image
image
image
image
image
 
Zpráva
k
vývoji přeshraničně použitelného schématu posuzování biotopů tetřívka obecného
v
hřebenových
polohách
česko-německého
pohraničí
na
základě
poloautomatizovaného sběru dat z dálkového průzkumu v rámci projektu
„TetraoVit“ spolufinancováného z prostředků EU v rámci Programu spolupráce
mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 - 2020
Stav 24.02.2021

 
Obsah
1.
Důvody a cíle výzkumu......................................................................................................3
1.1.
Proměna biotopů tetřívka obecného v Krušných horách....................................................................3
1.2.
Projekt .................................................................................................................................................3
1.3.
Projektové území ................................................................................................................................4
2.
Metodika............................................................................................................................6
2.1.
Výběr parametrů biotopů.....................................................................................................................6
2.2.
Ověřená data z dálkového průzkumu .................................................................................................6
2.3.
Výběr nejvhodnějších dat z dálkového průzkumu ..............................................................................8
2.4.
Detekce parametrů biotopů.................................................................................................................9
2.4.1.
Druhy stromů a přízemní vegetace.....................................................................................................9
2.4.2.
Výška stromů a stupeň pokrytí korunami stromů..............................................................................11
2.4.3.
Tvar reliéfu ........................................................................................................................................12
2.4.4.
Rastrování výsledků dálkového průzkumu .......................................................................................13
2.4.5.
Hodnocení validity dat.......................................................................................................................14
2.5.
Metoda hodnocení k posuzování vhodnosti biotopu tetřívka obecného...........................................14
2.5.1.
Základní předpoklady a cíle metody hodnocení ...............................................................................14
2.5.2.
Hodnocení různých dílčích biotopů...................................................................................................14
2.5.3.
Definice mezí vhodnosti a tříd vhodnosti pro parametry biotopu......................................................15
2.5.4.
Výpočet kumulativních hodnot biotopu pro každou čtvercovou buňku.............................................16
2.5.5.
Zohlednění rušivých vlivů cest a budov ............................................................................................16
2.6.
Prognóza vývoje biotopů...................................................................................................................18
3.
Výsledky ..........................................................................................................................19
3.1.
Deskriptivní prezentace výsledků dálkového průzkumu...................................................................19
3.1.1.
Rozložení druhů stromů, hodnocení validity dat...............................................................................19
3.1.2.
Rozložení výšek stromů, hodnocení validity dat...............................................................................22
3.1.3.
Rozložení stupňů pokrytí korunami stromů, hodnocení validity dat .................................................24
3.1.4.
Rozložení typů přízemní vegetace, hodnocení validity dat...............................................................26
3.1.5.
Rozložení tvarů reliéfu ......................................................................................................................28
3.2.
Výsledky hodnocení biotopů .............................................................................................................29
3.2.1.
Typ biotopu "tokaniště" .....................................................................................................................29
3.2.2.
Typ biotopu "biotop pro hnízdění a vodění kuřat".............................................................................31
3.2.3.
Typ biotopu "podzimní/zimní biotop".................................................................................................35
3.3.
Výsledky prognóz pro biotopy...........................................................................................................38
3.3.1.
Scénář bez přestavby lesa................................................................................................................38
3.3.2.
Scénář s přestavbou lesa..................................................................................................................43
4.
Diskuze............................................................................................................................48
4.1.
Vhodnost metody dálkového průzkumu, náklady na data a vyhodnocení........................................48
4.2.
Evaluace hodnocení biotopů.............................................................................................................49
4.3.
Evaluace prognóz biotopů ................................................................................................................52
4.4.
Stanoviska projektových partnerů.....................................................................................................53
5.
Souhrn.............................................................................................................................55
6.
Seznam literatury a zdrojů ...............................................................................................56
2

 
1.Důvody a cíle výzkumu
1.1. Proměna biotopů tetřívka obecného
v Krušných horách
Zachování tetřívka obecného v lesnatých středohorských oblastech představuje nejen povinnost,
ale současně i výzvu. Přirozený výskyt tetřívka obecného je omezen na otevřené rašeliniště a
rašelinné lesy, řídké lesní porosty s vřesem obecným a bobulovitými keři v oblasti skalnatých kup a
na lesy, dočasně prosvětlené v důsledku větrného polomu nebo napadaní kůrovcem. Dočasné
větší otevřené plochy, opakovaně vznikající jako následky vichřic, podléhají z hlediska své
vhodnosti jako biotop tetřívka obecného přirozenému opětovnému zalesnění.
V hospodářských lesích jsou tyto plochy zpravidla zalesňovány cíleně. To se týká rovněž
rozlehlých holin v horním Krušnohoří, které vznikly v sedmdesátých letech minulého století
v důsledku poškození lesů imisemi a které vedly k výraznému rozšíření přírodních stanovišť pro
tetřívka obecného a silnému nárůstu jeho popluace. Ještě v osmdesátých letech byla většina
těchto ploch zalesňována tak zvanými nepůvodními přípravnámi dřevinami, jako například smrkem
pichlavým (Pinus
pungens),
borovicí pokroucenou (Pinus
contorta)
a modřínem euroasijským
(Larix
x eurolepis)
a početní stavy tetřívka obecného začaly opět brzy klesat. I přesto se však do
dnešní doby v těchto špatně rostoucích, zčásti opět zanikajících porostech těchto nepůvodních
přípravných dřevin určitý početní stav tetřívka obecného zachoval.
Z důvodů špatného růstu nepůvodních přípravných dřevin jsou zhruba od poloviny devadesátých
let jejich porosty postupně nahrazovány původními smrky. Smrkové kultury rychle rostou a
vytvářejí brzy zápoj a tak již tato území nejsou jako biotop pro tetřívka obecného vhodná. Tento
proces přestavby více či méně prosvětlených nepůvodních přípravných dřevin pokročil na
německé straně více, nežli na české straně, nicméně je i tam urychlován.
1.2. Projekt
Cílem strategie ochrany tetřívka obecného v hřebenových polohách Krušných hor musí být
především jeho zachování a management rychle se měnících biotopů. Pro cílený management
biotopů je nutno vědět, kde a v jakém rozsahu se v současné době vyskytují pro tetřívka obecného
vhodné biotopy a znát jejich předpokládaný vývoj.
Úspěšnou strategie ochrany tetřívka obecného v Krušných horách je navíc možno připravovat a
realizovat pouze přeshraničně. To platí především pro zachování malé dílčí populace na německé
straně, která bez spojení s tetřívky na české straně nemá šanci na přežití.
V rámci tohoto projektu tedy mělo být testováno, do jaké míry lze na základě přeshraničně
dostupných dat z dálkového průzkumu a určitých předpokladů a kritérií odvodit kvantifikované
závěry k aktuální vybavenosti biotopů a jejich předpokládanému vývoji. V případě, že by tento
výzkumný závěr dospěl k použitelným výsledkům, mohly by se tyto výsledky stát základem pro
přeshraniční management biotopů tetřívka obecného.
Průzkum představuje důležitý příspěvek státního podniku Sachsenforst (Saské lesy) v rámci
projektu „Revitalizace rašelinišť a management biotopu tetřívka obecného ve východním
Krušnohoří –TetraoVit“ spolufinancováného z prostředků EU v rámci Programu spolupráce mezi
Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 - 2020 (registrační číslo projektu 100323904,
doba realizace projektu: 02. 06. 2017 – 31. 12. 2020). V rámci tohoto projektu přeshraničně
3

 
spolupracuje šest partnerů projektu (Technická univerzita v Drážďanech, státní podnik
Sachsenforst (Saské lesy), Okresní úřad okresu Sächsische Schweiz – Osterzgebirge (Saské
Švýcarsko – Východní Krušnohoří), Ústecký kraj, spolek Ametyst, Lesy České republiky, s.p.) s
cílem přispět k zachování místní biodiverzity. Především jde o zajištění ekosystémových služeb
vrchovišť a vytvoření lepších podmínek pro tetřívka obecného. V rámci Programu spolupráce na
podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014-2020
byla pro výdaje partnerů projektu získána prostřednictvím Saské rozvojové banky z prostředků
Evropského fondu pro regionální rozvoj dotace až do výše 85% způsobilých výdajů.
Státní podnik Sachsenforst (Saské lesy) má jako milník č. 3 za úkol vyvinout metodu, umožňující
poloautomatizovaného sběr dat parametrů, které jsou pro posouzení a prognózu vhodnosti lesních
ploch jako biotopů tetřívka obecného rozhodující. Využita by přitom měla být přeshraničně
dostupná data z dálkového průzkumu (letecké snímky, satelitní data ve vysokém rozlišení, digitální
modely terénu). Dílčí biotopy jsou popsány v Programu na ochranu populace tetřívka obecného
pro Svobodný stát Sasko (Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii [LfULG]
2019).
Tato metoda má zajistit nenáročný plošný a přeshraniční (Krušné hory) opakovatelný sběr dat
týkajících se hodnotících parametrů.
1.3. Projektové území
Zhruba 860 hektarů velké projektové území se nachází v hřebenových polohách východního
Krušnohoří v několika sedlech mezi vrchy Kahleberg (905 m) na severu a Pramenáčem (909 m) na
jihu. Z toho se 533 hektarů nachází na českém a 327 hektarů na saském území.
S výjimkou přírodní rezervace „Georgenfelder Hochmoor“ („Georgenfeldské rašeliniště“), jejíž
plochy se nacházejí na pozemcích, které patří městu Altenberg a které jsou zčásti v soukromém
vlastnictví, patří zbytek saského dílčího území Svobodnému státu Sasko (spravováno státním
podnikem Sachsenforst (Saské lesy)). Převážná část českého dílčího území je rovněž v majetku
státu (spravováno státním podnikem Lesy České republiky). Větší souvislá plocha na jihovýchodě
dílčího území je pak v soukromém vlastnictví.
Podloží je vulkanického původu, jedná se o teplický ryolit (ryolitový ignimbrit), nastupující na
signifikantních vyvýšeninách na povrch (Kahleberg, Großer Lugstein a Kleiner Lugstein,
Pramenáč). Na severních svazích vrchu Kahleberg se nacházejí rozlehlá otevřená balvanová pole.
Minerální půdy jsou kamenité resp. skalnaté a chudé na živiny. Vysoká propustnost těchto půd je
důvodem nízké až střední retenční vodní kapacity. Na nedaleké meteorologické stanici Zinnwald-
Georgenfeld byla naměřena střední roční teplota 4,3° C a střední roční úhrn srážek cca 1 000 mm.
Plošiny a propadliny mezi Pramenáčem a vrchem Lugstein pokrývaly původně komplexy rašelinišť.
Podle W
ENDELA (Wendel, 2018) zde původně existovala dvě pramenná úvalová rašeliniště,
oddělená sedlem. Srůstáním vrstev rašeliníku vzniklo rašeliniště, jehož německá část
(Georgenfelder Hochmoor) je převážně odvodňována severozápadním směrem do Divoké Bystřice
(Wilde Weißeritz), zatímco jeho česká část (Rašeliniště U jezera - Cínovecké rašeliniště) odtéká na
jihovýchod k Bílině. Hydrologické povodí rašelinišť se částečně nachází na území druhého státu.
Organické půdy vytvářejí v přírodní rezervaci „Georgenfelder Hochmoor“ („Georgenfeldské
rašeliniště“) až 3 m mocnou a v přírodní rezervaci „Rašeliniště U jezera – Cínovecké
rašeliniště“ dokonce až 4 m mocnou vrstvu rašeliny (Hydro-Consult, 2018).
Těžba rašeliny a rozsáhlé odvodňování v uplynulých staletích vedly k závažné ztrátě rašelinné
vegetace a k dominaci relativně suchých, zalesněných rašelinových oblastí, v nichž se vyskytuje
už jen několik málo typických rašelinných druhů. I přes odvodňování a těžbu rašeliny nejlépe
zachované rašelinné oblasti jsou dnes chráněny jako přírodní rezervace („Georgenfeldské
rašeliniště er Hochmoor – 13,5 ha, „Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště“– 60 ha).
4

 
Celá plocha projektového území je v obou státech ptačí oblasti (SPA) a má zčásti rovněž statut
evropský významné lokality (EVL). Saská část projektového území je identická s ptačí oblastí
„Kahleberg und Lugsteingebiet“ (327 ha). Kolem vrchu Kahleberg byla vymezena zvláštní oblast
ochrany (Special Areas of Conservation - SAC) „Kahleberg bei Altenberg“ o rozloze 22 ha a při
státní hranici na jihu oblast SAC „Georgenfelder Hochmoor“ („Georgenfeldské rašeliniště“) o
rozloze 35,5 ha. Česká část je celá součástí ptačí oblasti „Východní Krušné hory“ o rozloze 16.369
ha. Zvláštní oblast ochrany je identická se stejnojmennou přírodní rezervací „Rašeliniště U jezera
– Cínovecké rašeliniště“.
Mezi lety 2013 a 2018 žilo v projektovém území zhruba šedesát tetřívků, z toho zhruba čtyři pětiny
na české a pětina na německé straně. Výsledky sčítání tetřívků během tokání za toto období jsou
uvedeny v tabulce 1. Východiskem pro výpočet celkového počtu jedinců je předpoklad, že počet
(obtížněji pozorovatelných) samic odpovídá počtu kohoutů, výsledek sčítání tetřívka obecného je
tedy zdvojnásoben.
Tabulka 1: Výsledky sčítání tokajících kohoutů v projektovém území v letech 2013 až 2018
Dílčí území
2013
Sasko
7
Česko
29
součet
36
2014
7
34
41
2015
6
24
30
2016
8
19
27
2017
6
22
28
2018
5
30
35
Průměr
6,5
26,3
32,8
5

 
2.Metodika
2.1. Výběr parametrů biotopů
V rámci takzvaného „projektu souhrnu lesních ploch“ (sběr dat o stavu lesa pomocí metod
dálkového průzkumu pro všechny lesní plochy Saska) byly na objednávku státního podniku
Sachsenforst (Saské lesy) vyvinuty metody a modely k poloautomatizovaného sběru parametrů
stavu lesa
příbytky a úbytky lesních ploch
růstové stupně
výškové třídy stromů
výšky porostů
stupně pokrytí korunami stromů
ojedinělé stromy a skupiny stromů (osamocené stromy)
a tyto byly již velkoplošně – na cca 1/3 plochy území Saska použity
(Hoffmann, 2017).
Vycházeje z této metodiky se v projektu TetraoVit jedná o to otestovat, zda a do jaké míry mohou v
rámci poloautomatizovaného sběru dat následující parametry
druh stromu
výška stromu
stupeň pokrytí korunami stromů
typy struktury přízemní vegetace
poloha v terénu (typ reliéfu)
sloužit k posuzování a prognóze vhodnosti lesních ploch jako biotopu tetřívka obecného.
Kromě toho má vyvíjená metoda zajistit, že výše uvedené parametry lze opakovaně zjišťovat s
nízkou náročností, velkoplošně a přeshraničně (například v Krušných horách).
2.2. Ověřená data z dálkového průzkumu
Aby bylo možné přenést metodické postupy, které měly být v rámci pilotního projektu vyvinuty, na
jiné oblasti v Sasku a České republice, měly by být pro průzkumy využity pokud možno odborné
informace a geografická data, které(á) jsou k dispozici přeshraničně a celoplošně. Týká se to
zejména vyzkoušení a využitelnosti satelitních dat.
Podle toho byla použita výchozí data, která jsou obsažena v tabulce 2. Data pocházejí ze státního
podniku Geobasisinformation und Vermessung Sachsen (GeoSN), Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), státního podniku Lesy České republiky, s. p. (Lesy ČR),
společnosti GAF AG München, jakožto komerčního poskytovatele satelitních dat, společnosti
Planet Labs Inc. a Evropské kosmické agentury ESA a byla zakoupena z prostředků projektu,
pokud nebyla státnímu podniku Sachsenforst (Saské lesy) ponechána k používání bezplatně.
6

