečení návaznosti (kompatibility) s informačními systémy
budovanými MŽP a MZe
Způsob
řešení
problematiky
Způsob řešení – kombinace vědeckého analytického a syntetického
přístupu s terénními pozorováními (hydrologie, chemismus vod a jeho vývoj
apod.).
Jeden z prvních komplexních materiálů, koordinovaných MŽP, zabývajících
se různými aspekty přípravy „hydrické“ rekultivace velkých zbytkových jam
po povrchové těžbě hnědého uhlí v celé Podkrušnohorské pánvi,
zpracovaný v krátkém předstihu před zahájením finálních úprav zbytkových
jam Most – Ležáky, Chabařovice a Medard – Libík a následným zahájením
jejich napouštění.
Výsledky a
závěr
Zatápění zbyt. jam vodou bylo souhrnně vyhodnoceno jako realizovatelná
varianta obnovy území, v minulosti poškozeného mnohaletou intenzivní
těžbou a souvisejícími činnostmi rekultivace, která přispěje k vytvoření
příznivých ekologických podmínek v oblasti Podkrušnohorské pánve.
Mají vzniknout velké vodní nádrže charakteru hlubokých jezer, s malým
kolísáním úrovně hladiny vody, s vizuálně čistou vodou obsahující poměrně
malé množství živých organismů, s velkou průhledností vody (mnoho
metrů), vhodné spíše pro sportovně atraktivní lososovité ryby. Výměrou
vodní hladiny budou srovnatelné s přehradní nádrží Nechranice na Ohři.
Projekt se zaměřil na vodohospodářské problémy a doporučení podmínek,
jejichž splnění by zabezpečilo, aby kvalita vody vyhovovala pro budoucí
využívání jezer k rekreaci a ke koupání.
K počátečnímu zatopení zbytkových jam se doporučuje využít především
povrchovou vodu z povodí řek Ohře a Bíliny, jejichž zdroje umožní naplnit
jámy v přiměřeně krátké časové lhůtě i při dodržení požadavků na
zachování minimálních, z ochrany životního prostředí nezbytných průtoků
v říční síti a bez omezování vodoprávně povolených odběrů vody.
Napouštění zbytkových jam pouze z přirozených odtoků z vlastního povodí
by trvalo několik desetiletí. Doporučuje se - při počátečním zatápění -
využívat existující vodohospodářské soustavy v povodí Ohře a Bíliny a
některé nádrže mimo povodí těchto řek, a také již existující zařízení sloužící

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
96 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
k čerpání a převádění vody ze zdrojově bohatší řeky Ohře do povodí Bíliny.
Tak bude možno výrazně zkrátit dobu napouštění.
U některých zbyt. jam (ČSA, Vršany) se doporučuje upravit návrhové
úrovně hladin tak, aby je bylo možno udržovat bez čerpání vody, tj.
gravitačním plněním a doplňováním (přítokem povrchové vody), nebo
infiltrací podzemní vody) a případně i gravitačním odváděním přebytečné
vody z jezera do recipientu, přirozeným výparem z volné hladiny nebo
průsakem do podzemních vod.
Z hlediska budoucího vývoje kvality vody je třeba preferovat hlubší jezera
před mělčími.
Doporučuje se, aby jednotlivé jámy byly vždy zatopeny co nejrychleji na
plánovanou setrvalou úroveň a aby se následující přívod vody omezil jen na
krytí ztrát vody v jezeře (omezení problémů se stabilitou břehů v průběhu
napouštění, rychlá stabilizace kvality vody v jezeře a rychlý vývoj navazují-
cích ekosystémů a rychlé pozitivní změny vývoje revitalizace území.
Případné využití stařinových (důlních) podzemních vod k prvnímu zatápění
zbytkových jam je objemově zanedbatelné a nedoporučuje se.
Požadavky na jakost vody ve zdrojích pro napouštění - je vhodné využít
zkušenosti s vývojem jakosti vody v jezerech, ve vztahu s jakostí vody ve
zdrojích z předchozích realizací (jezera Most, Chabařovice, Medard). Bylo
vysledováno, že jakost vody ve zdrojích významně souvisí s průtokem –
proto se preferuje napouštění v jarním období a v období vyšších průtoků.
Doporučuje se provádět monitoring jakosti vod v potenciálních zdrojích pro
napouštění i následně v jeho průběhu.
Doporučuje se vytvoření předřazených nádrží, kde dojde k sedimentaci ne-
žádoucích látek a které umožní případné zastavení napouštění jámy na
základě výsledků průběžného monitoringu.
Doporučuje se průběžný monitoring jakosti vody v jezeře, zaměřený na
sledování jakosti vody v jednotlivých jeho částech (mělčiny, hluboká voda,
oblasti koupání...) a monitoring úrovně hladiny podzemních vod v okolí jam,
vč. sledování jejich chemismu.
Doporučuje se též provedení revitalizací hydrické sítě v oblastech souvisejí-
cích s bývalou těžbou a případné odstranění některých umělých
vodohospodářských objektů a koryt, jejichž účel po ukončení těžby pomine.
zhodnocení
Zpracovaný výzkumný a vývojový úkol je jedním z prvních komplexních studií problematiky
hydrické rekultivace velkých zbytkových jam po povrchové těžbě uhlí. Přes poměrně
vzdálené datum jeho pořízení (rok 2001) je v mnoha aspektech i nadále aktuální.
Výstupy dílčích úkolů DÚ 01, 09 a 10 jsou i nadále platné, výstupy DÚ 04, 05, 06 a 07 je
možné zohlednit, ale je třeba je aktualizovat.
Výše stručně uvedené obecné závěry výzkumného a vývojového úkolu jsou i nadále platné.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
97 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 35 Průtokové schéma hydrografické sítě a souvisejících vodohospodářských soustav

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
98 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.20 STUDIE HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ V POVODÍ SRPINY
Název
STUDIE HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ
V POVODÍ SRPINY
identifikátor
000 20
hlavička
Podnázev
druh
studie
Zpracovatel
Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v.v.i.
verze
Zadavatel
Povodí Ohře, státní podnik
rok
2007
Zdroj
Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v.v.i.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
studie hydrologických poměrů Srpiny po profil ústí Slatinického potoka
UPOVR / ID
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
Zájmová oblast Povodí Srpiny
ORP
Chomutov, Most
Obec
charakteristika
Klíčová slova
hydrologie, průtok, ovlivnění, čerpání důlních vod, povodí
Problematika
zhodnocení původních a stávajících hydrologických poměrů povodí
(vodního útvaru) Srpiny
zhodnocení ovlivnění hydrologických poměrů: těžbou v povrchovém
dole, čerpáním důlních vod a jejich (zpětným) vypouštěním,
zhodnocení ovlivnění hydrologických poměrů: po ukončení těžby a
čerpání důlních vod a odvedení vody z části povodí mimo recipient
variantní návrhy pro zlepšení stavu a jejich vyhodnocení
Anotace
studie, zaměřená na posouzení možností řešení stávajících (a
očekávaných budoucích) nevyhovujících hydrologických poměrů ve vazbě
na povodí Srpiny a jejích přítoků (po ústí Slatinického potoka)
Způsob řešení
problematiky
shromáždění údajů o stavu povodí, rešeršní údaje o hydrologii, dopočet
hydrologických charakteristik pro původní stav, orientační měření průtoků
v letech 2005 – 2007, popis stavu ovlivněného těžbou (zmenšení plochy
povodí v důsledku změny topografie) a stavu po plánovaném odvedení
vod mimo recipient, vliv předchozího čerpání důlních vod (a jejich
odvádění Srpinou)
Uvažované a posuzované varianty řešení:
1. nová nádrž na Srpině pod Okořínem (48 tis. m
3
)
2. nové nádrže na Srpině pod Okořínkem a na Hošnickém potoce pod
Všestudy (133 tis. m
3
)
3. využití Průmyslového vodovodu Nechranice – dotace čerpáním
z Ohře, výstavba krátkého přivaděče (odbočky z PVN)
4. převod vody z povodí výsypek
5. dotace Srpiny pomocí obnovy čerpání z vrtu z předpolí bývalého
dolu Šverma
6. převod vody z (povodí) Hutního potoka

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
99 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Výsledky a
závěr
Povodí Srpiny patří přirozeně k nejsušším v ČR (srážkový stín Krušných
hor, vysoký podíl výparu), antropogenní vlivy (těžba a ovlivnění
konfigurace terénu) k negativům dále přispěly.
Vyhodnocení výše uvedených variant řešení:
ad 1: poměrně vysoké IN,
malý efekt z hlediska řešení problému,
ovlivnění větší části povodí (ale nevýrazné )
ad 2: vysoké IN,
ovlivnění téměř celého povodí
ad 3:
velmi malé IN,
trvalé provozní náklady,
ovlivnění menší části
povodí (ale regulovatelné
)
ad 4: - v současnosti (po výstavbě odvodňovacího příkopu pod výsypkou
již nereálné
ad 5:
relativně malé IN,
trvalé provozní náklady,
ovlivnění větší
části povodí
ad 6:
vysoké IN,
malý efekt z hlediska řešení problému,
trvalé
provozní náklady, závislost na čerpání vody do PKP, ovlivnění téměř
celého povodí (ale nevýrazné s ohledem na nutnost zachovat min.
průtoky v Hutním potoce )
Studie doporučuje realizaci varianty 3 (předpokládají se relativně nejnižší
provozní náklady z variant s čerpáním vody)
zhodnocení
Ucelená studie variant řešení deficitního povodí, resp. jeho horní části.
Na jejím základě lze prakticky vyloučit možnost budoucího využití Srpiny jako zdroje
napuštění zbytkové jámy dolu Vršany i jejího využití pro krytí případných ztrát vody v jezeře
Vršany.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
100 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.21 ODBORNÉ STANOVISKO K PLÁNOVANÉMU PŘEVODU VODY
Z PRŮMYSLOVÉHO VODOVODU NECHRANICE DO SRPINY POD
OKOŘÍNEM A VÝSTAVBĚ VODNÍ NÁDRŽE
Název
ODBORNÉ STANOVISKO K PLÁNOVANÉMU
PŘEVODU VODY Z PRŮMYSLOVÉHO
VODOVODU NECHRANICE DO SRPINY POD
OKOŘÍNEM A VÝSTAVBĚ VODNÍ NÁDRŽE
identifikátor
000 21
hlavička
Podnázev
druh
posudek
Zpracovatel
Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v.v.i.
verze
Zadavatel
Povodí Ohře, státní podnik
rok
2010
Zdroj
Výzkumný ústav vodohospodářský
T.G. Masaryka, v.v.i.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
UPOVR / ID
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
Zájmová oblast Povodí Srpiny
ORP
Chomutov, Most
Obec
charakteristika
Klíčová slova
hydrologie, průtok, ovlivnění, povodí
Problematika
pozitivní ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Srpiny
vyhodnocení variantních návrhů pro zlepšení stavu
Anotace
studie, zaměřená na posouzení možností řešení stávajících
nevyhovujících hydrologických poměrů v povodí Srpiny
Způsob řešení
problematiky
Odborné stanovisko řešilo dva možné technické zásahy vedoucí
k pozitivnímu ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Srpiny. Jako
schůdná a relativně účinná varianta se jevil jednak převod z průmyslového
vodovodu Nechranice (v původním návrhu nad obec Malé Březno) nebo
vybudování vodní nádrže při východním okraji Okořína s převodem vody
do přeložky Srpiny (voda z původního koryta Srpiny odtéká přes ČOV
mimo povodí Srpiny). V souvislosti s budováním této nádrže bylo
konstatováno, že vzhledem k morfologii lokality (tj. zejména vzhledem k
možnému objemu nádrže) je možné průtok Srpiny nalepšovat o cca 2 l. s
-1
po dobu 7 měsíců v roce, nicméně naplnění nádrže v suchých letech by
bylo problematické.
Další možností je převod vody z průmyslového vodovodu Nechranice pod
obec Okořín a vybudování nádrže pod Okořínem. Cílem tohoto
technického řešení je „pozitivní ovlivnění hydrologických poměrů v povodí
Srpiny tak, aby vzhledem k nízkému úhrnu srážek v této oblasti
nedocházelo v suchých letech k úplnému nebo téměř úplnému vyschnutí
koryta horní Srpiny”

