image
image
Kompendium ekonomických,
ekologických a inovativních řešení
a postupů pro management po
ukončené těžbě a pro aktivní
těžební činnosti v Sasku a v České
republice
- Souhrnná zpráva k projektu Vita-Min -
Autoři: Lünich, Kathleen; Kieschnik, Lennart; Zönnchen, Claudia
Saský úřad pro ŽP, zemědělství a geologii
Financováno Evropským fondem pro regionální rozvoj

image
image
- OBSAH -
Stránka | I
VITA-MIN
OBSAH
Obsah ..................................................................................................................... I
Glosář ................................................................................................................... IV
Předmluva ........................................................................................................... VII
1
Úvod, souvislosti, cíle ............................................................................ 1
1.1
Úvod ....................................................................................................... 2
1.2
Souvislosti ............................................................................................... 5
1.3
EU-Projekt Vita-Min ................................................................................... 8
2
Management po ukončení důlní činnosti .............................................. 11
2.1
Informace o pozadí ................................................................................. 12
2.1.1 Analýza antropogenně a přirozeně podmíněného přístupu železa a síranů
do vodních toků ovlivněných těžbou .......................................................... 12
2.1.2 Aktualizace situační mapy vodního režimu pro území Zinnwald/Cínovec ........ 14
2.1.3 Mapování a průzkum drobných vodních útvarů vzniklých v důsledku
báňské činnosti z hlediska jejich možných rizik ovlivnění ostatních vodních
útvarů ................................................................................................... 16
2.2
Principy hodnocení .................................................................................. 19
2.2.1 Vývoj metod v oblasti analýzy a plánování vodního režimu pro hornický
region Východní Sasko –koncept pro vytvoření velkoprostorového modelu
Lužice .................................................................................................... 19
2.2.2 Zjišťování koncentrace kovů v přirozeném horninovém prostředí na území
česko-saského příhraničí pro hodnocení a pozdější ošetření stavu vodních
útvarů s ohledem na Rámcovou směrnici o vodách ...................................... 21
2.2.3 Systémy pěstování lesa na území po těžbě nerostných surovin ..................... 24
2.2.4 Vypracování obsahových aspektů pro rámcovou koncepci k následkům
báňské činnosti v bývalém černouhelném revíru Lugau-Oelsnitz .................... 26
2.2.5 Geofyzikální analýzy za účelem průzkumů poruchové situace v oblasti
města Oelsnitz/Erzgebirge (Krušné hory) s ohledem na její průběh a možný
vliv na dynamiku podzemní vody pro stanovení výchozích bodů vrtů ............. 29
2.3
Monitoring ............................................................................................. 31
2.3.1 Pokračování monitorování následků bývalé báňské činnosti na území
města Oelsnitz/Krušné hory – monitorovací měření na výsypce
Deutschlandschachthalde ......................................................................... 31
2.3.2 Revitalizace hlubinného vrtu Oelsnitz za účelem odběru důlní vody/solanky
při zachování jeho současné funkce ........................................................... 32
2.3.3 Hydrochemický monitoring vod pro posouzení kvality vody v drobných
vodních útvarech vzniklých v důsledku báňské činnosti ................................ 33
2.4
Sanační metody ...................................................................................... 35
2.4.1 Možnosti záchytu škodlivin v podzemních důlních dílech po těžbě rud a
živců ..................................................................................................... 35
2.4.2 Výzkum elektrochemické separace síranů - EKONOMICKÉ ÚVAHY ................ 37

image
image
- OBSAH -
Stránka | II
VITA-MIN
2.4.3 Výzkum elektrochemické separace síranů - VÝROBA HNOJIVA SÍRANU
AMONNÉHO ............................................................................................ 39
2.4.4 Čistící postupy a ekonomické vyhodnocení a selekce postupů dobré praxe
pro drenující kyselé důlní vody ................................................................. 41
2.4.5 Rešerše a ekonomičnost (mikro-) biologických postupů na čištění vodních
útvarů vzniklých v důsledku báňské činnosti ............................................... 44
2.4.6 Posouzení hydrochemických rizik vodních útvarů povrchových vod vzniklých
v důsledku báňské činnosti a návrh jejich eliminace .................................... 47
2.4.7 Mobilní zařízení na úpravu vody s cílem odstraněni železa a manganu z
důlní vody z hloubkového vrtu oelsnitz/erzgeb. (Oelsnitz v Krušných
horách).................................................................................................. 49
3
Zdroje šetřící principy .......................................................................... 51
3.1
Studie a analýzy ..................................................................................... 52
3.1.1 Kompendium ekonomických a environmentálních řešení dobré praxe pro
management po ukončení důlní činnosti a také pro aktivní důlní činnost –
Část 1: Vodní hospodářství v Lužici ........................................................... 52
3.1.2 Kompatibilita nových těžebních aktivit dle nařízení EU z hlediska vodního
hospodářství - Příručka pro úřady, projektanty a provozovatele těžební ......... 55
3.1.3 Kompendium stávajících poznatků k hydrologické a hydrochemické
problematice zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí v SHP .......................... 57
3.1.4 Zhodnocení dlouhodobého vývoje kvality vody ve zbytkových jezerech SHP ... 60
3.1.5 Posouzení stávajících koncepcí hydrických rekultivací v SHP z hlediska
optimalizace vodohospodářského řešení ..................................................... 63
3.2
Monitoring ............................................................................................. 67
3.2.1 Vliv nových těžebních činností na kvalitu a množství vody v oblasti
Zinnwald/Cínovec.................................................................................... 67
3.2.2 Analýza vybraných látek v důlních a výsypkových vodách pocházejících z
bývalého revíru Lugau-Oelsnitz jakož i látek obsažených v půdách a
pramenech a vypracování variant pro jejich průmyslové využití .................... 68
3.2.3 Hydrochemický monitoring vod pro posouzení kvality zdrojů pro napouštění
zbytkových jam a posouzení potenciálních zdrojů kontaminace ..................... 71
3.3
Inovace ................................................................................................ 73
3.3.1 Využití odpadních produktů z čistíren odpadních vod coby druhotných
surovin .................................................................................................. 73
3.3.2 Koncepce úspory plochy povrchových objektů při budoucí těžební činnosti .... 75
3.3.3 Digitální přeshraniční katastr odvalů Sasko-Ústecký kraj .............................. 78
3.3.4 Kompendium ekonomických a ekologických řešení nejlepší praxe pro
management území po těžbě a také pro aktivní těžební činnost – Část 2:
Nástroje pro vyhledání vhodných vůči ŽP šetrných postupů .......................... 80
3.3.5 Studie proveditelnosti využití multispektrálních a hyperspektrálních postupů
s cílem popisu výsypek a pro monitoring vodních útvarů .............................. 83
4
Synergické efekty ................................................................................. 87
Seznam zkratek ................................................................................................. VIII
Seznam obrázků ..................................................................................................... X

image
image
- OBSAH -
Stránka | III
VITA-MIN
Seznam tabulek ................................................................................................... XII
Obsah ................................................................................................................ XIII
Otisk ..................................................................................................................... XV

image
image
- GLOSÁŘ -
Stránka | IV
VITA-MIN
GLOSÁŘ
Acid Mine Drainage (AMD)
Kyselé vody s vysokým obsahem iontů kovů,
polokovů a síranů z pozůstatků těžební
činnosti
Anoxický
Bezkyslíkový úsek nebo postup
Antropogenní
Vytvořené resp. způsobené člověkem
Atmosférická depozice
Výnos a usazování substancí z atmosféry
Balneologie
Nauka o terapeutické aplikaci léčivých plynů,
léčivých pramenů a peloidů (kaly)
Best-Praxis-postupy
Optimální, v praxi osvědčené metody,
realizovatelné pokud možno ekonomicky
a z časového hlediska přiměřeně
Čerpací pokus
Hydrogeologický provozní test, při kterém se
za účelem určování geohydraulických veličin
podzemní voda v časově omezeném časovém
rámci čerpá nahoru do studny
Čistička důlní vody
zařízení na čištění vody čerpané
v povrchových dolech, odstraňování
uvolněného železa, nánosů a zvyšování
hodnoty pH vody
Dědičná štola
štola pro shromažďování a odvod vody
z různých důlních revírů; částečně také pro
větrání
Depresní kužel
zahloubený vodní útvar v okolí
pramene/studny/vrtu vzniknuvší čerpáním
spodní vody
Dopravní, těžní štola
štola sloužící k vyvážení vytěžených minerálů
a hornin
Důlní plyn
Směs plynů vytvořená v průběhu dějin země
při vzniku uhlí a uvolňující se při těžební
činnosti
Ex-situ
„mimo místo výskytu“, sanace, které
neprobíhají přímo v místě výskytu, ale
čištěný materiál se vyjme a poté probíhá
čistící postup
Filtrační studna
vyvrtaný otvor za účelem čerpání spodní
vody, studna se skládá ze sací, krycí
a filtrační trubky
Flotace
Chemicko-fyzikální separační proces, který
využívá rozdílnou smáčivost jemnozrnných
částic pevných látek

image
image
- GLOSÁŘ -
Stránka | V
VITA-MIN
Geogenní
Koncentrace látek a prvků s přirozeným
výskytem z důvodu geologických poměrů (viz
také koncentrace na pozadí)
Geologická porucha
Tektonicky způsobená, náhlá změna
struktury horniny
Greisen, cínovec
zrnitá, většinou šedá hornina, sestávající
hlavně z křemene
Halda, odval
navršený materiál (skrývka) na zemském
povrchu v blízkosti štoly resp. na území,
které nebylo dotčeno těžbou
Hloubení
vytváření svislých dutých prostor (šachty,
větrací šachty) pro odkrytí ložiska
Hydrogenetika
Detailní průzkum složení vodných roztoků
s cílem získání informací o původu a stáří vod
(viz také izotopový hydrogeologický
průzkum)
In-situ
„v místě výskytu“, zde sanace prováděné
v místě výskytu
Intercepce
Zadržování srážkové vody na povrchu rostlin,
která se na nich pak odpařuje
Izotopový hydrogeologický průzkum
Metoda k určení stáří podzemní vody
prostřednictvím určení obsahu izotopů ve
vodě
Kanál, náhon
vodní kanál s mírným sklonem ve svahu,
kterým byla přiváděna voda, často z velké
dálky, určená pro pohon vodních kol
v dolech, která zajišťovala vodní režim
v dolech - plnění nádrží nebo odčerpávání
vody přitékající při povodních
Katalýza (Chemie)
Urychlení chemické reakce nebo její uvedení
do pohybu pomocí katalyzátoru
Koncentrace na pozadí
Koncentrace prvků nebo látek, na jejichž
výskytu se lidská činnost nepodílela vůbec
nebo jen velmi málo, vyskytujících
se přirozeně (viz také „geogenní“)
Kutný příkop
vodní strouha pod zemským povrchem
přivádějící hnací vodu ke strojům nebo
odvádějící vodu z důlních děl
Kvartér, čtvrtohory
nejmladší geologické období dějin Země
Markazit
minerál, disulfid železnatý, sulfát
Metaloidy
Alternativní název polokovů, např. prvek
arsen

image
image
- GLOSÁŘ -
Stránka | VI
VITA-MIN
Mezní podmínka
Dané, neměnné poměry (okolnosti), které je
potřeba v modelu stanovit
Mezotrofní
Vodní útvary se středním obsahem živin
a střední viditelnost minimálně 2 m
Mocnost
tloušťka vrstvy
Model proudění podzemní vody
Analytický nebo numerický program
znázorňující proudění podzemní vody
s ohledem na geologické okolnosti
Model vodního režimu v půdě
Analytický nebo numerický program, který
popisuje alokaci srážek do jednotlivých složek
vodního režimu a pohyb vody v půdě
Monitoring
systematická evidence, měření, pozorování
nebo sledování nějakého procesu
Multi- a hyperspektrální oblast
Určitá oblast vlnových délek
elektromagnetického spektra (světla),
umožňující znázorňování detailů systému
Neutralizace
Chemická reakce k dosažení (přibližně)
neutrální hodnoty pH prostřednictvím
neutralizačních prostředků
Nivelace
Měření výškových rozdílů mezi dvěma body
Normy kvality životního prostředí
Koncentrace určité škodlivé látky nebo určité
skupiny škodlivých látek, které ve vodě,
sedimentech nebo v biotě z důvodu ochrany
zdraví a životního prostředí nesmí být
překročeny

image
image
- PŘEDMLUVA -
Stránka | VII
VITA-MIN
PŘEDMLUVA
Titulky v médiích jako „Nálada zlaté horečky v Sasku“ (Gerlach & Waltz, 2020) nebo „Nerostné
suroviny útokem / těžba rud zažívá v Sasku renesanci“ (Kloth, 2019) utvářely v posledních
letech atmosféru kolem těžby rud v Sasku a oživily tzv. „Berggeschrey“ (dobu ohromného
rozmachu dobývání rud v Krušných horách). Na rozdíl od těžby hnědého uhlí je v současné
době podporován přechod od těžby rud k dobývání surovin jako je lithium a wolfram. Tyto
suroviny jsou velmi žádané například pro výrobu baterií pro elektromobily, mobilní telefony
atd. Ne všichni však s novou těžbou surovin souhlasí. Obavy ze zásahu do krajiny nejsou
zcela neopodstatněné. S těžbou se pojí přesuny a ukládání vytěžené hlušiny na velké haldy
(odvaly), které pak mění obraz krajin regionu. Tyto nově vytvořené haldy budou přetvořeny
na přírodě blízké ekosystémy a poskytnou příležitost k osídlení novými druhy.
"Budeme
provozovat těžbu v souladu s vysokými standardy německého zákona o životním prostředí
nebo opravdu chceme dělat všechno už jen v rozvojových zemích? Každý chce telefon,
smartphone, internet a k tomu jsou potřeba suroviny
.“ (MDR, 2020)
Již na začátku roku 1990 se v médiích objevovaly titulky jako „Sklouzne obec Drausendorf do
polského povrchového dolu Turow?“ (Nielsen, Dorf am Abgrund (Obec u propasti), 1995).
Tyto zprávy vyvolaly sesuvy půdy, ke kterým v sousedním polském povrchovém dole došlo.
Toto nebezpečí se podařilo odvrátit díky interakci politiků, odborných studií a kontinuální práci
německo-polské komise pro hraniční vody. Polský provozovatel povrchového dolu přizpůsobil
koncepce těžby a přeshraniční monitoring kontroloval vlivy povrchového dolu na sousední
země. Zatímco se však Německo v roce 2020 rozhodlo do roku 2038 postupně ukončit těžbu
a využití hnědého uhlí, Česká republika a Polsko od těžby hnědého uhlí neupouští
a zintenzivňují své aktivity s dalšími dalekosáhlými dopady na životní prostředí. Dlouhodobě
tak dochází k ovlivňování především chráněného média, kterým je voda. Dotčena je nejen
země provozující těžbu, ale často i přilehlé regiony sousedních zemí.
Přeshraniční spolupráce a výměna znalostí o aktuálním stavu technických možností při
těžebních činnostech je důležitá. Podmínky a předpoklady jsou v každé zemi „přirozeně“
odlišné. Společné cíle v oblasti ochrany životního prostředí a přírody jsou však s ohledem na
Rámcovou směrnici o vodách (RSV) a změny klimatu nevyhnutelné. S přispěním evropských
směrnic, konkrétně Rámcové směrnice o vodách, byly vytvořeny jednotné předpisy a rámcové
podmínky pro ochranu životního prostředí (v tomto případě se jedná o vodu). Strategie
a podrobnosti pro jejich provádění tvoří příslušné národní politiky.
Z příkladů je zřejmé, že těžba surovin je kontroverzní záležitostí. V těchto případech stojí
obchod a ochrana životního prostředí proti sobě. Aby bylo možné sloužit ekonomice a zajistit
ochranu životního prostředí, je třeba vypracovat a zavést vhodné, moderní a účinné koncepce,
opatření a postupy. V případě příhraničních a přeshraničních ložisek je potřeba intenzivně
komunikovat a postupy koordinovat. Zároveň je třeba zohlednit příslušnou národní legislativu.

image
1
Červeno-hnědě zbarvená voda v hlavním toku řeky Sprévy u obce Zerre v Sasku
(Foto: LfULG)
1 ÚVOD, SOUVISLOSTI, CÍLE

image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 2
VITA-MIN
1.1 ÚVOD
asko a Ústecký kraje se ohlíží za hornickou tradicí trvající stovky let. Těžba různých
nerostných surovin v Sasku trvá zhruba 850 let. V době od 12. do 18. století byla středem
zájmu těžba stříbra. Cín se těžil od 13. století, jeho těžba byla ukončena až v roce 1990.
V období od roku 1350 do konce 70. let bylo černé uhlí „černým zlatem“ regionu Zwickau-
Lugau-Oelsnitz. Hnědé uhlí se v oblasti Lipska a Lužice za účelem výroby energie a tepla těží
přibližně 100 let. Tato těžební odvětví formovala především hornickou tradici, celé spektrum
surovin vytěžených v těchto regionech ale nepředstavuje.
Ústecký kraj se nachází na severozápadě Čech a těžba hnědého uhlí v severočeské
hnědouhelné pánvi zásadně ovlivnila jeho vývoj. Na severu tohoto regionu, stejně jako
v Sasku, se těžil cín z přeshraničního ložiska Zinnwald / Cínovec.
V současné době se těží především hnědé uhlí a fluorit (kazivec). Těžební průmysl v těchto
regionech v současné době určuje několik aktivních hnědouhelných povrchových dolů a také
celá řada saských lomů na kámen a zeminu. Svobodný stát Sasko posiluje těžební činnosti
vlastní surovinovou strategií a zaměřuje se na oživení těžby rud a živců prostřednictvím
různých průzkumných a přípravných projektů. Technické, vědecké, právní a organizační
inovace saského těžebního průmyslu se etablovaly po celém světě.
Kromě ekonomických úspěchů zanechal bývalý i současný těžební průmysl v těžebních
regionech zřetelné stopy. Těžba surovin má dalekosáhlé důsledky pro přírodu a životní
prostředí. Obrázek 1 znázorňuje důsledky těžební činnosti na různé oblasti životního prostředí.
Silně zasaženým odvětvím je vodní hospodářství s dopady na podzemní a povrchovou vodu.
Jedná se i o závažné následky jako například:
Snížení hladiny podzemní vody
Změny vodního režimu podzemní a povrchové vody
Změny kvality podzemní a povrchové vody v důsledku vstupu nežádoucích látek,
především těžkých kovů, železa, síranů
Morfologické změny v tekoucích vodách
Vznik nových povrchových vodních útvarů
Změny krajiny
S

image
image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 3
VITA-MIN
Obrázek 1: Schematické znázornění důsledků těžební činnosti na přírodu a životní prostředí
Se zavedením evropské Rámcové směrnice o vodách (RSV) v roce 2000 jsou zásahy těžební
činnosti do přirozené struktury vodních útvarů, do vodního režimu a do materiálové bilance
stejně přísně regulovány nejen na úrovni Spolkové republiky Německo, ale v celé Evropě.
V důsledku silně morfologicky změněných tekoucích vodních útvarů, vysokého znečištění
nežádoucími látkami a výrazně změněného vodního režimu nelze cílů Rámcové směrnice
o vodách v regionech ovlivněných těžební činností dosáhnout. Vnosy těžkých kovů, polokovů,
železa, síranů a okyselování mají negativní dopad na vodní útvary a s ohledem na Rámcovou
směrnici o vodách jsou příčinou špatného hodnocení stavu řek především v Sasku. Podle
Rámcové směrnice o vodách tyto vodní útvary nedosahují chemického a ekologického stavu
ani potenciálu, který by bylo možné označit za dobrý.
V Sasku upravují ochranu vod regionální ustanovení (národní právo) na základě Rámcové
směrnice EU o vodách a Vyhlášky o povrchových vodách (OGewV 2016). Hodnocení stavu
vodních útvarů podle Rámcové směrnice EU o vodách se provádí pro stanovené povrchové
vodní útvary (OWK). V České republice byla Rámcová směrnice o vodách rovněž
implementována do národní legislativy a je zakotvena v Nařízení 401/2015 Sb. z roku 2015.