 
Tabulka 2:
Přehled o použitých datech z dálkového průzkumu
Letecké snímky/satelitní
Rozlišení [m]
data/modely terénu
DOP (digitální ortofotosnímky)
0,2
Sasko
DOP (digitální ortofotosnímky)
0,2
Česká republika
WorldView2 (WV2)
0,52
0,46
WorldView3 (WV3)
1,24
0,31
Pleiades
2
0,5
PlanetScope
3
Sentinel-2B
10-60
DGM
1
Sasko
2
DGM of the Czech Republic -
(TIN
2
)
5th generation (DMR 5G)
DOM
3
Sasko
2
DOM of the Czech Republic
(TIN)
1st generation (DMP 1G)
Pásma
4 RGBI
4 RGBI
8 MS
1 PAN
8 MS
1 PAN
4 RGBI
1 PAN
4 RGBI
10 MS
Datum snímkování
24.06.2016
11.06.2017
03.07.2015
03.07.2015
13.08.2018
13.08.2018
21.05.2018
21.05.2018
08.05., 07.06.,07.08.2018
09.04., 04.05., 03.07., 07.08.,
11.10.2018
2017
2010
2017
2010
Náklady za pořízená data jsou vyčísleny takto (tabulka 3):
Tabulka 3:
Náklady za pořízení dat z dálkového průzkumu
Data
Zdroj
Náklady [EUR]
letecké snímky, ortofotosnímky, modely terénu a modely
povrchu pro českou část projektového území
WorldView2 resp. WorldView3 satelitní data pro celé
projektové území
Pleiades satelitní data pro celé projektové území
ČÚZK
GAF AG
GAF AG
775
1102
298
Sentinel-2B satelitní data pro celé projektové území
ESA
-
PlanetScope satelitní data pro celé projektové území
Planet
- (FREE 14 DAY TRIAL)
Labs Inc.
Z digitálních modelů terénu (DGM) a digitálních modelů povrchu byl pro českou a saskou část
projektového území vytvořen vegetační výškový model v podobě normovaného digitálního modelu
povrchu (nDOM). Tento model byl použit pro výpočet výšky stromů a stupně pokrytí korunami
stromů.
1
DGM: Digitální model terénu, modeluje typ terénu bez zohlednění vegetační vrstvy
2
Nepravidelná trojúhelníková síť
(
anglicky
Triangulated Irregular Network,
TIN)
je možnost k modelování
povrchu na základě 3D Mračna bodů
3
DOM: Digitální model povrchu, modeluje tvar reliéfu s ohledem na vegetaci, zde vrstva stromů
7

image
image
 
Vzhledem k tomu, že český normovaný digitální model povrchu (nDOM) z let 2010/2011 zobrazil
stav roku 2017 s aktuálními digitálními ortofotosnímky, resp. satelitními daty jen nedostatečně, byl
v rámci dodatečné objednávky pomocí stereomatchingu vytvořen z digitálních ortofotosnímků z
roku 2017 nový normovaný digitální model povrchu. Tímto byla dosažena jednotná kvalita dat,
která byla použita pro další zpracování.
Obrázek 1:
Srovnání prostorového rozlišení dat (LUP 2019)
2.3. Výběr nejvhodnějších dat z dálkového
průzkumu
Při použití a analýze dat jak z výpočtů, tak i ze zkušebně provedeného vizuálního zobrazení
vyplynulo, že data PlanetScope a data Sentinel-2B, zlepšená texturami, poskytnou nejlepší
výsledky (společnost Luftbild Umwelt Planung GmbH, 2019). Zatímco data PlanetScope vykazují
lepší prostorovou variabilitu druhů dřevin, mají zlepšená data Sentinel lepší hodnoty přesnosti (viz
tabulku 4).
Tabulka 4:
Přesnost zdrojů dat pro určení skupiny druhů stromů (LUP 2019)
Nejlepší výsledky pro určení druhů stromů přinesla data Sentinel-2, která byla vylepšena texturami
z WorldView3 resp. digitálních ortofotosnímků.
8

 
Všechna další zde představená vyhodnocení a interpretace se zakládají na výsledcích dálkového
průzkumu na bázi kombinace dat „Sentinel-2 a textury z DOP
Neu (ortofotosnímky
nové
)“, jelikož tato
data vykazují celkem nejvyšší přesnost. Další výhodou této kombinace je volná disponibilita dat
Sentinel-2. Kdyby měl být postup, který byl vyzkoušený v rámci této studie, přenesen na jiné a
případně větší oblasti, nevznikly by alespoň za pořízení satelitních dat žádné náklady.
2.4. Detekce parametrů biotopů
2.4.1. Druhy stromů a přízemní vegetace
Výhercem veřejného výběrového řízení na služby k (polo)automatizované klasifikaci a určení
druhů stromů resp. skupin druhů stromů a typů struktury přízemní vegetace pomocí dat z
dálkového průzkumu se stala specializovaná společnost „Luftbild Umwelt Planung" (LUP).
Zpracování dat vyžaduje knowhow a speciální software (např. GlobalMapper, ERDAS) (viz
obrázek 2).
Pro optimalizaci výpočtů a srovnatelnost výsledků bylo zvoleno jednotné měřítko posuzování 1 m.
Digitální ortofotosnímky byly navíc klasifikovány ve vyšším rozlišení 0,20 m. V prvním kroku byly
oblasti, které měly být klasifikovány, maskovány. Jako les (se dřevinami) byly označeny všechny
oblasti, které vykazují normalizovaný diferenční vegetační index (NDVI) ≥ 0.5 a výšku (normovaný
digitální model povrchu) > 1 m. Pro analýzu přízemní vegetace byly extrahovány oblasti, které
nejsou pokryty korunami stromů (normovaný digitální model povrchu < 1). Navíc byly pomocí dat z
OpenStreetMap eliminovány budovy, komunikace, cesty a náměstí (nádvoří) a jejich okolí do 2
metrů.
Ke klasifikaci dat z leteckých snímků a satelitních dat byl ve druhém kroku použit algoritmus
Random Forest 2 (Breimann, 2001). Algoritmus byl použit pomocí programovacího jazyka R a
(multi)spektrálních pásem příslušných leteckých/satelitních snímků. K tomu potřebné validované
body 9 druhů stromů resp. 8 skupin přízemní vegetace byly převzaty z referenčních oblastí.
Posloupnost kroků je zobrazena na následujícím obrázku.
Ve čtyřech dnech v terénu (27./28.08.2018, 15./16.11.2018) bylo v projektovém území snímkováno
16,9 ha referenční plochy pro druhy stromů a 1,6 ha referenční plochy pro přízemní vegetaci. Pro
referenční plochu druhů stromů byly zahrnuty čisté porosty ze základní lesnické mapy po vizuálním
porovnání s digitálními ortofotosnímky.
9

image
 
Obrázek 2:
Posloupnost kroků na příkladě Sentinel-2 při zapojení textur z digitálních
ortofotosnímků nebo VW3 (LUP 2019)
Klasifikace druhů stromů byla provedena s cílem zobrazit při současném stavu techniky analýzy
dat co možná nejlépe vhodnost biotopů tetřívka obecného z hlediska druhů stromů. Vynikající roli
jako úživné rostliny hrají druhy měkkých listnatých dřevin jako jeřáb ptačí (Sorbus
aucuparia),
bříza
bělokorá (Betula
pendula),
bříza pýřitá (Betula
pubescens)
a vrby (Salix
sp.)
Na straně druhé nelze
tyto druhy stromů v analýze (multi)spektrálních pásem dále jasně rozlišovat, a proto jsou shrnuty
do skupiny druhů stromů „měkké listnaté dřeviny“ (tabulka 5).
10

 
Tabulka 5: Klasifikace druhů stromů / skupin druhů stromů
Druh strom / skupina
druhů stromů
Druh stromu
smrk
Picea abies, P. omorika, P. sitchensis
smrk pichlavý
Picea pungens
borovice
Pinus contorta, Pinus sylvestris
borovice kleč
Pinus mugo
modřín
Larix spec.
buk
Fagus sylvatica
bez údajů
-
měkké listnaté dřeviny
Betula pendula, B. pubescens, Sorbus aucuparia, Salix spec.
ostatní listnaté dřeviny Acer pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Populus tremula
Stejně jako u druhů stromů byla i klasifikace přízemní vegetace provedena s cílem zobrazit při
současném stavu techniky analýzy dat co možná nejlépe vhodnost biotopů tetřívka obecného z
hlediska druhů stromů. Vynikající roli jako rostliny sloužící jako potrava hrají polokeře jako brusnice
borůvka (Vaccinium
myrtillus),
brusnice brusinka (Vaccinium
vitis-idaea)
nebo vřes obecný
(Calluna
vulgaris).
Na straně druhé nelze tyto druhy v analýze (multi)spektrálních pásem dále
jasně rozlišovat.
Tabulka 6: Klasifkace typů struktury přízemní vegetace
Skupina
Typ přízemní vegetace
1
surová půda
2
Vaccinium/Calluna > 50 % podílu plochy
3
Vaccinium/Calluna > 50 % podílu plochy
4
rašeliništní/slatiništní vegetace (mechy, nízké druhy ostřice)
5
nízké traviny (Eriophorum spec., Deschampsia spec, Carex spec.)
6
vysoké traviny (Calamagrostis spec., Molinia caerulea)
7
kameny
8
ostatní přízemní vegetace
99
bez údajů
2.4.2. Výška stromů a stupeň pokrytí korunami stromů
Z digitálních modelů terénu a digitálních modelů povrchu byl pro českou a saskou část
projektového území vytvořen vegetační výškový model v podobě normovaného digitálního modelu
povrchu (nDOM). Tento model byl použit pro výpočet výšky stromů a stupně pokrytí korunami
stromů. Vzhledem k tomu, že český normovaný digitální model povrchu (nDOM) z let 2010/2011
zobrazil stav roku 2017 s aktuálními digitálními ortofotosnímky resp. satelitními daty jen
nedostatečně, byl v rámci dodatečné objednávky pomocí stereomatchingu vytvořen z digitálních
ortofotosnímků z roku 2017 nový normovaný digitální model povrchu. Tímto byla dosažena
jednotná kvalita dat, která byla použita pro další zpracovávání.
11

 
K diferencování ploch pokrytých a nepokrytých korunami stromů byl rovněž přibrán normovaný
digitální model porvchu (nDOM). Plochy, kde výšky stromů byly nižší než jeden metr, byly
kategorizovány jako plochy nepokryté korunami stromů. Výpočet stupně pokrytí korunami stromů
byl pro každou čtvercovou buňku implementován do výpočtu parametru „výška stromu“. Výpočty
byly provedeny v programovacím jazyku R.
Pro každou čtvercovou buňku byla nejprve eliminována plocha nepokrytá korunami stromů z
předchozího výpočtu. V rámci tohoto procesního kroku byl zjištěn podíl plochy pokryté korunami
stromů a to bylo zaokrouhleno na stupně 10 %. Zároveň byly provedeny výpočty výšky stromu v
podobě 80. percentilu a průměrné hodnoty nad touto hodnotou. Tato byla zaokrouhlena na stupně
0,5 m.
V rámci těchto výpočtů byla (byl) pro každou čtvercovou buňku
zjištěna výška stromu ve stupních 0,5 m a
zjištěn stupeň pokrytí korunami stromů ve stupních 10 %.
Data byla zadána přímo do výsledného souboru (shape).
2.4.3. Tvar reliéfu
Tvar reliéfu hraje roli natolik, že - vycházeje z výsledků monitorování - určité typy biotopů, které
jsou v zásadě vhodné z pohledu vegetační struktury, tetřívek obecný v určitých tvarech reliéfu
upřednostňuje nebo nevyužívá, zejména strmým svahům a údolním zářezům se tetřívek vyhýbá.
K určení polohy bodu v terénu byla použita metoda členění reliéfu podle J
ENNESSE (Jenness,
2006). Základem této metody je Topographic Position Index (TPI). Odráží rozdíl mezi výškou určité
buňky digitálního modelu terénu a průměrnou výškou jejích okolních buněk digitálního modelu
terénu.
Níže uvedené tvary krajiny pro vstupní hodnoty TPI40 (poloměr 40 m) a TPI100 (poloměr 100 m)
byly určeny pomocí nástroje „TPI Based Landform Classification“ systému automatizovaných
geovědeckých analýz SAGA-GIS.
Tabulka 7: Klasifikace polohy v terénu (tvar reliéfu)
Skupina
Tvar krajiny
0
údolí tvaru V
1
oblasti v prostřední části svahu
2
oblasti v horní části svahu
3
údolí tvaru U
4
roviny, náhorní planiny
5
otevřené svahy s nízkým sklonem
6
horní části svahu
7
lokální hřebeny, vrcholy v údolích
8
hřebeny v prostředních částech svahu, menší vrcholy v rovině
9
horské vrcholy, horské hřebeny
12

image
image
 
2.4.4. Rastrování výsledků dálkového průzkumu
Přeshraniční projektové území o rozloze 861 ha bylo rozděleno do přibližně 87.000 čtvercových
buněk o velikosti 10 m x 10 m, tím každá čtvercová buňka reprezentuje plochu 100 m². Výsledky
dálkového průzkumu pro pět vybraných parametrů biotopu byly do tohoto rastru promítnuty, takže
pro každou čtvercovou buňku existuje konkrétní hodnota převládajícího druhu stromu, výšky
stromu a stupně pokrytí korunami stromů, typu přízemní vegetace a tvaru reliéfu. Všechna další
vyhodnocení pro projektové území vycházejí z tohoto rastru.
Obrázek 3: Rozdělení projektového území do čtverců (výřez)
Obrázek 4: Parametry biotopu každé čtvercové buňky
13

 
2.4.5. Hodnocení validity dat
Data, která byla získána dálkovým průzkumem, skutečný stav lesa neodrážejí přesně v každém
bodě, nýbrž vždy vykazují chyby v určitém rozsahu.
Aby bylo možné alespoň zhruba posoudit přesnost výsledků dálkového průzkumu podle zde
zvoleného postupu, byly výsledky globálně ověřeny ohledně jejich plauzibility na leteckém snímku
a projektovým partnerem Ametyst (V
OLF 2019) srovnány se stávajícími lesnickými daty a výsledky
terestrického mapování biotopů. Kromě toho byl přes projektové území položen zkušební rastr o
velkosti 300 m x 300 m a na celkem 97 čtvercových buňkách v bodech křížení rastru byla
prověřena správnost výsledků dálkového průzkumu, takže pomocí tohoto (velmi malého) vzorku
lze alespoň odhadnout podíl korektních a chybných výsledků.
Některé body, zejména v případě neplauzibilních výsledků dálkového průzkumu, byly navíc
vyhledány přímo v terénu.
Výsledky ověření plauzibility jsou prezentovány v souvislosti s deskriptivním zobrazením výsledků
dálkového průzkumu.
2.5. Metoda hodnocení k posuzování vhodnosti
biotopu tetřívka obecného
2.5.1. Základní předpoklady a cíle metody hodnocení
Zde vyzkoušená metoda vychází ohledně potřebných prvků prostředí biotopů tetřívka obecného z
těchto předpokladů :
Optimální biotopy tetřívka obecného na hřebeni Krušných hor se nacházejí na hranicích
rostoucího lesa, tedy v oblastech prolínání lesa a bezlesí (například rašeliniště a okraje
rašelinišť) nebo ve stádiu vývoje lesa pomocí pionýrských druhů dřevin. Tyto optimální biotopy
jsou charakterizovány řídkými nízkými porosty s vysokým podílem pionýrských druhů dřevin a s
přízemní vegetací bohatou na bobulovité keře.
Tyto podmínky biotopů, které tetřívci preferují, lze s dostatečnou spolehlivostí popsat a
prostorově přiřadit pomocí zde zvolených dat z dálkového průzkumu a parametrů biotopů.
Cíl vyvíjené metody spočívá v tom, aby bylo možné na základě výše uvedených předpokladů a dat
zhodnotit a lokalizovat uvnitř určité oblasti alespoň potenciálně vhodné biotopy tetřívka obecného.
Posouzení situace přírodního stanoviště tetřívka obecného tak má vycházet z pokud možno
objektivní a ověřitelné základny a zároveň ukázat prostorové podmínky pro management
preferovaných biotopů tetřívka obecného.
2.5.2. Hodnocení různých dílčích biotopů
Hodnocení vhodnosti biotopu konkrétní oblasti je ztíženo tím, že v průběhu roku tetřívci využívají
různě strukturované dílčí biotopy a tím kladou různé požadavky na své přírodní stanoviště. Na
začátku jara vypadají optimální tokaniště pro samice a samce jinak než biotopy pro hnízdění a
vodění kuřat, které potřebují samice a kuřata na konci jara a v létě. Jiné znaky, resp.
charakteristiky vykazují optimální biotopy na přezimování (obrázek 5).
14