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
101 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Uvažovaná kapacita převodu z průmyslového vodovodu Nechranice (5 l/s)
je dostatečná ke kompenzaci snížení průtoku v Srpině v důsledku těžby i
zajištění minimálních průtoků. Kombinovat převod vody z průmyslového
vodovodu Nechranice s původně zvažovaným převodem vody z nové
nádrže do přeložky Srpiny (jež není kvůli sklonovým poměrům
jednoduchý) proto není nezbytné.
Výsledky a
závěr
Z výše uvedeného posouzení vyplývá, že pro vybudování nové malé vodní
nádrže pod Okořínem není významný důvod. Posudek proto doporučuje
realizovat převod vody z průmyslového vodovodu Nechranice do oblasti
pod Okořínem s dotací do koryta přeložky Srpiny.
zhodnocení
Na základě posudku lze prakticky vyloučit vybudování nové malé vodní nádrže pod
Okořínem a pro dotace do hydrologicky pasivního povodí Srpiny uvažovat pouze převod
z průmyslového vodovodu Nechranice.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
102 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.22 REGIONÁLNÍ HYDROLOGICKÁ STUDIE KRUŠNÝCH HOR
Název
REGIONÁLNÍ HYDROLOGICKÁ STUDIE
KRUŠNÝCH HOR
identifikátor
000 22
hlavička
Podnázev
č. úkolu VUV 9052 - část 1 - analýzy
pozorování a odvození regionálních vztahů
druh
studie
Zpracovatel
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.
verze
Zadavatel
Povodí Ohře, státní podnik
rok
2007
Zdroj
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
soustředění, zpracování a vyhodnocení informací, které mohou přispět ke
zvětšení spolehlivosti zpracování poskytovaných hydrologických dat zejména
levostranných přítoků Ohře a toků v povodí Bíliny
UPOVR / ID
Zájmová
oblast
jižní (J) a severní (S) svahy Krušných hor od Chebu po Děčín
vztah srážka – odtok: povodí Přísečnice po VN (S), Křímovského potoka –
přítok Chomutovky (J), Kameničky - přítok Chomutovky (J), Bíliny – v pf VN
Jirkov a VN Újezd (J), Loupnice v pf VN Janov (J), Flájského potoka v pf VN
Fláje (S), Flájského potoka v pf Čes. Jiřetín (S), Chomutovky v pf Třetí mlýn
(J), Černé v pf Černého Potoka (S)
historické povodně: Mostecko (Bílina, Bílý potok), povodí Ohře – Teplá,
Přísečnický, Klášterecký a Prunéřovský potok, povodí Bystřice, Rybného
(S), Jílovského a Telnického potoka, Chomutovky
maximální vodní stavy: Odrava - Jesenice, Ohře – Cheb, Citice, Sokolov,
Karlovy Vary, Kyselka, Kadaň, Žatec, Louny, Budyně n.O., Teplá, Svatava,
Blšanka, Bílina – Jirkov, Ervěnice, Most, Bílina, Stadice, Trmice
účelová vodoměrná pozorování: Klášterský ppotok, Hutná, Jiřetínský, Bílý a
Lomský potok, Bouřlivec, Kateřina, Rybný (S), Petrovický (S), Ždírnický
potok
propočty objemu povodní: Ohře – Citice, Karlovy Vary, Teplá - Březová,
Teplička, Chomutovka – Třetí mlýn, Bílina – Chotějovice, Trmice
změny odtoku vlivem změn krajinného pokryvu – povodí Chomutovky k pf
Třetí Mlýn
statistické vlastnosti N-letých průtoků: VN Janov (J) – Loupnice, VN Křímov
(J) - Křímovský potok, VN Kamenička (J) – Kamenička, pf Třetí Mlýn (J) –
Chomutovka, VN Jirkov (J) – Bílina, VN Jezeří (J) - Vesnický potok, VN
Újezd (J) – Bílina, VN Všechlapy (J) – Bouřlivec, VN Přísečnice (S) -
Přísečnický potok, VN Fláje (S) - Flájský potok, VN Horka (J) – Libocký
potok, VN Myslivny (S) – Černá, profily Chaloupky a Stará Role (J) - Rolava
ORP
Cheb, Mariánské Lázně, Kraslice, Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov, Kadaň,
Chomutov, Litvínov, Most, Podbořany, Louny, Žatec, Bílina, Teplice, Ústí n.L.,
Děčín
Obec

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
103 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
charakteristika
Klíčová slova statistická analýza a syntéza dat, průtokové řady, data o srážkách a odtocích,
rozptyl dat, trendy, statisticky (ne)významné, homogenita dat, průběhy
povodňových vln, rozdělení maximálních průtoků v roce, regrese, parametry,
vztahy, modelování, vliv odlesnění, historické povodně, pozorování
Problematika
srážko-odtokové poměry v oblasti jižních a severních svahů Krušných hor
(zaměřené na měsíční průtoky)
údaje o historických povodních v povodí Ohře a Bíliny
údaje o maximálních vodních stavech v povodí Ohře a Bíliny – z hlediska
výskytu v jednotlivých měsících roku
účelová vodoměrná pozorování – průměrné denní průtoky v několika
profilech, zaznamenané po dobu 2 až 3 let (v období let 1992 až 2002)
propočty objemu a dalších parametrů povodní
vyhodnocení změn odtoku vlivem změn krajinného pokryvu na základě
zpracování statistických údajů
statistické vlastnosti N-letých průtoků – odlišnosti srážkových a odtokových
charakteristik v severní a jižní části Krušných hor
Anotace
analytická studie, zaměřená na metodiku pro stanovení hydrologických dat
v jednotlivých oblastech Krušných hor a jejich podhůří, hodnotící mj. ovlivnění
srážko-odtokových poměrů změnami půdního pokryvu v čase a vliv expozice
svahů na srážkové a odtokové poměry
Způsob
řešení
problematiky
statistické zpracování údajů z průtokových řad, se zohledněním územních
charakteristik povodí a s vyhodnocením vlivů změn parametrů povodí
v průběhu času – cílem je upřesnění metod a parametrů výpočtů pro
stanovení hydrologických dat – m-denních průtoků (důležitých pro
vodohospodářská řešení, např. vodní nádrže, bilanci průtoků a odběrů) a N-
letých průtoků (důležitých pro řešení protipovodňové ochrany) v jednotlivých
povodích a částech Krušnohoří
Výsledky a
závěry
zhodnocení homogenity zaznamenaných dat a trendů (změn) měsíčních a
ročních průtoků v průběhu sledování – výsledky:
pf VN Přísečnice – po r. 1972 mírný pokles průměrné hodnoty průtoku a
snížení jejich rozkolísanosti
pf Křímov – po r. 1995 zvýšení průměrné hodnoty průtoku o 13 % a zvýšení
rozptylu hodnot ročních (i měsíčních) průměrů
pf Kamenička – po r. 1981 pokles průměrné hodnoty průtoku, v letech 1975
- 1981 přechodné zvýšení hodnoty průtoku (důsledek odlesnění?)
pf VN Jirkov – po r. 1974 zvýšení průměrné hodnoty průtoku o 30 % a
zvýšení rozptylu hodnot ročních (i měsíčních) průměrů, v letech 1975 -
1982 přechodné zvýšení hodnoty průtoku (mohlo být v důsledku
odlesnění)
pf VN Janov – výrazný pokles průtoků v období 1958 – 1972
pf VN Fláje – od roku 1964, kdy dochází ke zvýšení střední hodnoty průtoků
pf Český Jiřetín - zvýšení střední hodnoty průtoku od r. 1992
pf Třetí Mlýn – mírně sestupný trend průtoků (přechodné kladné výkyvy
v 80. letech)

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
104 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
ovlivnění odtoku (zvýšení) v důsledku odlesnění v 80. letech je
prokazatelné ale ne příliš významné (v pf Fláje k ovlivnění nedošlo)
vyhodnocení historických povodní - typickou příčinou povodní s velkými
hodnotami specifických průtoků jsou přívalové deště o trvání cca 1,5 až 2
hodiny, extrémní hodnoty specifických (kulminačních) průtoků byly
dosaženy na severních svazích Krušných hor, na jihu pouze v případě
Jílovského potoka a Tisé
vyhodnocení výskytu maximálních průtoků – relativní četnost výskytu v %:
měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
pov. Ohře
16
24
22
10
3
5
4
2
1
1
5
8
pov. Bíliny
11
26
16
13
0
5
11
5
0
3
5
5
na základě regresního vyhodnocení byly odvozeny výpočetní vztahy pro
určení průběhu povodňových vln (PV - pro obecné PV, zimní a letní PV) –
pro profily Ohře – Citice, Karlovy Vary, Teplá - Březová, Teplička,
Chomutovka – Třetí mlýn, Bílina – Chotějovice a Trmice
Pro průměrné, dlouhodobé, jednoleté a stoleté maximální specifické průtoky
byly odvozeny (na základě shromážděných dat) vztahy a grafy, vč. jejich
parametrů – zvlášť pro SV svahy a pro jižní svahy Krušných hor.
zhodnocení
Jedná se o vědecko-výzkumný materiál, zaměřený na charakteristiky hydrologických poměrů
v Krušnohoří a na posouzení odvození teoretických, obecně – pro tuto oblast - platných
závislostí, zaměřený především na extrémně vysoké odtoky z povodí a průtoky ve vodních
tocích
Z hlediska předmětu prací se jedná o studii, jejíž výstupy jsou využitelné ve velmi omezené
míře - např. ve věci výsledků posouzení homogenity hydrologických dat a trendů změn
dlouhodobých průměrných hodnot průtoků).