image
image
image
image
image
image
image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 4
VITA-MIN
Chemický stav povrchových vodních útvarů se hodnotí na základě norem kvality životního
prostředí (EQS) v souladu s Vyhláškou o povrchových vodách. Zde stanovené normy kvality
ŽP jsou stejné jako v české vyhlášce. Rozdíl je pouze v počtu regulovaných specifických
znečišťujících látek. V České republice jsou definovány další normy kvality ŽP pro konkrétní
znečišťující látky, které v saské Vyhlášce o povrchových vodách (OGewV) nejsou uvedeny.
Jako doplněk Rámcové směrnice o vodách byla zavedena evropská Směrnice o podzemních
vodách (Směrnice 2006/118/ES, ve znění směrnice 2014/80/EU Komise ze dne 20. června
2014). Ta definuje kvalitativní kritéria a také kritéria pro hodnocení chemického stavu
podzemních vodních útvarů (GWK) a předepisuje opatření k zabránění nebo omezení vstupu
znečišťujících látek do podzemních vod. Mezní hodnoty pro znečišťující (škodlivé) látky resp.
skupiny látek, které je třeba dodržet, upravuje vyhláška o podzemních vodách (GrwV 2010)
v souladu s národním právem. Česká republika rovněž stanovila mezní hodnoty pro podzemní
vodu. Německé a české hodnoty se částečně liší.
V případě silně změněných, těžební činností znečištěných, povrchových a podzemních vodních
útvarů, pokud dosažení dobrého stavu nebo potenciálu buď není technicky možné, nebo jej
s vynaložením přiměřených opatření nelze dosáhnout, lze uplatnit méně přísné cíle (čl. 4 odst.
5 Rámcové směrnice o vodách, §30 Vodohospodářského zákona). Tyto výjimky musí být
podrobně zdůvodněny. Musí být provedena všechna přiměřená opatření k dosažení nejlepšího
možného stavu resp. potenciálu.
Norma kvality životního prostředí
udává koncentraci určité
znečišťující látky/skupiny znečišťujících látek, která nesmí být ve
vodních útvarech (voda, sediment, biota) překročena.
Rámcová směrnice EU o vodách (Směrnice 2000/60/ES)
zajišťuje vodě z důvodu jejího významu pro zvířata, rostliny a lidi
zvláštní ochranu. Tato evropská směrnice tvoří právní rámec pro
provádění celoevropské jednotné vodní politiky s udržitelným
a ekologickým způsobem využívání vody.
Cílem Rámcové směrnice o vodách je dosažení dobrého chemického
a ekologického stavu resp. potenciálu všech povrchových vod
a dobrého chemického a kvantitativního stavu resp. potenciálu
podzemních vod nejpozději do roku 2027.
Podzemní vodní útvary:
vymezený objem podzemní vody v jednom
nebo více kolektorech (podle Rámcové směrnice o vodách)
Útvar povrchové vody:
jednotný a významný úsek povrchové vody
(podle Rámcové směrnice o vodách)

image
image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 5
VITA-MIN
1.2 SOUVISLOSTI
Každý typ těžební činnosti má svá specifika a v oblasti ochrany životního prostředí a vody se
potýká s různými výzvami. Zatímco těžba surovin jako jsou černé uhlí, živce a rudy, probíhá
v podzemí (hlubinná těžba), těžba hnědého uhlí probíhá v povrchových dolech. To ovlivňuje
míru a povahu dopadů na životní prostředí. V povrchovém hnědouhelném dole je jasně vidět
vznikající důl a také výsypky. Ornice se odtěží a uloží pro pozdější obnovu dotčených ploch.
Při odkrývání hnědouhelné sloje dochází k narušení (zničení) také vodonosných vrstev
a k odkrytí vrstev obsahujících pyrit. Pyrit a markazit za přístupu atmosférického kyslíku
zvětrávají a když hladina podzemní vody opět stoupá, uvolňují se z nich sírany, ionty železa
a vodíku, což způsobuje známé problémy s acidifikací a tvorbou okrů ve vodách. Půdní
podmínky a hladina podzemní vody nebudou po ukončení těžební činnosti stejné, jaké byly
před těžbou. Vzniklé plochy je třeba nákladně revitalizovat. Odvaly a výsypky obsahují
materiál obsahující pyrit a markazit, jejichž produkty vznikající při zvětrávání odvádí
(vyplavuje) průsaková voda (železo a sírany), (viz obrázek 2). Zbývající doly se většinou
zatápějí vodou, vznikají nové povrchové vodní útvary.
Oproti tomu při těžbě rud jsou během těžební činnosti na povrchu vidět pouze zpracovatelské
závody a budovy, přičemž spotřeba užívaných ploch může být značná. Rudy se těží v podzemí,
kde vzniká rozsáhlý rozvětvený systém důlních děl a štol. Tzv. odvodňovací štoly tento systém
odvodňují a v některých případech představují bodové zdroje těžkých kovů a polokovů
v tekoucích vodách. Po čase svědčí o dřívější těžbě odvaly obsahující zbytkové rudy.
Průsaková voda může způsobit uvolňování těžkých kovů a dalších látek z těchto odvalů
a jejich vyplavování do podzemních a povrchových vodních útvarů (viz obrázek 3).
Obrázek 2: Schéma procesů těžby hnědého uhlí v povrchovém dole

image
image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 6
VITA-MIN
Obrázek 3: Schéma procesů těžby rud při hlubinné těžbě
V lužickém hnědouhelném revíru na východě Saska budou tekoucí vody během těžby hnědého
uhlí téměř vždy znečištěny lehce železitou vodou a vodou s vysokým obsahem síranů, protože
přitékající voda (odčerpávaná podzemní voda) z povrchového dolu se vypouští do okolních
tekoucích vod. Předtím se ale upravují/čistí v úpravnách (čistírnách) důlních vod. Po ukončení
těžební činnosti se v souvislosti se zvyšováním hladiny podzemní vody z těžební činností
nedotčených hornin obsahujících pyrit a markazit do tekoucích vod dostávají sírany a železo.
Chemické procesy, které při tom probíhají, jsou spojeny s okyselením (Acid Mine Drainage).
Železo se ukládá ve formě hydroxidu železa a způsobuje dobře známé a viditelné „zaokrování“
vody. Síran není viditelný. Železo lze z vody odstranit různými způsoby čištění. Sírany ale je
možné jen ředit. Vhodné technické, ekonomické a přiměřené postupy, kterými by bylo možné
sírany z vod odstranit, chybí.
V české hnědouhelné pánvi není znečištění vody železem nebo sírany aktuálním tématem,
protože okolní hornina pyrit ani markazit neobsahuje. V důsledku silného poklesu hladiny
podzemní vody, aby nedošlo k zatopení dolu, dochází v obou hnědouhelných revírech
k vážnému narušení vodního režimu. Vznikající poklesový trychtýř se výrazně rozšiřuje za
hranice těžby a zásadně ovlivňuje vodní zdroje na rozsáhlém území. Teprve po ukončení těžby
hladina podzemní vody opět stoupne a vodní režim se regeneruje. Tyto procesy však trvají
mnoho let a stav, který panoval před těžební činností, se dosáhne málokdy. Ve většině
případů dojde k úplnému zaplavení dutin (zbytkových jam) vytvořených vytěžením uhlí
a vznikají nové vodní plochy (jezera). Voda potřebná pro zatápění dolů musí být čerpána z řek
v blízkém okolí. Z tekoucích vodních útvarů však lze odebírat jen tolik vody, aby nebyla
narušena jejich normální funkce, aby byl zachován alespoň minimální průtok vody a aby
nebyly narušeny potřeby ostatních uživatelů vody. I po úplném zatopení bude voda z řek
potřebná pro zajištění kvality vody v jezerech. S ohledem na změny klimatu bude zatápění
zbývajících povrchových dolů a následná péče o vzniklá jezera v nadcházejících desetiletích
novou výzvou. Suché roky 2018 a 2019 jsou toho důkazem.
V Krušných horách a ve Vogtlandsku se v důsledku přístupu štěrbinové a průsakové vody
a také zvyšování hladiny podzemní vody ze zbytkové rudy uzavřených rudných dolů uvolňují
těžké kovy a polokovy. Dostávají se do podzemní vody a do povrchové vody vodou vytékající
ze štol a dolů. Výsledkem je, že jejich koncentrace překračují stanovené mezní hodnoty

image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 7
VITA-MIN
a normy standardů kvality životního prostředí podle Vyhlášky o podzemních a povrchových
vodách. Částečně toxický účinek těchto látek má negativní dopad na organismy žijící ve vodě
a může způsobit i úbytek biocenózy.
Bývalý revír Lugau-Oelsnitz, ve kterém se těžilo černé uhlí, je důsledky těžby černého uhlí
stále poznamenán. Se zvyšováním hladiny podzemní vody jsou spojeny velké problémy. To
zahrnuje v zásadě potenciální vstup znečišťujících látek z důlních děl a odvalů do okolních vod
a také problémy se stabilitou důlních děl, budov, odvalů apod. v důsledku zvedání povrchu
půdy. Dochází také k požárům a únikům plynu. Řešení situace v regionu komplikuje
skutečnost, že dřívější těžba černého uhlí nemá přímého právního nástupce a ani v dohodě
o sjednocení z roku 1990 nebyla zohledněna. Řešení trvalé zátěže vyplývající z dřívější těžby
představuje pro Svobodný stát Sasko enormní výzvu, kterou může Svobodný stát zvládnout
pouze společně a za podpory ze strany obcí.
Útvary podzemní a povrchové vody jsou převážně vzájemně propojeny. Podzemní voda se
tak nekontrolovatelně dostává do řek. Pokud jsou podzemní vody znečištěny škodlivými
látkami, dostávají se tedy také nekontrolovaně do tekoucích vod. Ve většině případů nelze
přítoky podzemní vody zachytávat a sanace podzemních vodních útvarů znečištěných
dřívějšími historickými aktivitami je nepřiměřeně nákladná a technicky těžko proveditelná.
Jen pokud lze určit příčiny znečištění nebo aktivní zdroje znečištění (např. průsakovou vodu
z odvalů) a jejich minimalizaci lze dosáhnout pomocí přiměřených opatření (např. odkrytí
odvalů, zachytávání průsakové vody), je možné také snížit znečištění podzemní vody
a související vody v povrchových vodních útvarech.
Ne všechna znečištění zapříčinil člověk. V závislosti na geologickém podloží lze část znečištění
připsat geogenním příčinám. Při průchodu vody podpovrchovými vrstvami hornin probíhají
chemické procesy a rozpouštějí se látky, které spolu s podzemní vodou vstupují do tekoucích
vod. Pro spodní i povrchové vodní útvary s přirozeně zvýšenými koncentracemi kovů lze
zobrazit koncentrace přirozeného pozadí v souladu s vyhláškou o povrchové vodě
a s vyhláškou o podzemní vodě. Pokud jsou tyto koncentrace přirozeného pozadí vyšší než
zákonem stanovené mezní hodnoty v podzemní vodě nebo normy kvality životního prostředí
v povrchové vodě, pak budou tyto nahrazeny geogenními koncentracemi. To umožňuje při
hodnocení zátěží škodlivých látek měřených ve vodách zohlednit přirozené geogenní
podmínky v povodích. Odborný přístup a identifikace koncentrace přirozeného pozadí tak
hraje důležitou roli při zajištění realistického hodnocení antropogenní zátěže v podzemních
a povrchových vodních útvarech.
Pozůstatky historické těžby rud, živců, hnědého a černého uhlí, jakož i aktivní těžba hnědého
uhlí a rud ovlivňují kvalitu vody a vodní režim. Záměrem je cílenými opatřeními v místě zdrojů
znečištění, v povodích a preventivními procesně-technickými metodami v rámci aktivní těžby
co možno nejlépe splnit požadavky Rámcové směrnice o vodách. Za tímto účelem je třeba
doplnit deficity v oblasti znalostí, aktualizovat současný stav techniky a dále rozvíjet možná
opatření. V rámci projektu „Vita-Min“ mohly být zpracovány různé studie a touto formou byly
vytvořeny základy a přístupy pro další postup.

image
image
image
image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 8
VITA-MIN
1.3 EU-PROJEKT VITA-MIN
Projekt „Vita-Min - Život s těžbou“ je sasko-český projekt financovaný Evropskou unií v rámci
Fondu pro regionální rozvoj. Zkratka „Vita-Min“ označuje téma projektu: vita (latinsky) =
život a min (anglicky od mining) = těžba. Navazuje na poznatky předchozího projektu
VODAMIN a prohlubuje resp. rozvíjí témata otevřená v tomto projektu. Doba realizace
projektu Vita-Min obnášela 4,5 roku (1.7.2016 - 31.01.2021). Vedením projektu byl pověřen
Saský státní úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG). Kromě LfULG se
komplexním tématům projektu věnovalo město Oelsnitz/Erzgeb. a na české straně Krajský
úřad Ústeckého kraje. Každý z partnerů pracoval na tématech v oblasti svých stěžejních
kompetencí. Město Oelsnitz/Erzgeb. přijalo výzvu saského dědictví po těžbě černého uhlí
v regionu, LfULG se soustředila na těžbu rud a hnědého uhlí a český úřad se zaobíral dopady
těžební činnosti v severočeské hnědouhelné pánvi. Zájmové oblasti projektu jsou tedy
hnědouhelný revír Lužice, černouhelný revír Lugau-Oelsnitz, rudné revíry v Krušných horách
a hnědouhelný revír Most.
S ohledem na Rámcovou směrnici o vodách se projekt Vita-Min zabývá příležitostmi
a možnostmi zlepšení stavu podzemní a povrchové vody ovlivněné těžební činností a snížení
znečištění z hlediska množství a škodlivých látek v budoucnu. Tato problematika byla v rámci
sasko-českého projektu řešena přeshraničně, neboť oba regiony spojují Krušné hory
a přeshraniční vodní toky.
Hlavními cíli projektu je zlepšit současný stav vědy a techniky za účelem:
Podpory realizace nařízení Rámcové směrnice o vodách
Zlepšení a zajišťování přirozených základů pro život (zejména vody jako chráněného
média)
Vývoje a realizace měřicích kampaní
Zlepšení kvality vody a stavu podzemních a povrchových vodních útvarů v sasko-
českém příhraničí
Využití a rozšíření přeshraničních a procesních synergií
Přeshraničního přenosu a rozšiřování poznatků
Projekt je rozdělen do mnoha dílčích projektů, které zahrnují širokou škálu témat. Pro
přehlednost bylo celkem 32 dílčích projektů rozděleno do tematických oblastí. Dvě nadřazené
kategorie „Management následující po ukončení těžební činnosti“ a „Zdroje šetřící principy“
jsou rozděleny do podkategorií, jak je znázorněno na obrázcích 4 a 5. Dílčí projekty jsou do
těchto podkategorií zařazeny tematicky. Barvy symbolizují partnera projektu odpovědného za
dílčí projekt. Zeleně označené dílčí projekty realizoval LfULG, červeně označené město
Oelsnitz/Erzgeb. a modré realizoval krajský úřad Ústeckého kraje. Zpracováním většiny
dílčích projektů byli pověřeni externí dodavatelé.
Geogenní (přirozená) koncentrace pozadí
je podle § 2 Vyhlášky
o povrchových vodách 2016 definována jako „koncentrace látky
v povrchovém vodním útvaru, která není ovlivněna lidskými
aktivitami nebo je jimi ovlivněna jen velmi málo“.