image
image
 
Obrázek 5: Schéma biotopů využívaných tetřívkem obecným v lese
Plošně zjištěné parametry biotopů proto byly posouzeny samostatně pro každý dílčí biotop
(tokaniště, biotop pro hnízdění a vodění kuřat, podzimná/zimní biotop), aby bylo možno lokalizovat
struktury v oblasti, které umožňují posouzení vhodnosti některého z těchto tří dílčích biotopů.
Samostatné posouzení jednotlivých tří dílčích biotopů bylo provedeno i z toho důvodu, že struktury
biotopů, které jsou považovány za potřebné pro jednotlivé dílčí biotopy, se prolínají. Jednoznačné
přiřazení dílčích biotopů v rámci samostatného posouzení, například na základě výšky stromu
nebo stupně pokrytí korunami stromů, není možné, výsledky všech tří samostatných posouzení v
mnoha případech spíše ukazují oblasti, které vyhovují požadavkům na strukturu více dílčích
biotopů, a proto se i prostorově prolínají.
2.5.3. Definice mezí vhodnosti a tříd vhodnosti pro parametry biotopu
Aby bylo možné posoudit vhodnost dané čtvercové buňky jakožto součást jednoho ze tří dílčích
biotopů, byly pro každý dílčí biotop definovány speciální meze vhodnosti a/nebo třídy vhodnosti na
základě pěti parametrů biotopu každé čtvercové buňky.
Přitom byly meze vhodnosti a třídy vhodnosti stanoveny pro parametry biotopu „výška stromu“ a
„stupeň pokrytí korunami stromů“. Čtvercové buňky, u nichž výška stromu nebo stupeň pokrytí
korunami stromů stanovenou mez překročily, byly ze souboru buněk, které jsou případně vhodné
biotopy, vyňaty. Hodnoty výšky stromu a stupně pokrytí korunami stromů pod touto mezí byly
rozděleny do tří tříd vhodnosti („ještě vhodné“, „vhodné“ a „velmi vhodné“).
Pro parametry biotopu „skupina druhů stromů“ a „typ přízemní vegetace“ byly definovány také tři
třídy vhodnosti. Díky tomu nemůže dojít k tomu, že určité čtvercové buňky s horším hodnocením
kombinace druhů stromů nebo typů přízemní vegetace budou automaticky vyňaty jakožto
nevhodné pro daný dílčí biotop. Jedinou výjimkou je typ přízemní vegetace „kameny“, u jehož
detekce bylo přiřazení dané čtvercové buňky k typům biotopu „biotop pro hnízdění a vodění
kuřat“ nebo „biotop vhodný pro přezimování a potravní základnu“ vyloučeno.
15

 
Co se týče parametru biotopu „tvar reliéfu“, byla použita pouze jedna mez vhodnosti, která vedla k
eliminaci čtvercových buněk v údolních zářezech a na strmých dolních svazích. V ostatních
částech projektového území vykazoval terén tak málo reliéfních rozdílů, že vytvářet další třídy
vhodnosti různých tvarů reliéfu nebylo smysluplné.
Meze vhodnosti a třídy vhodnosti paramtrů biotopu, zvolené pro jednotlivé dílčí biotopy, jsou
popsány spolu s výsledky hodnocení biotopů v kapitole 3.2.
2.5.4. Výpočet kumulativních hodnot biotopu pro každou čtvercovou
buňku
Parametry biotopu každé čtvercové buňky byly – podle toho, ve kterém rozmezí hodnot, resp. ve
které třídě vhodnosti se nacházely – ve vztahu k příslušnému dílčímu biotopu hodnoceny jedním
bodem (za „ještě vhodné“), dvěma body (za “vhodné“) nebo třemi body (za „velmi vhodné“). V
případě čtyř parametrů biotopu (výška stromu, stupeň pokrytí korunami stromů, skupina stromů,
typ přízemní vegetace) by mohla každá čtvercová buňka dosáhnout maximálně dvanáct bodů.
Vzhledem k tomu, že ne všechy čtyři výše uvedené parametry biotopu měly pro posouzení
vhodnosti biotopů stejnou váhu, byly vždy dva parametry vůči ostatním dvěma parametrům
hodnoceny dvojnásobnou váhou. Tak například do součtu bodů čtvercové buňky byly pro
posouzení dílčího biotopu „tokaniště“ hodnoty parametrů „výška stromu“ a „stupeň pokrytí
korunami stromů“ hodnoceny faktorem 2. Tím, že některé body vždy dvou biotopů byly sčítány
dvakrát, činila maximálně dosažitelná hodnota 18 bodů pro každou čtvercovou buňku a každý dílčí
biotop.
Parametr biotopu "tvar reliéfu" nebyl vzhledem k nízkému diferencujícímu účinku do tohoto
třístupňového systému hodnocení zahrnut. Jak již bylo uvedeno, byly oblasti, které jsou z důvodu
svého tvaru reliéfu jako biotop tetřívka obecného nevhodné, z tohoto posuzování zásadně
vyloučeny.
2.5.5. Zohlednění rušivých vlivů cest a budov
Chceme-li v určité obasti posoudit rozsah biotopů, které jsou pro tetřívka obecného využitelné, je
třeba zohlednit i rušivý vliv často frekventovaných cest a turistických zařízení. Přinejmenším
bezprostřední okolí takových objektů nepřichází jako biotop tetřívka obecného v úvahu. Proto byly
v této studii tyto plochy vyňaty z potenciální plochy biotopů tetřívka obecného, která byla určena
výše uvedeným postupem.
Katalog a geografická data objektů, které jsou posuzovány jako rušivé, pocházejí z obecně
přístupných a přeshraničně disponibilních dat z OpenstreetMap. Vybrány byly širší cesty (avšak ne
menší stezky) a pevné budovy jako horské chaty Kahlebergbaude a Lugsteinbaude (avšak ne
přístřešky v lese, vyhlídky v krajině, lavičky atd.). Podél vybraných cest byla vytvořena
oboustranná nárazníková zóna o dvaceti metrech, v okolí vybraných budov to byla nárazníková
zóna dlouhá 50 metrů. Pro všechny oblasti resp. čtvercové buňky, které se v převážné většině
nacházely uvnitř nárazníkové zóny, se předpokládalo, že z důvodu příliš velkého rušivého vlivu za
biotopy tetřívka obecného považovány být nemohlou. Ve svém souhrnu zahrnují tyto nárazníkové
zóny plochu 170 hektarů (19 % projektového území).
Přehled o cestách a budovách s příslušnými nárazníkovými zónami ukazuje následující zobrazení
(obrázek 6). Je zřejmé, že z důvodu větší hustoty rušivých objektů je alikvotní ztráta potenciální
plochy biotopů na německé straně vyšší (25 % projektového území) než v české části
projektového území (16 % plochy).
16

image
 
Obrázek 6:
Oblasti v okolí širších cest, budov a objektů ostatní turistické infrastruktury, které
byly z hodnocení biotopů vyňaty
17

 
2.6. Prognóza vývoje biotopů
Jak již bylo popsáno v kapitole 1.1., podléhají biotopy tetřívka obecného jak v projektovém území,
tak i obecně v Krušných horách rychlým změnám. Zejména se bude teprve nedávno provedená
výsadba původního smrku projevovat tak, že zatímco smrky rychle rostou a koruny stromů se
dotýkají, oblasti s měkkým listnatým dřevem nebo méně vitální porosty nepůvodních přípravných
dřevin se tak rychle měnit nebudou, resp. porosty budou dokonce postupně odumírat.
Scénář bez přestavby lesa:
Aby bylo možné v projektovém území alespoň zhruba odhadnout následky tohoto procesu změn,
byl v tomto prvním scénáři pro čtvercové buňky, v nichž původní smrk byl určen jako převládající
druh stromu, vývoj výšek stromů a stupňů pokrytí korunami stromů nově posouzen. Přitom se
vycházelo z toho, že smrkové porosty a mladé smrkové porosty vyrostou ročně o třicet centimetrů
a stupeň pokrytí korunami stromů stoupne během deseti let o nejméně pět desetin. Tato prognóza
vývoje výšek stromů a stupňů pokrytí korunami stromů byla provedena na dobu deseti a dvaceti let.
Takto prognózované hodnoty pro čtvercové buňky s převládajícím smrkem byly spolu se všemi
ostatními čtvercovými buňkami podrobeny opětovnému posouzení biotopů podle metody popsané
v kapitole 2.5.
Pro všechny ostatní druhy stromů (měkké listnaté dřeviny, nepůvodní přípravné dřeviny), které
charakterizují projektové území, se v tomto prvním scénáři pro jednoduchost vycházelo z toho, že
nedojde k jasnému vývoji směrem k vyšším a hustším porostům a s nimi spojeným změnám
biotopů. Pro plochy bezlesí, kde v době sběru dat nebyly detekovány žádné stromy, se
předpokládá, že tyto plochy zůstanou i nadále v nezalesněném stavu.
Scénář s přestavbou lesa:
Posouzen byl ještě druhý scénář, v rámci něhož porosty smrku pichlavého, borovice pokroucené a
modřínu, které již nyní značně odumírají, budou v příštích deseti letech nahrazeny výsadbami
původních smrků. Data týkající se druhu stromu, výšky stromu a stupně pokrytí korunami stromů
všech čtvercových buněk, v nichž v době sběru dat převládaly výše uvedené tři druhy nepůvodních
přípravných dřevin, byla v tomto scénáři – opět velmi zjednodušeně – přepsána daty smrkového
porostu o výši jednoho metru se stupněm pokrytí 0,2 ke konci prvního desetiletí. Pro další
desetiletí se předpokládal růst o tři metry a zvýšení stupně pokrytí korunami stromů o 0,5 na 0,7.
Pro tato dvě období bylo celé území za těchto předpokladů podrobeno dvěma hodnocením
ohledně vhodnosti biotopu.
18

 
3.Výsledky
3.1. Deskriptivní prezentace výsledků dálkového
průzkumu
Před hodnocením výsledků dálkového průzkumu ohledně vhodnosti projektového území jako
biotopu tetřívka obecného budou parametry biotopu, které byly zjištěny pro každou čtvercovou
buňku, prezentovány deskriptivně v podobě map, tabulek a grafů.
Tato prezentace výsledků bude provedena jak pro celé projektové území, tak i rozčleněně pro
českou a německou část území. Tento způsob prezentace výsledků má názorně zprostředkovat
dojem jak o nashromážděných datech, která byla získána pomocí dálkového průzkumu, tak i o
rozdílných lokálních podmínkách, než budou tato data podrobena další interpretaci.
3.1.1. Rozložení druhů stromů, hodnocení validity dat
Výsledky dálkového průzkumu ohledně parametru biotopu „druh stromu“ jsou uvedeny v tabulce 8.
Vyhodnocen a zobrazen je převládající druh stromu v jednotlivých čtvercových buňkách. Pokud
byly v jednotlivých čtvercových buňkách detekovány další druhy stromů, tak tyto zde nebyly
zohledněny.
Výsledky dálkového průzkumu ohledně parametru biotopu „druh stromu“ jsou uvedeny v tabulce 8.
Vyhodnocen a zobrazen je převládající druh stromu v jednotlivých čtvercových buňkách. Pokud
byly v jednotlivých čtvercových buňkách detekovány další druhy stromů, nejsou zde zohledněny.
Tabulka 8:
Rozložení druhů stromů v projektovém území – jak celkově, tak i v českém a
německém dílčím území. Zdroj dat: Sentinel-2 (2018) a digitální ortofotosnímky
(2016/2017)
Druh stromu /
Plocha
Podíl
Plocha CZ
Podíl CZ
Plocha DE
Podíl DE
skupina druhů
stromů
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
smrk
358
41
247
46
111
34
smrk pichlavý
162
19
136
25
26
8
borovice
(pokroucená)
100
11
45
8
55
17
borovice kleč
58
7
43
8
15
5
modřín
83
10
32
6
51
16
měkké listnaté
dřeviny
78
9
30
6
48
14
buk
2
0
0
0
2
0
ostatní listnaté
dřeviny
4
0
0
0
4
1
bez údajů
27
3
8
1
19
6
součet
872
100
541
100
331
100
V téměř devadesáti procentech čtvercových buněk převládají druhy jehličnatých stromů, na necelé
desetině plochy převládají druhy měkkých listnatých dřevin a jen na velmi malé ploše tří procent
nerostou žádné stromy nebo tak málo stromů, že v příslušné čtvercové buňce nebylo možné
detekovat některý druh stromu.
19

 
Nejčastěji se vyskytující druh stromu v projektovém území je smrk ztepilý (Picea
abies),
následuje
smrk pichlavý
(Picea pungens),
jehož podíl na ploše je přibližně poloviční vůči podílu na ploše
smrku pichlavého. Borovice (zejména borovice pokroucená /Pinus
contorta)
a borovice kleč (Pinus
mugo)
mají dohromady přibližně stejný podíl na ploše jako smrk pichlavý. Zbývajících deset
procent z celkových devatesáti procent plochy s jehličnatými stromy připadá na modřín (Larix
spec.).
Ve skupině měkkých listnatých dřevin, kterou tvoří necelých deset procent plochy, převládá bříza
bělokorá (Betula
pendula)
a jeřáb obecný (Sorbus
aucuparia).
Srovnání české a německé části ukazuje, že podíly smrku a smrku pichlavého jsou vyšší v české
části území, naproti tomu v německé části území roste procentuálně více borovic, modřínů a i více
stromů měkkých listnatých dřevin.
Podíváme-li se na druhy nepůvodních přípravných dřevin (smrk pichlavý, borovice pokroucená a
modřín), které postupně odumírají, činí podíl těchto druhů na každém dílčím území přibližně
čtyřicet procent (stav 2018).
Následující mapa (obrázek 7) ukazuje prostorové rozložení druhů stromů v projektovém území.
Nápadná je koncentrace stromů měkkých listnatých dřevin v prostoru Lugsteinu na německé
straně a Cínoveckého rašeliniště na české straně. Kromě toho se rýsuje, že zatímco zejména v
centrálních částech projektového území existuje ještě poměrně mnoho ploch s druhy nepůvodních
přípravných dřevin, okrajové oblasti jsou charakterizovány většinou ještě spíše mladými porosty
smrku v rámci znovuzalesnění.
Hodnocení validity dat:
Parametr „druh stromu“ je z parametrů biotopu určených dálkovým průzkumem oním parametrem,
který vykazuje největší nejistoty. Zejména rozlišování různých druhů jehličnatých stromů není vždy
možné bez chyb. Již při letmém pohledu na mapu rozložení druhů stromů (obrázek 7) je nápadné,
že větší porost borovice pokroucené na severu projektového území podél silnice Rehefelder
Straße byl chybně detekován jako porost smrku. Rovněž větší souvislá plocha s borovicí klečí jižně
od vrchu Kahleberg nebyla rozpoznána korektně a byla vymezena jako smrkový porost.
Ze čtvercových buněk, které byly nahodile ověřeny, vykazovalo 28 % neplauzibilní výsledky
ohledně automatizovaného určení druhů stromů, zejména ohledně různých druhů jehličnatých
stromů. Pouze rozlišení porostů modřínu od porostů borovice a smrku bylo téměř bez chyb. Stejně
tak rozlišení druhů listnatých a jehličnatých stromů bylo přesné.
20

image
image
 
smrk
smrk pichlavý
borovice
borovice kleč
modřín
měkké listnaté dřeviny
buk
ostatní listnaté dřeviny
bez údajů
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 7:
Rozložení druhů stromů/skupin druhů stromů v projektovém území.
Zdroj dat: Sentinel-2 (2018) a digitální ortofotosnímky (2016/2017)
21