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
105 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.23 NEGATIVNÍ ANTROPOGENNÍ VLIVY V POVODÍ BÍLINY
Název
NEGATIVNÍ ANTROPOGENNÍ VLIVY V POVODÍ
BÍLINY
identifikátor
000 23
hlavička
Podnázev
EVID. Č. SP/1b7/124/08 - RESORTNÍ PROGRAM
VÝZKUMU V PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
druh
studie
(výzkumný
projekt)
Zpracovatel
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.
verze
Zadavatel
Ministerstvo životního prostředí
rok
2010
Zdroj
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Ucelený dokument se základními charakteristikami řeky Bíliny (a jejího
povodí) z hlediska: jakosti povrchové vody, dnových sedimentů a stavu
vodních společenstev v Bílině, eko-hydro-morfologického stavu koryta a nivy
Bíliny a hydrogeologických poměrů a jejich antropogenního ovlivnění.
UPOVR / ID
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0790
Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800
Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0810
Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0840 Bystřice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0850 Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok
OHL_0860 Ždírnický potok od pramene po Zálužanský potok
OHL_0870 Zálužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok
OHL_0880 Ždírnický potok od toku Zálužanský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0890 Klíšský potok od pramene po Žďárský potok
OHL_0900 Klíšský potok od toku Žďárský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0910 Bílina od toku Ždírnický potok po ústí do Labe
Zájmová
oblast
povodí Bíliny
ORP
Kadaň, Chomutov, Litvínov, Most, Bílina, Teplice, Ústí n.L., Děčín
Obec
Klíčová slova
jakost vody a sedimentů, ukazatele, znečištění, třídy jakosti, limity, látkový
odnos, kontaminace, ekologická zátěž, povrchová a podzemní voda,
horninové prostředí, vodní společenstva, biota, odpadní vody, vývoj,
hodnocení a zdroje rizik, cizorodé látky, toxicita, ekohydromorfologie,
geologie, hydrogeologie, hydrogeologický rajón, antropogenní ovlivnění,

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
106 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
proudění podzemních vod, bilance, modelování, simulace, měrný a kvalitativní
profil,
Problematika
Ekologické hodnocení povrchových vod v povodí Bíliny (jakost vody a
sedimentů, bioakumulace, toxicita)
Ekohydromorfologické posouzení kvality habitatu toku Bíliny
Hydrogeologické hodnocení, modely proudění podzemních vod
charakteristika
Anotace
Charakteristiky řeky Bíliny z hlediska jakosti vody (včetně vývoje za
posledních 40 let), jakosti dnových sedimentů a stavu vodních společenstev.
Charakteristiky řeky Bíliny z hlediska eko-hydro-morfologického stavu koryta
(a nivy).
Charakteristiky povodí Bíliny z hlediska hydrogeologických poměrů a jejich
antropogenního ovlivnění a očekávaný vývoj po dokončení hydrických
rekultivací zbytkových jam.
Způsob
řešení
problematiky
Ekologické hodnocení povrchových vod v povodí Bíliny (VÚV TGM) - jakost
vody a sedimentů, zatížení ekosystému cizorodými látkami (bioakumulace),
toxicita a genotoxicita sedimentů a využitelnost legislativních a dalších
nástrojů pro ochranu vodního ekosystému Bíliny
Ekohydromorfologické posouzení kvality habitatu toku Bíliny (katedra fyzické
geografie a geoekologie - Přírodovědecká fakulta UK) - vyhodnocení stavu
fluviálně-morfologické charakteristiky vodního toku, návrhy přírodě blízkých
opatření
Hydrogeologické hodnocení (PROGEO, s.r.o.) - hydrogeologická
charakteristika území včetně hydrologické bilance a modelových simulací
Výsledky a
závěry
Ekologické hodnocení povrchových vod, dnových sedimentů a vodních
společenstev
ve všech devíti sledovaných profilech Bíliny (v letech 2008-2010) zjištěny
ukazatele s překročením III. třídy jakosti vody dle ČSN 75 7221 (dále jen
ČSN, časté zařazení i do V. třídy)
od první městské aglomerace na toku (Jirkov-Chomutov) překročení
mnohých limitů přípustného znečištění dle NV 61/2003 Sb. v platném
znění (dále jen NV),
vodní společenstva jsou negativně ovlivněna (od centrální části Mostecka
dále po proudu) mj. nízkým obsahem rozpuštěného kyslíku, vysokými
koncentracemi NH
4+
, SO
42-
, těžkých kovů, DDT, PAU, PCB a NEL,
vysokou konduktivitou a pH,
vysoké jsou toky znečištění v Bílině - NH
4+
od pf Záluží, BSK
5
, CHSK
Cr
,
Pc od Jirkova (s dalším skokovým nárůstem ve Velvětech), As a V – od
Záluží s nárůstem dále po toku, AOX od pf Záluží s nárůstem dále po
toku, PCB – nárůst až v Ústí n.L.
vývoj jakosti vody v období 1967 – 2008 – O
2
: prudké zhoršení po r. 1977,
zlepšení až v posledním desetiletí – ale až pod pf Velvěty; BSK
5
, CHSK
Cr
:
výrazný narůst do 80. let - od pf Záluží, od r. 1988 výrazný pokles,
v posledním desetiletí další významný pokles; N-NH
4+
: kontinuální pokles
koncentrace v celém 40-letém období, avšak úroveň znečištění v oblasti
centrálního Mostecka není do současnosti uspokojivá; koliformní bakterie:
žádné podstatné změny v čase - v současnosti v III. - V. třídě dle ČSN;
fenoly: po r. 1978 kontinuální pokles koncentrace; organické sloučeniny
(k dispozici pouze data z posledních let v omezeném počtu profilů):
výrazné snížení koncentrace PCB, DDT a PAU v profilu Ústí n.L v období

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
107 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
2007/08, AOX - překračován imisní standard NV, NEL – hodnoty oscilují
kolem imisního standardu NV
problematika dostupnosti, kompletnosti a stejnorodosti dat, poskytovaných
producenty znečištění, rozpory mezi měřenými parametry znečištění toku
a výsledky výpočtů na základě dat o produkci znečištění (znečištění
naměřené v toku je výrazně vyšší)
údaje o (petrochemických) haváriích v povodí (znečištění Bílého potoka
naftalenem, benzenem, toluenem a PAU)
údaje o zatížení vodního ekosystému cizorodými látkami na základě
mortality Dreissena polymorpha - nejhorší v oblasti centrálního Mostecka
zatížení sedimentů – nejvyšší zatížení v úseku centrálního Mostecka (a
Ústí n.L.): polycyklické aromatické uhlovodíky, uhlovodíky C
10
-C
40
(tuky,
oleje, ropné produkty), vysoký též obsah PCB, Cd, As, Hg,
hexachlorbenzenu
toxicita a genotoxicita sedimentů – silná toxicita pod pf Chanov, toxicita
pod pf Záluží
Ekohydromorfologické posouzení kvality habitatu toku Bíliny – vyhodnocení
úseků:
1. úsek – po VN Jirkov – nízké antropogenní ovlivnění
2. úsek – od VN Jirkov po VN Březenec - mírně až střední antropogenní
ovlivnění, ovlivnění hydrologie - VN Jirkov
3. úsek – mezi Jirkovem a Ervěnic, koridorem - silné antropogenní
ovlivnění, ovlivnění hydrologie – PKP a VN Újezd
4. úsek – Ervěnický koridor – zatrubněný úsek - velmi silné antropogenní
ovlivnění, ovlivnění hydrologie výše zmíněnými faktory
5. úsek – mezi Ervěnickým koridorem a Mostem - silné antropogenní
ovlivnění, ovlivnění hydrologie výše zmíněnými faktory a nalepšováním
z PVN
6. úsek – oblast Mostu a Obrnic - střední antropogenní ovlivnění, ovlivnění
hydrologie výše zmíněnými faktory a čerpáním důlních vod
7. úsek – mezi Obrnicemi a Bílinou - střední antropogenní ovlivnění,
ovlivnění hydrologie výše zmíněnými faktory
8. úsek – oblast Bíliny a Hostomic - silné antropogenní ovlivnění, ovlivnění
hydrologie výše zmíněnými faktory
9. a 10 úsek – oblast Českého středohoří a Trmic a Ústí nad Labem –
silné a velmi silné antropogenní ovlivnění
obsaženo též porovnání (výsledků) několika metod hodnocení ekohydro
morfologického stavu
Hydrogeologické hodnocení
hydrogeologické rajóny povodí Bíliny:

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
108 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
model proudění podzemních vod na základě: geologické stavby a
propustnosti, dotace horninového prostředí, odtoků, úrovně hladin
podzemních vod, odběrů podzemních vod, čerpání a vypouštění důlních
vod
modelované stavy: současný stav, po hydrické rekultivaci dolů (pro blízkou a
vzdálenou budoucnost, příp. se zvýšením odběrů podzemních vod)
závěry pro modelované stavy:
blízká budoucnost (resp. současný stav po napuštění jez. Most): lokální
vzestup hladin podzemní vody, větší vzestupy hladin podzemní vody až
po případném ukončení čerpání vody v hlubinných dolech (např.
Kohinoor), zvětšení drenáže podzemní vody do Bíliny – minimální
pro vzdálenou budoucnost (po napuštění jezer zbytkových jam): zvýšení
drenáže podzemní vody do Bíliny o cca 35 l.s
-1
, v centrální části pánve
(oblast lomů ČSA a Bílina) vzestupy hladin podzemní vody o cca 60 m,
drenáž podzemní vody do nově vzniklých jezer by měla být významná
(cca 370 l.s
-1
), bude možné zahájit (obnovit) odběry podzemní vody
v prostou SZ od dolu Bílina a při úpatí Krušných hor (severně od dolu
ČSA), nedojde ale k obnovení původního „neovlivněného“ režimu
proudění podzemní vody (před zahájením dobývání uhlí)
hodnocení rizik kontaminace podzemních vod (ve východní části povodí
Bíliny) - nejrizikovější lokality: Unipetrol Záluží – skládky vápenných kalů a
kalů, Glavebrel Chudeřice, RWE Energie Duchcov, Hora Svatého Šebestiána
zhodnocení
Ucelený dokument se základními charakteristikami řeky Bíliny (a jejího povodí) z hlediska:
jakosti povrchové vody, dnových sedimentů a stavu vodních společenstev v Bílině, eko-hydro-
morfologického stavu koryta a nivy Bíliny a hydrogeologických poměrů a jejich antropogenního
ovlivnění. S ohledem na datum zpracování jsou některé údaje a závěry již neaktuální.
Nejpodstatnější jsou informace o jakosti povrchové vody, dnových sedimentů, stavu (a
ohrožení) vodních společenstev v Bílině, o vývoji jakosti vody za předchozích 40 a především
10 let a upozornění na neúplnost a nejednotnost evidence znečišťovatelů vody. Model
proudění podzemní vody poskytl základní východiska pro budoucí zpřesňující výpočty a
prognózy interakce antropogenních zásahů a stavu podzemních a povrchových vod v zájmové
oblasti, ovlivněné těžbou, rekultivacemi a dalšími zásahy do hydrogeologických a
hydrologických poměrů.
Z hlediska předmětu prací poskytuje orientační (ne aktuální) informace o znečištění vody a
sedimentů Bíliny v jejím podélném profilu, bez návrhu opatření ke zlepšení stavu.
Doporučuje se konfrontovat údaje z tohoto materiálu např. s daty z rešeršního materiálu č. 29.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
109 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.24 OBNOVA JEZERNÍ KRAJINY POD KRUŠNÝMI HORAMI
hlavička
Název
OBNOVA JEZERNÍ KRAJINY POD KRUŠNÝMI
HORAMI
identifikátor
000 24
Podnázev
druh
publikace
Zpracovatel
Emilie Pecharová, Ivan Svoboda, Marie Vrbová
verze
Zadavatel
rok
2011
Zdroj
internet
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Severočeská hnědouhelná pánev, Sokolovská pánev
UPOVR / ID
Zájmová
oblast
Zbytkové jámy lomů Chabařovice, Ležáky, Bílina, ČSA, Vršany, Libouš,
Medard – Libík, Jiří - Družba
ORP
Obec
charakteristika
Klíčová slova
zbytkové jámy, napouštění jezer, kvalita vody
Problematika
Publikace shrnuje současné znalosti o úloze vody v post-hornické krajině
při obnově klimatických funkcí území podkrušnohorských pánví
Anotace
Vznik publikace byl podpořen z projektů Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy ČR NPV2 (2B0 8006) „Nové přístupy umožňující výzkum
efektivních postupů pro rekultivaci a asanaci devastovaných území“ a
(MSM 6007665806) „Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření
v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi
jejich produkčním a mimoprodukčním uplatněním“ a Ministerstva
zemědělství ČR (NAZV 82106) „Rekultivace jako nástroj obnovy funkce
vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí“. Byly využity i
výsledky předcházejících projektů VaV Ministerstva životního prostředí:
(640/3/00) „Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou“ (640/9/03)
„Aspekty dlouhodobé udržitelnosti při obnově podkrušnohorské krajiny“ a
grantové agentury ČR (GA105/05/2040) „Výzkum báňských koncepcí pro
optimalizaci podmínek ekologického pojetí budoucí sanace a rekultivace
území narušeného povrchovou těžbou“.
Způsob
řešení
problematiky
V úvodu se autoři publikace vrací zpět do poloviny 19. století, kdy bylo
území severočeské hnědouhelné pánve protkané toky s nivami, rybníky,
vlhkými pastvinami, přirozenými prameništi. Významnou část krajiny
Mostecka tvořilo Komořanské jezero, přesněji v té době již jenom jeho
fragmenty. Před 700 lety mělo Komořanské jezero rozlohu 70 km
2
a
hloubku dosahující 40 m. Lze odhadovat, že 80 % celkové rozlohy území
tvořily vodní plochy. Zlomového charakteru nabyla až koncem 16. století,
kdy se na svazích Krušných hor těžilo dřevo pro sklárny a různé hutě.
Zásahy do lesních společenstev způsobily velkou erozi a zazemňování
vodních ploch v pánevní oblasti. Komořanské jezero bylo mimo to postupně
odvodňováno a v roce 1835 mělo mít výměru 0,55 km
2
.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
110 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Podle map stabilního katastru z let 1841 – 1842 zaujímala trvalá vegetace
dobře zásobená vodou více než dvě třetiny plochy území. Srovnání
současného stavu vegetačního pokryvu krajiny se stavem před zhruba 160
roky ukazuje, že v dnešní krajině chybí nivy – přirozená záplavová území,
chybí trvalé luční porosty s vysokou hladinou podzemní vody a krajina
ztratila heterogenitu.
Povrchovou těžbou se krajina pod Krušnými horami narušila ve velkém
měřítku. Odvodnění podkrušnohorských pánví a odstranění trvalé vegetace
na rozsáhlých plochách ovlivňuje podmínky v Krušných horách, kam v létě
nestoupá vlhký vzduch, jako tomu bylo v minulosti, ale vzduch suchý. Na
plochách zbavených vegetace a vody se sluneční energie mění převážně
v teplo, což je provázeno velkými změnami teplot i v průběhu 24 hodin.
Obnova ekologických funkcí přirozeně mokřadní oblasti je proto
považována za základní podmínku pro rekultivaci krajiny narušené těžbou
uhlí. Geomorfologie terénu, na kterém budou prováděny sanační a
rekultivační práce, vyplývá z konečného stavu lomu po ukončení těžební
činnosti. Představuje ji zejména zbytková jáma po těžbě a plochy výsypek.
Jako výsledek realizace klasických rekultivací většinou vznikala velká
území s vyrovnanými vlastnostmi prostředí a malou diverzitou.
Hydrogeologická situace území narušeného těžbou hnědého uhlí
povrchovým, ale i hlubinným způsobem, je zcela rozdílná oproti územím
těžbou nenarušeným. Podkrušnohorské hnědouhelné revíry se vyznačují
tím, že se zde těžilo uhlí již v minulých stoletích, a to zejména hlubinným
způsobem. Od zahájení této činnosti bylo nutno chránit doly před průvaly
vod, a proto se vždy zabezpečovaly především čerpáním vod z důlních
prostor na povrch. Tím se změnil a postupně mění celý hydrogeologický
režim území. Protože podkrušnohorské uhelné revíry jsou již z velké části
hlubinným způsobem přetěženy (zejména v kvalitních částech sloje), vznikl
v nich lokálně spojitý režim podzemních vod. Pronikání těchto vod mezi
jednotlivými doly a lomy je ovlivněno nepravidelnou geologickou stavbou
sedimentární výplně pánve, dobývací metodou a intenzitou minulé hornické
činnosti, zejména však udržováním hladiny vody na potřebné úrovni jejím
čerpáním na jednotlivých dolech a lomech. Každé ukončení provozu dolu
nebo lomu, které je zpravidla provázeno také ukončením čerpání těchto
vod, změní hydrogeologickou situaci v daném území.
Významnou úlohu představuje tento problém při zatápění zbytkových jam
po těžbě vodou. V řadě případů bude nutno vody v jezerech zbytkových jam
oddělit od systému důlních stařinových vod těsněním uhelné sloje,
v některých případech i utěsněním propustného nadloží.
Po hlubokých analýzách doporučuje publikace revitalizaci území řešit
zatopením prakticky všech zbytkových jam. Základní parametry jezer jsou
uvedeny v tabulkách na obrázku 36.
Publikace se dále poměrně podrobně zabývá ochranou břehů jezer proti
abrazi, tvarování břehových linií a modelování závěrečného reliéfu krajiny.
Problematika jednotlivých lomových lokalit Severočeské hnědouhelné
pánve:

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
111 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Lom Chabařovice
předčasně ukončil těžbu, a proto bylo nutné provést
řadu nákladných opatření pro zajištění stability výsypkových i bočních
svahů. Jezero bylo napouštěno vodou z krušnohorských potoků přes nádrž
Kateřina. Okamžité množství napouštěcí vody bylo limitováno jednak
nutností dodržet stanovený minimální průtok obcí Chabařovice (50 l/s),
který je rovněž dotován z nádrže Kateřina a jednak povinností nepřekročit
průtočné množství vody v Zalužanském potoce, který propojuje nádrž
Kateřina s jezerem. Dalším zdrojem ne zcela nepodstatným, vzhledem
k výslednému objemu vody v jezeru, je voda z povodí jezera a důlní
stařinová voda, která do jezera přitéká pomocí postupně přemisťovaných
přelivových vrtů. Jezero bylo napouštěno od června 2001. V průběhu
prvního pololetí roku 2010 bylo napuštěno na plánovanou kótu.
Lom Ležáky
(jezero Most) předčasně ukončil těžbu a zbytková jáma je již
od roku 2008 zatápěna vodou. Z posuzovaných návrhů byla nakonec
vybrána varianta tzv. neprůtočného jezera s kótou konečné úrovně hladiny
199 m n. m, na základě průměrné vyrovnané vodohospodářské bilance.
Dlouhodobým problémem byl způsob zatápění této zbytkové jámy, neboť
kvalita vody v řece Bílině stále není na požadované úrovni. Nakonec bylo
rozhodnuto napustit jezero vodou z řeky Ohře s jejím odběrem pod
Nechranickou přehradou (ČS Straná) k tomu vybudovaným napouštěcím
potrubím.
Jezero lomu Bílina
bude vhodné pro akumulaci vod při intenzivních
srážkách a naopak využitelné pro závlahy, průmyslové využití, případně i
jako zdroj pitné vody. Max. hloubka bude až 170 m, průměrná hloubka
kolem 70 m. tyto parametry by měly nastartovat takové samočisticí procesy,
které budou zajišťovat kvalitní vodu pro všestranné využití.
Jezero ČSA
je nejproblematičtější v rámci celé severočeské hnědouhelné
pánve. Za hranicí současných územních ekologických limitů je vázáno
velké množství uhlí, které by mohlo být za jistých předpokladů těženo
nejméně do konce tohoto století. O případných nových limitech by měla
vláda ČR jednat v roce 2020. V každém případě se předpokládá, že
zbytková jáma tohoto lomu bude zatopena vodou. Postup za hranici
územně ekologických limitů je pro tento způsob sanace a rekultivace
výhodnější, protože zbytková jáma ČSA se přiblíží k lomu Bílina i k lomu
Ležáky a případné propojení těchto jezer bude jednodušší a technicky i
ekonomicky výhodnější.
Lomy Vršany a Šverma
mají společnou zbytkovou jámu. V lomu Šverma
je již těžba ukončena a zbytková jáma tohoto lomu bude zasypána
výsypkami lomu Vršany. Postup lomu není vázán územími ekologickými
limity. V případě, že lomy ČSA a Bílina ukončí těžbu na úrovni územně
ekologických limitů bude lom Vršany mít nejdelší životnost z lomů
v podkrušnohorské oblasti. Vyuhlen by měl být kolem roku 2055.
V současně platné variantě se předpokládá vytvoření jezera o ploše 390 ha
a objemem vody 73,6 mil. m3 s kótou hladiny 206 m n.m. K napouštění
bude využita vody z vlastního povodí jezera, voda z přeložky Srpiny a
čerpaná voda z Ohře. Pokud by se prokázala komunikace důlních

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
112 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
stařinových vod mezi lomem Vršany a ČSA, resp. lomem Bílina, potom by
se nabízela další varianta, a to napustit jezero na kótu 200 m n. m, a tím
vytvořit systém čtyř vzájemně propojených jezer se značnou akumulační
schopností.
Lom Libouš
je součástí tzv. kadaňsko – chomutovské oblasti, která není
prostřednictvím stařinového systému propojena s centrální částí revíru.
Jeho předpokládaná životnost je do okolo roku 2030. Zbytková jáma bude
rovněž zatápěna vodou, přičemž nebude nutno uhelnou sloj po ukončení
těžby těsnit proti úniku vody z jezera. Těsně po roce 2000 byly
zpracovávány různé varianty konečné kóty hladiny vody v jezeru. Pro užší
výběr byla vybrána jako reprezentační u jezera neprůtočného kóta hladiny
255 m n. m. Následně byla vzájemně posuzována s jezerem průtočným
(kóta hladiny 275,2 m n. m.). Bylo rozhodnuto realizovat variantu s jezerem
průtočným. Takové jezero bude představovat plochu 1083,2 ha, objem vody
248 mil. m3, maximální hloubku 75,80 m a průměrnou hloubku 22,9 m.
Jezero neprůtočné s kótou hladiny 255 m.n. m by mělo plochu 511,9 ha,
objem vody 79,4 mil. m3, maximální hloubku 55,6 m, průměrnou 15,52 m.
Hlavním zdrojem pro napouštění bude řeka Ohře přiváděná přes ČS
Rašovice Podkrušnohorským přivaděčem. Tento hlavní zdroj vody bude
doplňován vodou z krušnohorských potoků.
Výsledky a
závěr
Území hnědouhelných pánví se dlouhodobě vyvíjela velmi specificky a
výrazně odlišně od ostatních regionů těžbou nenarušených. Krajina
v podkrušnohorských pánevních oblastech – původně zemědělská,
s drobným průmyslem a řemeslnou výrobou – procházela postupně
historickou proměnou a měnila se (zhruba od 60. let 19. století) v souladu
s dynamickým rozvojem i následným útlumem hnědouhelného hornictví.
V úzké vazbě na rozmach hornictví se v minulosti mohutně rozvíjela i další
odvětví těžkého průmyslu – zejména energetika, strojírenství, těžká chemie.
Spolu s tím nastupovala potřebná infrastruktura a ustupovala produkce
zemědělská.
Vzhledem k tomu, že rozsáhlá území, především výsypky, nejsou a
dlouhodobě nebudou z hlediska geomechaniky plně konsolidovaná, ale i
proto, že vlastní proces rekultivace je dlouhodobou záležitostí (dosažení
potřebného zapojení vegetace), výsypky postrádají stabilní komunikační
napojení a je nutno do těchto území přivést inženýrské sítě, bude postupné
osidlování rekultivovaných výsypek každopádně ještě dlouhodobější
záležitostí.
zhodnocení
Publikace přehledně shrnuje problematiku sanace a rekultivace území dotčeného
povrchovou těžbou uhlí. Podrobněji se zabývá zbytkovými jámami lomů, a to z hlediska
vývoje kvality v jezerech zbytkových jam a ochraně břehové linie včetně abraze způsobené
vlnobitím. Jedná se o využitelný materiál s tím, že konkrétní data a parametry je třeba
porovnat s aktuálním stavem.