image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 9
VITA-MIN
Výsledky dílčích projektů jsou v souladu s touto strukturou prezentovány formou výtahů
v následujících kapitolách.
Obrázek 4: Přehled dílčích projektů kategorie anagement následující po ukončení těžební
činnosti (Realizátoři: zelená – LfULG; červená – město Oelsnitz/Erzgeb.; modrá - Ústecký
kraj)
Management po ukončení důlní činnosti
Sanační metody
Možnosti
záchytu
škodlivin v
podzemních
důlních dílech
po těžbě rud a
živců
Praktický
výzkum
oddělování
sulfátů s
cílem
získávání
hnojiv s
obsahem
síranu
amonného
Čistící postupy
a ekonomické
vyhodnocení a
selekce
postupů dobré
praxe (Best-
praktice) pro
drenující
kyselé důlní
vody
Rešerše a
ekonomičnost
mikrobiologickýc
h postupů na
čištění vodních
útvarů vzniklých
v důsledku
báňské činnosti
Mobilní zařízení
na úpravu vody za
účelem
odstranění železa
a manganu ze
spodní vody
odebrané z
hlubinného vrtu
Oelsnitz pro
gradovnu
Posouzení
hydrochemický
ch rizik
vodních útvarů
povrchových
vod vzniklých v
důsledku
báňské činnosti
a návrh jejich
eliminace
Monitoring
Pokračování
monitoringu
území
následujícího
po těžbě na
území města
Oelsnitz v
Krušných
horách
Revitalizace
hloubkového
vrtu
Oelsnitz/Erzgeb.
za účelem
odběru důlní
vody/solanky se
zachováním
jejích současných
funkcí
Hydrochemick
ý monitoring
vod pro
posouzení
kvality vody v
drobných
vodních
útvarech
vzniklých v
důsledku
báňské činnosti
Principy hodnocení
Vývoj metod v
oblasti analýzy a
plánování
vodního režimu
pro hornický
region Východní
Sasko
Zjišťování
koncentrace kovů v
přirozeném
horninovém
prostředí na území
česko-saského
příhraničí pro
konkrétní hodnocení
a pozdější ošetření
stavu vodních útvarů
s ohledem na Vodní
rámcovou směrnici
Sanace půdy
a vody na
území
ovlivněných
těžbou
surovin
pomocí
speciálních
lesnických
systémů
Vytvoření obsahových
aspektů pro „Rámcovou
koncepci“ : úkoly
následující po těžbě v
bývalém černouhelném
revíru Lugau Oelsnitz
ohledně úkolů
následujících po těžbě,
zvláště zatápění
bývalého
černouhelného revíru
Vypátrání
přístupových
bodů pro
monitoring
zatápění,
řízení
zatápění a
čerpání
solanky
Informace o
pozadí
Analýzy
antropogenně a
přirozeně
podmíněného
přístupu železa a
síranů do
tekoucích vod
(vodních útvarů)
ovlivněných
těžbou
Vytvoření situační
mapy vodního
režimu pro území
Cínovec/Zinnwald
a vytvoření
budoucích
nutných
vodohospodářský
ch opatření s
cílem zlepšit stav
vody v regionu
Mapování a
průzkum drobných
vodních útvarů
vzniklých v
důsledku báňské
činnosti z hlediska
jejich možných
rizik ovlivnění
ostatních vodních
útvarů

image
image
- 1 Úvod, souvislosti, cíle -
Stránka | 10
VITA-MIN
Obrázek 5: Přehled dílčích projektů kategorie zdroje šetřící principy (Realizátoři: zelená –
LfULG; červená – město Oelsnitz/Erzgeb.; modrá - Ústecký kraj)
Výsledky projektu jsou přizpůsobeny zejména následujícím cílovým skupinám, kterými jsou:
regionální instituce – okresní úřady, vrchní horní úřady, zemské úřady a ministerstva
z oblasti vodního hospodářství, těžební činnosti a životního prostředí
firmy, odborné ústavy a výzkumné instituce / univerzity, které se zabývají těmito
tématy nebo jednotlivými aspekty těžební činnosti
další subjekty z oblasti vodního hospodářství a těžební činnosti
místní obyvatelé.
Webové stránky projektu
www.vitamin-projekt.eu
obsahují všechny výsledky dílčích projektů
formou stručných charakteristik a závěrečných zpráv.
Zdroje šetřící principy
Studie a analýzy
Kompendium ekonomických a
ekologických řešení nejlepší praxe pro
management území po těžbě a také
pro aktivní těžební činnost
-
Část 1:
Lužické vodní hospodářství
Kompatibilitu nových těžebních
aktivit dle nařízení EU pro oblast ŽP
pro úřady, projektanty a těžaře
Kompendium stávajících poznatků k
hydrologické a hydrochemické
problematice zatápění zbytkových jam
po těžbě uhlí v SHP
Posouzení stávajících koncepcí
hydrických rekultivací v SHP z
hlediska optimalizace
vodohospodářského řešení
Zhodnocení dlouhodobého vývoje
kvality vody ve zbytkových jezerech
SHP
Monitoring
Analýza speciálních látek obsažených v důlní
vodě a ve vodě z hald (odvalů) z bývalého
revíru Lugau
Oelsnitz a také látek
obsažených v půdě a pramenech a vypracování
variant pro jejich průmyslové využití
Hydrochemický monitoring vod pro
posouzení kvality zdrojů pro
napouštění zbytkových jam a
posouzení potenciálních zdrojů
kontaminace
Inovace
Využití odpadních produktů z čistíren
odpadních vod coby druhotných
surovin
Koncepce úspory plochy povrchových
objektů při budoucí těžební činnosti
Digitální přeshraniční katastr odvalů
Sasko-Ústecký kraj
Studie proveditelnosti využívání
multispektrálních a hyperspektrálních
postupů s cílem vytvoření ekonomických a
efektivních popisů výsypek/ odhadů obsahu
cenných surovin a pro monitoring vodních
útvarů vzniklých v důsledku báňské činnosti
Kompendium ekonomických a ekologických
řešení nejlepší praxe pro management
území po těžbě a také pro aktivní těžební
činnost Část 2: Nástroje pro vyhledání
vhodných vůči ŽP šetrných postupů

image
Krajina po těžební činnosti v okolí Mostu s jezerem a aktivním hnědouhelným dolem v pozadí
(Foto: LfULG)
2 MANAGEMENT PO UKONČENÍ DŮLNÍ ČINNOSTI

image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 12
VITA-MIN
Aby bylo možné na první pohled rozeznat, pro který typ těžební činnosti jsou výsledky dílčích
projektů relevantní, byly zavedeny tři symboly. Dopravníkový most označuje těžbu hnědého
uhlí, hornický špičák rudu a důlní vozík (hunt) těžbu černého uhlí. Symboly na pravé straně
okraje mají čtenáři usnadnit orientaci ve zprávě.
2.1 INFORMACE O POZADÍ
2.1.1 ANALÝZA ANTROPOGENNĚ A PŘIROZENĚ PODMÍNĚNÉHO PŘÍSTUPU ŽELEZA A SÍRANŮ
DO VODNÍCH TOKŮ OVLIVNĚNÝCH TĚŽBOU
V rámci této studie byly zkoumány možné přístupové cesty znečištění vody železem a sírany
na základě dat měřených po dlouhou řadu let a podle zdroje znečištění. Cílem bylo
kvantifikovat vlivy průmyslové činnosti, sídelních oblastí, dopravy, těžební činnosti
a zemědělské činnosti na transfer látek a místa vstupu znečištění znázornit do „mapy
ohrožení“ a rovněž uvést Best Practice postupy vedoucí ke snížení obsahu železa a síranů.
Tabulka 1: Zdroje vnosu železa a síranů do vodních toků
Vyhodnoceno bylo cca 20 parametrů pro roky 2000 až 2017 z 800 reprezentativních měřicích
bodů povrchové vody a cca 2900 měřicích míst podzemní vody.
Železo
Sírany
Přirozené
zdroje
v oblastech s výskytem
magmatických a metamorfních
hornin obsahujících sulfid železa
v oblastech s výskytem
sedimentárních hornin s nízkou
pufrační kapacitou obsahující
sulfid, uhlí a jíly
hodnota geogenního pozadí spodní
vody, např. v případě vedlejších
hornin obsahujících sírany
rozklad organického materiálu
atmosférické depozice
produkty rozkladu živočišných
a rostlinných bílkovin
mikrobiální oxidace sulfidů
(sulfidů)
Antropogenní
zdroje
těžební aktivita (především
těžba hnědého uhlí)
sanační těžební činnost
v malé míře způsobené
historickou těžbou rud
hnojiva používaná v zemědělství
velkoplošné odvodňování rašelinišť
vzduchem přenášené depozice síry
z dopravy nebo průmyslové
činnosti
přívody z průmyslové a komunální
odpadní vody
těžba hnědého uhlí (čistírny
důlních vod, odtoky vody ze
zbytkových jam vzniklých po těžbě
hnědého uhlí, odvodňovací kanály,
výstup spodní vody)
odtoky z odvodňovacích štol již
neprovozovaných dolů

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 13
VITA-MIN
Kvalita vody v tocích se od zdroje až po ústí mění a během průtoku se mění také
transportované látky díky geogenním a antropogenním vnosům. Nadměrné zvýšení
transportovaných látek ukazuje na látky do vodního toku vnesené. Za účelem identifikace
zdrojů takových látek proběhlo testování do jaké míry je v případně dlouhých vodních toků
možné porovnání koncentrací látek a jejich transportu vodou využít pro odvození zdrojů
těchto látek. Byl tedy porovnán střední průtok střední koncentrace látek na vybraných
měřících místech. Pokud se transportované látky vztáhnou na velikost plochy celého povodí,
vyplyne poměrné číslo (index) podobné měrnému odtoku. Záměrem bylo stanovit bilanci
měrného odtoku od zdroje až k místu výpusti z regionu na základě poměrného čísla s cílem
určit nápadné změny v oblasti transportu látek.
Obrázek 6 ukazuje příklad antropogenně málo ovlivněných koncentrací síranu v povrchové
vodě. Obrázek 6 ukazuje příklad antropogenně málo ovlivněných koncentrací síranu
v povrchové vodě. Sestavení bilance transportu látek ukázalo, že v případě síranů je zpravidla
možné sestavit odpovídající bilanci pro úseky vodních toků bez podstatných antropogenních
vlivů. To znamená, že se obsah síranů s přibývající délkou toku zvyšuje téměř úměrně vůči
velikosti povodí. Oproti tomu neočekávaná zvýšení transportu síranů dávají tušit antropogenní
vnos látek.
Obrázek 6: Antropogenně málo ovlivněné koncentrace síranů v povrchové vodě
Vycházeje z explorativní statistiky bylo možné nalézt málo ovlivněné a také antropogenně
ovlivněné vlastnosti a rovněž možné příčiny pro zvýšený obsah železa a síranů ve spodní vodě
i v povrchových vodních útvarech. Rozdíl mezi málo ovlivněnými koncentracemi a středními
koncentracemi je možné použít jako míru pro antropogenní vliv. Souhrnně byly z obsáhlé
statistické analýzy odvozeny následující závěry:
bezprostřední zvýšení koncentrace železa z důvodu antropogenních činností byly
zjištěny zřídka
jisté je zvýšení obsahu železa z důvodu vlivu rašelinišť
Koncentrace síranů v povrchových vodách s malým
antropogenním vlivem
Sulfát

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 14
VITA-MIN
významně zvýšená koncentrace síranů z důvodu využívání orné půdy
obsah síranů je v povrchové vodě ovlivněné těžební činností zvýšen, zde společně
s výskytem dalších typických parametrů jako As, Pb, Zn
zvýšení obsahu síranů kvůli obecným antropogenním vlivům (sídelní oblasti,
průmyslové a řemeslné činnosti…)
obsah síranů se se zvyšujícím vlivem ze strany rašelinišť snižuje
Souhrnně lze na základě vyhodnocení provedených analýz konstatovat:
Povrchová voda je obhospodařováváním půdy ovlivněna víc, než spodní voda,
Koncentrace síranů vykazuje výraznější zvýšení, které lze přisoudit antropogenním
vlivům, než v případě koncentrace železa,
Železo ve spodní vodě: o vlivu obhospodařování půdy na koncentraci železa ve spodní
vodě nelze prokázat téměř žádné signifikantní závěry.
Exaktní výroky lze činit v oblasti znečištění povrchové vody sírany. Oproti tomu souvislost
mezi zdroji látek a spodní vodou je méně výrazná. Pro železo není možné činit jednoznačné
závěry. Jen malou část rozptylu koncentrace železa je možné spojovat se sledovanými
způsoby obhospodařování půdy. Ohledně plánování opatření pro regiony mimo oblasti
dotčené těžbou hnědého uhlí vyplynulo, že v současné době pro velké průtoky nejsou
k dispozici žádné efektivní metody na snižování koncentrace síranů a železa pro převládající
nízké hodnoty obsahu síranů a železa podle orientačních hodnot dle LAWA. Existující metody
je možné použít jen pro jednotlivé zdroje. S ohledem na omezenou efektivitu odlučování
především síranů by účinnost na povrchové vodní útvary a na dílčích územích byla velmi
omezená a nevedla by k dobrému stavu sledovaných povrchových vodních útvarů ani útvarů
spodní vody.
2.1.2 AKTUALIZACE SITUAČNÍ MAPY VODNÍHO REŽIMU PRO ÚZEMÍ ZINNWALD/CÍNOVEC
Vytvoření situační mapy vodního režimu pro revír Zinnwald/Cínovec má přispět k pochopení
aktuální situace a dopadů nové těžby v lokalitě Zinnwald a zároveň vytvořit základ pro
odvození opatření k minimalizaci následků staré těžby a prevenci škod na životním prostředí
způsobených budoucích těžebních aktivit (viz 3.2.1).
Účelem studie je objasnění následujících skutečností:
Určení aktuálního množství a kvality vody v důlním revíru Zinnwald pomocí programu
měření a vytvoření hydrologické bilance důlní vody
Určení původu vody, cest vody a transfer znečišťujících látek na základě situační mapy
vodního režimu důlního revíru
Odvození cílených a množstevně účinných ochranných opatření
V situační mapě vodního režimu byly ověřeny a zrevidovány průtokové cesty v části dolu
Zinnwald a upřesněny průtokové cesty v dole Cínovec. Body pro sledování důlní vody v dole
Cínovec byly zvoleny zcela nové. Situační mapa vodního režimu vychází z mapy dolu a slouží
jako základ pro lokalizaci míst pro odběr vzorků. Za účelem odvození vodních cest v důlním
systému byly zaznamenány poruchy, pukliny a dutiny v dolech. Zahrnuje to evidenci
vertikálních šachet a větracích šachet a také horizontálních důlních děl (např. odvodňovací
štoly). Zjištěné vodní cesty ve slojích jsou z velké části do situační mapy vodního režimu

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 15
VITA-MIN
zaznamenány. Také vrty představují potenciální vodní cesty z puklin nadloží do dolů.
V současné době lze stručně shrnout, že důl Zinnwald se vyznačuje zónami poruch a vodou
propustnými stařinami. Voda do dolu přitéká z řady bodů, které vodu v dole napájejí. Největší
množství vody proudí do dolu ze stařin v malé hloubce pod povrchem (zasypané šachty,
výruby nebo otevřené pukliny). Některé přítokové body se však mohou velmi rozvodnit.
V dole Zinnwald byly tyto přítokové body do štol do značné míry prozkoumány a klasifikovány.
V dolu Cínovec byly body přítoku do značné míry prozkoumány, o kolísání množství vody ale
existuje jen málo informací.
Zatímco v štole Tiefer Bünau Stolln dominuje vliv osídlení se zvýšeným obsahem chloridů
a síranů, složení vody ze štoly Tiefe Hilfe Gottes Stolln určuje do značné míry voda z dolu
Cínovec se zvýšeným obsahem arsenu, berylia a zinku. Kadmium je všudypřítomné a jeho
obsah se ve vodě z obou štol zvyšuje (viz Obrázek 7), Beryllium und Zink bestimmt. Cadmium
ist ubiquitär verbreitet und in beiden Stollnwässern erhöht.
Obrázek 7: Hydrochemická schémata průtoku arsenu pro štoly Tiefer Hilfe Gottes Stolln
(THGSt) a Tiefer Bünau Stolln (TBSt) v revíru Zinnwald/Cínovec
Zlepšení stavu vody v regionu je v zásadě možné dosáhnout uplatněním opatření na čištění
(úpravu) důlní vody. Je zde velmi důležité zohlednit aktuální stav odtoku vody z území nad
(výše položenou) štolou Tiefer Bünau Stolln a (níže položenou) štolou Tiefer Hilfe Gottes
Stolln, odtok významného množství důlní vody z českého důlního revíru Cínovec a z možné
budoucí těžby na německé a/nebo české strany těžebního revíru Zinnwald-Cínovec.

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 16
VITA-MIN
Jednou z výhod postupů in situ je možnost jejich použití v podzemí, což eliminuje potřebu
ploch na povrchu. Pro podmínky v lokalitě Zinnwald byly podrobněji zkoumány přístupy metod
záchytu přitékající vody, management důlní vody, redukce in situ a srážení znečišťujících látek
a vytvoření reakční cesty na ovlivňování chemických vlastností důlní vody. Z těchto se
nejvhodnější variantou jeví reakční cesta, kterou lze uplatnit jak ve stávajícím historickém
dole, tak v potenciálních nových těžebních aktivitách. Ostatní varianty vyžadují zásadní
podzemní zásahy a zdají se být realizovatelné jen v souvislosti s novými těžebními aktivitami.
2.1.3 MAPOVÁNÍ A PRŮZKUM DROBNÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ VZNIKLÝCH V DŮSLEDKU
BÁŇSKÉ ČINNOSTI Z HLEDISKA JEJICH MOŽNÝCH RIZIK OVLIVNĚNÍ OSTATNÍCH VODNÍCH
ÚTVARŮ
Skládky hnědého uhlí a jezera na nich mohou hrát důležitou roli při posilování malého vodního
cyklu díky své schopnosti zadržovat vodu v krajině. Mohou také přispět ke zvýšení
rozmanitosti stanovišť a druhů. Na druhou stranu mohou nést určitá rizika, například pokud
vzniknou přímo z odtoku mělké podzemní vody, která je odváděna z těla skládky. Cílem prací
bylo proto zmapovat výskyt drobných vodních útvarů na hnědouhelných výsypkách, vybrat
24 vybraných reprezentativních vodních ploch a na nich provést podrobný terénní a biologický
průzkum.
Nejprve byly ve studované oblasti identifikovány 4 typy vodních útvarů, z nichž bylo vybráno
24 vodních útvarů:
A. rekultivační vodní nádrže – jde o vodní nádrže cíleně vybudované v rámci
rekultivačních prací, mohou být se zemní hrází a odtokovým objektem, často bývají
umístěné na odvodňovacím příkopu a jsou tedy průtočné, v jejich okolí je pak
provedena biologická rekultivace (lesnická, zemědělská, ostatní)
B. vodní plochy vzniklé na neupraveném výsypkovém povrchu – jde o vodní plochy
spontánně vzniklé v terénních depresích na částech výsypky ponechané cíleně či
náhodně samovolnému vývoji, což je patrné díky charakteristické "hřebínkové"
struktuře povrchu výsypky
C. vodní plochy vzniklé samovolně v rekultivovaném území – jde o vodní plochy, které
vznikly spontánně v terénních depresích v rekultivačních porostech, a to většinou
v důsledku konsolidace výsypky, která se projevuje nerovnoměrným sedáním
a poklesy terénu
D. vodní plochy vzniklé při patě výsypky – jde o vodní plochy, které vznikají
přirozenou akumulací povrchových či mělkých podpovrchových vod v terénních
depresích při okrajích výsypek, a to v důsledku změny původních odtokových
poměrů, kdy morfologie terénu neumožňuje gravitační odtok povrchové vody či
těleso výsypky svou hmotností vytlačuje mělké podzemní vody na povrch terénu,
někdy mohou být tyto vodní akumulace upraveny v rámci rekultivačních prací na
vodní nádrž
Tabulka 2 poskytuje přehled vybraných vod.