 
3.1.2. Rozložení výšek stromů, hodnocení validity dat
Na ploše dvou třetin projektového území mají stromy výšku od dvou do deseti metrů (tabulka 9). V
rozložení výšek stromů jsou ovšem značné rozdíly mezi českou a německou částí území.
Tabulka 9:
Rozložení výšek stromů v projektovém území - jak celkově, tak i v českém a
německém dílčím území. Zdroj dat: digitální model terénu Sasko (2016), DRM 5G
Czech Republic (2017), digitální model povrchu Sasko (2017), normovaný digitální
model povrchu 2017 (LUP 2019)
Výška stromů
[m]
< 0,5
0,5 – 2,0
2,5 – 4,0
4,5 – 6,0
6,5 – 8,0
8,5 – 10,0
10,5 – 12,0
12,5 – 14,0
> 14,0
součet
Plocha
Podíl
Plocha CZ
Podíl CZ
Plocha DE
Podíl DE
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
68
8
21
4
47
14
78
9
75
17
3
1
221
25
200
37
21
6
153
18
114
21
39
12
110
13
57
11
53
16
89
10
33
6
56
17
67
8
19
4
48
15
42
5
13
2
29
9
44
5
9
2
35
10
872
100
541
100
331
100
V německé části území je významný podíl čtvercových buněk, v nichž byla detekována výška
stromů pod padesáti centimetrů, dvě třetiny stromů jsou však vyšší než šest metrů (obrázek 8).
Naproti tomu mělo v české části území v roce 2017 osmdesát procent stromů maximální výšku
šesti metrů.
0
5
10
15
20
25
30
35
[%]
40
CZ D
Obrázek 8:
Procentní rozložení výšek stromů v české a německé části projektového území
Nejvyšší stromy na německé straně stojí v prostoru mezi Kahlebergem a Lugsteinem, jakož i
severně od Kahlebergu, v Česku v okolí chráněného území Cínovecké rašeliniště (obrázek 9).
22

image
image
 
Oblasti s nižším porostem najdeme na německé straně především na vrcholech Kahlebergu a
Lugsteinu.
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
< 0,5 m
0,5 – 2 m
2,5 – 4 m
4,5 – 6 m
6,5 – 8 m
> 8 m
Obrázek 9:
Prostorové rozložení výšek stromů v projektovém území
Hodnocení validity dat:
Přesnost určení výšek stromů lze posoudit jako vysokou. Jak srovnání s lesnickými daty výšek
stromů, tak i přesnější posouzení nahodile vybraných čtvercových buněk ukázala téměř vesměs
plauzibility výsledků dálkového průzkumu.
23

 
Struktury stromů a jejich různé výšky, které jsou rozpoznatelné na leteckém snímku, spolehlivě
odrážejí i data z dálkového průzkumu.
3.1.3. Rozložení stupňů pokrytí korunami stromů, hodnocení validity
dat
Necelá čtvrtina celého projektového území vykazuje stupeň pokrytí korunami stromů maximálně
40 % a je tím plochou bezlesí nebo lesní porost je řídký. V německé části projektového území činí
plocha téměř úplného bezlesí nebo úplného bezlesí přibližně třicet hektarů a je tím dvojnásobně
tak velká jako v české části (viz tabulku 10), jinak jsou rozdíly ohledně stupňů pokrytí korunami
stromů spíše nepatrné.
Tabulka 10:
Stupně pokrytí korunami stromů v projektovém území - jak celkově, tak i v českém
a německém dílčím území. Zdroj dat: digitální model terénu Sasko (2016), DRM
5G Czech Republic (2017), digitální model povrchu Sasko (2017), normovaný
digitální model povrchu 2017 (LUP 2019)
Stupeň pokrytí
Plocha
Podíl
Plocha CZ
Podíl CZ
Plocha DE
Podíl DE
korunami stromů
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[%]
< 0,1
44
5
15
3
29
9
0,1 – 0,2
67
8
37
7
31
9
0,3 – 0,4
87
10
52
10
35
11
0,5 – 0,6
103
12
65
12
38
11
0,7 – 0,8
129
15
82
15
47
14
0,9 – 1,0
442
51
291
54
152
46
součet
872
100
541
100
331
100
Největší blok tvoří oblasti s hustým porostem dřevin (stupně pokrytí korunami stromů 0,9 – 1,0).
Tyto oblasti zaujímají jak na české, tak i na německé straně zhruba polovinu území (viz obrázek
10).
[%]
60
50
40
30
20
10
0
CZ
D
Obrázek 10: Procentní rozložení stupňů pokrytí korunami stromů v české a německé části
projektového území
Obrázek 11 ukazuje prostorové rozložení oblastí s různou hustotou porostu dřevin. Nápadné jsou
poměrně velké oblasti s málo stromy u Lugsteinu, západně od golfového hřiště na Cínovci a
24

image
 
severně od Pramenáče. Jasně rozpoznatelné jsou i aktuální plochy přestavby lesa a trvalé paseky
u Kahlebergu.
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
0 %
10 – 20%
30 – 40%
50 – 60%
70 – 80%
90 –
100%
Obrázek 11: Prostorové rozložení stupňů pokrytí korunami stromů v projektovém území
Hodnocení validity dat:
Již vizuální srovnání výsledků dálkového průzkumu s leteckými snímky ukazuje, že
automatizovaně zjištěné stupně pokrytí korunami stromů jsou plauzibilní a výsledky dálkového
průzkumu zřejmě téměř korektně ukazují rozložení oblastí s různou hustotou dřevin a oblasti
bezlesí. Pomocí nahodile vybraných čtvercových buněk, které byly přesněji posouzeny, lze podíl
25

 
přesně odhadnutých stupňů pokrytí korunami stromů uvést se zhruba 95 procenty. Je však třeba
upozornit na to, že stromy nižší než jeden metr se zásadně řadí k přízemní vegetaci, a proto jsou
tyto oblasti ohledně stupňů pokrytí korunami stromů považovány za oblasti bezlesí.
3.1.4. Rozložení typů přízemní vegetace, hodnocení validity dat
Pro zhruba polovinu projektového území nebylo možné pomocí dálkového průzkumu zjistit žádná
data o přízemní vegetaci resp. přízemní vegetaci se nepodařilo přiřadit konkrétnímu typu
(kategorie "ostatní vegetace"). Ve druhé polovině plochy v přízemní vegetaci převládají (většinou
vysoké) traviny nebo bobulovité keře (tabulka 11).
Tabulka 11:
Rozložení typů přízemní vegetace v projektovém území - jak celkově, tak i v
českém a německém dilčím území. Zdroj dat: Sentinel-2 (2018) a digitální
ortofotosnímky (2016/2017)
Typ přízemní vegetace
Plocha
[ha]
Podíl
[%]
Plocha CZ
[ha]
Podíl CZ
[%]
Plocha DE
[ha]
Podíl DE
[%]
polokeře > 50 %
173
20
127
23
46
14
polokeře > 20 %
8
1
7
1
1
0
vysoké traviny
211
24
130
24
81
24
nízké traviny
46
5
31
6
15
5
rašeliništní/slatiništní
vegetace
11
1
6
1
5
1
kameny
3
0
0
0
3
1
surová půda
4
0
1
0
3
1
ostatní vegetace
153
18
56
10
97
29
bez údajů
264
30
182
34
82
25
součet
872
100
541
100
331
100
Zejména podíl plochy s bobulovitými keři je na české straně zřetelně vyšší, absolutní plocha
čtvercových buněk bohatých na bobulovité keře je dokonce téměř třikrát tak velká jako plocha na
německé straně.
Obrázek 12 ukazuje prostorové rozložení typů přízemní vegetace v projektovém území. Zřetelně
větší plocha s bobulovitými keři na české straně a jejich koncentrace v odvodněných rašeliništních
oblastech ve střední části a na severu českého dílčího území je jasně vidět. Na německé straně se
výskyt bobulovitých keřů soustřeďuje na okrajové oblasti Georgenfeldského rašeliniště
(Geogenfelder Hochmoor) a na okolí vrchu Kahleberg.
Rovněž je zřejmé, že kategorie "ostatní vegetace" má podstatně větší podíly na německé straně,
zejména na lokalitě Lugstein. Tento výsledek svědčí o tom, že se jedná o směs různých
vegetačních typů. Případně je to také následek sukcese vegetace bohaté na bobulovité keře
směrem k travinné a bylinné vegetaci v důsledku opakovaného vápnění půdy v této oblasti.
26

image
image
 
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH u. Co. KG, 202
0
surová půda
Vacc./Calluna
> 50 %
Vacc./Calluna > 20%
rašeliništní/slatiništní veg.
nízké traviny
vysoké traviny
kameny
ostatní přízemní vegetace
bez údajů
Obrázek 12: Prostorové rozložení typů přízemní vegetace v projektovém území
Hodnocení validity dat:
Plauzibilita výsledků dálkového průzkumu ohledně typů přízemní vegetace byla ověřena hlavně
pomocí terestrického mapování biotopů a vegetačních snímků projektovým partnerem Ametyst
(V
OLF 2019). Zásadně nebyly zjištěny žádné neplauzibility, pouze vymezení nízkého a vysokého
travního porostu nebylo vždy přesné (5 % čtvercových buněk, které byly nahodile ověřeny).
27

image
 
3.1.5. Rozložení tvarů reliéfu
Jak již bylo zmíněno, je projektové území charakterizováno malými výškovými rozdíly reliéfu.
Jedná se o kopcovitou náhorní rovinu s mírně strmými svahy a plochými pánvemi. Toto ukazuje i
vyhodnocení digitálního modelu terénu (obrázek 13).
Obrázek 13: Vyhodnocení tvarů terénu prostřednictvím desetistupňové klasifikace.
Zdroj dat: digitální model terénu Sasko (2016), DRM 5G Czech Republic (2017)
Ubýtek potenciální plochy biotopů z důvodu nevýhodných tvarů terénu by němelo v projektovém
území hrát větší roli. Hlubší zářezy v terénu existují jen mezi Kahlebergem a Lugsteinem, oblasti
se strmějšími svahy najdeme jen na severním svahu Kahlebergu.
Obrázek 13 ale i ukazuje, že je projektové území mimo své hranice obklopeno početnými
hlubokými zářezy v terénu.
28

 
3.2. Výsledky hodnocení biotopů
Hodnocení projektového území ohledně jeho vhodnosti jako biotop tetřívka obecného se provádí
podle metodiky popsané v kapitole 2.5. Do výsledků, které budou prezentovány, budou zahrnuty
jen čtvercové buňky, které ležely mimo oblast s rušivými vlivy cest a nebyly situovány ve
strmějších zářezech terénu. Z celkem cca 87.200 čtvercových buněk (872 ha) projektového území
je to přibližně osmdesát procent (70.200 buněk / 702 ha). Necelých dvacet procent (17.000 buněk /
170 ha) bylo z výše uvedených důvodů z hodnocení biotopů vyloučeno a považováno za
nevhodné.
3.2.1. Typ biotopu "tokaniště"
Optimálními tokaništi jsou oblasti s řídkým lesním porostem až oblasti bezlesí s nízkou přízemní
vegetací, které tetřívku obecnému umožňují dobrý rozhled do všech stran. V ideálním případě se
tyto oblasti nacházejí v řídkých přípravných porostech a na jejich okrajích najdeme vegetační
struktury s nízkým řídkým porostem, který se pozvolna stane hustším. Přechodové oblasti na
ostatní dílčí biotopy jsou plynulé, náhlé přechody na husté a/nebo vysokokmenné lesní porosty
škodí vhodnosti biotopu jako tokaniště.
Vycházeje z těchto optimálních oblastí byly definovány třídy vhodnosti a meze vhodnosti pro typ
biotopu "tokaniště". Ohledně parametru „druh stromu“ byly čtvercové buňky s porostem měkkých
listnatých dřevin a bez porostu dřevin nebo jen s velmi nízkým porostem dřevin ("bez údajů")
nejlépe hodnoceny. Další odstupňování se zakládá na tom, že nepůvodní přípravné druhy dřevin
často vykazují řídší struktury porostu, často i s mezerami, než velmi vitální smrky a proto jsou lépe
posouzeny ohledně jejich vhodnosti jako biotop tetřívka obecného.
Ohledně stupně pokrytí korunami stromů a výšky stromů jsou obzvlášť vyhodné hodnoceny oblasti
bezlesí a/nebo oblasti s velmi řídkým porostem s jen nízkými stromy, ale i oblasti s trochu vyššími
stromy, kde porost není příliš hustý, lze ještě přiřadit typu biotopu "tokaniště", jestliže příslušné
čtvercové buňky nejsou u všech jednotlivých parametrů hodnoceny jen hodnocením "ještě vhodné".
Čtvercové buňky, v nichž stromy měly stupeň pokrytí korunami stromů vyšší než třicet procent,
nebo byly vyšší než čtyři metry, byly pro typ biotopu "tokaniště" hodnoceny jako nevhodné.
Tabulka 12:
Třídy vhodnosti a meze vhodnosti pro typ biotopu "tokaniště"
Vhodnost
Druh
stromu/skupina
druhů stromů
Stupeň pokrytí
korunami
stromů
Výška
stromu
Typ přízemní vegetace
velmi vhodné
(3 body)
měkké listnaté
dřeviny,
bez údajů
0 - 10 %
0 – 0,5 m
polokeře > 50 %,
nízké traviny, surová půda
vhodné
(2 body)
borovice, borovice
kleč, modřín, smrk
pichlavý
20 %
1 – 1,5 m
polokeře < 50 %,
rašeliništní/slatiništní
vegetace
ještě vhodné
(1 bod)
smrk, buk, ostatní
listnaté dřeviny
30 %
2 – 4 m
vysoké traviny, kameny,
ostatní vegetace, bez údajů
nevhodné
(vyloučené)
žádné
> 30 %
> 4 m
žádné
váha
prostá
dvojnásobná
dvojnásobná
prostá
Parametrům biotopu „Stupeň pokrytí korunami stromů“ a "Výška stromů“ byla v rámci výpočtu
hodnoty biotopu přiřazena dvojnásobná váha. Důvodem je skutečnost, že pro tento typ biotopu je
rozhodující ne příliš husté, nízké stromové patro.
29

image
 
Obrázek 14 ukazuje prostorové rozložení čtvercových buněk, které v rámci tohoto hodnocení
získaly nejméně deseti bodů ohledně své vhodnosti jako tokaniště. Jak se dalo očekávat, výsledek
ukazuje, že nejlépe byly v projektovém území hodnoceny oblasti bezlesí nebo oblasti s velmi
řídkým porostem dřevin, a proto je výsledek plauzibilní.
velice vhodné
vhodné
ještě vhodné
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 14: Prostorové rozložení čtvercových buněk, které při hodnocení oblasti jako typ
biotopu "tokaniště" získaly nejméně deset bodů, odstupňováno podle počtu bodů
Celkem bylo identifikováno přibližně 7.100 čtvercových buněk (71 ha), které získaly podle výše
uvedených kritérií hodnocení nejméně deset bodů a jsou pro typ biotopu "tokaniště" považovány
za "ještě vodné" (tabulka 13). Je to zhruba osm procent projektového území o rozloze 872 ha.
Větší oblasti, které jsou jako tokaniště velmi vhodné, se rýsují v okrajových částech
30