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
113 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 36 Základní parametry jezer zbytkových jam po těžbě

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
114 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.25 INTEGROVANÝ SYSTÉM OPATŘENÍ PRO VYUŽITÍ A OCHRANU VOD
V KRUŠNOHOŘÍ A ŠLUKNOVSKÉM VÝBĚŽKU V ZÁVISLOSTI NA
VÝSLEDCÍCH HYDROGEOLOGICKÉ SYNTÉZY
Název
INTEGROVANÝ SYSTÉM OPATŘENÍ PRO
VYUŽITÍ A OCHRANU VOD V
KRUŠNOHOŘÍ A ŠLUKNOVSKÉM
VÝBĚŽKU V ZÁVISLOSTI NA VÝSLEDCÍCH
HYDROGEOLOGICKÉ SYNTÉZY
identifikátor
000 25
hlavička
Podnázev
druh
projekt
(na úrovni
studie)
Zpracovatel
Aquatest a.s.
verze
Zadavatel
Ústecký kraj
rok
2007
Zdroj
Aquatest a.s.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
komplexní materiál o kvalitě a množství vod
UPOVR / ID
OHL_0550
Prunéřovský potok od pramene po ústí do Ohře
OHL_0670
Chomutovka od pramene po tok Hačka
OHL_0680
Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka
OHL_0760
Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0770
Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0790
Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800
Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0830
Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0840
Bystřice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0860
Ždírnický potok od pramene po Zálužanský potok
OHL_0870
Zálužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok
OHL_0880
Ždírnický potok od toku Zálužanský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0930
Jílovský potok od pramene po ústí do Labe
OHL_1190
Vilémovský potok od pramene po Mikulášovický potok
OHL_1220
Luční potok od pramene po ústí do toku Vilémovský potok
OHL_1230
Rožanský potok/Rosenbach po ústí do toku Spree
OHL_1240
Rybný potok/Gottleuba od pramene po státní hranici
OHL_1250
Petrovický potok/Bahra od pramene po státní hranici
OHL_1260
Moldavský potok/Freiberger Mulde od pramene po státní hranici
OHL_1270
Polava/Pöhlbach od pramene po státní hranici
OHL_1280
Přísečnice od pramene po vzdutí nádrže Přísečnice
OHL_1295_J
Nádrž Přísečnice na toku Přísečnice
OHL_1310
Černá voda/Jöhstädter Schwarzwasser od pramene po státní
hranici
OHL_1320
Flájský potok od pramene po vzdutí nádrže Fláje
OHL_1335_J
Nádrž Fláje na toku Flájský potok

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
115 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
OHL_1340
Flájský potok od hráze nádrže Fláje po státní hranici
OHL_1350
Svídnice/Schweinitz od pramene po Flájský potok/Flöha
OHL_1360
Načetínský potok/Natzschung od pramene po Flájský potok
OHL_1370
Černá/Schwarze Pockau od pramene po státní hranici
OHL_3160
Křinice od pramene po státní hranici
Zájmová
oblast
příhraničí Krušných hor a Šluknovského výběžku – pouze na území
Ústeckého kraje (vymezeno na bázi hydrogeologických rajónů), s dílčím
přesahem na území SRN
ORP
Kadaň, Chomutov, Litvínov, Teplice, Ústí nad Labem, Rumburk, Varnsdorf
Obec
charakteristika
Klíčová slova povrchové a podzemní vody, průtoky, jakost vody, odpadní vody, ochrana
vod, bilance, kontaminace, rajonizace
Problematika
Cíle projektu
komplexní materiál o kvalitě a množství vod (podzemních i povrchových)
v dotčených regionech, hydrogeologická a hydrologická syntéza údajů o
dotčených územích
návrhy opatření k optimalizaci systému ochrany vod
návrhy řešení zabezpečení dostatečné kvality pitných vod v malých
obcích v příhraničí
návrhy řešení zabezpečení vyhovujícího způsobu nakládání s odpadními
vodami v malých obcích v příhraničí
koordinace sdílení údajů a jejich kompatibility na české a saské straně
návrhy koordinovaných řešení krizových situací ve vodním hospodářství
na obou stranách hranice
Anotace
projekt byl zaměřen především na shrnutí a doplnění údajů pro hodnocení
stavu vod (a území) z hlediska jejich kvalitativní a kvantitativní využitelnosti
pro zdroje výroby a zásobení pitnou vodou, na zhodnocení rizik pro kvalitu i
kvantitu vod a na obecný návrh opatření pro ochranu vod, zajištění jejich
dostatečného množství a kvality
Způsob
řešení
problematiky
postup prací: specifikace zaměření a obsahu projektu, sjednání spolupráce
s německou stranou, vymezení a shromáždění obecných údajů o
zájmovém území (viz příloha) - rešeršní údaje o geografii, správním
členění, demografii, hospodářství a infrastruktuře, přírodních poměrech
(podrobněji o geologických, hydrogeologických a klimatických), o ochraně
území a o antropogenních vlivech v území, doplnění údajů terénními
pozorováními, geologickými pracemi apod.
metodika geologických, hydrogeologických hydrologických prací a
pořizování dat pro vodohospodářskou bilanci a o kontaminaci prostředí
(kombinace rešerše s mapováním, výsledky dálkového průzkumu Země,
s geofyzikálním průzkumem, měřením průtoků a sledováním jakosti
povrchových a podzemních vod)
Výsledky a
závěr
výsledky geologických a hydrogeologických prací (upřesnění údajů o
množství a pohybu podzemních vod a o jejich jakosti, jejich vazbě na

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
116 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
geologické poměry, změny klimatu a znečištění prostředí, údaje o jakosti
podzemních vod jako potenciálních zdrojů pro zásobení obyvatel pitnou
vodou, shrnutí údajů o využívaných zdrojích podzemních vod, o obecních a
skupinových vodovodech v zájmovém území
výsledky hydrologicko - vodohospodářských prací (údaje o hydrografické
síti se stručným popisem vodních toků – v příloze projektu, o vodních
nádržích – Přísečnice, Fláje, Jirkov, Janov, Křímov, Jezeří, Kamenička, o
ochranných pásmech vodních zdrojů, o převodech vod mezi povodími, o
odběrech povrchových a podzemních vod a o zásobování pitnou a
užitkovou vodou a o dalším využívání vod v zájmovém území
výsledky ověřování průtoků ve vodních tocích (byla provedena 2 komplexní
měření na 14 profilech jižních a 14 profilech severních svahů Krušných hor
za jarní a podzimní hydrologické situace
výsledky monitoringu jakosti povrchových vod (ve vztahu k vodárenským
účelům a z hlediska tříd znečištění, s uvedením pravděpodobných zdrojů
znečištění (mj. Hačka, Bílina, Chomutovka, Bouřlivec, Jiřetínský, Janovský,
Bílý a Zalužanský potok)
výsledky hydrologických bilancí (provedených na základě údajů o srážkách,
teplotách a vlhkosti vzduchu, o potenciální evapotranspiraci, územním
výparu, morfologii území, infiltraci do zóny aerace a průsaku touto zónou,
na jejichž základě byl modelovými prostředky určen povrchový a podzemní
odtok a to zvlášť pro jižní a severní svahy Krušných hor, se zohledněním
podmínek pro období zimní, tání sněhu a letní) – závěr: na jižní straně
Krušných hor jsou přirozené průtoky Bíliny tvořeny převážně přítoky a
přírony ze svahu Krušných hor, dotace z oblasti pravého břehu nejsou
významné, jsou uvedeny i předpoklady vlivu klimatických změn na odtoky
(základní i celkové)
výsledky hodnocení kontaminace prostředí – v Krušnohoří bylo hodnoceno
98 lokalit, z nich 39 vyhodnoceno s nízkým, 49 se středním a 10 s vysokým
rizikem (na jižních svazích: Hora sv. Kateřiny, Drmaly, Mikulovice)
hydrogeologická (vodohospodářská) syntéza výsledků, resp. rajonizace
podzemních vod (přehledné mapy v přílohách, členění dle povodí 4. řádu):
kvantitativní rajonizace – povodí rozdělena na 4 kategorie – podle
upravitelnosti povrchové i podzemní vody, vyznačeny i rizikové
zátěže, obce bez ČOV a místa hodnocení kvality podzemních, a
povrchových vod – v zájmovém úseku jižní části Krušnohoří - jsou
nejhůře hodnocena povodí: Prunéřovského potoka a Lužničky,
Křimovského potoka, Kundratického potoka, Přeložky Černického a
Šramnického potoka, Bílého potoka, Hajského potoka a Bouřlivce,
naopak nejlépe povodí: Podmileského, Hradišťského a Lideňského
potoka, Hutné, Lužce, Černického, Jiřetínského, Janovského potoka,
Loupnice, Divokého, Radčického, Lomského, Loučeňského,
Oseckého, Domaslavického a Křižanovského potoka
kvalitativní rajonizace – na základě bilančních výpočtů vytipována
území doporučená pro nové odběry (podzemních vod) – v jižní části

image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
117 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Krušnohoří – zájmovém úseku se jedná o části povodí Hradišťského
a Prunéřovského potoka, Lužničky, Lideňského a Křimovského
potoka, Chomutovky, Kameničky, horní Bíliny, Lužce, Kundratického
potoka, Jiřetínského potoka, Loupnice, Bílého a Divokého potoka a
Bouřlivce
integrovaný systém opatření pro využití a ochranu vod – navržena
opatření v lesním hospodářství, k úpravě systému jímání vod, ke
zpomalení odtoku povrchové vody
zhodnocení
S ohledem na zaměření projektu a jeho územní záběr jsou jeho výsledky použitelné pouze
z části – použitelné jsou údaje týkající se především oblasti jižních svahů Krušných hor,
nutno však přihlédnout k datu dokončení projektu (ne všechna data a závěry jsou i nadále
aktuální), inspirativní jsou údaje o kvantitativním potenciálu dílčích povodí, o jejich
kvalitativním hodnocení a o rizicích pro jakost (a částečně) i kvantitu vod, inspirativní může
být i vyhodnocený potenciál množství vod na severních svazích Krušnohoří (možnosti
převodu vod pro účely napouštění, případně dotace množství vody ve zbytkových jamách –
např. v povodí VN Přísečnice a Fláje)
Obrázek 37 Zájmové území projektu

image
image
Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
118 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obrázek 38 Výsledky kvantitativní rajonizace podzemních vod pro oblast centrálního
Krušnohoří

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
119 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.26 KONCEPCE ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH ŠKOD VZNIKLÝCH PŘED
PRIVATIZACÍ HNĚDOUHELNÝCH TĚŽEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ
V ÚSTECKÉM A KARLOVARSKÉM KRAJI
hlavička
Název
KONCEPCE ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH ŠKOD
VZNIKLÝCH PŘED PRIVATIZACÍ
HNĚDOUHELNÝCH TĚŽEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ
V ÚSTECKÉM A KARLOVARSKÉM KRAJI
identifikátor
000 26
Podnázev
druh
koncepce
Zpracovatel
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s.,
verze
Zadavatel
Fond národního majetku ČR
rok
2003
Zdroj
internet
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis souhrnný materiál obsahující popis stavu území, postiženého těžbou a
činností bývalých (níže uvedených) státních podniků s návrhem
rekultivačních a revitalizačních opatření, které budou hrazeny ze státního
rozpočtu na základě usnesení vlády 272/2002 s ohledem na fakt, že
ekologické škody nebyly v plném rozsahu odstraněny před privatizací důlních
společností a stát převzal odpovědnost za jejich řešení
materiál obsahuje návrh (později akceptovaný meziresortní komisí) na
rozdělení prostředků mezi jednotlivá území a i konkrétní návrhy opatření
v rámci sumy (15 mld. Kč) která byla pro tyto účely vládou ČR alokována
UPOVR / ID OHL_0550 Prunéřovský potok po ústí do toku Ohře
OHL_0560 Ohře od toku Hučivý potok po vzdutí nádrže Nechranice
OHL_0580 Ohře od hráze nádrže Nechranice po Liboc
OHL_0620 Ohře od toku Liboc po tok Blšanka
OHL_0670 Chomutovka od pramene po tok Hačka
OHL_0680 Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka
OHL_0690 Chomutovka od toku Hačka po ústí do Ohře
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800 Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
(a další vodní útvary s vazbou na Sokolovsko a Ústecko)
Zájmová
oblast
území, postižená těžbou a činností bývalých státních podniků:
Doly a úpravny Komořany, s.p. (DÚK);
Doly Hlubina Litvínov – Záluží, s.p. (DHL);
Doly Nástup Tušimice, s.p. (DNT);
Doly Bílina, s.p. (DB);