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 17
VITA-MIN
Tabulka 2: Seznam vybraných a zkoumaných vod (s přiřazením k definovaným typům)
A. Rekultivační vodní nádrže
souřadnice X
souřadnice Y
A.1. Hetov na Radovesické výsypce
777 928
988 293
A.2. Syčivka na Radovesické výsypce
778 846
987 074
A.3. Merkur V
817 142
998 364
A.4. Prunéřov VII
818 268
996 414
A.5. Vršany II. etapa vnitřní výsypka
797 525
991 884
A.6. Slatinická výsypka IV. etapa
793 940
991 027
B. Vodní plochy vzniklé na neupraveném
výsypkovém povrchu
souřadnice X
souřadnice Y
B.1. Radovesice sever
777 161
986 242
B.2. Radovesice jih
777 178
987 763
B.3. vnitřní výsypka DJŠ 13. část
801 288
988 432
B.4. Hornojiřetínská výsypka I. etapa
793 653
980 342
B.5. Kopistská výsypka II. etapa
792 481
985 046
B.6. Růžodolská výsypka u Pluta
791 101
980 473
C. Vodní plochy vzniklé samovolně v
rekultivovaném území
souřadnice X
souřadnice Y
C.1. Merkur VIII
815 750
997 580
C.2. Prunéřov VIII
818 894
995 438
C.3. výsypka Obránců míru V. etapa
796 004
985 027
C.4. Hornojiřetínská výsypka III. etapa
793 745
980 123
C.5. vnitřní výsypka DJŠ 11. část
800 724
987 872
C.6. Růžodolská výsypka Z a JV svahy
791 931
980 418
D. Vodní plochy vzniklé při patě výsypky
souřadnice X
souřadnice Y
D.1. výsypka Obránců míru (IV. etapa)
794 286
983 969
D.2. výsypka Pokrok (VIII. etapa)
786 216
978 991
D.3. Radovesická výsypka (Štěpánov)
775 448
988 428
D.4. Hornojiřetínská výsypka
795 682
981 773
D.5. Kopistská výsypka
792 156
985 405
D.6. Růžodolská výsypka
790 109
982 258
Lze shrnout, že biologický potenciál vodních ploch vznikající v souvislosti s těžení činností (ať
už spontánně či v rámci rekultivací) je značný s tím, že existují výrazné rozdíly v kvalitě
jednotlivých biotopů. Mezi sledovanými vodními plochami převažovaly lokality spíše
průměrného významu v porovnání s obdobnými biotopy (typicky rybníky) v okolní krajině,
nicméně některé vodní plochy byly v tomto ohledu mimořádně významné, a to z pohledu
hned několika sledovaných taxonů.
Viz následující tabulka 3, kde jsou uvedeny počty zjištěných druhů na jednotlivých lokalitách
(sloupce) po sledovaných taxonech (řádky). U ptáků jde pouze o druhy s přímou vazbou na

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 18
VITA-MIN
vodní plochu (hnízdění, potrava). Zeleně jsou pro jednotlivé taxony zvýrazněny biologicky
nejhodnotnější plochy, červeně naopak plochy bez biologického významu pro daný taxon.
Jednoznačně biologicky nejhodnotnější vodní plocha je lokalita B2 – rozsáhlá a členitá plocha
v rámci sukcesi ponechané části na Radovesické výsypce. Krom cévnatých rostlin, je
z hlediska všech zkoumaných taxonů výrazně nadprůměrným biotopem. Další vodní plochy,
jako např. A4, A5, B1, C5, D2 či D5, jsou významné z hlediska výskytu alespoň dvou taxonů.
Naopak některé vodní plochy jsou hodnoceny jako mimořádně nevhodné hned pro několik
taxonů, např. A6, B4, C4.
Jak ukázala statistická analýza získaných dat, neexistuje průkazný rozdíl v biologické hodnotě
jednotlivých vodních ploch z hlediska jejich vzniku. Výsledky spíše naznačují určitý význam
některých charakteristik vodních ploch. Celkově je možné konstatovat, že v rámci rekultivací
by měly být části výsypek ponechány přirozenému vývoji, neboť se ukazuje, že se zde
spontánně vytváří množství různých typů biotopů včetně vodních ploch rozmanitých tvarů
i velikostí. Vytvářené vodní plochy by měly mít pokud možno nepravidelný tvar břehové linie,
doprovázené tůněmi, dále mírné sklony břehů, jakožto podmínka následného vývoje litorálů.
Na těchto vodních plochách by neměly být cíleně vysazovány ryby ani chovány (polo)divoké
kachny.
Tabulka 3: Přehled počtu detekovaných druhů na nebo ve vybraných pozorovaných vodách
Taxon
A1
A2
A3
A4
A5
A6
B1
B2
B3
B4
B5
B6
C1
C2
C3
C4
C5
C6
D1
D2
D3
D4
D5
D6
C. rostliny
3
6
5
4
3
6
7
5
6
5
1
5
2
6
2
0
3
1
1
4
1
0
4
1
4
4
3
9
4
3
1
8
4
7
2
7
2
8
5
8
5
0
3
9
8
2
2
Vážky
8 6
1
4
1
7
1
1
9
1
1
1
3
1
1
1
3
1
2
9
1
3
1
9
6
1
0
1
7
1
0
8
1
6
7
1
3
1
1
2
Vodní
měkkýši
1 4 1 2 3 0 4 6 5 0 0 6 0 4 4 0 3 4 4 5 0 3 3 2
Vodní
brouci
2 0 3 2 1 0 5 5 1 0 2 0 0 0 1 1 2 1 5 5 0 1 5 3
Obojživel
níci
3 4 2 2 3 0 4 6 3 1 5 2 4 1 3 0 4 2 1 3 3 3 6 6
Ptáci
7 5 8 7
1
4 7 6 8
1
6 2 0 3
1
6
1
1
2
0 1
1
6 2 8 6 6 1 1 4

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 19
VITA-MIN
2.2 PRINCIPY HODNOCENÍ
2.2.1
VÝVOJ METOD V OBLASTI ANALÝZY A PLÁNOVÁNÍ VODNÍHO REŽIMU PRO HORNICKÝ
REGION VÝCHODNÍ SASKO –KONCEPT PRO VYTVOŘENÍ VELKOPROSTOROVÉHO MODELU
LUŽICE
Záměrem studie bylo vytvoření konceptu pro sdružený model vodního režimu a proudění
spodní vody (GRM), který má být základem promodelování transportu látek na rozsáhlém
území. Předmětem konceptu jsou především jednotlivé kroky vedoucí k vytvoření
velkoprostorového modelu, ověření disponibility dat a modelů a také odhad pracovní
a finanční náročnosti. Následující cíle by měly být sledovány budoucím rozsáhlým modelem:
Znázornění proudění spodní vody pro rozsáhlé území (velký prostor)
Vypracování trendu vodního režimu spodní vody také s ohledem na probíhající
klimatické změny (především dlouhá období sucha a dešťů)
Prognózy vlastností železa a síranů na území celého revíru
Prokázání a zhodnocení souslednosti, přiměřenosti a trvalé udržitelnosti krátko-,
středně- a dlouhodobých opatření z hlediska jejich účinku na rozsáhlém území
Odvození opatření opírajících se o model jakož i odůvodnění výjimek v souladu
s Rámcovou směrnicí o vodách EU
První krok zahrnoval rešerši a hodnocení nutných podkladových dat v oblastech: Geologie
a hydrogeologie, Hydrologie, Půda a užívání území, Klima, Geochemie a hydrochemie.
V rámci druhého kroku bylo na základě geodat a orientačně na základě regionálních modelů
vymezeno zájmové území a vymezeny byly také různé speciální oblasti. Pro všechny okrajové
specifické oblasti z pohledu hydrauliky, (hydro-)geologie, hydrochemie a hydrologie „Oberer
Spreewald“ a „Muskauer Faltenbogen“ (viz obrázek 8) se navrhuje tyto oblasti v modelu
prostorově zachovat, ale neparametrizovat. Tyto oblasti jsou „neaktivní“, v případě potřeby
je ale možné je parametrizovat a modelovat.
Ve třetím kroku byly s ohledem na konkrétní vlastnosti / funkce zkoumány tři nejznámější
a nejosvědčenější modely proudění podzemní vody v hornictví, MODFLOW, PCGEOFIM
a FEFLOW. Na základě matrice uzpůsobené pro modelování velkého prostoru regionů
dotčených těžební činností byly stanoveny parametry modelů. Pro Model vodního režimu
v půdě v Sasku byl využit model ArcEGMO.
Následně byla realizovatelnost konceptu ověřena testovacím modelováním v malém měřítku
a následně byl dále přizpůsoben podmínkám (Obrázek 8). Pro provoz velkoprostorového
modelu byly znázorněny různé varianty. Na tomto základě bylo možné odhadnout náklady na
realizaci konceptu, na modelování obsáhlého území Lužice.
Pro vytvoření velkoprostorového modelu jsou principiálně potřebné následující kroky:
Úprava/ zpracování dat
Vytvoření geologického modelu a hydrogeologického 3D-modelu struktury
Stanovení mezních podmínek
Vytvoření modelu vodního režimu v půdě
Regulace/výměna dat - tvorba spodní vody a stav hladiny spodní vody

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 20
VITA-MIN
Z obsáhlého hodnocení datových podkladů vyplynulo, že všechny základní předpoklady pro
vytvoření velkoprostorového modelu pro revír Lužice jsou splněny a situaci v oblasti dat je
možno hodnotit jako velmi dobrou. Významné poznatky a výroky:
Hydrogeologický 3D-model struktury je možné vytvořit z disponibilních geologických
dat (LfULG, LEAG, LMBV)
K dispozici jsou podstatné údaje o vlastnostech materiálů ze skrývek uložených
v tělesech výsypek z let 1960-80
Vlastnosti materiálů lze charakterizovat pomocí hydrochemických dat analytických
programů společností LEAG a LMBV. Doplnit je lze daty Zemské soustavy měření
Pro těžební činností ovlivněná a překrývající se území jsou k dispozici specifická data
v podkladech o mapování obsahu výsypek a plánech rekultivací
Jedenáct hydrogeologických regionálních modelů z oblasti aktivní těžby hnědého uhlí
a rekultivační činnosti v Lužici (na území Saska a Brandenburska) zůstávají pro
specifické těžební geohydraulické otázky i nadále významné.
Pro modelování transportu látek přesahující rámec revíru, které musí spočívat na
propojeném modelování proudění spodní/ povrchové vody, nejsou regionální modely
postačující. Z důvodu jejich vzájemně nekonzistentní hydrogeologické/hydraulické
konstrukce není spojením těchto modelů možné vytvořit velkoprostorový model pro
Lužici. Kromě toho regionální modely celou zkoumanou oblast nepokrývají.
Velkoprostorový model Lužice je třeba vytvořit nově ze zjištěných a v široké míře
disponibilních dat. K žádanému cíli by mohlo vést využití dílčích vnitřních mezních
podmínek a parametrizací z kvalifikovaných regionálních modelů. Toto je třeba ověřit.
I přes velmi dobrou situaci v oblasti dat musí přetrvat povědomí o tom, že je nutné data
rozsáhle zpracovat, aby různé datové sady pro vytvoření modelu vůči sobě byly sladěny. Za
tím účelem je potřeba různé druhy dat přizpůsobit a sladit, což bude různě náročné.
Zpracování dat a veškeré kroky až po vytvoření 3D-numerického modelu představují
podstatnou část vynaložené práce a tedy i nákladů pro vytvoření velkoprostorového modelu.
Na základě hodnocení situace v oblasti dat a z toho odvozené pracovní náročnosti se pro
vytvoření velkoprostorového modelu odhaduje potřebný časový rozsah tří let. Náklady na
vytvoření velkoprostorového modelu Lužice se budou pohybovat kolem cca 3 Mil. EUR netto.

image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 21
VITA-MIN
Obrázek 8: Testovací území jezera Bärwalder See se specifickými zónami
2.2.2 ZJIŠŤOVÁNÍ KONCENTRACE KOVŮ V PŘIROZENÉM HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ
ČESKO-SASKÉHO PŘÍHRANIČÍ PRO HODNOCENÍ A POZDĚJŠÍ OŠETŘENÍ STAVU VODNÍCH
ÚTVARŮ S OHLEDEM NA RÁMCOVOU SMĚRNICI O VODÁCH
Krušné hory v česko-saském příhraničí se vyznačují geologickou rozmanitostí, která
rozhodujícím způsobem ovlivňuje také podzemní a povrchové vodní útvary. Je proto nutné
pro tato maloplošná území odvodit regionální koncentrace přirozeného pozadí. Cílem této
studie tedy bylo vyvinout pro česko-saské přeshraniční povrchové vodní útvary metodiku pro
odvození koncentrace přirozeného pozadí a poté pro jednotlivé vodní útvary odvodit
koncentrace přirozeného pozadí pro různé kovy a prvky. Byl také vytvořen první základ pro
vývoj metodiky k odvození koncentrace na přirozeném pozadí v útvarech podzemní vody.
Poznatky pro odvození přirozené koncentrace na pozadí v saských povodích jsou již k dispozici
z jiných studií. Základem pro práce v rámci této studie jsou zejména přístupy k odvození
koncentrace na pozadí Technické univerzity (TU) Bergakademie Freiberg (2009, [1]). Tato
dokumentace a přidání postupu vedou k řadě pracovních kroků, které jsou v zásadě nezbytné.
Prvním krokem byla intenzivní rešerše a přípravné činnosti za účelem stanovení vlastností
a významných zdrojů souvisejících s těžební činností, jakož také identifikace potenciálně
vhodných přirozených výstupů podzemní vody (Tabulka 4). Rešerše zahrnovala intenzivní
analýzu vodních útvarů a parametrů uvedených v tabulce 5. Tabulka poskytuje přehled zdrojů
použitých ke stanovení povahy povrchových vodních útvarů. Stanovení a identifikace zdrojů
souvisejících s těžební činností, například důlní a průsaková voda je potřebná k rozdělení

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 22
VITA-MIN
povrchových útvarů na antropogenně znečištěné (se zátěží) a téměř neznečištěné (bez
zátěže), což je předpokladem pro odvození přirozené koncentrace pozadí.
Tabulka 4: Zdroje pro charakterizaci
Parametr
Zdroj D
Zdroj CZ
Geologie
GÜK 400 Sachsen (1992)-geomapa
GÜK 200 (1999)-geomapa
Geochemický atlas (Kardel
et al
. 2006)
Geochemický atlas – Díl 2: Stopové
prvky v říčních sedimentech (Greif
et
al.
2004)
Pälchen (2009)
Geologická mapa 1:500.000
České geologické služby (ČGS
2018a)
Mineralizace
a ložiska
Minerální suroviny Erzgebirge-Vogtland
(Wasternack
et al. 1995
)
Baumann
et al.
(2000)
Hösel
et al.
(1997)
Minerální suroviny Erzgebirge-
Vogtland (Wasternack
et al.
1995
)
Hydro-
geochemické
poměry
Data o kvalitě vody spolkové měřící sítě
BfUL, Download z online přístupných
databází Access
(LfULG 2019a)
Data o kvalitě vody Českého
hydrometeorologického úřadu
(CHMI 2018)
Půda/ Užívání
půdy
BÜK 400 (2017)
Pedologický atlas Svobodného státu
Sasko (Rank
et al.
1999)
Data o užívání území (LfULG 2017a)
Pedologická mapa 1:50.000
České geologické služby (ČGS
2018a)
Antropogenní
zdroje
Komunální čistírny vody (Geodata
download, LfULG 2015)
Přímé vtoky z průmyslových zdrojů
(poskytnutá data, LfULG 2017b)
Informace nejsou dostupné
Ve druhém kroku byly jednotlivé povrchové vodní útvary rozděleny do skupin podle
zkoumaných geologických podmínek, pro které bude přirozená koncentrace pozadí odvozena
později. Rozdělení do skupin je důležité pro snížení počtu vzorků. Vyhodnoceny byly také
veškeré zdroje dat pro určení charakteru hydrogeochemické situace povrchových vodních
útvarů.
V rámci třetího kroku se předpokládal odběr vzorků (jaro 2018 a léto 2019) v přeshraničních
vodních útvarech za účelem získání antropogenně neovlivněných vzorků. V rámci každé
z deseti vytvořených skupin povrchových vodních útvarů bylo odebráno po 20 vzorcích
z tekoucích vod. Hustota odběru vzorků byla přibližně 1 vzorek/10 km². V souladu s tím bylo
na ploše povrchových vodních útvarů 2090 km² odebráno 200 vzorků, rozloženě podle
velikosti na povrchové vodní útvary. Vzorkovací místa byla vybrána tak, aby se nacházela
hlavně na přítocích těsně před vtokem do hlavního proudu vodního toku, takže nejsou
ovlivněna zkoumanými antropogenními zdroji. Odběr vzorků byl proveden v souladu
s aktuálními technickými možnostmi. Odběr vzorků z povrchových vodních zdrojů v každém
odběrném místě zahrnoval odběr povrchové vody nabráním z protékající vlny
(filtrované/nefiltrované) a také odběr suspendovaného sedimentu (odběr ruční lopatkou
rukou ve stojatých zónách vodního útvaru). Vzorky byly odebírány při normálním průtoku na
saské a také na české straně.
Vedle odběru vzorků z tekoucích vod bylo testováno také 20 vybraných míst, kde dochází
k vytékání podzemní vody na povrch. Pokud to bylo možné, bylo pro každou skupinu
povrchových vodních útvarů odebráno po dvou vzorcích výronů vody. Odběr vzorků podzemní

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 23
VITA-MIN
vody se uskutečnil nabráním z tekoucí vlny především z pramene, vrtů nebo šachet. Vzorky
byly odebírány výhradně na saské straně.
Kromě parametrů měřených v místě odběru byly v laboratoři analyzovány také parametry
uvedené v tabulce 5. Aby byla zajištěna porovnatelnost výsledků analýzy s výsledky ze státní
sítě měřících bodů, prováděla se příprava a analýza vzorků, pokud to bylo z technického
a analytického hlediska možné, podle zadání Státní provozní společnosti pro životní prostředí
a zemědělství.
Následně po zpracování dat byly výsledky analýz zkontrolovány s ohledem na antropogenní
vlivy a sice pomocí několika pracovních kroků:
Porovnání údajů s Normami kvality životního prostředí
Porovnání s údaji o vlastnostech dat referenčních měřicích bodů (data BfUL)
Výpočet hodnot P80 ve vztahu k prvkům pro skupiny povrchových vodních útvarů
a porovnání analytických hodnot povrchových vodních útvarů za účelem získání
kontrolních bodů pro zvýšené hodnoty
V případě překročení hodnot P80 příslušné skupiny povrchových vodních útvarů byla
data skupiny zkontrolována z hlediska geogenních a antropogenních vlivů (průmysl,
komunální přítoky, těžební činnost).
V případě zjištění významných antropogenních vlivů byly naměřené hodnoty
z odvození přirozené koncentrace pozadí vyloučeny
Ze zbývajících dat byly hodnoty P90 vztažené na skupiny povrchových vodních útvarů
vypočteny jako předběžné přirozené koncentrace pozadí a byly přiřazeny k příslušným
povrchovým vodním útvarům
Porovnání koncentrací látek z vývěrů podzemní vody s koncentracemi nejbližších
měřicích bodů povrchových vodních útvarů
Výsledkem zkoumání bylo, že jako zdroj antropogenních vlivů byla identifikována výhradně
těžební činnost. Intenzita vlivu těžby byla určena pro každý povrchový vodní útvar, od
žádného vlivu až po významný vliv. V případě vodních útvarů se značným vlivem těžby nebyly
znečišťující látky typické pro daný typ těžební činnosti do odvození přirozené koncentrace
pozadí zahrnuty. To znamená např., že pokud byl zjištěn významný vliv těžby uranu, tak
koncentrace uranu ve vodě a v sedimentech při odvozování přirozené koncentrace pozadí
nebyla zohledněna.
Nakonec se podařilo zjistit hodnoty P90 pro každou skupinu povrchových vodních útvarů
a z nich odvodit návrhy přirozené koncentrace pozadí. Obdobné geogenní vlastnosti v rámci
povodí a skupiny povrchových vodních útvarů umožňují přiřazení zjištěných hodnot P90
k jednotlivým povrchovým vodním útvarům příslušným skupinám. Tabulka 5 znázorňuje
výtah zjištěných přirozených koncentrací skupin vodních útvarů a prvků.
Tabulka 5: Odvozené koncentrace vybraných prvků na přirozeném pozadí pro jednotlivé
skupiny povrchových vodních útvarů
Parametr
Al
Sb
As
Ba
Be
Bi
Pb
B
Cd
Ca
Cr
Co
Fe
Gd
K
Cu
Jednotka
μg/L
μg/L μg/L μg/L μg/L μg/L μg/L μg/L μg/L mg/L μg/L μg/L mg/L μg/L mg/L μg/L
Skupina 1
716,0 < 0,5 6,38 40,0
< 1 < 0,2 1,18 69,0 0,20
25,3
2,0
2,0
3,43
0,18
6,4
4,0
Skupina 2
215,0 < 0,5 1,46 34,3
< 1 < 0,2 0,75 25,2 0,26
15,1
2,6
1,1
0,65
0,20
5,4
3,0
Skupina 3
280,0 < 0,5 4,02 36,1
< 1 < 0,2 < 0,5 10,5 0,60
9,2
1,0
1,4
0,43
0,30
1,3
3,0