 
Georgenfeldského rašeliniště (Georgenfelder Hochmoor), Cínoveckého rašeliniště a na
jihovýchodním svahu Pramenáče. Jako velice vhodné tokaniště byly podle zde zvoleného
schématu hodnocení posouzeny i louky východně od Georgenfeldského rašeliniště (Georgenfelder
Hochmoor) z důvodu neexistujího porostu stromů a nízkého trávního porostu a nedávno založené
plochy přestavby lesa u Kahlebergu.
Tabulka 13:
Součty ploch a podílů ploch čtvercových buněk, které jsou vhodné jako tokaniště
kuřat – jak celkově, tak i pro českou a německou část projektového území
Hodnocení
velice vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
součet
Plocha CZ [ha (%)]
10 (2)
17 (3)
12 (2)
38 (7)
Plocha DE [ha (%)]
20 (6)
9 (3)
4 (1)
33 (10)
Plocha celkem [ha (%)]
30 (3)
25 (3)
16 (2)
71 (8)
Plocha oblastí vhodných jako tokaniště je v českém dílčím území poněkud větší (541 ha) než v
německém dílčím území (331 ha), procentní podíl biotopů vhodných jako tokaniště je ovšem na
německé straně vyšší než na české straně.
Ohledně zde prezentových součtů ploch je třeba zohlednit, že tyto zahrnují i izolovaně situované
čtvercové buňky, které výše uvedená kritéria hodnocení sice splňují, ale z důvodu příliš malé
rozlohy ve skutečnosti nejsou vhodné jako tokaniště. Proto jsou výše uvedené hodnoty ploch
tendenčně příliš vysoké.
Následná automatizovaná eliminace takových izolovaně situovaných "nevhodných" buněk by sice
byla možná, nebyla ale provedena, aby výsledky hodnocení byly popsány transparentně. Většina
čtvercových buněk vhodných jako tokaniště vykazuje shluky a prostorové rozložení potenciálních
nebo skutečných tokanišť je jasně rozpoznatelné (viz shora).
3.2.2. Typ biotopu "biotop pro hnízdění a vodění kuřat"
Primární funkce biotopu pro hnízdění a vodění kuřat spočívá v zajištění dostatečného pokrytí
korunami stromů pro snášky a později pro kuřata, a dostatečné potravní nabídky, zejména pro
kuřata. Na rozdíl od tokanišť by tyto biotopy neměly být úplně bez stromů, nýbrž alespoň řídce
zalesněny a měly by i zahrnout oblasti s vyšším pokrytím korunami stromů. Kromě toho jsou
kvalitní biotopy pro hnízdění a vodění kuřat charakterizovány nízkou přízemní vegetací, ideálně s
vysokým podílem bobulovitých keřů a bohatou nabídkou hmyzu, zejména v prvních týdnech života
kuřat. Vysoká hustá tráva má značně negativní vliv na kvalitu biotopu, jelikož při mokrých
povětrnostních podmínkách kuřata se rychle nachlazují.
Tabulka 14 ukazuje kritéria hodnocení, která byla pro čtvercové buňky stanovena, aby bylo možné
rozhodnout o jejich vhodnosti jako biotop pro hnízdění a vodění kuřat. Buňky bez pokrytí korunami
stromů byly jako nevhodné vyňaty, rovněž oblasti se stupněm pokrytí korunami stromů vyšším než
šedesát procent. Maximálně "přípustné" výšky stromů pro biotopy hnízdění a vodění kuřat byly
výškou deseti metrů stanoveny poměrně vysoké (na rozdíl od výšky stromů uvedené v aktuálním
Programu na ochranu populace tetřívka obecného pro Svobodný stát Sasko (Saský zemský úřad
pro životní prostředí, zemědělství a geologii [LfULG] 2019), protože by jinak matematicky z výpočtu
vypadlo mnoho oblastí s řídkým porostem, zejména u Lugsteinu.
Jak již bylo zmíněno, obzvlášť důležitou roli pro biotopy pro hnízdění a vodění kuřat hraje přízemní
vegetace, proto byl tento parametr při hodnocení vhodnosti biotopů hodnocen dvojnásobnou
31

 
váhou a čtvercové buňky se skalnatými oblastmi bez přízemní vegetace byly pro tento typ biotopu
hodnoceny jako nevhodné. Dvojnásobnou váhou byl hodnocen i parametr "stupeň pokrytí
korunami stromů", a to z důvodu významnosti řídkého porostu stromů.
Tabulka 14:
Třídy vhodnosti a meze vhodnosti pro typ biotopu "biotop pro hnízdění a vodění
kuřat"
Hodnocení
Druh stromu/skupina
druhů stromů
velmi vhodné
(3 body)
měkké listnaté dřeviny
vhodné
(2 body)
borovice, borovice
kleč,
modřín, smrk pichlavý
ještě vhodné
(1 bod)
smrk, buk, ostatní
listnaté dřeviny, bez
údajů
nevhodné
(vyloučení)
žádné
váha
prostá
Stupeň pokrytí
korunami
stromů
10 - 20 %
30 – 40 %
50 – 60 %
< 10 %
> 60 %
dvojnásobná
Výška
stromu
0,5 – 2 m
2,5 – 4 m
4,5 – 10 m
< 0,5 m
> 10 m
prostá
Typ přízemní vegetace
polokeře > 50 %,
nízké traviny, surová půda
polokeře < 50 %,
rašeliništní/slatiništní
vegetace
vysoké traviny, ostatní
vegetace, bez údajů
kameny
dvojnásobná
Obrázek 15 (na následující straně) ukazuje výsledek hodnocení čtvercových buněk ve vztahu na
typ biotopu "biotopy pro hnízdění a vodění kuřat" formou mapy. Podle toho je v české části
projektového území mnohem více ploch, které nabízejí tetřívku obecnému v této citlivé fázi života
dobré šance na přežití, mimo jiné některé plochy s hodnocením "vhodné" und "velmi vhodné".
Čtvercové buňky, které byly hodnoceny jako velmi vhodné, jsou jednak buňky s vhodnými
strukturami lesa a jednak buňky s vhodným rozložením bobulovitých keřů, které na české straně
zaujímají podstatně větší plochu než v německé části projektového území (viz kapitolu 3.1.4.).
Výše uvedené rozdíly se také odrážejí ve vyhodnocení ploch a podílů ploch čtvercových buněk,
které jsou pro tento typ biotopu považovány za vhodné (tabulka 15). Rozsah biotopů pro hnízdění
a vodění kuřat je na české straně třikrát tak velký jako na německé straně, kde v lépe
hodnocených kategoriích téměř nejsou žádné plochy.
Tabulka 15:
Součty ploch a podílů ploch čtvercových buněk, které jsou vhodné jako biotopy pro
hnízdění a vodění kuřat – jak celkově, tak i pro českou a německou část
projektového území
Hodnocení
Plocha CZ [ha (%)]
Plocha DE [ha (%)]
Plocha celkem [ha (%)]
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
součet
10 (2)
29 (5)
36 (7)
74 (14)
1 (0)
4 (1)
17 (5)
22 (7)
10 (1)
33 (4)
53 (6)
96 (11)
Na rozdíl od bilance ploch tokanišť se tento typ biotopu posuzuje tak, že výše uvedené údaje o
plochách skutečný rozsah biotopů pro hnízdění a vodění kuřat v území spíše podceňují, jelikož
čtvercové buňky, které byly hodnoceny jako vhodné, jsou v mnoha případech úzce propojeny se
čtvercovými buňkami, které byly z důvodu hustšího nebo chybějícího porostu a/nebo
neidentifikovatelné přízemní vegetace vyňaty. V případě maloplošného propojení s převážně
"vhodnými" čtvercovými buňkami budou tyto buňky zajisté využívány jako biotopy, a to z důvodu
možných míst úkrytu kuřat, i když čtvercové buňky kritériím nevyhovují. Větší souvislé oblasti s
32

image
 
hustším porostem stromů nebo oblasti bezlesí jsou ale v každém případě jako biotopy pro hnízdění
a vodění kuřat nevhodné. Proto platí i pro tento typ biotopu, že mapové zobrazení výsledků
hodnocení nemůže skutečně vhodné oblasti podle hranic čtvercových buněk úplně přesně vymezit,
ale stěžejní prostorové rozložení vhodných biotopů pro hnízdění a vodění kuřat je rozpoznatelné a
bylo plauzibilně popsáno.
velmi vhodné
vhodné
ještě vhodné
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 15: Prostorové rozložení čtvercových buněk, které při hodnocení jako "biotop pro
hnízdění a vodění kuřat" získaly nejméně deset bodů, odstupňováno podle počtu
bodů
Společné zobrazení čtvercových buněk vhodných jako "tokaniště" nebo "biotopy pro hnízdění a
vodění kuřat" ukazuje převážně úzké propojení obou typů biotopů v projektovém území (obrázek
33

image
 
16). Ohledně vhodnosti území jako biotop tetřívka obecného je to pozitivně. Plocha, která byla
přiřazena k jednomu typu biotopu nebo oběma typům, činí celkem 146 hektarů (17 %), což je
zhruba šestina plochy projektového území. Podíl této plochy je na české a německcé straně téměř
stejný (česká strana : 93 ha / 17 %; německá strana: 53 ha / 16 % příslušného dílčího území).
typ biotopu "tokaniště"
biotop pro hnízdění
a vodění kuřat
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 16: Prostorové rozložení čtvercových buněk, které při hodnocení jako "tokaniště" nebo
"biotopy pro hnízdění a vodění kuřat" získaly nejméně deset bodů, přičemž je
nutno přihlédnout k tomu, že mnoho biotopů, které jsou vhodné jako tokaniště,
současně plní i funkce pro hnízdění a vodění kuřat.
34

 
3.2.3. Typ biotopu "podzimní/zimní biotop"
Primární funkce podzimních a zimních biotopů spočívají v zajištění dostatečného úkrytu a klidu,
jakož i dostačné potravní nabídky v přízemní vegetaci a korunách stromů v podobě poupat a jehlic.
Vhodné podzimní a zimní biotopy se vyznačují řídkým porostem stromů s nemalým podílem
měkkých listnatých dřevin a jehličnatými stromy resp. skupinami jehličnatých stromů, jejich větvě
sahají až na lesní půdu, přízemní vegetace je v optimálním případě charakterizována vysokým
podílem polokeřů.
Tabulka 16 ukazuje kritéria hodnocení čtvercových buněk ohledně typu biotopu "podzimní/zimní
biotop". Stejně jako v případě biotopů pro hnízdění a vodění kuřat byly buňky bez pokrytí korunami
stromů nebo s pokrytím korunami stromů vyšším než šedesát procent vyňaty jako nevhodné. Mez
maximálně povolených výšek stromů ovšem nebyla stanovena a i odstupňování výšek stromů a
stupňů pokrytí korunami stromů bylo v dobře ohodnocených třídách vhodnosti "velkoryseji" zvoleno
než u biotopů pro hnízdění a vodění kuřat. Hodnocení parametru "přízemní vegetace" bylo
provedeno shodně jako u biotopů pro hnízdění a vodění kuřat. Parametry "stupeň pokrytí korunami
stromů" a "typ přízemní vegetace" byly hodnoceny vyšší váhou než parametry "skupina druhů
stromů" a "výška stromu".
Tabulka 16:
Třídy vhodnosti a meze vhodnosti pro typ biotopu "podzimní/zimní biotop"
Hodnocení
Druh stromu/skupina
druhů stromů
velmi vhodné
(3 body)
měkké listnaté dřeviny
ještě vhodné
(1 bod)
nevhodné
(vyloučené)
váha
smrk, buk, ostatní
listnaté dřeviny, bez
údajů
žádné
prostá
vhodné
borovice, borovice
50 %
3,5 – 6 m
polokeře < 50 %,
(2 body)
kleč, modřín, smrk
rašeliništní/slatiništní
pichlavý
vegetace
Stupeň pokrytí
korunami
stromů
10 - 40 %
60 %
< 10 %
> 60 %
dvojnásobná
Výška
stromu
0,5 – 3 m
> 6 m
< 0,5 m
prostá
Typ přízemní vegetace
polokeře > 50 %, nízké
traviny, surová půda
vysoké traviny, ostatní
vegetace, bez údajů
kameny
dvojnásobná
Plocha vhodných podzimních a zimních biotopů, která byla určena podle těchto širších kritérií, je
z důvodu převážně hustých porostů stromů jen o 30 hektarů větší než plocha biotopů pro hnízdění
a vodění kuřat (viz tabulku 17). Předpokládá se ale i v tomto případě, že skutečná plocha
vhodných podzimních a zimních biotopů je z důvodu maloplošného propojení s "vyňatými"
buňkami větší než byla vypočtena.
Tabulka 17:
Součty ploch a podílů ploch čtvercových buněk, které jsou vhodné jako
podzimní/zimní biotopy – jak celkově, tak i pro českou a německou část
projektového území
Hodnocení
Plocha CZ [ha (%)]
Plocha DE [ha (%)]
Plocha celkem [ha (%)]
velmi vhodné
27 (5)
2 (1)
30 (3)
(18 -16 bodů)
vhodné
30 (5)
11 (3)
41 (5)
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
31 (6)
25 (8)
56 (6)
(12 -10 bodů)
součet
88 (16)
38 (12)
126 (14)
35

image
 
Tento dojem zprostředková i mapové zobrazení výsledků hodnocení pro tento typ biotopu (obrázek
17). Mapa ukazuje, že podle zde zvolených kritérií je oblast mezi Pramenáčem a Lugsteinem velmi
vhodnou oblastí nejen jako biotop pro hnízdění a vodění kuřat, nýbrž i jako podzimní a zimní
biotop, že ale i početné jiné plochy v projektovém území vyhovují výše definovaným poždavkům
kladeným na tento typ biotopu.
velmi vhodné
vhodné
ještě vhodné
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 17: Prostorové rozložení čtvercových buněk, které při hodnocení jako "podzimní/zimní
biotop" získaly nejméně deset bodů, odstupňováno podle počtu bodů
36

image
 
a vodění kuřat
Zobrazujeme-li výsledky hodnocení pro všechny tři typy biotopu společně (obrázek 18), tak jsou
oproti obrázku 16 zřejmé zejména čtvercové buňky podzimních a zimních biotoptů hodnocených
podle těchto širších kritérií. Zhruha pětinu celé plochy projektového území (176 hektarů) lze přiřadit
k některému z uvedených tří typů biotopu. Tento podíl je v české části projektového území (107 ha
/ 20 %) a v německé části projektu (69 ha / 21 %) téméř stejný.
typ biotopu "tokaniště"
biotop pro hnízdění
a vodění kuřat
podzimní/zimní biotop
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 18: Prostorové rozložení čtvercových buněk, které jako biotopy "tokaniště", "biotop
pro hnízdění a vodění kuřat" nebo "podzimní/zimní biotop" získaly nejméně deset
bodů
37