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
120 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Palivový kombinát Ústí n.L., s.p. (PKÚ);
Doly Ležáky Most, s.p. (DLM);
Hnědouhelné doly Březová, s.p. (HDB);
Palivový kombinát Vřesová, s.p. (PKV).
v současnosti z hlediska využití a správy se jedná o území v působnosti
Sokolovské uhelné, a.s., p.n. (SUAS), Severočeských dolů, a.s. (SD), bývalé
Mostecké uhelné, a.s. (MUS), Palivového kombinátu Ústí, s.p. (PKÚ),
Ústeckého a Karlovarského kraje (Úk, Kvk)
ORP
Teplice, Bílina, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň (Sokolov, Ústí nad Labem)
Obec
charakteristika
Klíčová
slova
finanční prostředky alokované vládním usnesením, projekty k řešení
ekologických škod v důsledku těžby před privatizací, meziresortní komise
(MK), báňská situace (oblast), douhlení, postup těžby, ložisko, dobývací
prostor, využití území, rekultivace, revitalizace, výsypky, zbytkové jámy,
harmonogram, náklady opatření, severočeská hnědouhelná pánev (SHP),
sokolovská pánev (SP)
Problematika
anotace
koncepční materiál, obsahující – na základě podrobné analýzy – návrh
rekultivačních a revitalizačních opatření pro jednotlivé – předchozí těžební
činností dotčené – oblasti, s vyčíslením investičních nákladů a
harmonogramem provádění opatření, projednaný a schválený MK
Způsob
řešení
problematiky
struktura Koncepce:
1. vymezení dotčeného území a jeho charakteristika
2. hodnocení báňské situace (po jednotlivých oblastech)
3. geologické, inženýrskogeologické a hydrogeologické hodnocení
jednotlivých báňských oblastí
4. hodnocení navrhovaných rekultivací v návaznosti na revitalizační záměry
ve smyslu usnesení vlády č. 272/02
5. rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v oblasti - obsahuje
mj. podrobný soupis opatření (podmínečně) hrazených z alokovaných
prostředků pro oblasti:
mostecko - komořanskou (součást SHP - zahrnuje Komořansko,
Slatinicko, Mostecko, Most – jihozápad, Litvínov - jih)
bílinsko - teplickou (součást SHP – zahrnuje Teplicko, Bílinsko –
duchcovsko a Radovesickou výsypku)
ústeckou (součást SHP)
chomutovskou (součást SHP)
Sokolov - východ (součást SP)
Sokolov - západ (součást SP)
6. harmonogram a náklady realizace opatření
7. kompletace následné krajiny
revitalizační opatření jsou rozdělena do kategorií:
- IIa …… lesní porosty
- IIb …… zemědělská půda
- IIc …… vodní složky (krajiny)

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
121 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
- IId …… krajinná zeleň
- IIe …… biokoridory a biocentra
- IIf …… území pro účely využití volného času
- IIg …… ekologicky a přírodovědně orientovaná území
- IIh ……
stavební pozemky
Výsledky a
závěr
Koncepce vytvořila přehlednou a předvídatelnou strukturu opatření, která by
měla být v dotčeném území provedena a uhrazena z alokovaných
prostředků státního rozpočtu.
Koncepce byla následně aktualizována podle skutečného postupu těžební
činnosti, podle měnících se priorit provádění opatření, podle struktury
předkladatelů projektů a podle postupu jejich realizace.
zhodnocení
Jedná se o jeden ze souhrnných materiálů, který zahrnuje „databázi“ projektů, souvisejících
se zahlazením vlivů předchozí těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Pro problematiku VH řešení zatápění zbytkových jam po těžbě má hodnocená Koncepce
okrajový význam, spočívající pouze v (ne)zařazení projektů, souvisejících se zatápěním,
mezi projekty, evidované v Koncepci.
Samozřejmě – relevantní jsou pouze údaje, týkající s příslušné části Ústeckého kraje –
oblastí mostecko – komořanské, bílinsko – teplické a chomutovské.
Konkrétně byla navržena mj. opatření k obnově a tvorbě vodních složek krajiny – mnohá
z nich ale doposud nebyla realizována přesto, že byla v harmonogramu uvedena na první
desetiletí tohoto století – např. revitalizace přeložky Černického a Šramnického potoka,
Bíliny (na Ervěnickém koridoru), Jiřetínského potoka, Loupnice, odvodnění severní části
Hornojiřetínské výsypky, revitalizace bývalého havarijního a původního koryta Bouřlivce,
Radčického a Lukovského potoka (přeložek i původních koryt), Hutné a Lužického potoka,
Hačky a vodní nádrže Černovice – prakticky žádné z těchto opatření se ale nenavrhuje
v souvislosti se zatápěním zbytkových jam ani v souvislosti s napojením budoucích jezer na
hydrografickou síť území. Jedná se tak o opatření, která mají vztah k řešenému území,
vztah k problematice jezer zbytkových jam je ale velmi volný. Jedná se především o
navrácení původních koryt a niv vodních toků do přírodě blízkého stavu a o revitalizaci
ponechávaných přeložek vodních toků.
Opatření jsou v Koncepci prezentována na úrovni investičních záměrů bez podrobnější
specifikace.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
122 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.27 KONCEPCE ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH ŠKOD VZNIKLÝCH PŘED
PRIVATIZACÍ HNĚDOUHELNÝCH TĚŽEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ
V ÚSTECKÉM A KARLOVARSKÉM KRAJI - 3. AKTUALIZACE
hlavička
Název
KONCEPCE ŘEŠENÍ EKOLOGICKÝCH ŠKOD
VZNIKLÝCH PŘED PRIVATIZACÍ
HNĚDOUHELNÝCH TĚŽEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ V
ÚSTECKÉM A KARLOVARSKÉM KRAJI
(KONCEPCE)
identifikátor
000 27
Podnázev
3. aktualizace
druh
studie
Zpracovatel
R-Princip Most s.r.o.
verze
Zadavatel
Ministerstvo financí ČR
rok
2014
Zdroj
R-Princip Most s.r.o.
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis rekapitulace dosavadního využití finančních prostředků z 15 mld. Kč
alokovaných vládou ČR usnesením č. 50/2002 - stanovení disponibilního
zůstatku;
prověrka připravenosti projektů, zařazených dříve do priority 1 (vysoká) až 3
(nízká), jejichž realizace dosud nebyla zahájena
návrh harmonogramu vyhlašování projektů za účelem dočerpání zbývajících
finančních prostředků
UPOVR / ID OHL_0550 Prunéřovský potok po ústí do toku Ohře
OHL_0560 Ohře od toku Hučivý potok po vzdutí nádrže Nechranice
OHL_0580 Ohře od hráze nádrže Nechranice po Liboc
OHL_0620 Ohře od toku Liboc po tok Blšanka
OHL_0670 Chomutovka od pramene po tok Hačka
OHL_0680 Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka
OHL_0690 Chomutovka od toku Hačka po ústí do Ohře
OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800 Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
(a další vodní útvary s vazbou na Sokolovsko a Ústecko)
Zájmová
oblast
Severočeská a Sokolovská hnědouhelná pánev (SHP a SP) - území dotčená
těžbou – v současnosti z hlediska využití a správy v působnosti Sokolovské
uhelné, a.s., p.n. (SUAS), Severočeských dolů, a.s. (SD), bývalé Mostecké
uhelné, a.s. (MUS), Palivového kombinátu Ústí, s.p. (PKÚ), Ústeckého a
Karlovarského kraje (ÚK, KVK)
ORP
Teplice, Bílina, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň (Sokolov, Ústí n.L.)

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
123 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Obec
charakteristika
Klíčová
slova
finanční prostředky alokované vládním usnesením, projekty k řešení
ekologických škod v důsledku těžby před privatizací, priority realizace
projektů, investiční (rozpočtové) náklady, čerpané prostředky, zůstatek,
potřeba, připravenost projektů, správní povolení, vlastnické poměry
k pozemkům, veřejné zakázky, meziresortní komise, harmonogram
Problematika
anotace
revize čerpání prostředků alokovaných vládním usnesením (15 mld. Kč) pro
sanaci ekologických škod, vzniklých v důsledku těžební činnosti v SHP a SP,
před privatizací těžebních společností na základě Koncepce (ministerstva
financí) – resp. v rámci její 3. aktualizace, vyčíslení čerpání příjemci (SUAS,
MUS, SD, PKÚ, KVK, ÚK), vyčíslení zůstatku prostředků, potřeba pro
realizaci zbývajících projektů, popis rozdělení prostředků mezi příjemce na
základě jednání meziresortní komise (MK)
Způsob
řešení
problematiky
zpracování výchozího přehledu projektů zařazených v Koncepci:
1. projekty s ukončenou realizací (IN 7,6 mld. Kč, nevyčerpáno 0,13 mld. Kč)
2. projekty v realizaci (IN 4,6 mld. Kč)
3. zpracování projektových dokumentací (0,06 mld. Kč)
4. projekty schválené MK k realizaci s prioritou 1 nebo 2 (IN 3,5 mld. Kč)
5. projekty schválené MK schválené ke zpracování PD s prioritou 1 nebo 2
(IN 0,4 mld. Kč)
6. projekty dosud neschválené MK zařazené v prioritě 2 (IN 4,2 mld. Kč)
7. projekty dosud neschválené MK zařazené v prioritě 3 (IN 2,6 mld. Kč)
vyčíslení zůstatku - dosud nevyčerpáno 2,55 mld. Kč (nepostačuje ani na
projekty schválené MK)
usnesení vlády č. 743/2013 obsahuje seznam prioritních projektů, které by
měly být Ministerstvem financí přednostně vyhlašovány v letech 2014 až
2015 - celkem se jedná o 26 projektů v hodnotě 2,37 mld. Kč (SUAS – 0,08
mld. Kč, KVK – 0,31 mld. Kč, SD – 0,34 mld. Kč, MUS – 0,27 mld. Kč, ÚK –
1,36 mld. Kč)
Výsledky a
závěr
pro výše uvedené prioritní projekty je celkový zůstatek prostředků dostačující
pro pokrytí nákladů na realizaci všech projektů Koncepce chybí 5,29 mld. Kč,
z toho na projekty v prioritě 1 a 2 chybí 4,55 mld. Kč - pokrytí malé části
chybějících prostředků se předpokládá z úspor v rámci realizace projektů
(oproti rozpočtovým nákladům), zbytek by měly pokrýt buď jiné formy dotací,
nebo prostředky poskytnuté případným novým vládním usnesením
přílohy 3. aktualizace Koncepce:
1. celkový přehled prověřených projektů SUAS
2. projektové listy prověřených projektů SUAS
3. harmonogram dočerpání finančních prostředků - projekty SUAS
4. celkový přehled prověřených projektů KVK
5. projektové listy prověřených projektů KVK
6. harmonogram dočerpání finančních prostředků - projekty KVK
7. celkový přehled prověřených projektů PKÚ
8. projektové listy prověřených projektů PKÚ