image
image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 24
VITA-MIN
Skupina 4
182,0 < 0,5 2,35 80,6
< 1 < 0,2 < 0,5 12,1 0,32
19,5
1,1
0,71
0,28
0,06
2,1
2,1
Skupina 5
406,0 < 0,5 7,22 50,8
< 1 < 0,2 0,88 17,8 0,50
10,9
2,0
1,1
2,04
0,28
3,0
4,0
Skupina 6
90,0
< 0,5 4,62 88,7
< 1 < 0,2 0,70 13,8 0,54
21,9
2,0
0,30
0,24
0,14
1,8
1,6
Skupina 7
139,0
0,59 2,54 84,8
< 1 < 0,2 < 0,5 23,0 0,69
20,0
1,9
0,39
0,13 < 0,1
2,4
3,0
Skupina 8
443,0 < 0,5 1,48 87,1
< 1 < 0,2 0,69 35,7 0,48
35,5
2,0
1,4
0,35
0,40
5,0
6,7
Skupina 9
237,0 < 0,5 1,57 44,6
< 1 < 0,2 0,60 33,1 0,10
44,6
1,0
0,70
0,38
0,05
2,9
2,7
Skupina 10
104,0 < 0,5 3,10 60,4
< 1 < 0,2 < 0,5 20,0 0,07
40,1
1,0
0,38
0,54
0,05
3,8
2,0
Na základě analytických dat ze vzorkování podzemní vody byl proveden odhad, zda jsou
vybrané prameny pro pozdější hodnocení geogenních hodnot přirozené koncentrace pozadí
v podzemních vodních útvarech vhodné. Za tímto účelem byla data podzemních vod
porovnána s údaji z povrchových vodních útvarů. Bylo zjištěno, že ve většině případů
koncentrace prvků v podzemní vodě přibližně odpovídá jejich koncentraci v povrchové vodě.
V některých případech ale byl obsah ve vodě z pramenných zdrojů několikanásobně vyšší
resp. nižší než v přiřazených vzorcích z povrchových vodních útvarů. Nebylo možné
vysledovat jednoznačný trend. Znamená to, že na základě shromážděných dat nelze pro
posouzení vhodnosti vybraných pramenných vývěrů pro hodnocení přirozených antropogenně
neovlivněných poměrů v podzemní vodě činit žádné jednoznačné závěry.
2.2.3 SYSTÉMY PĚSTOVÁNÍ LESA NA ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN
Cílem této studie je poukázat na vliv systémů pěstování lesů na množství průsakové vody
a na význam klimatických změn pro lesy. Na základě poznatků získaných z rešerše literatury
a při pochůzkách v obou lokalitách, odval Vertrauenschachthalde a výsypka Nochten, byly pro
tyto lokality vytvořeny scénáře pro systémy pěstování lesa a proběhlo modelování procesů
odpařování a odtoku vody.
Studie ukázala, že zejména v případě nezalesněných výsypek resp. odvalů s místně
přizpůsobeným zalesněním lze dosáhnout významného snížení množství průsakové vody.
Zdravý lesní ekosystém dosahuje výrazně vyšší transpirace než například zemědělské
obhospodařování. Za předpokladu, že nižší množství průsakové vody je spojeno se snížením
vynášení znečišťujících (škodlivých) látek, znamená zalesnění v závislosti na potenciálu
znečišťujících látek v materiálu výsypek také významné snížení vynášení znečišťujících látek.
Bez modelování transportu látek a bez detailních znalostí komplexních chemických interakcí
uvnitř odvalu/skládky však ohledně rozsahu snížení vynášení materiálu z odvalů/výsypek
nelze činit žádné tvrzení. Modelování může dostát cíli spočívajícímu v odhadu snížení vstupu
(vnášení) látek do podzemní a povrchové vody.
Možným opatřením ke snížení vynášení znečišťujících látek z odvalů/výsypek je zalesnění.
Jedná se o pasivní opatření, při kterém lze snížení znečišťujících látek obtížně řídit. Nabízí
však výhodu v tom, že je třeba jej provést pouze jednou, aby se jeho účinek rozvíjel po celá
desetiletí. Z vytvořených základů a z výsledků modelování dvou sledovaných vzorových
oblastí lze činit některé základní závěry a doporučení pro strategii obhospodařování odvalů
a výsypek.
Zalesněním odvalů a výsypek lze množství průsakové vody výrazně snížit.
Dřeviny je třeba vybírat specificky pro danou lokalitu.

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 25
VITA-MIN
Při plánování zalesňování je třeba zohlednit reakci dřevin na modelované prognózy
vývoje klimatu.
Zalesnění území po těžební činnosti je možné, ale ne vždy snadné.
Zakládání lesů na odvalech je efektivním opatřením na ochranu vody.
Dřeviny by měly být vybírány na základě jejich vlastností pro podmínky dané lokality. Dřeviny
se z hlediska tolerance vůči suchu, chladu a vysokým teplotám liší.
Tabulka 6 hodnotí tolerance dřevin, které jsou pro rekultivaci výsypek a odvalů relevantní.
S ohledem na měnící se klimatické podmínky je třeba upřednostňovat dřeviny tolerantní
k vysokým teplotám a suchu. Například borovice je sice odolná vůči suchu, ale citlivá na vlny
veder s teplotami nad 35°C. Počet dní, kdy tyto podmínky nastávají, se ale zvyšuje a ve
scénáři RCP8.5 je v budoucnu lze pravidelně očekávat. Již dnes jsou borovice v Lužici (Lausitz)
pod značným tlakem vlivem horka, sucha a následných kalamit.
Přeměna struktury lesů je ale vždy otázkou poměru vynaložených nákladů a přínosů. Proto je
potřeba předem provést odhad nákladů resp. ekonomickou analýzu. Hlavním faktorem, který
je třeba vzít v úvahu, je čas. Teprve od stáří 50 let (stádium maximální intercepční kapacity)
stromy přinášejí žádoucí užitek v oblasti snižování množství průsakové vody. V případě již
zalesněných ploch vyvstává otázka, zda je přeměna struktury lesa ekonomická. Jak je
ukázáno na příkladu lokality Vertrauenschachthalde, změna složení dřevin má na množství
průsakové vody jen minimální vliv. Otázkou však je funkčnost lesa pro předpovídané
klimatické podmínky. Je pravděpodobné, že nastane odumírání dřevin rostoucích v lokalitách
s pro ně nevhodnými podmínkami.
Tabulka 6: Hodnocení nároků na lokality, vlastnosti a klimatická použitelnost pro budoucnost
(KLAM) 37 dřevin, pro rekultivaci ploch na výsypkách a odvalech, relevantní dřeviny. Zde pro
KLAM platí: první cifra = tolerance vůči suchu, druhá cifra = odolnost vůči mrazu, stupně: 1
= velmi vhodná, 2 = vhodná, 3 = problematická, 4 = velmi omezená vhodnost. Pro další
sloupce platí: 1 = velmi nízká, 2 = nízká, 3 = střední, 4 = vysoká, 5 = velmi vysoká; změny
podle pánů Roloffa, A. a Gillnera, S. 2009 (KLAM) a Härdtle, W. a dalších 2006. * Byly využity
hodnoty z různých zdrojů.
k.A. = neuvedeno
Hlavní druhy
hospodářských dřevin
Klasifikace
podle
KLAM
Rezistence
na pozdní
mrazíky
Tolerance
vůči suchu
Tolerance
vůči
nedostatku
živin
Tolerance
vůči
chladu
Modřín opadavý
2.2*
4
4
4
5
Smrk
3.2
3
3
4
5
Bříza bělokorá
2.1
5
4
5
5
Jasan ztepilý
2.2
1
3
1
3
Borovice lesní
1.1
5
5
5
5
Habr obecný
2.1
3
3
3
3
Buk lesní
3.2
2
3
4
3
Ole lepkavá
4.2
4
1
3
3
Vrba bílá
3.1
3
2
2
4
Dub letní
3.1
3
3
4
4
Dub zimní
2.2
3
4
4
3
Jedle bělokorá
3.1*
4
2
4
4
Lípa malolistá
2.1
4
3
3
4
Borovice limba
1.3*
5
4
4
5
Dřeviny pro smíšené
porosty
Topol osika
2.1
5
3
5
5
Javor klen
4.1
4
2
2
4
Borovice kleč
2.1
5
4
5
5

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 26
VITA-MIN
Jilm horský
4.1
4
2
1
4
Jeřáb ptačí
3.1
5
4
5
5
Tis
2.2*
4
2
3
2
Jeřáb břek
1.2
5
4
3
1
Javor babyka
1.1
3
4
2
2
Jilm habrolistý
2.3*
4
2
1
4
Jilm vaz
2.3*
4
2
1
4
Olše šedá
1.1
5
2
4
4
Jeřáb
1.1
5
4
4
3
Bříza pýřitá
3.1
5
2
5
5
Vrba jíva
2.1
3
2
3
4
Lípa velkolistá
3.2
3
3
2
3
Jeřáb oskeruše
1.2
5
4
1
1
Javor mléč
2.1
4
2
2
3
Jabloň lesní
2.3
3
3
2
3
Hrušeň planá
2.2
2
3
2
2
Třešeň ptačí
k.A.
4
4
2
1
Dub pýřitý
1.2
3
5
2
3
Dub červený
2.2
2
5
4
2
Trnovník akát
1.1
k.A.
k.A.
k.A.
k.A.
2.2.4 VYPRACOVÁNÍ OBSAHOVÝCH ASPEKTŮ PRO RÁMCOVOU KONCEPCI K NÁSLEDKŮM
BÁŇSKÉ ČINNOSTI V BÝVALÉM ČERNOUHELNÉM REVÍRU LUGAU-OELSNITZ
V revíru Lugau-Oelsnitz/Krušné hory bylo mezi 1844 a 1971 vytěženo asi 142 Mio. t černého
uhlí. Potom, co v začátcích bylo uhlí těženo na povrchu, bylo na výchozech sloje, postupně
vyhloubeno z povrchu asi 100 šachet (jam) a zřízeno 25 hald pro nevyužitelnou hlušinu.
V důsledku toho že ložisko upadalo, dosáhly šachty (jámy) hloubky až 1.195 m, haldy zabírají
plochu až 26 ha.
Cílem projektu bylo zhotovení rámcové koncepce, ve které jsou uvedeny následky báňské
činnosti, kontroly a kontrolní cykly (monitorování) průsakových vod z odvalů a pohyb odvalů,
procesu zatápění a výzdvihu atd., přičemž jsou popsána a určena vhodná sanační a ochranná
opatření ve formě konkrétního plánu opatření a potřebného času.
ámcový koncept k následkům báňské činnosti je založen jako metastudie, ve které jsou
sdruženy a společně vyhodnoceny poznatky a pokyny ze zkoumaných dokumentů (Obrázek
9).

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 27
VITA-MIN
Obrázek 9: Vývojový diagram postupu při rešerši a hodnocení následků po dřívější báňské
činnosti v revíru Lugau – Oelsnitz/Krušné hory.
V závěru vyhodnocení se nacházejí doporučená opatření, která jsou konkrétně uvedena
v detailním plánu jednotlivých opatření a potřebného času pro období 2019 až 2033 a jsou
rozdělena dle jednotlivých následků báňské činnosti do dále
uvedených témat a oblastí:
Zatápění důlního díla až k výtoku důlních vod na povrch
Interakce mezi důlní vodou a podzemní vodou
Ovlivnění povrchových vod
Dopady odvalů/hald
Šachty (jámy) s nebo bez zajištění
Deformace terénu na povrchu
Únik (výrony) důlního plynu
Aspekty rozvoje měst
Podstatným následkem
důlní těžby je (opětovné) zvýšení hladiny důlní vody, které má
rozhodující dopad i na šachty (jámy), odvaly, podzemní vodu, deformaci terénu atd.. Na dvou
dosud pravidelně sledovaných měřicích místech se měří pomalu probíhající vzestup hladiny
důlní vody (asi 3 cm/den). K vzestupu důlní vody existuje detailní hydraulický model, který
je pravidelně kalibrován na podkladě naměřených hodnot. Dle toho vzestup důlní vody
dosáhne nejnižších poloh v údolí (asi 320 m n. m.) přibližně v roce 2032. (Obrázek 10).

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 28
VITA-MIN
Obrázek 10: Modelace a naměřené hodnoty vzestupu důlní vody
Ve východní části revíru vystupují uhlonosné vrstvy horního karbonu na povrch terénu. V té
části začala hlubinná těžba černého uhlí pomocí početných šachet malé hloubky. A právě tady
byly zjištěny úniky důlního plynu, napřed při rutinních měřeních dodavatele zemního plynu,
později to bylo ověřeno několika dlouhodobými měřeními ve dvou sklepích obytných domů
a dalším krátkodobým měřením. Zatímco koncentrace metanu (CH
4
) zůstaly relativně nízké,
zjistily se ve sklepech budov zvýšené koncentrace CO
2
– a snížené koncentrace kyslíku.
Zatápění, ale i další následky bývalé báňské činnosti se projevují různými způsoby:
Důlní a podzemní voda: přibližně v roce 2032 dosáhne hladina vody zatápění nejnižší
polohy údolí, bez protiopatření hrozí zamokření a nekontrolovatelný výtok důlní vody.
Je možné i zhoršení podzemních vod poblíž povrchu terénu a vodních recipientů.
Plánovaný je i vrt k odlehčení a k regulaci hladiny vody.
Odtok louhy z odvalů: oxidací sulfidů síry dojde k uvolňování železa, síranu a těžkých
kovů ve vodních recipientech.
Vodní recipienty: Jsou nepříznivě ovlivňovány průsakovou vodou z odvalů a vodou ze
zatápění důlní jámy.
Šachty: jejich zásypový materiál tvoří volné cesty pro vniknutí důlní vody, i také
stabilita zásypového materiálu, důlních staveb a zahrazení (uzávěry) důlních cest je
negativně ovlivňována zatápěním.
Deformace terénu: Stoupající důlní vodou dochází momentálně k výzdvihu terénu až
2,5 mm/rok. Se stoupající hladinou vody zatápěním se očekává, že tendence výzdvihu
terénu zesílí a že tím může docházet ke škodám na budovách a na technické
infrastruktuře.
Stabilita výsypek/odvalů: rezervy stability, požadované dle aktuálních norem, nejsou
splněné, technická opatření ale zase nejsou proveditelná. Doporučuje se monitorování
výsypek/odvalů.

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 29
VITA-MIN
Únik důlního plynu: ve východní části revíru byly zjištěny úniky plynu CO2, CH4
a snížená koncentrace O2. Analýzy potvrzují, že se jedná o důlní plyn. Přibývajícím
zatápěním může dojit vytěsňováním k zesílení úniku důlního plynu, což vede
k odpovídajícím ohrožením.
Plán opatření obsahuje pro každý rok mezi lety 2019 a 2033 konkrétní doporučená opatření.
2.2.5
GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZY ZA ÚČELEM PRŮZKUMŮ PORUCHOVÉ SITUACE V OBLASTI
MĚSTA OELSNITZ/ERZGEBIRGE (KRUŠNÉ HORY) S OHLEDEM NA JEJÍ PRŮBĚH A MOŽNÝ
VLIV NA DYNAMIKU PODZEMNÍ VODY PRO STANOVENÍ VÝCHOZÍCH BODŮ VRTŮ
V oblasti města Oelsnitz/Erzgebirge (Krušné hory) se provádí monitorování zatápění
opuštěných důlních staveb v bývalém černouhelném revíru Lugau/Oelsnitz. Nerovnoměrné
hladiny vody ve dvou stávajících hlubinných vrtech v této oblasti vykazují různá chování při
zatápění. Z toho důvodu je prognóza výstupu stoupající důlní a podzemní vody těžká.
Poloha poruchových zón je známá z dokumentací situací v podzemí, jejich výstup na povrch
terénu je často zobrazen pouze podle známých dat. K zjištění průběhu geologických struktur
a poruch v oblasti obcí Oelsnitz a Gersdorf, byly provedeny geofyzikální (seismické a geo-
elektrické) průzkumy. Cílem bylo, prozkoumat detailněji polohu, průběh a vniknutí
podstatných poruchových zón, jakož i zjistit poznatky o průtoku vody a průchodnosti vrstev
pro vodu a vypracovat návrhy pro stanovení výchozích bodů vrtů.
V důsledku toho byly uskutečněny čtyři seismické profily s celkovou délkou asi 11 kilometrů
a osm geo-elektrických profilů s délkou asi 7,4 km. Čtyři z těchto geo-elektrických profilů leží
nad seismickými profily.
Obecně existují tři hlavní směry (Obrázek 11):
poruchy vedoucí od severozápadu do jihovýchodu jako zlom Helene-Hedwig-Schacht-
Verwerfung, dvoudílný zlom Plutoschacht-Verwerfung a třídílný zlom Lugauer-
Verwerfung.
kolmo k nim se nacházejí od jihozápadu na severovýchod vedoucí porušení, jako
Härtensdorfer-Störung,
a porušení nacházející se v úklonu 45 ° směrem na východozápad, které se vyskytují
převážně v jižní a severní časti měřicí oblasti.
Ve směru sever-jih ležící porušení severní části zlomu Lugauer-Verwerfung je ještě
zvláštní případ. Srovnání s již existující mapou porušení vykazuje pro hlavní tektonické
porušení podobný průběh. Zlom šachty Helene-Hedwig-Schacht, porušení
Härtensdorfer-Störung a západní část zlomu Lugauer-Verwerfung se nacházejí skoro
na stejném místě, zlom Plutoschacht-Verwerfung se po reinterpretaci jeví na povrchu
o něco širší. Ta ne tak výrazná porušení se částečně přikrývávají, objevil se ale i výskyt
dalších tektonických poruch.