 
3.3. Výsledky prognóz pro biotopy
Jak již bylo popsáno v kapitole 2.6., další vývoj biotopů v projektovém území byl prognozován pro
dva scénáře na období deseti let a dvaceti let.
V prvním scénáři (bez přestavby lesa) byl prognozován pouze výškový růst stromů a stupeň
pokrytí korunami stromů smrkových porostů zjištěných v době sběru dat (2018), zatímco plochy
bezlesí, nepůvodní přípravné dřeviny a měkké listnaté dřeviny byly ohledně jejich vhodnosti jako
biotopy a rozložení ponechány v aktuálním stavu.
Ve druhém scénáři (s přestavbou lesa) se navíc vycházelo z toho, že do konce prvního desetiletí
budou postupně odumírající porosty nepůvodních přípravných dřevin, a to smrk pichlavý, modřín a
borovice pokroucená, úplně nahrazeny porosty smrku a ve druhém desetiletí porostou na mladé
smrkové porosty. Pro plochy bezlesí, porosty borovice kleče a měkké listnaté dřeviny se i v tomto
scénáři vycházelo z toho, že opatřeními přestavby lesa nebudou dotčeny.
3.3.1. Scénář bez přestavby lesa
Následující tabulky a mapy ukazují, jak se hodnocení biotopů v projektovém území bude měnit,
jestliže všechny smrkové porosty, které byly detekovány v roce 2018, budou po deseti letech o tři
metry vyšší a po dvaceti letech o šest metrů vyšší a stupeň pokrytí korunami smrků po deseti
letech stoupne o 0,5, resp. po dvaceti letech se bude jednat o zápoj horizontální úplný.
Tato prognóza výšek stromů a stupňů pokrytí korunami stromů na čtvercových buňkách
s převládajícím smrkem se podle rozložení druhů stromů týká v roce sběru dat 358 hektarů (viz
kapitolu 3.1.1.), což je 41 % projektového území. Pro všechny ostatní plochy se vychází z toho, že
se hodnocení biotopů resp. vhodnost biotopů nebude měnit.
a) Prognóza vývoje biotopů tokaniště:
Tabulka 18:
Součet ploch a podílů čtvercových buněk vhodných jako tokaniště aktuálně a pro
prognózované období 10 let a 20 let, zde scénář bez přestavby lesa
Hodnocení
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
Aktuální plocha
[ha (%)]
30 (3)
25 (3)
16 (2)
Prognóza 10 let
[ha (%)]
17 (2)
30 (3)
15 (2)
Prognóza 20 let
[ha (%)]
17 (2)
30 (3)
15 (2)
součet
71 (8)
62 (7)
62 (7)
V době sběru dat (2018) převládaly smrky na zhruba devíti hektarech, což byla plochá hodnocená
jako vhodná pro biotop tokaniště. Vycházeje ze zde předmětných předpokladů týkajících se
dalšího růstu smrku v těchto čtvercových buňkách, budou během desetiletí smrky ztrácet svoji
vhodnost pro tento typ biotopu. Tato přeměna se soustřeďuje na plochy s mladším porostem
dotčené přestavbou lesa v okolí Kahlebergu, západně od komunikace mezi Cínovcem a obcí Nové
Město a na severním a jižním svahu Pramenáče (obrázek 19).
38

image
image
image
 
Obrázek 19: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk ohledně jejich vhodnosti jako biotop
„tokaniště“, zde scénář bez přestavby lesa. Zleva doprava: v době sběru dat, po
deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 14)
Převážná část čtvercových buněk, které byly v době sběru dat hodnoceny jako plochy vhodné jako
tokaniště (62 hektarů), leží mimo oblasti, v nichž převládají smkry, a podle předpokladů scénáře
zůstane vhodnou oblastí jako tokaniště i v dalších dvou desetiletích. Čtvercové buňky, které byly
hodnoceny jako vhodné, a se ve druhé poloviny prognózovaného období již nebudou měnit, jsou
zobrazeny na obrázku 19.
Podle této prognózy některé nově založené plochy přestavby lesa východně a západně od
Kahlebergu zůstanou trvale zachovány jako možná tokaniště. Důvodem této – nesprávné –
prognózy je, že tyto velmi mladé smrkové porosty nelze prostředky dálkového průzkumu detekovat
a proto jsou interpretovány jako plochy bezlesí.
b) Prognóza vývoje biotopů pro hnízdění a vodění kuřat:
Plocha, která je vhodná jako biotop pro hnízdění a vodění kuřat, ubývá v prvním desetiletí o 15
hektarů, ve druhém destiletí jen o 2 hektary (viz tabulku 19), takže i po dvou desetiletech zůstanou
zachovány více než čtyři pětiny (82 %) biotopů pro hnízdění a vodění kuřat, protože se v tomto
scénáři vychází z toho, že stav těchto ploch, které již na začátku byly hodnoceny jako vhodné
plochy z důvodu řídkého porostu měkkých listnatých dřevin a nepůvodních přípravných dřevin,
jakož i přízemní vegetace bohaté na bobulovité keře, se nebude měnit ani po dvaceti letech (viz
kapitolu 3.2.2).
Nejvýznamnější plochy, kde dojde k úbytku biotopů pro hnízdění a vodění kuřat – stejně jako u
tokanišť – jsou plochy přestavby lesa s mladšími porosty, které jsou na začátku řídší (obrázek 20).
39

image
image
image
 
Tabulka 19:
Součet ploch a podílů čtvercových buněk vhodných jako biotopy pro hnízdění a
vodění kuřat aktuálně a pro prognózované období 10 let a 20 let, zde scénář
bez přestavby lesa
Aktuální plocha
Prognóza 10 let
Prognóza 20 let
[ha (%)]
Hodnocení
[ha (%)]
[ha (%)]
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vodné
(12 -10 bodů)
10 (1)
33 (4)
53 (6)
9 (1)
30 (3)
42 (5)
9 (1)
30 (3)
42 (5)
součet
96 (11)
81 (9)
79 (9)
Obrázek 20: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk ohledně jejich vhodnosti jako „biotop pro
hnízdění a vodění kuřat“, zde scénář bez přestavby lesa. Zleva doprava: v době
sběru dat, po deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 15)
40

image
image
image
 
c) Prognóza vývoje podzimních/zimních biotopů
Ve zde zvoleném scénáři plocha podzimních/zimních biotopů ubývá za dvacet let o necel
ou čtvrtinu (tabulka 20). K úbytku biotopů dojde i u tohoto typu biotopu již v prvním desetiletí v
porostech mladých smrků, kde stupeň pokrytí korunami stromů rychle přibývá. Uživatelnými
podzimními/zimními biotopy po dobu celého prognózovaného období zůstanou porosty měkkých
listnatých dřevin, smrku pichlavého, modřínu, borovice kleče a borovice pokroučené, pokud jejich
stupeň pokrytí korunami stromů není vyšší než 0,6.
Tabulka 20:
Součet ploch a podílů čtvercových buněk vhodných jako podzimní/zimní biotop
aktuálně a pro prognózované období 10 let a 20 let, zde scénář bez přestavby lesa
Hodnocení
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
Aktuální plocha
[ha (%)]
30 (3)
41 (5)
56 (6)
Prognóza 10 let
[ha (%)]
26 (3)
38 (4)
37 (4)
Prognóza 20 let
[ha (%)]
26 (3)
38 (4)
34 (4)
součet
126 (14)
100 (12)
97 (11)
Obrázek 21: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk ohledně jejich vhodnosti jako
„podzimní/zimní biotop“, zde scénář bez přestavby lesa. Zleva doprava:
v době sběru dat, po deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 17)
41

image
image
image
 
Tabulka 21 a obrázek 22 ukazují prognózovaný vývoj biotopů v souhrnu všech tří typů biotopu za
předpokladu, že se rozložení druhů stromů v projektovém území nebude měnit. Dalším růstem již
existujících porostů smrků se plocha biotopů bude zmenšovat o zhruba pětinu (37 ha / 21 %),
přesto ale podle tohoto scénáře zůstanou v projektovém území poměrně velké souvislé plochy,
které jsou pro tetřívka obecného využitelné.
Tabulka 21:
Prognózovaný vývoj plochy čtvercových buněk, které při hodnocení biotopů
"tokaniště", "biotop pro hnízdění a vodění kuřat" nebo "podzimní/zimní biotop"
získaly nejméně deset bodů, zde scénář bez přestavby lesa
Dílčí území
Aktuální plocha [ha]
CZ
107
DE
69
součet
176
Prognóza 10 let [ha]
85
57
142
Prognóza 20 let [ha]
83
56
139
Obrázek 22: Prognózované rozložení čtvercových buněk, které při hodnocení typů biotopů
"tokaniště", "biotop pro hnízdění a vodění kuřat" nebo "podzimní/zimní biotop"
získaly nejméně deset bodů, zde scénář bez přestavby lesa. Zleva doprava:
v době sběru dat, po deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 18)
42

 
3.3.2. Scénář s přestavbou lesa
Ve scénáři s přestavbou lesa je prognózován nejen vývoj výšek stromů a stupňů pokrytí korumani
stromů stávájících smrkových porostů, nýbrž se předpokládá úplná přestavba porostů již nyní
odumírajících porostů smrku pichlavého, borovice pokroucené a modřínu v prvním desetiletí
prognózovaného období. Přitom se – velmi zjednodušeně – vychází z toho, že na konci prvního
desetiletí všechny ještě existující porosty těchto tří druhů stromů byly přeměněny na smrkové
porosty s ještě nízkou výškou (1 m) a nízkým stupněm pokrytí korunami stromů (0,2), jejichž vývoj
pak bude ve druhém desetiletí pokračovat stejně jako u všech ostatních smrkových porostů (viz
kapitolu 2.6.)
Tato prognóza vývoje druhů stromů, výšek stromů a stupňů pokrytí korunami stromů ve
čtvercových buňkách s převládajícím smrkem, smrkem pichlavým, borovicí pokroucenou a
modřínem se týká plochy 703 hektarů, což jsou zhruba čtyři pětiny (81 %) projektového území a
tím je tato plocha dvojnásobně tak velká jako plocha ve scénáři bez přestavby lesa.
Z přestavby lesa jsou v tomto scénáři vyňaty porosty měkkých listnatých dřevin a borovice kleče,
jakož i plochy bezlesí, zjištěné v době sběru dat. Pro tyto plochy se vychází z toho, že – z důvodu
ochrany biotopů nebo jejich situování v chráněných územích – na nich nebude vysazován původní
smrk, nýbrž jejich stav bude zachován z důvodu jejich vhodnosti jako biotopy.
a) Prognóza vývoje biotopů tokaniště:
Tabulka 22 ukazuje, že v tomto scénáři v prvním desetiletí plocha vhodná jako tokaniště značně
přibývá z důvodu mnoha porostů nízkého smrkového mlází s nízkým stupňem pokrytí korunami
stromů, na konci druhého desetiletí ovšem činí už jen přibližně čtyřicet procent původní plochy.
Tabulka 22:
Součet ploch a podílů čtvercových buněk vhodných jako tokaniště aktuálně a pro
prognózované období 10 let a 20 let, zde scénář s přestavbou lesa
Hodnocení
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
Aktuální plocha
[ha (%)]
30 (3)
25 (3)
16 (2)
Prognóza 10 let
[ha (%)]
10 (1)
124 (15)
11 (2)
Prognóza 20 let
[ha (%)]
10 (1)
16 (2)
4 (0)
součet
71 (8)
145 (18)
30 (3)
Podle toho větší oblasti vhodné jako tokaniště budou za dvacet let už jen u Lugsteinu a u
Georgenfeldského rašeliniště (Georgenfelder Hochmoor) (obrázek 23). Ve skutečnosti by se podle
této prognózy některé zbývající plochy přestavby lesa u Kahlebergu měly z výše uvedené plochy
ještě odečíst. Ještě nízké smrkové porosty nebudou v rámci automatizované detekce druhů stromů
detekovány a proto jejich výškový růst nebude prognózován. Rovněž odečtena musí být plocha
několika čtvercových buněk, které byly hodnoceny jako vhodné, nebo i mensích skupin
čtvercových buněk, které z důvodu jejich velikosti nejsou reálně vhodnými jako tokaniště. Proto je
prognózovaná hodnota zbývající plochy 30 hektarů spíše příliš vysoká.
43

image
image
image
 
Obrázek 23: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk ohledně jejich vhodnosti jako „tokaniště“,
zde scénář s přestavbou lesa. Zleva doprava: v době sběru dat, po deseti letech,
po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 14)
b) Prognóza vývoje biotopů pro hnízdění a vodění kuřat:
Plocha biotopů pro hnízdění a vodění kuřat kolísá v prognóze vývoje ješte více než u tokanišť
(tabulka 23). Velká nabídka nízkých řídkých smrkových porostů na konci prvního desetiletí vede
k tomu, že počet vhodných čtvercových buněk stoupne na trojnásobek, ale po dalších deseti letech
klesne na pětinu výchozího stavu.
Tabulka 23:
Součet ploch a podílů čtvercových buněk vhodných jako biotopy pro hnízdění a
vodění kuřat aktuálně a pro prognózované období 10 let a 20 let, zde scénář
s přestavbou lesa
Hodnocení
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
součet
Aktuální plocha
[ha (%)]
10 (1)
33 (4)
53 (6)
96 (11)
Prognóza 10 let
[ha (%)]
110 (13)
11 (1)
160 (18)
281 (32)
Prognóza 20 let
[ha (%)]
2 (0)
5 (1)
14 (2)
20 (2)
44

image
image
image
 
Obrázek 24 ukazuje, že nejen tato plocha, ale i kvalita biotopů pro hnízdění a vodění kuřat je
dočasně vyšší než byla na začátku, protože v rámci přestavby lesa budou ve větší míře
prosvětleny i plochy bohaté na bobulovité keře. Koneckonců ale po dvaceti letech zůstanou jen
oblasti, které jsou z přestavby lesa vyňaty. Podle našich předpokladů jsou to jen oné plochy, které
byly od samého začátku osázeny měkkými listnatými dřevinami nebo borovicí klečí.
Obrázek 24: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk ohledně jejich vhodnosti jako „biotop pro
hnízdění a vodění kuřat“, zde scénář s přestavbou lesa. Zleva doprava: v době
sběru dat, po deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 15)
c) Prognóza vývoje podzimních/zimních biotopů
Prognóza vývoje podzimních/zimních biotopů je podobná jako prognóza biotopů pro hnízdění a
vodění kuřat (tabulka 24, obrázek 25). Ubýtek plochy, který je podmíněn růstem nově vysázených
smrků v rámci přestavby lesa, bude v prvním desetiletí kompenzován předpokládaným plošným
prosvětlením porostů, po dalších deseti letech ovšem zůstane už jen pětina původní plochy tohoto
typu biotopu.
45

image
image
image
 
Tabulka 24:
Součet ploch a podílů čtvercových buněk vhodných jako podzimní/zimní biotopy
aktuálně a pro prognózované období 10 let a 20 let, zde scénář s přestavbou lesa
Hodnocení
velmi vhodné
(18 -16 bodů)
vhodné
(15 -13 bodů)
ještě vhodné
(12 -10 bodů)
Aktuální plocha
[ha (%)]
30 (3)
41 (5)
56 (6)
Prognóza 10 let
[ha (%)]
112 (13)
17 (2)
158 (18)
Prognóza 20 let
[ha (%)]
4 (0)
10 (1)
11 (1)
součet
126 (14)
288 (33)
25 (3)
Obrázek 25: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk ohledně jejich vhodnosti jako
„podzimní/zimní biotop“, zde scénář s přestavbou lesa. Zleva doprava:
v době sběru dat, po deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 17)
Tabulka 25 a obrázek 26 ukazují výsledky této prognózy ve souhrnu všech tří typů biotopů.
Zatímco ve scénáři bez přestavby lesa po dvaceti letech v celém projektovém území zůstanou
ještě čtyři pětiny plochy biotopů z roku 2018, zůstanou ve scénáři s přestavbou lesa po dvaceti
letech jen zhruba třicet procent plochy biotopů, která byla vypočtena za rok 2018. Tato plocha se
soustřeďuje na Georgenfeldské rašeliniště (Georgenfelder Hochmoor), zarostlé borovicí klečí, a na
plochy s porostem měkkých listnatých dřevin a plochy bezlesí u Lugsteinu, jakož a západně a
východně od Georgenfeldského rašeliniště (Georgenfelder Hochmoor), což jsou plochy, které jsou
podle předpokladů tohoto scénáře z opatření přestavby lesa resp. znovuzalesnění vyňaty. Ve
46

image
image
image
 
zbývající části území budou zbývající buňky zřejmě tak malé, že již nebudou vhodné jako biotop
tetřívka obecného. Proto plocha čtvercových buněk, vhodných jako biotop, která je uvedena
v tabulce 25, je příliš vysoká.
Tabulka 25:
Prognózovaný vývoj plochy čtvercových buněk, které při hodnocení biotopů
"tokaniště", "biotop pro hnízdění a vodění kuřat" nebo "podzimní/zimní biotop"
získaly nejméně deset bodů, zde scénář s přestavbou lesa
Dílčí území
Aktuální plocha [ha]
CZ
107
DE
69
součet
176
Prognóza 10 let [ha]
187
127
314
Prognóza 20 let [ha]
14
38
52
Obrázek 26: Prognózovaný vývoj čtvercových buněk, které při hodnocení biotopů "tokaniště",
"biotop pro hnízdění a vodění kuřat" nebo "podzimní/zimní biotop" získaly nejméně
deset bodů, zde scénář s přestavbou lesa. Zleva doprava: v době sběru dat, po
deseti letech, po dvaceti letech (vysvětlivky viz obrázek 18)
47