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
124 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
9. harmonogram dočerpání finančních prostředků - projekty PKÚ
10. celkový přehled prověřených projektů SD
11. projektové listy prověřených projektů SD
12. harmonogram dočerpání finančních prostředků - projekty SD
13. celkový přehled prověřených projektů bývalé MUS
14. projektové listy prověřených projektů bývalé MUS
15. harmonogram dočerpání finančních prostředků - projekty MUS
16. celkový přehled prověřených projektů ÚK
17. projektové listy prověřených projektů ÚK
18. harmonogram dočerpání finančních prostředků - projekty ÚK
zhodnocení
3. aktualizace Koncepce navazuje na původní materiál a jeho předchozí aktualizace, které
upřesňovaly priority provádění projektů, disponibilní prostředky a jejich rozdělení.
Pro problematiku VH řešení zatápění zbytkových jam po těžbě má hodnocená Koncepce
okrajový význam, spočívající pouze v (ne)zařazení projektů, souvisejících se zatápěním,
mezi projekty, evidované v Koncepci.
Jedná se o jeden ze souhrnných materiálů, který zahrnuje „databázi“ projektů, souvisejících
se zahlazením vlivů předchozí těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Samozřejmě – relevantní jsou pouze údaje, týkající s příslušné části Ústeckého kraje.
Konkrétně jsou navržena mj. opatření k obnově a tvorbě vodních složek krajiny jako
revitalizace přeložky Černického a Šramnického potoka, Bíliny (na Ervěnickém koridoru),
Jiřetínského potoka, Loupnice, odvodnění severní části Hornojiřetínské výsypky,
revitalizace bývalého havarijního a původního koryta Bouřlivce, Radčického potoka, Hutné a
Lužického potoka, Hačky a vodní nádrže Černovice – prakticky žádné z těchto opatření se
ale nenavrhuje v souvislosti se zatápěním zbytkových jam ani v souvislosti s napojením
budoucích jezer na hydrografickou síť území. Jedná se tak o opatření, která mají vztah
k řešenému území, vztah k problematice jezer zbytkových jam je ale velmi volný. Jedná se
především o navrácení původních koryt a niv vodních toků do přírodě blízkého stavu.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
125 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.28 KVALITA VODY V BÍLINĚ A NÁVRHY OPATŘENÍ K JEJÍMU ZLEPŠENÍ
Název
KVALITA VODY V BÍLINĚ
A NÁVRHY OPATŘENÍ K JEJÍMU ZLEPŠENÍ
identifikátor
000 28
hlavička
Podnázev
druh
studie
Zpracovatel
Povodí Ohře, státní podnik
verze
Zadavatel
Povodí Ohře, státní podnik
rok
2017
Zdroj
Povodí Ohře, státní podnik
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Návrhy opatření ke zlepšení kvality vody v Bílině na základě rozboru
problematiky a vyhodnocení dat
UPOVR / ID OHL_0760 Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)
OHL_0770 Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)
OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0790 Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0800 Bílý potok od pramene po tok Bílina
OHL_0810 Srpina od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
OHL_0830 Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0840 Bystřice od pramene po ústí do toku Bílina
OHL_0850 Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok
OHL_0860 Ždírnický potok od pramene po Zálužanský potok
OHL_0870 Zálužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok
OHL_0880 Ždírnický potok od toku Zálužanský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0890 Klíšský potok od pramene po Žďárský potok
OHL_0900 Klíšský potok od toku Žďárský potok po ústí do toku Bílina
OHL_0910 Bílina od toku Ždírnický potok po ústí do Labe
Zájmová
oblast
Povodí Bíliny od pramene po ústí do Labe (z hlediska řešené problematiky –
povodí po vyústění vodního toku Bouřlivec
ORP
Chomutov, Kadaň, Litvínov, Most, Bílina, (Teplice, Ústí nad Labem)
Obec
charakteristika
Klíčová slova vodní útvar (VÚ), monitoring jakosti vod, evidence uživatelů vody, znečištění,
kvalita vody, jakost vody, odpadní vody, Bílina, Povodí Ohře, s.p., hodnocení,
chemický a ekologický stav VÚ, opatření ke zlepšení stavu, vyhodnocení
kvality vody dle ČSN 75 7221, ukazatele, plánování v oblasti vod
Problematika
popis kvality vody v Bílině a jejích přítocích za léta 2010-2016 (především
2015/2016),
vyhodnocení dat na základě právních předpisů a norem (ČSN 75 7221 –
roky 2015, 2016, vodní útvary – nařízení vlády č. 401/2015 Sb., vyhláška
č. 98/2011 Sb. – roky 2010 – 2012 a 2013 - 2015)
specifikace nejdůležitějších znečišťujících látek a faktorů
identifikace původců znečištění
doporučení pro dosažení zlepšení stavu vody v Bílině

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
126 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Anotace
studie, zaměřená na problematiku kvalitativních charakteristik řeky Bíliny a
jejích přítoků po celé délce jejího toku na základě výsledků monitorování,
s určením (odborným odhadem) hlavních problémů, způsobujících negativní
hodnocení jakosti vody a se shrnutím opatření, které povedou
k (významnému) zlepšení nevyhovujícího stavu
Způsob
řešení
problematiky
rozbor problematiky, její vyhodnocení a návrh opatření ke zlepšení stavu je
proveden po jednotlivých vodních útvarech (VÚ) – podkapitoly dle VÚ jsou
v jednotné struktuře:
základní charakteristiky VÚ: vodní toky a dílčí povodí, profily
monitoringu, evidence uživatelů (původců) bodového znečištění,
významné problémy nakládání s vodami, v Plánu dílčího povodí Ohře
a Dolního Labe uváděná opatření ke zlepšení stavu VÚ
výsledky hodnocení chemického a ekologického stavu v rámci Plánu
dílčího povodí Ohře a Dolního Labe
vyhodnocení jakosti vody dle ČSN po jednotlivých skupinách ukazatelů
shrnutí výše uvedených údajů
zásadní navrhovaná opatření ke zlepšení stavu
Výsledky a
závěry
Hlavní zjištění a závěry po jednotlivých VÚ:
OHL_0760 – monitorovací profil – přítok do VN Jirkov – nejhorší hodnocení
dle ČSN v ukazateli AOX - třída V, ve tř, II: CHSK
Mn
, TOC, Cd, As;
chemický i ekologický stav hodnoceny jako nevyhovující pro obsah Cd a
uhlovodíků; souhrnně: znečištěná voda;
zdroje znečištění: nečištěné odpadní vody z malých obcí (CHSK, TOC) a
pravděpodobně z přirozeného pozadí (Cd, TOC a uhlovodíky);
hlavní navržené opatření: odkanalizování obcí Boleboř a Orasín
OHL_0770 – monitorovací profil - Březenecká, Chomutov – hodnocení dle
ČSN: třída I (omezený okruh hodnocených ukazatelů), dle chemického i
ekologického stavu: nevyhovující pro obsah di(2-ethylhexyl)ftalátu, AOX,
bisfenol A a malathion; souhrnně: relativně mírné znečištění (umělý VÚ,
málo zastavěné území přírodě blízkého stavu, podstatná část vod pochází
z Ohře prostřednictvím ČS Rašovice);
zdroje znečištění: důlní vody (ČSA), čištěné i nečištěné odpadní vody
z malých obcí, zemědělství (malathion) a nedostatečné samočištění
(betonové koryto);
hlavní navržené opatření: nebylo navrženo
OHL_0780 – monitorovací profily: Bílina nad Mostem – Komořany, (VN
Újezd - odtok, Bílina nad jezem Dolní Jiřetín) – hodnocení - dle ČSN: třída
III (omezený okruh hodnocených ukazatelů, III: BSK
5
, N-NO
3
, P
c
), dle
chemického i ekologického stavu: nevyhovující pro obsah di(2-
ethylhexyl)ftalátu,
AOX,
bisfenol A,
uhlovodíky,
malathion
a
makrozoobentos; souhrnně: relativně (ve srovnání s navazujícími úseky
Bíliny) malé znečištění;
zdroje znečištění: čištěné odpadní vody komunální z malých obcí a ČOV
Jirkov (BSK
5
, N-NO
3
, P
c
), průmyslové odpadní vody, důlní vody (ČSA),
zemědělství (lindan, malathion), přirozené pozadí, nebo spalování
fosilních paliv (di(2-ethylhexyl)ftalát, AOX, bisfenol A, uhlovodíky) a
nedostatečné samočištění (VN Újezd, zatrubnění na Ervěnickém
koridoru);
hlavní navržená opatření: Revitalizace Bíliny na Ervěnickém koridoru,
generel kanalizace a řešení odlehčování vod z jednotných kanalizací,

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
127 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
intenzifikace ČOV Jirkov
OHL_0790 – monitorovací profil: Loupnice - Jiřetín – hodnocení . dle ČSN:
třída II (omezený okruh hodnocených ukazatelů, II: BSK
5
, Zn), dle
chemického i ekologického stavu: nevyhovující pro obsah bisfenolu A, N-
NH
4+
, fluoranthen, benzo(g,h,i)perylen a makrozoobentos; souhrnně:
relativně mírné znečištění;
zdroje znečištění: čištěné i nečištěné odpadní vody komunální z obcí a
ČOV Horní Jiřetín (BSK
5
, N-NH
4+
), důlní vody (ČSA), průmyslové odpadní
vody, přirozené pozadí (Zn), odlehčované odpadní vody z kanalizace
(makrozoobentos), zemědělství (pesticidy), spalování fosilních paliv
(fluoranthen, benzo(g,h,i)perylen);
hlavní navržené opatření: nebylo navrženo
OHL_0800 – monitorovací profil: Bílý potok – ústí do Bíliny – hodnocení dle
ČSN: třída IV (omezený okruh hodnocených ukazatelů, IV: enterokoky, III:
BSK
5
, N-NH
4+
, P
c
, Cd), dle chemického i ekologického stavu: nevyhovující
pro
obsah
B-B
fluorantu,
fluoranthen,
fenantren,
pyren,
benzo(g,h,i)perylen, Cd a makrozoobentos; souhrnně: relativně silné
znečištění;
zdroje znečištění: čištěné i nečištěné odpadní vody komunální z obcí
(enterokoky, BSK
5
, N-NH
4+
, P
c
), odlehčované odpad. vody z kanalizace
(makrozoobentos, enterokoky), průmysl (pravděpodobně pyren, staré
zátěže a sedimenty (fenantren a PAU), přirozené pozadí (Cd),
zemědělství
(pesticidy),
spalování
fosil.
paliv
(fluoranthen,
benzo(g,h,i)perylen);
hlavní navržená opatření: revitalizace spodní části toku v oblasti
Unipetrolu (likvidace starých zátěží v sedimentech), generel kanalizace a
řešení odlehčovaných vod jednotných kanalizací
OHL_0810 – monitorovací profil: Srpina Obrnice (Srpina pod Vtelenským
potokem Zaječice) – hodnocení dle ČSN: třída V (V: AOX, RL, TOC, SO
42-
enterokoky, II: Ni, Cu, Cd, As), dle chemického i ekologického stavu:
nevyhovující pro obsah benzo(g,h,i)perylenu, malathion, uhlovodíky,
alachlor, N-NH
4+
, N-NO
3-
, AOX, SO
4
, Ni, B, F, makrozoobentos a
fytobentos; souhrnně: relativně velmi silné znečištění;
zdroje znečištění: čištěné i nečištěné odpadní vody komunální z obcí
(BSK
5
, N-NH
4+
, N-NO
3-
, enterokoky, TOC, AOX), důlní vody (Vršany) a
elektrárna Počerady (SO
42-
a RL), zemědělství (malathion, alachlor),
přirozené pozadí (např. některé těžké kovy), spalování fosilních paliv
(AOX, uhlovodíky, benzo(g,h,i)perylen);
hlavní navržená opatření: důsledná kontrola provozu obecních ČOV,
případně jejich rekonstrukce, (revitalizace vodních toků, obnova nádrží)
OHL_0820 – monitorovací profily: Mračný potok Záluží, Bílina Záluží, Bílina
Chánov, Bílina nad Hostomicemi – hodnocení dle ČSN:
Mračný potok Záluží - třída V (omezený okruh hodnocených ukazatelů,
V: N-NH
4+
, Mn, Fe, II: suma PAU),
Bílina Záluží - třída IV (omezený okruh hodnocených ukazatelů, IV: RL,
SO
42-
, II: Ni),
Bílina Chánov - třída V (omezený okruh hodnocených ukazatelů, V: ente-
rokoky IV: P
c
, SO
42-
),
Bílina nad Hostomicemi - třída V (V – AOX, TOC, III: fekol, II: Ni, Cu, Cd,
As)
hodnocení VÚ dle chemického. i ekologického stavu: nevyhovující pro
obsah
B-B
fluorantu,
benzo(g,h,i)perylen,
fluoranthen,
fenantren,