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 30
VITA-MIN
Obrázek 11: Tektonická mapa po interpretaci geofyzikálních profilů
Vodítka ohledně skutečného průtoku vody a propustnosti horniny v pásmu blízko povrchu
nejlépe vyplývají z polarizatelnosti. Zvýšena schopnost polarizace by mohla být způsobena
výskytem vody. Je však také možné, že materiál má vyšší obsah jílu, a je proto více
rozemletý, což zase poskytuje prostor pro vodu díky většímu prostoru pórů. Takové vertikální
struktury jsou rozpoznatelné v oblasti údolí Hegebachtales a tím pádem podél zlomu Lugauer-
Verwerfung, ale jsou znatelné i v oblasti zlomu Plutoschacht-Verwerfung a jiných ne tak
výrazných porušeních. V těchto oblastech se vyskytují i v druhé refrakční seismické vrstvě
většinou nízké rychlosti, které poukazují na silněji zvětralou/uvolněnou horninu. Z rychlosti
druhého refraktoru a výsledků refrakční tomografie vyplývá, že od hloubky 50 m je možné
považovat červenou jalovinu/rotliegend jako kompaktní. Z tohoto důvodu se dá hlouběji
zasahující propustnost pro vodu očekávat pouze podél puklin porušení, pokud tyto nebyly
stmeleny.
Rozdílné chování při zatápění ve dvou hlubinových vrtech, které vykazuje nižší hladinu vody
v jižně se nacházejícím vrtu, by mohlo být způsobeno prohlubní/korytem Mulde a zvednutím
vrstev mezi těmito vrty, přičemž posledně jmenované zvednutí by mohlo působit jako bariéra.
V projektu navrhnuté výchozí body vrtů a jejich sklon jsou založeny na následujících kritériích:
na jedné straně by mělo být objasněno, jestli poloha interpretovaných porušení je správná
a jestli pukliny porušení jsou otevřené a vedou vodu nebo zda jsou stmeleny. K tomu by měly
Legenda
___
seismické profily
___
geoelektrické profily
------
porušení podle výsledků seismiky
-------
silnější, slabší, směr polohy
_____
hlavní porušení podle GIS
_____
porušení podle GIS

image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 31
VITA-MIN
vrty, pokud možno, zasáhnout na porušení kolmo a bylo by výhodné je umístit spíš nakloněně.
Na druhé straně je nutné objasnit, z jakého důvodu dochází k rozdílnému chování při zatápění
v těch dvou stávajících hlubinných vrtech. Popřípadě je pro toto odlišné chování rozhodující
Mulda a navýšení v jihu nebo i zlom v šachtě Plutoschacht. Z tohoto důvodu byly vybrány dva
body pro výchozí body vrtů, jejichž výchozí body a zaměření je znázorněno na obrázku 4.
Vyhloubení těchto vrtů by mělo objasnit polohu zón porušení a jejich propustnost pro pohyb
podzemních vod.
2.3 MONITORING
2.3.1
POKRAČOVÁNÍ MONITOROVÁNÍ NÁSLEDKŮ BÝVALÉ BÁŇSKÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ
MĚSTA OELSNITZ/KRUŠNÉ HORY – MONITOROVACÍ MĚŘENÍ NA VÝSYPCE
DEUTSCHLANDSCHACHTHALDE
Povrch terénu v Oelsnitz je i po ukončení aktivního hornictví v roce 1972 ještě nadále
v pohybu. V souvislosti s obranou proti možnému ohrožení veřejného pořádku a bezpečí byl
v roce 2006 vypracován příslušný koncept monitorování. Za účelem geodetického sledování
byla nastavena adekvátní měřící síť ve formě pevných bodů, založených pod hranicí
promrzání. Původní koncepce vycházela z toho, že měřící síť bude ohledně polohy a výšky,
včetně měření sklonu rozhledny, vždy po dvou letech monitorována. V dubnu 2015 byla síť
nově vymezenými body rozšířena a zaměřena.
Měření v síti k určení souřadnic polohy a výšky bodů se uskutečnilo pomocí zařízení
Totalstation Trimble S8 a Digital-Nivellier Trimble DINI 11T. Ze srovnání vyrovnaných
souřadnic a výšek s výsledky z dřívějších měření bylo možné vyvodit horizontální a vertikální
pohyby terénu. Výsledky výškového měření pomocí přesné nivelace znázorňují následně
uvedené Obrázek 12.
Obrázek 12: Změny výšky v pevných bodech 1 až 8

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 32
VITA-MIN
Zajímavé je srovnání výškových změn v každém bodě v pozorovacím období 2006 až 2018.
S výjimkou bodů 1 a 5 se veškeré body, které leží v termicky aktivních úsecích, dle očekávání
usadily o malé, ale přesto významné, hodnoty. Zdá se, že jak horizontální, tak i vertikální
extrémní pohyby terénu z let od 2006 až do 2015 v uplynulém období od roku 2015 až do
2018 asi odezněly. Po této jedné měřicí kampani není možné vyloučit, že se jihozápadní bok
haldy/výsypky bude i nadále pohybovat, zejména když na hraně zlomu je zřejmě ještě
termicky aktivní. Pokud by bylo možné postavit na haldě v oblasti zhroucení boku takzvané
„Corner-reflektory“, tak se monitoring může spolehlivě provést i metodou PSI.
2.3.2
REVITALIZACE HLUBINNÉHO VRTU OELSNITZ ZA ÚČELEM ODBĚRU DŮLNÍ
VODY/SOLANKY PŘI ZACHOVÁNÍ JEHO SOUČASNÉ FUNKCE
Monitoring těchto vod je pro město Oelsnitz/Erzgeb. velmi důležitý, protože důlní vody po
dokončení těžby a ukončení dřívějšího technického odvodnění nyní neustále stoupají a hladina
podzemní vody, způsobená zatápěním, se v budoucnosti blíží i pásmům zvodně/akviferu
blížím povrchu terénu. Z tohoto důvodu je nezbytné, generovat spolehlivá data, jak
k aktuálním vývojům hladiny, tak i k složení podzemních vod.
S projektem byly spojeny následující úkoly a cíle:
První a nejdůležitější komplex
je kontrola geohydraulického stavu hlubinné měřící stanice
v Oelsnitz. Zde je plánováno ověření stavu pomocí zájezdu kamerou, pomocí různých měření
ke kontrole měřící stanice a provedení čerpací zkoušky ve předem vyklizeném měřícím místě.
Druhý komplex
jsou rešerše a shromažďování všech dosavadních hydrochemických
a ostatních průzkumů stavu vztahující se na lokalitu Oelsnitz, včetně srovnání s dosavadními
daty z monitoringu pro sousedící lokalitu Gersdorf. Dostupné datové řady budou
aktualizovány vlastními aktuálními průzkumy z čerpacích zkoušek a budou podrobeny celkové
interpretaci.
Třetí komplex
spočívá v souhrnném vyhodnocení a vývoji strategií ohledně dalšího nakládání
s hlubinnou měřící stanicí. Ze zjištěného technického stavu hlubinné měřící stanice vyplývají
nutné okrajové podmínky procesu pro její další využití.
V nedávné minulosti, zhruba od roku 2015, se amplitudy vzestupu v jednotlivých případech
pokaždé signifikantně navýšily. Aktuálně jsou v Oelsnitz/Erzgeb. v průměru na relativně
vysoké úrovni 40 mm/d (k srovnání: v období 2012…2014 byla tato hodnota ještě na úrovni
pouhých 25…26 mm/d). Nápadné je, že průměrné denní amplitudy vzestupu jsou
v Oelsnitz/Erzgeb. vyšší než v sousedním Gersdorf. Rozdíl spočívá aktuálně na vysoké úrovni
+6,6 mm. Další nápadná skutečnost ohledně stoupající hladiny podzemní vody je výrazný
rozdíl hladin podzemních vod v Oelsnitz/Erzgeb. a Gersdorf. Současně činí asi 14 m, přičemž
Gersdorf vykazuje vyšší úroveň hladiny.
V souhrnu řady výsledků všech dosavadních hydrochemických zkoumání a výsledků
hydrogeologického zkoumání izotopového složení je možné vyvodit a stanovit jako
nejdůležitější základní tvrzení a popisný výsledek systému:
Probíhající proces zatápění v úseku důlního díla kolem hlubinné měřící stanice
podzemní vody v Oelsnitz se v období posledních 15 let jednoznačně nečerpá
z mladších nově vytvořených podzemních vod “ze shora”, ale spíše přes “stařinové”

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 33
VITA-MIN
důlní vody v ložisku, z přítoku výše mineralizované hloubkové vody jakož
i z obklopujících, málo dynamických karbonských vrstev.
Co se toho týče, jsou dřívější tvrzení stejného rázu k tendenci jednoznačně a stabilně
potvrzována aktuálními průzkumy z čerpacích zkoušek.
K individuálním požadavkům na využívání ze strany města Oelsnitz/Erzgeb. se dají shrnout
následující tvrzení:
Solanka z Oelsnitz je, co se týče jejiho charakteru chemizmu, vcelku stabilní. To je
zásadní předpoklad pro každé balneologické nebo i jiné využití.
Totéž platí i pro rámcové podmínky možné úpravy. K tomu je nutné konstatovat, že –
pokud má zůstat otevřená opce uznání jako léčivá voda – je přípustná pouze extrakce
železa a manganu. Každá další forma „vyčištění“ obsažených prvků respektive látek
není při plánovaném lékařsky-balneologickém využití přípustná. Předpokladem pro
takové využití by byla nutná státní akreditace.
Průmyslové využití by bylo možné i bez akreditačního řízení. Příklady jsou již zmíněné
možnosti nasazení pro zimní údržbu nebo v rámci vývoje nových výrobků, zde
například „solankových mýdel“.
Pro možné další sledování záměru vývoje rekreačního místa ze strany města
Oelsnitz/Erzgeb. je důležité podtrhnout, že se u důlní vody z hlubinné měřící stanice
v Oelsnitz jedná o „pravou“ solanku (a tím pádem způsobilou pro akreditaci). Přesně
vzato se jedná dokonce o termální solanku, protože teplota výtoku na místě jímání
bezpečně a udržitelně dosahuje nutných >20,0 °C.
2.3.3
HYDROCHEMICKÝ MONITORING VOD PRO POSOUZENÍ KVALITY VODY V DROBNÝCH
VODNÍCH ÚTVARECH VZNIKLÝCH V DŮSLEDKU BÁŇSKÉ ČINNOSTI
Po těžbě uhlí se kromě speciálně vytvořených „velkých“ jezer také nekontrolované
a spontánně vytvořené malé vodní plochy. Z hlediska posílení malého vodního cyklu,
schopnosti zadržovat vodu v krajině nebo zvyšování stanovištní i druhové diverzity mohou
tyto nové krajinné prvky hrát významnou roli. Na druhou stranu mohou představovat určitá
rizika, pokud jsou dotována, nebo přímo jejich původem jsou výrony mělkých podzemních
vod drénovaných z tělesa výsypky. Těleso výsypky často obsahuje zbytky uhelné hmoty,
obsahující sulfidické minerály, např. pyrit. Tyto minerály podléhají v tělese výsypky biologické
a chemické oxidaci, což ovlivňuje drenážní vody. S těmito procesy je spojen vznik tzv. kyselé
důlní drenáže, pro kterou jsou charakteristické nízké hodnoty pH, vysoký obsah síranů,
manganu, železa i těžkých kovů a dalších znečišťujících látek. Cílem této studie bylo
poskytnout příspěvek k poznání kvality vody prostřednictvím monitorování vybraných malých
vodních ploch, které vznikly v důsledku těžby.
Hydrochemický monitoring zahrnoval odběry a analýzy vzorků povrchových vod na
24 vybraných reprezentativních drobných vodních útvarech situovaných na hnědouhelných
výsypkách v Ústeckém kraji na území bývalých okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad
Labem. Tyto drobné vodní útvary byly zadavatelem rozděleny do čtyř skupin podle svého
původu:
A. Rekultivační vodní nádrže

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 34
VITA-MIN
B. Vodní plochy vzniklé na neupraveném výsypkovém terénu
C. Vodní plochy vzniklé samovolně v rekultivovaném území
D. Vodní plochy vzniklé při patě výsypky
Hydrochemický monitoring byl prováděn od března do prosince 2017 s měsíčním intervalem
odběru vzorků tak. Sledovány byly chemické, mikrobiologické a hydrobiologické ukazatele
uvedené v Tabulka 7 níže.
Tabulka 7: Přehled směrných hodnot, které byly shromážděny v rámci monitorování malých
vodních útvarů
Všeobecné ukazatele
t, pH, O
2
, BSK
5
, CHSK
Cr
, TOC, P
celk.
, N
celk.
, N-NO
3
-, N-NO
2
-,
N-NH
4
+, RL
105
, RL
550
, NL
105
, Cl
-
, SO
42-
, Mg, Ca
Mikrobiologické ukazatele
ECOLI, ENT, FC
Vybrané prioritní látky
Cd-rozp., Ni-rozp., Pb-rozp., Hg-rozp.
Vybrané specifické
znečišťující látky
Sb, As, Ba, Be, B, Sn, Al, Cr, Co, Mn, Cu, Mo, Se, Ag, V, Zn, Fe,
Suma-PAU, Suma-PCB, Uhlovodíky C10-C40
Doplňkové chemické
ukazatele
vodivost, Na, K, P-PO
4
3-
, KNK-4,5, KNK-8,3, ZNK-4,5, ZNK-8,3
Biologické ukazatele
chlorofyl-a, zooplankton, fytoplankton, makrozoobentos
Souhrnně lze z programu měření vyvodit následující závěry:
Reakce vody neutrální až mírně alkalická, v průběhu roku bez větších výkyvů
Vysoká mineralizace na většině odběrných míst (průměr >1000 mg/l, maximum
4500 mg/l, dominantní složkou jsou sírany
Organické látky vyjádřené jako CHSK-Cr – maximum v letním a podzimním období,
nejvyšší zjištěné hodnoty na profilu D-5 (Kopistská výsypka) (160 mg/l)
Kationty – na některých profilech koncentrace hořčíku převyšuje koncentraci vápníku,
jinde jsou jejich koncentrace vyrovnané
Specifické znečišťující látky – zejména železo a mangan vykazují značnou sezónní
variabilitu
Mikrobiologické ukazatele – nižší nalezené počty mikroorganismů, než na vodních
tocích
Hydrobiologické ukazatele – nejvyšší počty organismů a největší druhová biodiverzita
na vodních plochách, vzniklých na neupraveném výsypkovém terénu

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 35
VITA-MIN
2.4 SANAČNÍ METODY
2.4.1
MOŽNOSTI ZÁCHYTU ŠKODLIVIN V PODZEMNÍCH DŮLNÍCH DÍLECH PO TĚŽBĚ RUD A
ŽIVCŮ
Aktivní čištění důlní vody poté, co vyteče ze štoly, bývá často obtížné. Důvodem
bývám.j. potřeba velkých ploch pro instalaci technických zařízení, nutnost úpravy velkého
množství vody a pomalu klesající koncentrace škodlivých látek, vysoké náklady a s tím
související neekonomičnost. Z tohoto důvodu je úkolem této studie zkoumat možnosti
technických postupů, které dokážou zachytit škodlivé látky již v důlních dílech a pozitivně tak
přispět k efektivnímu zlepšení kvality vody. Závěrem proběhla diskuse o potenciálních
opatřeních pro budoucí báňské projekty v Sasku, aby zátěž v oblasti životního prostřední byla
co možná nejnižší.
Dalším stěžejním bodem byla diskuse ohledně využití postupů pro konkrétní zátěžové situace
ve vybraných lokalitách v Sasku. Na základě obsáhlé rešerše dat ohledně kvality vody
(naměřené hodnoty koncentrace prvků) a objemového průtoku se šetřilo, které škodliviny ze
saských důlních děl vytékají a které štoly v tomto směru mají zvláštní význam. Základem pro
odvození potenciálu pro vyplavování škodlivin z dolů do saských vodních toků bylo provedení
bilance transportu prvků. Z těchto údajů bylo možno odvodit výchozí přístupy k řešení
smysluplného záchytu („Kdo? a Jak?“) škodlivých látek v bývalých báňských revírech. Detailní
pozornost byla věnována revírům náležejícím k lokalitám Freiberg, Ehrenfriedersdorf
a Zinnwald.
Pro nejvíc rozšířené škodliviny vlivem těžby rud a živců byly zpracovány postupy pro trvale
udržitelnou sanaci zohledňující specifika dané lokality (Tabulka 8). Přístupy v postupech
přitom spočívají v (1) mytí vodou, (2) geochemickém vyrovnávání ukládáním pevných nebo
kapalných látek za účelem ovlivnění pH-Eh a (3) v stimulaci biologicky katalyzovaných
redukčních procesů.
Tabulka 8: Procentuální podíl štol s překročením referenční hodnoty podle prvků (Počet
zkoumaných vzorků vod ze štol: 39)
Prvek
Fe
Pb
Mo
SO
4
2-
Se
Tl
Al
Ba
As
U
Co
Cu
Ni
Be
Zn
Cd
Překročení v
%
3
5
8
8
10
18
23
26
36
41
44
59
64
74
92
95
Při hodnocení potenciálních postupů podle záběrové úrovně (viz také Tabulka 9) vyplývá
následující klasifikace:
Opatřenív podzemním zatopeném prostoru dolu
Opatřenív oblasti transferu (transport vodou ze zatopených podzemních prostor na
povrch)
Externí mimo důl (nadzemní cesta transferu z dolu do odtoku)

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 36
VITA-MIN
Tabulka 9: Přehled potenciálních postupů pro čištění důlní vody podle úrovně záběru
Úroveň záběru Postup
Stručný popis
Příklad
Zatopený
prostor
Modifikace
management důlní
vody
Snížení průtoku přes zóny s velkým
výskytem škodlivin
Rudný důl
Schneeberg
Zatopený
prostor
Modifikace
management zatápění
Vysoká akumulace vody za účelem
snížení přítoku spodní vody a mini-
malizace oxidační mobilizace látek
Uranový důl
Ronneburg
Zatopený
prostor
Reduktivní
Fixace škodlivin
Oddělení škodlivin ve vodě snížením
redox prostředí (např. vsazením
organických substancí nebo
metalického železa)
Zatopený
prostor
Fixace škodlivin
srážením/
Neutralizace
Přídavek alkalických médií/ srážecí
chemikálie za účelem ovlivnění pH-
prostředí a srážení škodlivin
Uranové doly
Königstein
a Ronneburg
Oblast transferu
(periferní
zatopený
prostor)
Ventilace vody/
srážení železa
Oddělení větráním odtékající vody
(úplná oxidace); dostatečné reakční
doby; mírné rychlosti průtoku
Doly Pöhla
a Ehrenfrieder
s-dorf
Externí oblast
dolu
Pasivní ošetření vody/
Oxidace
a sedimentace
(mokřad)
Opatření bez obsáhlých procesně-
technických úprav resp. použití
chemikálií; samočistící procesy
v přímém okolí dolu
Z odhadu potenciálu vyplynulo, že voda vytékající z odvodňovacích štol Freiberského revíru
je z hlediska emise škodlivých látek do povrchové vody nejvýznamnější. Signifikantní průnik
látek byl zaznamenán také v případě vody vytékající z dolů hornických revírů Schneeberg,
Johanngeorgenstadt, Ehrenfriedersdorf, Marienberg a Altenberg/Zinnwald. Zčásti bylo možno
průnik látek proudících přímo do toku ze 100% přiřadit zdroji - konkrétní štole. Pro všechny
tři hornické revíry Freiberg, Zinnwald a Ehrenfriedersdorf byly konkrétně popsány možné in
situ záchytné postupy (opatření) a pokud to bylo možné, byla zjištěna také související finanční
náročnost. V podstatě se imobilizace uskutečnila srážením a následnou sedimentací nebo
adsorpcí. Opatření by mohla přispět ke snížení koncentrace kadmia nebo arzenu v dané důlní
vodě a také snížit potenciál průniku prostřednictvím odvodňovacích štol do saských
povrchových vod, jako např. do toků Mulde a Labe.
Zkoumaná opatření představují zčásti realizovatelné a efektivní možnosti za účelem záchytu
škodlivin v podzemních důlních dílech po dřívějších báňských aktivitách. Ověření použitelnosti
postupů pro důlní lokality resp. štoly, které v této studii nebyly detailně zkoumány, vyžadují
zásadní a pro danou lokalitu specifické přípravné plánování.
Pro budoucí báňské projekty se doporučuje již v rámci plánování těžby zohlednit vhodné
metody pro podzemní redukci průniku škodlivých látek do okolí. Za účelem co možno
nejnižšího zatížení životního prostředí byla navržena následující opatření pro redukci průniku
látek do okolí:
Optimalizace managementu důlních vod (odstínění)
Optimalizace geometrie dolů (segmentace)
Redukce zkypření (uvolnění) hornin
Maximalizace uložení volné masy v podzemí (vlastní zásyp)
Hermetizace zásypových oblastí
In-situ-ošetření znečištěné důlní vody (předčištění)