 
4.Diskuze
4.1. Vhodnost metody dálkového průzkumu,
náklady na data a vyhodnocení
Kromě popisu biotopů v projektovém území bylo dalším cílem výzkumu zjistit, do jaké míry jsou
takovéto analýzy biotopů za použití přeshraničně dostupných satelitních dat a za pomocí z velké
části automatizovaného vyhodnocení možné (viz kapitolu 2). V případě, že se tato metoda osvědčí
jako vhodná a dostatečně efektivní, bylo by možno jí použít pro posuzování biotopů tetřívka
obecného i mimo toto projektové území.
Vývoj metody a ověřování různých dat z dálkového průzkumu byl zadán formou smlouvy o dílo
společnosti LUP (Luftbild Umwelt Planung GmbH, 2019). Závěrečná zpráva společnosti k této
smlouvě o dílo tvoří přílohu této zprávy.
Použitelnost výsledků:
Zásadně lze konstatovat, že kombinací satelitních dat a dat z leteckých snímků ve spojení
s digitálními modely povrchu a terénu (viz kapitolu 2.3), která byla definována jako optimální
kombinace, a využitím z velké části automatizovaných algoritmů pro vyhodnocování, bylo možno
dosáhnout použitelných a alespoň na úrovni území dostatečně přesných výsledků z hlediska
zjišťovaných parametrů biotopů (výška stromů, stupeň pokrytí korunami stromů, skupina druhů
stromů, typ přízemní vegetace) a jejich rozložení v území. Osvědčil se rovněž následný výpočet
digitálního modelu povrchu na bázi novějších leteckých snímků (viz kapitolu 2.2.), provedený pro
českou část projektového území tak, aby bylo možno získat data o výšce stromů a stupni pokrytí
korunami stromů s přeshraničně podobnou aktuálností.
Na svůj limit se však tato metoda dostává především v případě automatizovaného rozlišování
skupin druhů stromů, a to především v případě rozlišení skupiny druhů jehličnanů (viz. kapitolu
3.1.1.). Stejně tak automatizovaně zjištěné stupně pokrytí korunami stromů velmi mladách stromů
nejsou vždy přesné. Stromy s výškou menší, nežli jeden metr, jsou zde používanými algoritmy
rozeznány jako přízemní vegetace. V důsledku toho jsou pak tyto plochy považovány za bezlesí
(viz kapitolu 3.1.3.).
Náklady na pořízení a vyhodnocení dat:
Pořízení dat pro projektové území o rozloze zhruba 860 hektarů bylo pro státní podnik
Sachsenforst (Saské lesy) spojeno s relativně nízkými náklady (viz kapitolu 2.2.). Pokud se
zaměříme pouze na data, která se nakonec ukázala být velmi vhodná (LUP 2019), tak za letecké
snímky a digitální modely povrchu a terénu českého dílčího území bylo nutno vydat 775,00 EUR
jako poplatek za jejich užití, všechna ostatní data (letecké snímky a digitální modely terénu a
povrchu na německé straně, satelitní data Sentinel-2B, přeshraniční data k cestám a budovám)
byla pro saský státní podnik Sachsenforst (Saské lesy) dostupná zdarma. Přepočteno na celé
projektové území tak získání těchto dat stálo zhruba jedno euro na hektar.
Náklady na vývoj metody a vyhodnocení dat firmou LUP činily 40.460,00 EUR, v přepočtu na
rozlohu projektového území zhruba 47,00 EUR na hektar. V této částce nejsou zahrnuty
personální náklady na zaměstnance státního podniku Sachsenforst (Saské lesy). V případě
přenesení vyvinuté metody na jiná území je nutno počítat s výrazným poklesem nákladů na
vyhodnocování za hektar, jelikož odpadají náklady na vývoj metody a (i nadále nutné) vyhledání
referenčních ploch v území je především v případě větších ploch spojeno s degresivními náklady.
48

 
Pokud tyto náklady srovnáme s paralelně probíhajícím projektem státního podniku Sachsenforst
(Saské lesy), v rámci kterého mají být pomocí podobných metod získány údaje o stavu lesů pro
celou lesní plochu Saska (520 000 ha), pak se náklady v tomto projektu pohybují ve výši cca 2,00
EUR za hektar. Výše těchto nákladů ukazuje, že zde zvolená metoda umožňuje za únosných
nákladů zjišťovat parametry biotopů tetřívka obecného a že je možné tuto metodu z hlediska jejích
nákladů přenést i na jiná, rozlehlejší území.
4.2. Evaluace hodnocení biotopů
Snahou této studie bylo, neměřit vhodnost biotopů pro tetřívka obecného vždy samostatně podle
jednotlivých parametrů biotopů (jako výška stromů nebo stupeň pokrytí korunami stromů), ale
získat pomocí jasného postupu hodnoty biotopů a jejich rozložení v území pomocí kombinace
několika parametrů biotopů, získaných pomocí dálkového průzkumu. Detaily k výpočtu těchto
hodnot biotopů jsou uvedeny v kapitolách 2.5. a 3.2.
Do této metody hodnocení vstupuje řada předem stanovených předpokladů ohledně příznivého,
méně příznivého a nevhodného charakteru zde zjištěných parametrů biotopu. Posouzení výsledků
tak začíná už u otázky, zda byly hranice tříd pro posuzování jednotlivých parametrů - a to po tři
různé typy biotopů – zvoleny smysluplně, resp. plauzibilně. Zde formulované předpoklady
k nutným vlastnostem biotopů tetřívka obecného jsou z velké míry shodné s popisem typů cílových
biotopů v Programu na ochranu populace tetřívka obecného pro Svobodný stát Sasko (Saský
zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii [LfULG] 2019).
Jak již bylo zmíněno, nelze v důsledku zde zvolené metody hodnocení provést striktní oddělení
různých dílčích biotopů (tokaniště, biotopy pro hnízdění a vodění kuřat, podzimí/zimní biotopy)
podle charakteru jejich parametrů. Řídké, nízké porosty, vhodné jako biotop pro hnízdění a vodění
kuřat, mohou být současně i kvalitními podzimními/zimními biotopy. Výsledkem je široký, věcný a
použitím těchto kritérií na stávající data i prostorově širší překryv výše popsaných tří dílčích
biotopů.
I přesto je však třeba ve výsledku procesu hodnocení konstatovat, že mezi tokaništi a biotopy pro
hnízdění a vodění kuřat lze vypozorovat určitou územní diferenciaci. A to i přesto, že jsou oba dílčí
biotopy navzájem úzce spojeny, což by mělo odpovídat skutečným poměrům projektového území.
Zatímco čistá tokaniště zabírají podle zde zvolené metody hodnocení rozlohu zhruba sedmdesát
hektarů projektového území, je celková rozloha biotopů pro hnízdění a vodění kuřat dvakrát tak
vysoká. Zdá se tedy, že zde zvolené meze vhodnosti jsou vhodné k zachycení rozdílů v územním
rozložení těchto dvou typů biotopů.
V případě použití zde zvolených kritérií pro podzimní/zimní biotopy stoupá kumulovaná plocha
biotopů pouze nepatrně o třicet hektarů. To znamená, že plochy, vhodné jako podzimní/zimní
biotopy, se v tomto území z velké části kryjí s biotopy pro hnízdění a vodění kuřat. Důvodem
tohoto nízkého přírůstku plochy biotopů, vhodných pro přezimování, je definicí daná horní mez
stupně pokrytí korunami stromů 60 procent pro tento typ biotopu. V tomto území existuje jen velmi
málo ploch, jejichž stromy jsou sice vyšší, nežli deset metrů (ta tvoří hranici pro biotopy pro
hnízdění a vodění kuřat), ale jejichž stupeň pokrytí korunami stromů současně není vyšší, nežli
šedesát procent. Porosty vyšší než deset metrů jsou zpravidla hustěji zapojeny.
Zde zvolená definice podzimních/zimních biotopů nepředstavuje alespoň pro toto území větší
přínos pro identifikaci nejen tokanišť a biotopů pro hnízdění a vodění kuřat, ale i další plochy,
vhodné pro biotop tetřívka obecného. Z důvodů hustého zápoje celé řady porostů to zřejmě
odpovídá i skutečným podmínkám.
49

 
Zásadní metodické omezení zde zvolené metody hodnocení spočívá v nezohlednění sousedských
vztahů mezi čtvercovými buňkami pro hodnocení příslušných jednotlivých buněk a celkový
výsledek představuje “mozaiku“ jednotlivých hodnocení a takto je třeba jej i hodnotit.
Tak například jednotlivé, izolovaně ležící buňky, kterým byla prostřednictvím metody hodnocení
připsána určitá vhodnost biotopu, nelze fakticky do tohoto typu biotopu zařadit v případě, že
nemají žádné spojení s větším souborem podobně zařazených buněk. Samostatné statistické
vyhodnocení a automatizovaný výpočet těchto izolovaně ležících buněk nebyl z důvodů náročnosti
realizován. Na druhou stranu však lze oblasti, v nichž dochází k „zahuštění“ buněk se zařazením
ke stejnému typu biotopu, zpravidla dobře rozeznat.
Stejně tak nebyla v hodnocení „biotopových buněk“ zohledněna výška stromů v sousedních
buňkách, které nebyly přiřazeny žádnému typu biotopu. Je známo, že tetřívek se vyhýbá prudkému
rozmezí s vysokými, zapojenými porosty (STRAU
ß et al. 2017). Tyto efekty jsou v projektovém
území v současně době hodnoceny spíše jako podřadné, jelikož zde i zapojené porosty dosud
vykazují relativně nízkou výšku (viz tabulku 9). V územích s vysoko vzrostlými lesními porosty je
případně nutno takovéto aspekty při vymezování potenciálních ploch biotopů (podobně jako ve zde
provedeném vyloučení oblastí v blízkosti pozemních komunikací a budov) v daném případě
integrovat.
V rámci této studie nemůže a nemá být předložen vědecký důkaz, že biotopy, které byly na
základě shora uvedených předpokladů identifikovány jako vhodné, jsou také tetřívkem využívány.
Údaje o celoročním využití území tetřívkem v tomto projektovém území k tomu nepostačují.
Rozsáhlejší data o výskytu tetřívka obecného existují pouze pro období toku a i tato data nejsou
vždy polohově přesné. Důvodem je skutečnost, že během sčítání jsou tokající kohouti často pouze
slyšet, nikoli vidět. Sloučíme-li pozorování tokajících kohoutů v letech 2013 až 2018 s polohou
tokanišť, hodnocených jako vhodné, a s tím úzce souvisejících biotopů pro hnízdění a vodění kuřat
(obrázek 27), je sice patrná korelace mezi hodnocením biotopu a sledovacími body, ale neexistuje
tu žádný absolutní soulad. Řada tokajících kohoutů byla (s částečně omezenou přesností)
pozorována i mimo oblasti, hodnocené jako vhodné. I z tohoto je patrné, že pomocí této metody
lze vymezit potenciální biotopy, skutečné využití biotopů tetřívkem však není s tímto vymezením
vždy identické.
Přesto lze souhrnně konstatovat, že pomocí této zvolené metody lze zjistit a popsat pro tetřívka
obecného příznivé a nepříznivé struktury biotopů s vysokém územním rozlišením. Toto velmi
vysoké územní rozlišení při hodnocení biotopů přesahuje rámec dosavadních metod evaluace
biotopů tetřívka obecného pomocí prostředků dálkového průzkumu (Reimoser et al. 2000,
STRAUß und S
ODEIKAT 2000, DÜSTERHÖFT 2006, WERTH und KRAFT 2015).
V tomto smyslu mohou tato data a z nich odvozené mapy sloužit jako základ pro cílená, přitom ale
i na malém území prováděná diferencovaná opatření managementu biotopu tetřívka obecného.
V případě opakovaných záznamů by měla být tato metoda vhodná pro velmi detailní záznam změn
biotopů.
50

image
 
typ biotopu "tokaniště"
biotop pro hnízdění
a vodění kuřat
tokajících kohoutů
v letech 2013 – 2018
© OpenStreetMap contributors, terrestris GmbH und Co. KG, 2020
Obrázek 27: Pozorování tokajících kohoutů v letech 2013 – 2018 a čtvercové buňky, které jako
"tokaniště" nebo "biotopy pro hnízdění a vodění kuřat" získaly nejméně deset bodů
51

 
4.3. Evaluace prognóz biotopů
Oba scénáře vycházejí ze silně zjednodušených, a ne bezpodmínečně reálných základních
předpokladů z hlediska vývoje lesa a biotopů v projektovém území. Úplné upuštění od výsadby
dalších smrků v tomto území (scénář 1) nenastane, stejně tak nenastane kompletní přeměna
všech porostů smrku pichlavého, modřínu a borovice pokroucené na smrkové porosty během
jednoho desetiletí (scénář 2). V případě těchto scénářů se tedy nejedná o předpovědi skutečně
očekávatelného dalšího vývoje biotopů v tomto území, nýbrž jde o hledání odpovědi na otázku,
jaké důsledky by různé strategie hospodaření měly na střednědobý vývoj biotopů tetřívka
obecného v území.
Reálně bude v budoucnu nějaký meziscénář, který je však obtížné předpovědět a který závisí na
individuálních rozhodnutích o managementu na jednotlivých plochách. Stejně tak nelze
předpovědět opatření, která budou v tomto území cíleně přijímána za účelem zachování a
optimalizace biotopů tetřívka obecného, jako například prosvětlení porostů v okolí tokanišť nebo
biotopů pro hnízdění a vodění kuřat. Tato opatření nejsou ani obsažena ve shora uvedených
scénářích.
Další slabou stránku zde formulovaných prognóz představuje skutečnost, že již vysázené, dosud
ale velmi nízké smrky, často nejsou prostředky dálkového průzkumu rozeznány a výchozí data pro
prognózu vývoje porostu tak neodpovídají všude skutečné situaci.
Jako poslední kritický bod týkající se metody prognózy je zde třeba znovu uvést aspekt, zmíněný
již v kapitole 4.2., a to nezohlednění sousedských vztahů především v případě sousedících
vysokých, zapojených lesních porostů. Pro vyhodnocení stávajícího stavu v roce 2018 bylo možno
tento aspekt z důvodů obecně nízkého porostu v projektovém území zanedbat. Během
následujících dvaceti let však nyní existující mladé smrkové porosty vyrostou, zahrnutí takovýchto
sousedských vztahů do hodnocení biotopů tak získá na významu a zřejmě ještě znovu sníží
rozsah potenciálně vhodných biotopů. Nicméně již současná prognóza podle scénáře 2 dává pro
rozlehlé části projektového území poznat tak silnou izolaci ještě zbývajících „biotopových buněk“,
že tam po dvaceti letech nebude existovat souvislý, pro tetřívka obecného vhodný biotop (viz
kapitolu 3.3.2.).
I přes shora uvedená omezení lze z – i když jen teoretických – výsledků prognóz biotopů odvodit
některé závěry:
-
Velká část oblastí, které byly v roce 2018 identifikovány jako vhodné, by si vhodnost jako
biotop tetřívka obecného udržela patrně i střednědobě, pokud by v těchto oblastech byly
zastavena další opatření přestavby lesa na původní smrkové lesy. Z oblastí, hodnocených
v roce 2018 jako vhodné, byla pouze pětina již osázena smrky.
-
Intenzivní, plošná přestavba lesa směrem k původním smrkovým lesům může životní
podmínky tetřívka obecného dokonce na čas zlepšit, střednědobě však tyto plochy jako
biotopy zaniknou. Zbývající plochy biotopů by podle předpokladů těchto prognóz byly tak
malé, že by přežití místní dílčí populace bylo nejisté.
-
V koncepcích hospodaření pro toto území by proto měly být co možná nejdříve
identifikovány dostatečně velké plochy, které mají být v dlouhodobém horizontu zachovány
jako biotopy tetřívka obecného a ve kterých budou způsob rekonstrukce lesa a péče o les
prioritně uzpůsobeny stanovištním nárokům tetřívka obecného.
52