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
128 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
bisfenol A,
alachlor,
AOX,
kyseliny
nitrilotrioctová
a
ethylendiamintetraoctová, malathion, BSK
5
, N-NH
4+
, N-NO
3
, SO
4
,
P
c
, Ni,
Hg, V, Fe, makrozoobentos a fytobentos; souhrnně: relativně (ve srovnání
s předchozími úseky Bíliny) velmi silné znečištění;
zdroje znečištění: odpadní vody komunální z malých obcí a ČOV Litvínov,
Most, Braňany, Bílina a další (BSK
5
, N-NO
3
, P
c
, TOC, enterokoky, fekol),
průmyslové odpad. vody, důlní vody (RL, Cu a SO
42
), zemědělství
(kyselina
ethylendiamintetraoctová,
Cd,
As,
alachlor,
malathion),
spalování fosilních paliv, nebo přirozené pozadí (PAU, bisfenol A, Ni, Cu,
Cd, As) a nedostatečné samočištění (VN Újezd, zatrubnění na
Ervěnickém koridoru);
hlavní navržená opatření: důsledná kontrola provozu obecních ČOV,
případně jejich rekonstrukce, revitalizace toku Bíliny s cílem odstranění
starých zátěží, generely kanalizace a řešení odlehčování vod z jednotných
kanalizací, dokončení sanace lagun Unipetrolu RPA, monitorovací stanice
na řece Bílině s kontinuálním sledováním profilu ovlivňovaného důlními
vodami, Unipetrolem RPA, ČOV Litvínov a Mračným potokem
OHL_0830 – monitorovací profil: Bouřlivec VN Všechlapy přítok, Bouřlivec
Hostomice – hodnocení dle ČSN: třída V (V: AOX, enterokoky, IV: BSK
5
,
N-NH
4+
, TOC, NL, Pc, III: As), dle chemického i ekologického stavu:
nevyhovující pro obsah benzo(g,h,i)perylenu, malathion, uhlovodíky, AOX,
N-NH
4+
, Pc, Mn, Fe, makrozoobentos a fytobentos; souhrnně: relativně
silné znečištění;
zdroje znečištění: čištěné i nečištěné odpadní vody komunální z obcí
(BSK
5
, N-NH
4+
, NL, enterokoky, Pc, TOC), zemědělství (malathion),
přirozené pozadí (např. TOC, AOX, uhlovodíky, As), důlní vody,
ekologické zátěže;
hlavní navržená opatření: důsledná kontrola provozu obecních ČOV,
případně jejich rekonstrukce, opatření na kanalizaci (Louka u Litvínova,
Jeníkov, Oldřichov, Verneřice u Hrobu, Zabrušany, Duchcov), Mariánské
Radčice - výstavba kanalizace a ČOV, generely kanalizací
Shrnutí: všechny (zájmové) VÚ - nevyhovující chemický i ekologický stav,
relativně nejlepší jsou VÚ OHL_0770 a OHL_0790, nejznečištěnějším
přítokem je Mračný potok
prakticky ve všech ukazatelích a třídách podle ČSN znečištění v podélném
profilu Bíliny roste
v ukazateli BSK
5
skokový nárůst v úseku VN Jirkov – Komořany a ústí
Mračného potoka – Chanov (zdroje - komunální odpadní vody a ČOV
Jirkov a Most, Mračný potok)
v ukazateli N-NO
3-
skokový nárůst v úseku VN Újezd – odtok – Komořany a
jez Jiřetín – ústí Mračného potoka (zdroje - ČOV Jirkov a Litvínov,
Unipetrol)
v ukazateli N-NH
4+
, RL skokový nárůst v úseku jez Jiřetín – ústí Mračného
potoka (zdroje - ČOV Litvínov, Unipetrol, Mračný potok, Srpina a důlní
vody)
v ukazateli CHSK
Cr
, Pc, skokové nárůsty v úseku ústí Mračného potoka –
Chanov (zdroje – Mračný potok a pravděpodobně Unipetrol, ČOV Most,
Srpina)
přechodný pokles znečištění v některých ukazatelích v profilu Bílina nad
jezem Dolní Jiřetín v důsledku zaústění a ředění relativně čistou vodou
převáděnou z Ohře
nevyhovující hydromorfologie („tvrdě“ upravená koryta vodních toků) brání

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
129 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
samočistícím procesům a nepříznivě ovlivňuje makrozoobentos a
fytobentos
staré ekologické zátěže - např. Unipetrol, ale především kontaminované říční
sedimenty
shrnutí nejpodstatnějších navržených opatření ke zlepšení stavu vod toku
Bílina
poznámka – limitní hodnoty pro zatřídění jakosti vod podle koncentrace AOX
byly novelizací ČSN v r. 2017 sníženy na ½ hodnot z roku 1998
zhodnocení
Přehledný a srozumitelný dokument se základními charakteristikami povodí a řeky Bíliny
z hlediska: kvality vody, specifikace nejdůležitějších znečišťujících látek, identifikace
(pravděpodobných) původců znečištění, s doporučeními pro dosažení zlepšení stavu vody
v Bílině
Z hlediska předmětu prací se jedná o podstatné informace o chemismu vody Bíliny v jejím
podélném profilu s rozborem ovlivňujících faktorů a s návrhem opatření ke zlepšení stavu;
materiál obsahuje i údaje o chemismu vody v přítocích Bíliny a o charakteristikách jejich
povodí.
Materiál je použitelný pro východiska návrhu odběrných profilů pro plnění zbytkových jam a
pro doplňování vod v budoucích jezerech.
Doporučuje se zkombinovat údaje (v monitorovacích profilech) z tohoto materiálu s daty
hydrologickými a VH bilance.

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
130 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
4.29 JAKOST VODY 2000 - 2012
Název
JAKOST VODY
identifikátor
000 29
hlavička
Podnázev
2000 - 2012
druh
publikace
Zpracovatel
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
verze
Zadavatel
-
rok
2013
Zdroj
internet
získáno
ano
lokalizace
Slovní popis
Shrnutí výsledků sledování jakosti vody v Bílině v letech 2000 až 2012
v profilech Bílina Chanov a Bílina nad Mostem - Komořany
UPOVR / ID OHL_0780 Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok
Loupnice
OHL_0820 Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec
(ovlivněny VÚ: OHL_0760, OHL_0770, OHL_0790, OHL_0800)
Zájmová
oblast
Povodí Bíliny od pramene po profil Chanov
ORP
Chomutov, Litvínov, Most
Obec
charakteristika
Klíčová
slova
monitoring jakosti vod, znečištění, kvalita vody, jakost vody, odpadní vody,
Bílina, Povodí Ohře, s.p., vyhodnocení kvality vody dle ČSN 75 7221 a
nařízení vlády (NV) č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Problematik
a
publikace o problematice (vývoje) jakosti (znečištění) povrchových vod,
zaměřená na oblast Mostecka a řeku Bílinu
vyhodnocení dat o jakosti vody v Bílině za léta 2000-2012
Anotace
informační publikace, zaměřená na problematiku jakosti vody v řece Bílině
na základě výsledků monitorování v letech 2000 až 2012
Způsob
řešení
problematiky
přehled dat o jakosti vody (průměrné roční koncentrace) v Bílině na Mostecku
(v Komořanech a v Chanově) za roky 2000 až 2012 a jejich porovnání s limity
NV č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů
ukazatele: obecné, fyzikálně chemické (např. teplota, BSK
5
, CHSK
Cr
,
CHSK
Mn
, konduktivita, RL, NL, rozpuštěný O
2
, chloridy, sírany, Ca, Mg,
adsorbovatelné organické halogeny, N-NH
4+
, N-NO
3
, Pc, fosforečnany),
specifické organické látky (v publikaci nehodnoceny), kovy a metabolity (Fe,
Mn apod.), biologické a mikrobiologické ukazatele (fekální, koliformní
bakterie)

Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické problematice zatápění
zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP
I Rešeršní přehled podkladových materiálů
S
Sweco Hydroprojekt a.s.
131 (202)
ČÍSLO ZAKÁZKY: 11-7244-0100
VERZE: a
ARCHIVNÍ ČÍSLO: 012289/18/1
REVIZE: 1
Výsledky a
závěry
vývoj jakostních ukazatelů povrch. vody v Bílině v letech 2000 až 2012,
porovnání profilů:
rozpuštěný kyslík - v čase beze změn, výrazně horší – profil Chanov
(nevyhovuje NV)
BSK
5
- v čase pokles, horší – profil Chanov (nevyhovuje NV)
CHSK
Cr
- profil Chanov – v čase mírný pokles, horší – profil Chanov
(nevyhovuje NV)
CHSK
Mn
- profil Chanov i Komořany – v čase velmi mírný pokles, výrazně
horší – profil Chanov
konduktivita a RL - profil Chanov i Komořany – v čase velmi mírný pokles,
výrazně horší – profil Chanov
nerozpuštěné látky - profil Chanov i Komořany – v čase velmi mírný pokles,
hodnoty v obou profilech srovnatelné
amoniakální dusík - profil Chanov – v čase výrazný pokles, výrazně horší –
profil Chanov (nevyhovuje NV)
dusitanový dusík - profil Chanov – v čase (po roce 2001) výrazný pokles (v
letech 2011, 2012 – těsně nad limitem NV), výrazně horší – profil Chanov
dusičnanový dusík – v čase – beze změn až nárůst, hodnoty v obou
profilech srovnatelné
celkový fosfor
chloridy - profil Chanov – v čase velmi mírný pokles, výrazně horší – profil
Chanov
sírany - v čase velmi mírný pokles, výrazně horší – profil Chanov (osciluje
kolem hodnot NV)
Fe a Mn, Ca, Mg, Na, K - v čase – beze změn až velmi mírný pokles, vyšší
hodnoty profil Chanov
fosforečnany - v čase velmi mírný pokles, horší – profil Chanov
koliformní bakterie - v čase mírný nárůst, výrazně horší – profil Chanov
fekální bakterie - v čase velmi mírný pokles, výrazně horší – profil Chanov