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 37
VITA-MIN
2.4.2
VÝZKUM ELEKTROCHEMICKÉ SEPARACE SÍRANŮ - EKONOMICKÉ ÚVAHY
RODOSAN je elektrochemický proces, který je stejně jako všechny procesy tohoto druhu
odvozen od klasických procesů elektrolýzy, elektrodialýzy a migrace iontů v elektrickém poli.
Nicméně podle aktuálního stavu (2020), co se týče separačního výkonu, poskytla metoda
zatím v laboratorním měřítku jen částečně uspokojivé výsledky. V měřítku pilotního projektu
a pro použití ve velkém měřítku je třeba postup dále kvalifikovat. Aby se tato metoda stala
přiměřeným nástrojem pro čištění vodních útvarů od síranů, čelí tedy významným
koncepčním, technickým a ekonomickým výzvám. Subprojekt se zabývá podrobnou
ekonomickou analýzou a porovnáním procesu za účelem získání větší jasnosti v tomto ohledu.
Studie je rozdělena do tří hlavních pracovních oblastí, jejichž zpracování je dále rozděleno na
různé dílčí služby. Studie je založena převážně na výzkumných pracích ohledně ekonomiky
procesu RODOSAN a dalších procesů sloužících pro separaci síranů:
(1) Shrnutí aktuálního technického a koncepčního stavu procesu RODOSAN
(2) Podrobný přehled nákladů postupu RODOSAN s příkladem definování dimenze pro
vybrané případy v Sasku
(3) Porovnání s jinými procesy určenými pro separaci síranů
Uvažovány byly následující kategorie nákladů:
Náklady týkající se specifické konfigurace systému (zahrnuje investiční a počáteční
pořizovací náklady)
Náklady na energie
Náklady na spotřební materiál
Náklady na zaměstnance
Ostatní náklady
Výnosy
Pro náklady jsou rozhodující náklady na energie, které, jelikož se zde jedná o elektrochemický
separační proces, jsou adekvátně závislé na elektrochemické rovnováze. Informace týkající
se souvislostí (vztahu) mezi spotřebou energie a výkonem separace jsou proto pro
ekonomické hodnocení procesu podstatné.
Obrázek 13 znázorňuje specifickou spotřebu energie (E
spez
-M) jako funkci proudu při
elektrolýze, který je přímo úměrný oddělování síranů, na příkladu čistírny Tzschelln. Obrázek
ukazuje jasně exponenciální vztah. To znamená, že náklady rostou exponenciálně s výkonem
separace.

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 38
VITA-MIN
Obrázek 13: Specifická spotřeba energie (Espez-M) v závislosti na oddělování síranů na
příkladu čistírny Tzschelln. Separace síranů je uvedena prostřednictvím proudu při
elektrolýze. (Tmavě modrá: naměřené hodnoty. Upraveno podle Friedricha et al. 2020; zpráva
k d
Následující Tabulka 10 znázorňuje specifické náklady připadající na scénář pro čištění řeky
Sprévy s využitím vzorové vody specifikované úřadem LfULG. Podle požadavků Rámcové
směrnice o vodách je pro hodnocení vody ve Sprévě formulací „dobrý ekologický stav“ nutné
dosáhnout koncentrace síranů 200 mg/l nebo nižší. Při současné průměrné koncentraci
370 mg/l síranů ve Sprévě při průměrném průtoku 12,7 m³/s to vyžaduje snížení zátěže
o 2,16 kg/s síranu. Použitím procesu RODOSAN by bylo možné s vynaložením nákladů
uvedených v Tabulka 10 snížit zátěž celkem o 1,36 kg/s, takže dalších 0,8 kg/s by muselo
být vyčištěno jiným způsobem. Toho je možné dosáhnout úpravou vody (odstraněním síranů)
z úpraven vody Tzschelln a Burghammer, které odtékají do Sprévy. Podle výsledků studie
není z ekonomických důvodů možné dosáhnout většího snížení znečištění. Obrázek 13
znázorňuje exponenciální nárůst nákladů.
Tabulka 10: Specifické náklady pro scénář na čištění Sprévy (v souladu s cíli Rámcové
směrnice o vodách) s využitím procesu RODOSAN (Čistírny vody Tzschelln a Burghammer)
Roční výkon
[m
3
]
Koncentrace síranů
[mg/l]
Znečištění
[kg/s]
Separační výkon
[%]
Specifické
náklady
[€/m
3
]
Vtok
Výtok
Vtok
Výtok
Tzschelln
stupeň 1
27.751.680
1.630
879
1,43
0,79
45
0,82
Tzschelln
stupeň 2
27.751.680
897
489
0,79
0,43
25
0,42
Tzschelln
celkem
(Tzschelln
stupeň 1 + 2)
27.751.680
489
0,43
70
1,24
Burghammer
40.996.800
575
288
0,75
0,37
50
0,49
Burghammer
s předchozí
nanofiltrací
40.996.800
575
288
0,75
0,37
50
0,28
Proud při elektrolýze

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 39
VITA-MIN
Podle současného stavu znalostí je nutno považovat separaci síranů z vody za technicky
složitou a relativně nákladnou. Atribut „drahý“ pro proces RODOSAN je podle institutu IKTS
třeba chápat v kontextu, podle současného odhadu LfULG není ani pro malé až střední řeky
v Lužici přiměřený.
V porovnání s biosorpcí a nanofiltrací vychází proces RODOSAN jako ten, který je přes všechny
nezodpovězené otázky a potřeby dalšího vývoje nejpokročilejší. Metoda nicméně vyžaduje
neustálý další vývoj, včetně zmíněné problematiky dodávek energie resp. nákladů na energii,
které mají zásadní význam.
2.4.3 VÝZKUM ELEKTROCHEMICKÉ SEPARACE SÍRANŮ - VÝROBA HNOJIVA SÍRANU
AMONNÉHO
Při čištění v rámci procesu RODOSAN vznikají odpadní produkty, tedy látky, které je třeba
nějakým způsobem využít nebo zneškodnit. Patří mezi ně kyselina sírová a kaly s obsahem
železa.
V rámci dílčího projektu se hodnotí možnost zvýšení efektivity procesu vznikem (a prodejem)
síranu amonného ve formě hnojiva získaného z jeho odpadních produktů. Mimo jiné je třeba
objasnit následující otázky: Mimo jiné je třeba objasnit následující otázky:
(1) Jaký účinek mají zpracované odpadní produkty na zemědělské plodiny obecně
a v porovnání s konvenčními minerálními hnojivy? Je účinek z hlediska výnosu
v porovnání s konvenčními minerálními hnojivy rovnocenný?
(2) Jak se propočet nákladů na proces RODOSAN prodejem odpadu zpracovaného na
hnojivo skutečně změní?
Abychom mohli přispět k zodpovězení těchto otázek, byly v letech 2016 a 2018 Saským
zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii (LfULG) provedeny testy
hnojení. Obrázek 14 schematicky znázorňuje strukturu experimentů. Jedná se o experimenty
s dusíkatými hnojivy. Všechny údaje o přídavku hnojiva se tedy vztahují k hmotnostnímu
podílu dusíku, který byl přidán do nádob, nikoli k hmotnosti produktu/koncentrátu hnojiva.
Obrázek také znázorňuje, že byly porovnány celkem tři koncentráty získané z odpadních
produktů procesu RODOSAN a dvě konvenční minerální hnojiva.

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 40
VITA-MIN
Obrázek 14: Struktura testů provedených v nádobách v daném roce v období 2016–2018 v
rámci organizace LfULG v Nossenu. V roce 2018 nebyly pro koncentrát 1 přiřazeny žádné
nádoby
Vycházeje z otázky výzkumu se ze statistického hlediska jednalo o kontrolu /porovnání
několika průměrných hodnot z několika nezávislých náhodných vzorků (koncentráty/hnojiva)
z jednoho nebo z několika neznámých souborů. Data získaná z cévních testů byla podrobena
rozsáhlé statistické analýze.
Jak je znázorněno na Obrázek 15, oba parametry vykazují nejnižší hodnoty. Všechna přidaná
hnojiva/ koncentráty způsobují vyšší hodnoty jak pro sušinu zrna, tak pro odstranění dusíku,
dokonce i s přísadou 0,5 g N, oproti kontrole. V rámci hnojiv/koncentrátů se přidáním hnojiva
zvyšuje hmotnost sušiny zrna a dusík klesá. Mezi hnojivy/koncentráty se neprojevují žádné
významné rozdíly, s výjimkou koncentrátu 1, který ve všech letech vykazuje nejvyšší hodnoty
hmotnosti sušiny zrna a úbytek dusíku ve všech letech a přitom zčásti výrazně převyšuje
ostatní hnojiva/koncentráty.
Po provedeném statistickém šetření lze učinit následující klíčová prohlášení:
Všechny tři zkoumané koncentráty z procesu RODOSAN mají hnojivý účinek. Lze to
pozorovat u zkoumaných parametrů hmotnosti sušiny zrna a úbytek dusíku
v porovnání s testovacími nádobami bez úpravy hnojivem/koncentrátem.
Koncentráty z procesu RODOSAN se při stejném hmotnostním přídavku dusíku od
použitých minerálních hnojiv ve svém účinku na hmotnost sušiny zrna a úbytek dusíku
neliší.
Způsob, jakým jsou odpadní produkty procesu RODOSAN zpracovávány (zejména
termické zvýšení koncentrace), má významný vliv na hmotnost sušiny zrna a úbytek

image
image
image
image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 41
VITA-MIN
dusíku. Projevuje se to na významných rozdílech mezi koncentrátem 1 a 2 pro oba
parametry. Ačkoli koncentrát 3 ve většině případů produkoval nižší hmotnosti, žádný
z rozdílů vůči ostatním koncentrátům není významný.
Studie o hnojivém účinku koncentrátů získaných procesem RODOSAN potvrzuje, že tyto
koncentráty mají nejen hnojivý účinek, ale ani se významně neliší od dvou vybraných
konvenčních dusíkatých hnojiv. Otázka, jestli jsou zkoumané koncentráty z procesu
RODOSAN s celkovým obsahem dusíku 10% a relativně nákladným výrobním procesem oproti
minerálním hnojivům ekonomicky konkurenceschopné, zůstává otevřená. Kromě toho se zdá
být vhodné pokračovat ve výzkumu, neboť některé z pozorovaných účinků (speciálně rozdíl
mezi koncentrátem 1 a 2) nelze s jistotou objasnit.
Obrázek 15: Průměrné hodnoty a směrodatná odchylka hmotnosti sušiny zrna (nahoře) a
odstraňování dusíku (dole) pro celé testovací období 2016-2018
2.4.4
ČISTÍCÍ POSTUPY A EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ A SELEKCE POSTUPŮ DOBRÉ PRAXE
PRO DRENUJÍCÍ KYSELÉ DŮLNÍ VODY
Cílem dílčího projektu bylo vybrat ze značného počtu sanačních metod ty pro konkrétní
podmínky regionu nejvhodnější a posoudit je z ekonomického hlediska. Pozornost byla
věnována úspěšně použitým metodám na národní a mezinárodní úrovni, ale také novým
vědeckým přístupům.
V první fázi jsou přehledně představeny (nebiologické) čistící metody na úpravu kyselé vody
vytékající z důlních děl, posuzuje se také, zda se jedná o metody aktivní, pasivní a in-situ.
Pro stanovení vhodné metody pro čištění vody vytékající z důlních děl, vody ve vodních tocích
a v jezerech byly v závislosti na vlastnostech dané lokality vytvořeny rozhodovací stromy.

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 42
VITA-MIN
Kromě toho byly definovány modelové spodní vody, které se liší koncentracemi iontů železa
a síranů. Tyto sloužily jako základ výpočtů při stanovení investičních a provozních nákladů
pro čtyři postupy, které by bylo možné použít v saských podmínkách, především pro značný
transport železa a síranů.
Na základě poznatků získaných rešerší literatury byly shromážděny a detailně popsány
všechny postupy dobré praxe proti AMD. Pro každý postup bylo vytvořeno shrnutí obsahující
základní poznatky např. ohledně oblasti použití, rámcových podmínek, aktuálních technických
poznatků vědy a techniky, technologického principu a způsobu účinku, stupně účinnosti
a doby trvání a ohledně trvalé udržitelnosti úspěchu postupu sanace, ekonomičnosti, nákladů,
možnosti získat povolení a příklady v celosvětovém měřítku a v Sasku.
Souhrnné porovnání a hodnocení ekonomické efektivnosti metod bylo provedeno formou
tabulek diferencovaně podle použití pro kyselé a také neutrální až alkalické vody. Pozornost
byla věnována především metodám použitým v Sasku a tyto byly zaznamenány do mapy.
Jedna kapitola ve zprávě se věnuje postupům určeným pro ošetření kyselých vod vytékajících
ze saských povrchových dolů. Porovnávají se zde různé čistící metody s variantou ponechání
vody v jezerech přirozenému procesu zakyselení.
Celosvětově byla popsána celá řada metod na úpravu vod znečištěných důlní činností (viz
Obrázek 16). V praxi se ale používá jen několik málo z nich. Odedávna se využívají například
neutralizační metody přizpůsobené speciálně pro konkrétní použití.

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 43
VITA-MIN
Obrázek 16: Kategorie technologií na úpravu vody – výběr postupů (INAP, 2014)
Podle specifických regionálních podmínek jsou na úpravu vody kladeny různé požadavky.
Zohlednit je potřeba také to, jaký význam má zpětné získání cenných látek, např. využití kalů
hydroxidu železa. Zvlášť úprava vody vytékající z důlních děl po ukončené těžbě rud
v Krušných horách vyžaduje speciálně přizpůsobené technologie, neboť tato obsahuje široké
spektrum těžkých kovů.
Byly vytvořeny rozhodovací stromy pro čtyři různé oblasti použití proti AMD:
aktivní ošetření vody vytékající z důlních děl
pasivní ošetření vody vytékající z důlních děl
ošetření vody ve vodních tocích ovlivněných důlní činností
ošetření vody ve vodních útvarech (jezerech) ovlivněných důlní činností
Příkladem je rozhodovací strom pro výběr čistící metody pro aktivní ošetření vody vytékající
z důlních děl na Obrázek 17, přičemž obdélníky znázorňují jednotlivé komponenty ošetření.
Algoritmus obsahuje také odkazy na kapitoly (červenou barvou) pro detailní popis metody ve
Neutralizace
Přidání
vápna/Vápence
Přidání zásad
na
bázi sodíku
Přidání
amonia
Mikrobiální
Redukce síranů
Výměna plynů
další technologie
Odstranění kovů
vysrážení
hydroxidů
vysrážení
uhličitanů
vysrážení sulfidů
(mikrobiálně
katalyzovaná)
oxidace
Filtrace koloidálně
vázaných látek
bioakumulace
další technologie
Odstranění solí
mikrobiální
redukce síranů
srážení ettringitu
membránová
filtrace,
výměna
iontů/sorpce
další technologie
Specifické
ošetření
škodlivin
odstranění kyanidu
- (bio)chemická
oxidace
-
tvorba komplexů
odstranění
radionuklidů
-
vysrážení
-
výměna iontů
odstranění arzenu
- oxidace / redukce
-
vysrážení
- adsorpce
Odstranění
molybdenu
- adsorpce
železa
další technologie

image
image
image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 44
VITA-MIN
zprávě. Čím víc komponentů ošetření obsahuje, tím je finančně nákladnější. Modrou barvou
je označena metoda nejčastěji používaná v hnědouhelných regionech v Sasku.
Obrázek 17: Schéma pro výběr možné metody pro aktivní úpravu vody vytékající z důlních
děl. Modrou barvou je označena metoda nejčastěji používaná v hnědouhelných regionech v
Sasku. (červeně: odkaz na kapitolu s podrobným popisem postupu v závěrečné zprávě)
Favorita mezi různými možnostmi úpravy kyselých vod z důlních děl (AMD) není možné
odvodit, neboť pro konkrétní lokalitu přichází v úvahu vždy jedna metoda. V nejlepším případě
je možné přizpůsobit stupně čištění resp. optimalizovat technické detaily. Potenciál pro využití
jednotlivých metod v saských hnědouhelných regionech v první řadě vyplývá z parametrů
objemu vody, který je třeba ošetřit, a z koncentrace železa.
Také v oblasti posouzení ekonomické efektivnosti se podařilo odvodit orientační hodnoty (v €
za upravený m³ důlních vod) pro čtyři v Sasku použitelné postupy.
Studie také ukázala, že obzvláště aktivní postupy na úpravu AMD je možné s úspěchem
použít, v oblasti použití pasivních čistících postupů je potřeba dosáhnout optimalizaci jejich
efektivity.
2.4.5
REŠERŠE A EKONOMIČNOST (MIKRO-) BIOLOGICKÝCH POSTUPŮ NA ČIŠTĚNÍ VODNÍCH
ÚTVARŮ VZNIKLÝCH V DŮSLEDKU BÁŇSKÉ ČINNOSTI
K dispozici je však jen málo podkladů, tyto jsou neúplné a neposkytují dostatek informací
o nákladech, výkonnosti, trvalé udržitelnosti a dalších znacích (mikro-) biologických postupů,
které byly podrobeny kritické diskusi speciálně s ohledem na jejich využití v Sasku. Cílem
studie tedy bylo objasnění vhodnosti a limitů (mikro-) biologických čistících postupů pro saské
podzemní a povrchové vodní útvary ovlivněné báňskou činností. Vedle technických mezních

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 45
VITA-MIN
podmínek by měly být prošetřeny především také ekonomické aspekty. Následně bylo použití
mikrobiologických čistících postupů příkladně zkoncipováno pro jeden povrchový a jeden
podzemní vodní útvar.
Obrázek 18 přehledně znázorňuje jednotlivé kroky přístupu k problematice. Při sanaci vodních
útvarů jsou rozhodujícím faktorem náklady, (mikro-) biologické postupy tedy byly hodnoceny
z hlediska nákladů, které je třeba vynaložit. To bylo z důvodu relativně nízkého počtu
aplikačních případů obtížné a zčásti nebylo možné je přesně kvantifikovat.
Obrázek 18: Jednotlivé kroky metody přístupu
Z provedeného průzkumu vyplývá 122 povrchových a 24 podzemních vodních útvarů
ovlivněných báňskou činností, které byly dále zkoumány. Obrázek 19 znázorňuje výsledky
výše představené metodiky pro analýzu podzemních vodních útvarů v Sasku. Barevně jsou
znázorněny skupiny znečištěné stejnou látkou. Zřetelně lze rozeznat regionální rozdíly
a rozdíly podmíněné báňskou činností. Jak se dalo předpokládat, podzemní vodní útvary
v hnědouhelných regionech Lužice a Lipska jsou znečištěné především sírany. V regionech se
středně vysokými pohořími způsobují znečištění především kovy, zvláště kadmium.