 
4.4. Stanoviska projektových partnerů
Předložená zpráva byla v říjnu roku 2020 zaslána Saskému zemskému úřadu pro životní prostředí,
zemědělství a geologii (Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie, LfULG),
nižšímu orgánu ochrany přírody okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří (Sächsische
Schweiz-Osterzgebirge) a členům místní pracovní skupiny pro realizaci Programu na ochranu
populace tetřívka obecného v oblasti zvláštní ochrany (SPA) Kahleberg a Lugsteingebiet se
žádostí o zpracování stanoviska. Po překladu zprávy do češtiny byl český překlad této zprávy
zaslán v prosinci 2020 i českým projektovým partnerům (Ústecký kraj, Spolek Ametyst, Lesy
České republiky, s.p.) s prosbou o zaslání stanoviska. Původně plánovaná závěrečná porada a
diskuse metodiky a výsledků se všemi partnery projektu musela být z důvodů pandemie koronaviru
bohužel zrušena a bude realizována později. Obsah níže uvedených stanovisek je zde tedy pouze
shrnut, není však diskutován. To je úkolem dosud neuskutečněné závěrečné porady, případně
následných úprav metodiky. Úplná znění stanovisek jsou uvedena v příloze k této zprávě.
Svá stanoviska zaslal do poloviny února 2021 Saský zemský úřad pro životní prostředí,
zemědělství a geologii, okres Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří (Sächsische Schweiz-
Osterzgebirge) a Dr. Steffens jako zástupce dobrovolných ornitologů v místní pracovní skupině
pro oblast Kahleberg-Lugsteingebiet.
Stanovisko Saského zemského úřadu pro životního prostředí, zemědělství a geologii:
Metodu, použitou pro identifikaci a vyhodnocení potenciálních stanovišť, považujeme i přes
některé nepřesnosti a chybná zařazení, kterým nelze zabránit, v zásadě za použitelnou.
Doporučujeme metodu dále ověřit a rozvíjet prostřednictvím přenosu na další místa výskytu
tetřívka. Pro dosažení transparentnosti a důvěry ve výsledky ze strany všech aktérů by zde mělo
být jasně rozlišováno mezi výsledky inventarizace stávajícího stavu a následnou interpretací těchto
dat. Navrhujeme ověřit různé varianty hodnocení a z nich odvozené mapové podklady.
Kromě pokud možno korektního hodnocení jednotlivých čtvercových buněk je důležitý i význam a
výpovědní hodnota územního rozložení čtvercových buněk, vyhodnocených jako vhodných a to jak
pro posouzení vhodnosti stanoviště, tak i pro jeho cílený management biotopů. Cílem tohoto
managementu by neměly být homogenní typy cílových biotopů, ale maloplošný mix různých
struktur, které byly vyhodnoceny jako vhodné.
Prognózy biotopů, obsažené v předmětné zprávě, jsou interpretovány tak, že i v případě scénáře
bez přestavby lesa jsou pro zachování dostatečně velkých biotopů tetřívka obecného nutná další
opatření k prosvětlení lesů a že je nutno zcela upustit od vysazování smrků.
Stanovisko nižšího orgánu ochrany přírody okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří
(Sächsische Schweiz-Osterzgebirge):
Výsledek analýzy biotopů je považován za vhodný k tomu, aby bylo možno příslušným způsobem
provádět hodnocení různých dílčích biotopů v projektovém území. Upozorňujeme na jisté
nepřesnosti při hodnocení půdní vegetace v oblasti Lugsteinu a na problematiku rušivých vlivů
sousedních struktur (vysoké porosty stromů, cesty bez pohledové ochrany), které pomocí této
metodiky nelze hodnotit.
Z hlediska prognóz biotopů považujeme třetí scénář s cíleným managementem biotopů za žádoucí.
Okres doporučuje tuto metodu po ukončení projektu v tomto smyslu dále rozvíjet a aplikovat na
biotopy tetřívka obecného na obou stranách hranice.
53

 
Stanovisko Dr. Steffense:
Projekt a jeho výsledky hodnotí zásadně pozitivně. Data k rozhodujícím parametrům biotopů ve
vysokém rozlišení, a to i pro větší územní jednotky, lze totiž získat pouze pomocí metod dálkového
průzkumu. Tato data obsahují důležité informace pro krátkodobý i střednědobý management
biotopů. Jako nedostatek prognózy biotopů shledává chybějící scénář s aktivními opatřeními na
úpravu biotopů. Dále upozorňuje na metodicky podmíněné nezohlednění vlivů okolí a propojení
parametrů biotopů, přičemž územní těžiště různých typů biotopů jsou však i přesto patrná.
Ohledně získaných dat doporučuje vyfiltrovat z dat dálkového průzkumu druhy dřevin jeřáb ptačí a
bříza z důvodů jejich rozdílného významu jako potravní rostliny a nezahrnovat je do skupiny
"měkkých listnatých dřevin“. Ohledně validity dat upozorňuei, že kromě případů, uvedených
v kapitole 3.1.1. se jako chybné ukázalo i rozlišení druhů dřevin borovice pokroucená a borovice
kleč.
Obsáhlé připomínky se týkají postupu při hodnocení biotopů:
-
Obsahový rozpor při hodnocení typu biotopu „tokaniště“ byl opraven v tom smyslu, že
faktoru „půdní vegetace“ byla přiřazena prostá váha, faktorům „výška stromů" a „stupeň
pokrytí korunami stromů“ byla přidělena dvojnásobná váha. Údaj, uvedený v tabulce 12,
pocházel ze starší verze textu a omylem nebyl přepracován. Výsledky, obsažené ve
zprávě (mimo jiné obr. 14, tabulka 13) odpovídaly znění této upravené varianty, zaslané
ve stanovisku, další změny zde tedy nejsou nutné. Tím bylo vyhověno obsahové kritice
příliš vysoké váhy, která při hodnocení typu biotopu „tokaniště“ byla přiřazena půdní
vegetaci.
-
Při hodnocení typu biotopu „biotop pro hnízění a vodění kuřat“ je přípustná horní hranice
výšky stromů 10 m považována za příliš vysokou, zatímco stupeň pokrytí korunami stromů
ve výši nejméně 20 procent by podle názoru Dr. Steffense mohl být v případě tohoto typu
biotopu definován i nižší.
-
V rámci hodnocení druhů dřevin je upozorněno na skutečnost, že mozaiku různých druhů
dřevin, a to i s určitým podílem jehličnatých dřevin, je zásadně nutno hodnotit pozitivněji,
nežli monokulturu měkkých listnatých dřevin, hodnocení tohoto aspektu však v případě zde
zvolené metody naráží na metodické hranice (důvodem je skutečnost, že tyto smíšené
formy lze v rámci malých, samostatně hodnocených čtvercových buněk zobrazit a popsat
velmi obtížně).
-
Nezohlednění i málo používaných, zatravněných cest z plochy biotopů je považováno za
příliš restriktivní.
-
Oproti tomu je hodnocení forem terénu považováno za za nedostatečně přísné. Více
zahloubené oblasti se severní expozicí, jako například v oblasti biatlonové střelnice, nejsou
tetřívkem obecným vyhledávány již z důvodů jejich topografie.
Ohledně prognóz vývoje biotopů nesouhlasí se scénářem, který byl v této zprávě zvolen a podle
kterého zůstanou porosty měkkých listnatých dřevin z hlediska jejich vhodnosti pro biotopy během
příštích dvaceti letech z velké části stabilní. Místo toho je nutno i během tohoto období provádět
v těchto porostech prosvětlování za účelem údržby biotopů, i když změny budou probíhat méně
rychleji, nežli v oblastech, dominovaných jehličnany.
54

 
5.Souhrn
Snahou této studio bylo, popsat a vyhodnotit situaci biotopů tetřívka obecného pomocí prostředků
dálkového průzkumu na příkladu 860 hektarů velkého česko-německého projektového území ve
východním Krušnohoří. Vyhodnocování dat z dálkového průzkumu by přitom mělo být pokud
možno automatizované, aby bylo možno tuto
metodu efektivně přenést i na další, větší území.
Kombinace ze zdarma dostupných satelitních dat (Sentinel-2B), pokud možno aktuálních leteckých
snímků a digitálních modelů terénu a povrchu se osvědčila jako použitelný základ, na němž lze
získat data, potřebná pro popis a hodnocení biotopů tetřívka obecného.
V rastru 10 x 10 m (celkem 87.200 čtvercových buněk) byly zjišťovány převládající druhy stromů,
výška stromů, stupeň pokrytí korunami stromů a pokud možno i typ přízemní vegetace.
Automatizovaný sběr těchto dat poskytl dostatečně spolehlivé výsledky, které jsou popsány formou
tabulek a rastrových map.
Na základě těchto čtyř parametrů je každá čtvercová buňka hodnocena podle její vhodnosti jako
tokaniště, jako biotop pro hnízdění a vodění kuřat a jako podzimní/zimní biotop. Metodika
vyhodnocení a jeho výsledky jsou zobrazeny jako tabulky a rastrové mapy.
Byla rovněž provedena prognóza dalšího vývoje lesa a tím tedy i vývoje biotopů v projektovém
území pomocí dvou scénářů (bez přestavby lesa, s komplexní přestavbou lesa během deseti let).
Výsledky poloautomatizovaného dálkového průzkumu, hodnocení biotopů a prognóza biotopů
budou diskutovány.
55

 
6.Seznam literatury a zdrojů
Breimann, L. (2001):
"Random
Forests". Machine Learning. 45 (1): 5–32.
Český úřad zeměměřický a katastrální ČÚZK Geoportal
https://geoportal.cuzk.cz
Coppes, J., Suchant, R., Ganz, S., Kohling, M., & Adler, P. (2019): Auerhuhn-relevante Strukturen aus der
Luft erkennen. AFZ-DerWald, (03), 38–41.
Düsterhöft, H. (2006): Analyse von Satelliten-Fernerkundungsdaten zur Habitatbewertung für Birkhuhn-
populationen in einer integrierten GIS-Umgebung. Hochschule Vechta.
ESA European Space Agency
https://www.esa.int/Space_in_Member_States/Germany/Copernicus
Frick, A. (2011): Vegetationsmonitoring in der Döberitzer Heide auf Basis von Fernerkundungsdaten. Work-
shop Monitoring Döberitzer Heide. Fachbeiträge des LUGV, Heft Nr. 123 (pp. 14-19).
GAF AG,
https://www.gaf.de
Geofabrik GmbH,
https://www.geofabrik.de/
© OpenStreetMap contributors. Abgerufen: 2019.
Heurich, M. (2006): Evaluierung und Entwicklung von Methoden zur automatisierten Erfassung von Wald-
strukturen aus Daten flugzeuggetragener Fernerkundungssensoren; Forstl. Forschungsber. Mün-
chen, Nr. 202, 331 S.
Hoffmann, K. et al. (2017): Sachsenforst setzt auf Fernerkundung. LWF aktuell 2017 Heft 4, S. 26-29.
Hydro-Consult, Dr. Dittrich & Partner (2018): Hydrologische Analyse und Revitalisierungsplanung für den
Bereich des Grenzgrabens im Ziel 3-Projekt „TetraoVit – Revitalisierung von Mooren und Habitat-
management für das Birkhuhn“ Dresden, 16.11.2018. 60S.
ltzerott, S. (2011): Fernerkundungsdaten - Basis für das flächenhafte Monitoring der Döberitzer Heide.
Workshop Monitoring Döberitzer Heide. Fachbeiträge des LUGV, Heft Nr. 123 (pp. 6-13).
Jenness, J. (2006):
Topographic Position Index (TPI) v.1.3a. TPI_Documentation.pdf..
Von
http://www.jennessent.com/arcview/tpi.htm
abgerufen
Krüger, T. (2004): Die Auswirkungen des Waldsterbens und der Einfluß weiterer Faktoren auf die Popula-
tionsschwankungen des Birkhuhns (Tretrao tetrix L.) im sächsischen Erzgebirge auf Grundlage einer
Luftbildanalyse. Diss. TU Dresden, 235 S.
Krüger, T., & Herzog, S. (2004): Ein Modell zur Entwicklung der Birkhuhnlebensräume im sächsischen
Erzgebirge. In Birkhuhnschutz heute, Band 2 (pp. 69–76).
LfULG. (2019): Artenschutzprogramm Birkhuhn für den Freistaat Sachsen. 92 S.,
www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/ArtenschutzprogrammBirkhuhn_LfULG-SBS-
SMUL_Endfassung_Versi.pdf
Luftbild, Umwelt Planung GmbH. (2019): (Semi-) automatisierte Differenzierung von Vegetationsstrukturen
mit Methoden der Fernerkundung zum Zwecke der Strukturanalyse und -prognose von Birkhuhn-
habitatgebieten. Endbericht 10/2019. Unveröffentlicht.
Planet Labs Inc.
https://www.planet.com/products/planet-imagery/
Reimoser, F., Erber, J., Leitner, H. (2000): Biotopeignung für Raufusshühner im Nationalpark OÖ Kalkalpen.
Endbericht. Forschungsinstitut für Wildtierkunde und Ökologie, Wien. 76 S.
Šímová, P.; Bejček, V.; Málková, P.; Štasný, K. (2004): Ökologische Ansprüche und Management von
Standorten des Birkhuhns (Tetrao tetrix) im Erzgebirge. In Birkhuhnschutz heute, Bd. 2, S. 16-24
56

 
Strauß, E., & Sodeikat, G. (2000): Erfassung und Bewertung von Birkwildlebensräumen mittels Fernerkun-
dung. Erste Ergebnisse einer Pilotstudie. In Birkhuhnschutz heute, Band 1 (pp. 122–124).
Strauß, E.; Sodeikat,G.; Tost, D.; Neubauer, D. (2017): Birkhuhn-Management in der Lüneburger Heide.
Vortrag bei Auftakt-Symposium zum Artenhilfsprogramm für Birkhühner in Sachsen,
www.sbs.sachsen.de/download/sbs/6_Birkhuehner_in_Sachsen_DrStrauss.pdf
Svobodová, J.; Bejček, V.; Málková, P.; Štasný, K. (2011): Low survival rate of Black Grouse (Tetrao tetrix)
in maturating forest growths in the Krušné hory Mts. Sylvia 11, S. 77-89
Terrestris GmbH und Co. KG,
https://www.terrestris.de/
© OpenStreetMap contributors. Abgerufen: 2020
Tomsová, H.; Bejček, V.; Málková, P.; Štasný, K. (2004): Radio-telemetrische Untersuchung der Raumakti-
vitäten des Birkhuhns (Tetrao tetrix) in Immissionsgebieten des Erzgebirges. In Birkhuhnschutz
heute, Bd. 2, S. 12-15
Volf, O. (2019): Terrestrische Kartierung des TetraoVit-Projektgebietes. Methodik und Ergebnisse. Unver-
öffentlicht.
Wendel, D. (2018): Exkursion NSG Georgenfelder Hochmoor am 25.08.2018.
Tafelsilber der Natur,
(S. 2).
Werth, H. & B. Kraft (2015): Studies of Black Grouse (Tetrao tetrix) at the Riedberger Horn. Ber.Vogelschutz
52
57

 
Vydavatel:
státní podnik Sachsenforst (Saské lesy) (SBS)
Bonnewitzer Straße 34, 01796 Pirna, místní část Graupa
telefon: +49 3501 542-0
telefax: +49 3501 542-213
e-Mail:
poststelle.sbs@smul.sachsen.de
internet:
www.sachsenforst.de
SBS je podřízeným orgánem Saského státního ministerstva energetiky, ochrany klimatu, životního prostředí
a zemědělství.
Redakce:
Dr. Michael Homann
Hermann Metzler
Markus Weise
státní podnik Sachsenforst (Saské lesy)
oddělení 53 Ochrana přírody v lese
Karina Hoffmann
státní podnik Sachsenforst (Saské lesy)
oddělení 45 FGIS,
kartografie, geodetické práce
Fotografie:
SBS – titulní stránka
Redakční uzávěrka:
24.02.2021
58