image
image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 46
VITA-MIN
Obrázek 19: Skupiny zátěží v povrchových vodních útvarech ovlivněných těžbou (OWK)
Provedené přiřazení vhodnosti postupů pro specifické podmínky vodních útvarů neposkytuje
všeobecně platné tvrzení o tom, že postup na konkrétním stanovišti vodního útvaru může
dosáhnout žádaného čistícího výkonu (Tabulka 11).
Tabulka 11: Principiálně vhodné (mikro-)biologické postupy pro příslušné situace zátěží v
povrchových vodních útvarech (OWK)
Počet
Skupina zátěží
(podskupina)
aerobní
zkonstruovan
é mokřady
anaerobní
zkonstruovan
é mokřady
Reaktory
Autotrofní
redukce
síranů
Reaktory
Heterotrofní
redukce
síranů
Reaktory na
bázi
Oxyhydroxysu
lfátu
7
Arsen – železo – kovy
+
o
SO
4
příliš nízké
-
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
naplaveniny?
-
příliš nízké Fe
pH příliš vysoké
15
Arsen – železo – Sulfát –
kovy
-
Žádné čištění
síranů
+
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
-
příliš nízké Fe
pH příliš vysoké
24
Arsen – kovy
o
Fe příliš nízké
o
SO
4
příliš nízké
-
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
naplaveniny?
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
4
Arsen – Sulfát – kovy
o
Fe příliš nízké
+
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
1
železo
+
o
SO
4
příliš nízké
-
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
o
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
4
železo – kovy
+
o
SO
4
příliš nízké
-
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
naplaveniny?
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 47
VITA-MIN
4
železo – Sulfát
-
Žádné čištění
síranů
+
o
O
2
působí rušivě
o
O
2
působí rušivě
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
24
železo – Sulfát – kovy
-
Žádné čištění
síranů
+
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
17
kovy
o
Fe příliš nízké
o
SO
4
příliš nízké
-
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
o
O
2
působí rušivě
SO
4
příliš nízké
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
2
Sulfát
-
Žádné čištění
síranů
+
o
O
2
působí rušivě
o
O
2
působí rušivě
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
16
Sulfát – kovy
-
Žádné čištění
síranů
+
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
o
O
2
působí rušivě
naplaveniny?
-
příliš málo Fe
pH příliš vysoké
Vždy je nutné nejprve provést detailní posouzení konkrétního jednotlivého případu. Sedm
postupů vhodných pro použití v Sasku bylo specifikováno pomocí zátěžové situace dvou území
a byla hodnocena jejich ekonomičnost pro konkrétní případy použití. Z toho bylo možno
vyvodit následující tvrzení:
Postupy spočívající na mikrobiálním principu jsou vhodné jen pro lokální využití
a ošetření proudění s malým objemem.
Z důvodu nízké míry látkové obměny je třeba počítat s potřebou velkých ploch.
Vylučování (neodbouratelných) metaloidů z vodní fáze vždy produkuje také geologická
tělesa, sedimenty nebo kaly obohacené o vyloučené látky, pro které je třeba najít
možné zhodnocení, využití nebo zneškodnění.
Použitím zmíněných postupů nelze per se počítat se snížením náročnosti jejich zajištění
a provozních nákladů.
Na základě těchto konstatování se využití (mikro-)biologických postupů pro silně znečištěná
a plošně rozsáhlá území resp. pro území se značným odtokem v současné době jeví
neekonomické.
2.4.6 POSOUZENÍ HYDROCHEMICKÝCH RIZIK VODNÍCH ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD
VZNIKLÝCH V DŮSLEDKU BÁŇSKÉ ČINNOSTI A NÁVRH JEJICH ELIMINACE
Cílem této odborné studie bylo posouzení hydrochemických rizik vybraných vodních nádrží,
posouzení výsledků z monitoringu kvality vod v příkopovém systému tří jezer (Barbora,
Chabařovice a Most) a navržení vhodného biologického způsobu čištění vod krajině po
ukončení povrchové těžby uhlí. Byla zpracována literární rešerše dostupných způsobů čištění
důlních vod s využitím mokřadů a byly navrženy optimální způsoby ekonomicky nenáročného
a dlouhodobě udržitelného způsobu čištění.
Jedním z výchozích podkladů pro zpracování této studie byla data z hydrochemického
a hydrobiologického monitoringu, který v roce 2017 probíhal na 24 vodních nádržích
situovaných na hnědouhelných výsypkách v Ústeckém kraji. V závislosti na původu
a okolnostech jejich vzniku byly vodní nádrže zadavatelem rozděleny do 4 skupin. (A až D).

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 48
VITA-MIN
Dále byly hodnoceny přítoky a odtoky v příkopových systémech tří dříve zaplavených
povrchových těžebních otvorů Barbora, Chabařovice a Most. Základem dat byly naměřené
hodnoty z dlouhodobého sledování částečně od roku 1995 (jezero Barbora), které nebyly
stanoveny v kontextu Vita-Min.
Potenciální hydrochemická rizika ohrožující kvalitu vody ve vybraných vodních nádrží jsou
spojená převážně s eutrofizací, rybářským využitím, zazemněním mělkých nádrží, se změnou
chemismu vod v povodí, výskytem toxických sinic a rekreačním využití krajiny. Dle
dostupných dat nebyl zaznamenán prokazatelný rozdíl v kvalitě vody mezi jednotlivými typy
nádrží (A až D, viz 2.1.3). V roce 2017 měly sledované vodní nádrže převážně oligo až
mezotrofní charakter.
Množství a kvalita přitékané vody z povodí, geomorfologie terénu, stáří nádrže, velikost
a hloubka nádrže, využití okolní krajiny, výskyt vodní flóry a fauny, hospodaření na nádrži,
vliv člověka atd. to vše má vliv na výslednou kvalitu vody.
Dalším z podkladů byla data z monitoringu kvality vod v příkopovém systému tří jezer. Byla
posuzována rizika ovlivnění kvality vody v jezerech vyhodnocením dostupných parametrů
měřených v příkopech a jejich srovnání s limity NV 401/2015 Sb. a ČSN 75 7221.
Jezero Barbora má 2 hlavní přítoky – z Otakaru a přítok severozápad (SZ). Dlouhodobě jsou
sledovány od roku 1995 resp. 2006. Kvalita přitékající vody splňovala limity, nadlimitní
hodnoty byly měřeny pouze výjimečně a nepředstavují riziko pro nádrž. Vzhledem k tomu, že
v povodí jezera Barbora již nedochází k významným změnám v krajinné struktuře, s velkou
pravděpodobností nelze očekávat výrazné zhoršení v chemickém složení přitékajících vod
spjatých s vyplavováním látek z podloží. Případná rizika jsou spjata se změnami v hospodaření
v krajině a jejím využíváním.
V povodí jezera Most bylo hodnoceno 6 příkopů v období 2009-17. U všech příkopů se
vyskytovaly nadlimitní hodnoty a to u většiny parametrů. Trvale jsou vysoké hodnoty SO
4
2-
a RL (rozpuštěných látek) u všech přítoků. Nejrizikovější se jeví příkop JM5, který má trvale
nízké pH a řádově nadlimitní hodnoty Al, Mn, Fe, SO
4
2-
a NH
4
-N a příkop JM13 (nadlimitní
hodnoty SO
4
2-
, Ca, Mg, NH
4
-N, Mn, Fe).
V povodí jezera Chabařovice bylo sledováno 20 přítoků. Nadlimitní hodnoty byly nejčastěji
zjišťovány u SO
4
2-
a RL. Největší riziko představuje PV9 (CH20), který je nejvíc vodný. Trvale
jsou zde měřeny nadlimitní hodnoty NH
4
-N, TN, RL, Fe a většinou i Mn a SO
4
2-
.
Zvýšený výskyt některých znečišťujících látek souvisí, jak s geologickým podložím, tak s důlní
činností v dotčeném území. Kyselé důlní vody z těžby uhlí a průsaky z výsypek patří mezi
vody, které se velmi špatně čistí v biologických čistírnách, protože většinou mají velmi nízký
obsah organických látek a velmi často nízké hodnoty pH. Mezi nejčastěji používané způsoby
čištění těchto vod patří umělé mokřady. Aerobní umělé mokřady s povrchovým tokem jsou
využívány pro odstraňování železa a manganu, které se v aerobních podmínkách vysráží
a usadí na povrchu mokřadu. Anaerobní mokřady jsou využívány pro odstraňování síranů.
K redukci síranů dochází ve vrstvě organického materiálu, jako je kompost. Pro zvýšení
hodnot pH se používají anoxické vápencové drenáže. V případě nutnosti odstranit z důlních
nebo výsypkových vod jak železo a mangan, tak sírany, jsou jednotlivé mokřady řazeny za
sebou. Některé sledované přítoky byly vodné jen určitou část roku a pro rozhodnutí o případné
výstavbě umělého mokřadu je nutno předem znát reálnou látkovou bilanci (průtoky,
koncentrace).

image
image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 49
VITA-MIN
Přestože ve sledovaných přítocích docházelo k výskytu nadlimitních hodnot některých
parametrů, kvalita vod ve sledovaných jezerech si zachovává převážně oligotrofní charakter
s potenciálem jejich využití jako zdroje pitné vody.
Voda v krajině obecně, bez rozdílu jejího původu, plní významné ekologické funkce spojené s
hydrologickým režimem krajiny, hraje významnou roli v distribuci sluneční energie a přispívá
tak významně ke stabilizaci lokálního klimatu. V nemalé míře přítomnost vodních ploch
podporuje zvýšení biodiverzity dotčeného území.
Na základě vyhodnocení hydrochemických rizik vodních útvarů povrchových vod lze
konstatovat, že v hodnocených útvarech drobných stojatých vod na hnědouhelných
výsypkách nebyl zjištěn žádný ukazatel, jehož hodnoty by dosahovaly takových hodnot, které
by představovaly závažné riziko z pohledu ohrožení životního prostředí či z hlediska stávajících
využití těchto malých vodních ploch. V případě hodnocených přítoků do stávajících zbytkových
jezer se sice vyskytují zvýšené hodnoty několika ukazatelů, avšak pro hodnocení rizik
a následný návrh umělých mokřadů je důležité zvážit, kromě parametrů zatížení, také průtoky
a celkový stav lokality. Příkop, který je málo vodný a často vyschlý nepředstavuje riziko,
i když byly opakovaně měřeny nadlimitní hodnoty některých parametrů. Podmínkou využití
umělých mokřadů je zajištění trvalého přítoku vody do mokřadu, aby bylo umožněno přežívání
rostlin, které se na čištění vod podílejí. Z těchto důvodů není možné na dané místní podmínky
hnědouhelných výsypek a zbytkových jezer navrhnout žádný konkrétní vzorový příklad.
2.4.7
MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ NA ÚPRAVU VODY S CÍLEM ODSTRANĚNÍ ŽELEZA A MANGANU Z
DŮLNÍ VODY Z HLOUBKOVÉHO VRTU OELSNITZ/ERZGEB (Oelsnitz v Krušných horách)
Tato studie se v podstatě týká čištění solanky z měřicího bodu podzemní vody na území města
Oelsnitz v Krušných horách odstraněním cizích složek, zejména železa a manganu. Za tímto
účelem byl vytvořen prováděcí plán čisticího systému, který by měl městu Oelsnitz umožnit
jeho pozdější realizaci. Cílem je potenciálně využít vyčištěnou solanku v gradovně města
Oelsnitz v Krušných horách.
Následující Tabulka 12 znázorňuje porovnání výsledků analýzy solanky z lokality Sülbeck
(„Přírodní solanka Sülbeck“), která se dosud v gradovně využívala s předloženými výsledky
odborných analýz z hloubkového vrtu na území města Oelsnitz v Krušných horách.
Tabulka 12: Porovnání dat z analýzy
Solanka z lokality
Sülbeck
(21.10.2019)
Měřicí bod -
spodní voda město
Oelsnitz/Erzgeb.
(09.03.19)
Poznámka
Železo
(celkem)
[mg/L]
179
Solanku z lokality
Oelsnitz je třeba
Železo (II) [mg/L]
< 0,1
160
čistit
Mangan [mg/L]
0,12
3,91
Natrium [mg/L]
128.200
5.660
Používání
surové
solanky z lokality
Oelsnitz
snižuje
obsah
soli
v
gradovně
Chlorid [mg/L]
198.200
14.000
vodivost [mS/cm]
248
37,5
TDS [mg/L]
cca 330.000
cca 30.000

image
image
- 2 Management po ukončení důlní činnosti -
Stránka | 50
VITA-MIN
Zatímco snížení obsahu soli v gradovně díky nízké spotřebě solanky z měřicího bodu podzemní
vody není třeba věnovat pozornost, je pro její využití nutné odstranění železa a manganu.
Na základě této analýzy vody, jakož i technologií známých z literatury a na základě
praktických zkušeností se pro využití v mobilní úpravně vody ve městě Oelsnitz v Krušných
horách uvažuje o využití následující technologie úpravy:
Aerace se současnou úpravou pH pomocí NaOH za účelem oxidace železa z Fe (II) na
Fe (III)
Přidání flokulantů
Sedimentace kalu hydroxidu železa
Znovu aerace za účelem oxidace manganu na Mn
4+
, případně přidání H
2
O
2
na podporu
oxidace
Adsorpce Mn jako MnO
2
ve vápencovém filtru
Adsorpce AOX ve filtru s aktivním uhlím (pokud se obsah AOX v surové solance opět
zvýší)
Systém se nainstaluje do 20´ standardního Iso-kontejneru. Kontejner se umístí na štěrkovou
plochu v bezprostřední blízkosti gradovny. Vzhledem k tomu, že se jedná o pilotní projekt,
má navržený systém nízký stupeň automatizace. Proto je po uvedení zařízení do provozu a při
přechodu do běžného provozního režimu potřeba provádět každodenní kontrolu včetně
drobných prací (např. plnění zásobníku chemikálií, odběr vzorků, odstraňování kalu hydroxidu
železa).
Odhad nákladů (bez nákladů na dopravu) na výše uvedenou a v závěrečné zprávě podrobně
popsanou konfiguraci systému obnáší 22.786,33 EUR bez DPH.
Závěrečná zpráva k dílčímu projektu obsahuje další podrobnosti o koncepci, včetně právních
aspektů schvalovacího procesu, podrobný popis zařízení, informace o jeho konstrukci,
o použití chemických látek a dalších aspektů.

image
Zkamenělý blok dřeva v Lužici v Sasku
(Foto: LfULG)
3 ZDROJE ŠETŘÍCÍ PRINCIPY

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 52
VITA-MIN
3.1 STUDIE A ANALÝZY
3.1.1 KOMPENDIUM EKONOMICKÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH ŘEŠENÍ DOBRÉ PRAXE PRO
MANAGEMENT PO UKONČENÍ DŮLNÍ ČINNOSTI A TAKÉ PRO AKTIVNÍ DŮLNÍ ČINNOST –
ČÁST 1: VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V LUŽICI
Vodní režim v povodích řek Spréva (Spree) a Černý Halštrov (Schwarze Elster) v lužické
hnědouhelné oblasti je významně narušen zvyšováním hladiny spodní vody, odtokem vody
z oblastí s dosud aktivní těžební činnosti a sanačních činností. Zejména v posledních třech
suchých letech 2018–2020 se prokázalo, že disponibilní voda v povodích řek Spréva, Černý
Halštrov a Nisa (Neisse) může pokrýt potřeby vodního hospodářství pouze uspokojivě
a v určitých mezích. S ohledem na změny klimatu a postupný útlum těžby hnědého uhlí se
situace v zásobování vodou pravděpodobně dále zostří. Díky útlumu těžby hnědého uhlí do
roku 2038 potřeba vody na zatápění dolů dále vzroste a zároveň ubyde voda odčerpávaná
z dolů za účelem snižování hladiny spodní vody. Cílem studie je na základě dostupných
informací popsat současný vodní režim, správu povodí a také vývoj managementu
podzemních a povrchových vod po ukončení těžby v Lužici (Lausitz). Na základě těchto dat je
třeba nastínit možnosti a limity v oblasti správy zdejších povodí. Kromě toho je třeba
představit varianty postupů směřujících ke stabilizaci a podpoře vodního režimu v Lužici za
předpokladu, že nároky na využití daného území zůstanou stejné nebo by se v souvislosti se
strukturálními změnami (útlum těžby hnědého uhlí, rozvoj nových průmyslových odvětví)
mohly dále zvyšovat.
Situace v oblasti vodního režimu a správy povodí v regionu Lužice je velmi komplexní díky
širokému využití vodohospodářských kapacit a také skutečnosti, že se jedná o povodí
v příhraniční oblasti. V hnědouhelné oblasti Lužice jsou těžbou hnědého uhlí ovlivněna povodí
tří řek - Sprévy, Černého Halštrova a Lužické Nisy. Tabulka 13 poskytuje přehled
ohydrologické bilanci na saském území těchto tří povodí. Je zde bilance za období 1988–2010
a také rozdíl v porovnání s budoucím obdobím 2021–2050. Základem je klimatický scénář
A1B podle modelu WETTREG založeném na modelování vodního režimu v rámci projektu
KliWES. Záporné hodnoty představují nárůst. Z důvodu snižování množství disponibilní vody
v příštích desetiletích v důsledku klimatických změn a zatápění dolů je celkové
vodohospodářské posouzení nezbytné. Je třeba zohlednit a znázornit změny množství a
kvality povrchových a podzemních vod v kontextu postupného útlumu výroby energie z uhlí
a měnícího se klimatu. Vyžaduje to pokračování přeshraniční spolupráce a aktivity přesahující
hranice jednotlivých povodí a neustálou kvalifikaci existujících nástrojů. Je nutné vytvářet
nové nástroje, jako například velkoprostorový model Lužice a pokračovat v činnosti pracovní
skupiny pro správu povodí coby grémia pro koordinaci aktivit.
Tabulka 13: Hydrologická bilance 1988-2010 pro saské území (negativní hodnoty značí
nárůst) (Wasserhaushaltsportal Sachsen, 2020)
Spréva
Halštrov
Nisa
1988-
2010
Rozdíl
2021-
2050
1988-
2010
Rozdíl
2021-
2050
1988-
2010
Rozdíl
2021-
2050

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 53
VITA-MIN
Srážky
[mm/a]
787
66
767
64
801
64
Evaporace
[mm/a]
556
-20
592
-13
550
-32
Odtok
[mm/a]
231
85
176
74
251
95
Obrázek 20: Přehled měřících bodů a povrchových dolů v povodích řek: Spréva, Černý
Halštrov a Lužická Nisa (AG Flussgebietsbewirtschaftung, 2019)
Největší odběry pro zatápění dolů a následnou správu pochází ze Sprévy (viz Obrázek 20). V
roce 2019 byla voda ze Sprévy využita hlavně k doplnění stavu vody v jezeře Bärwalder See.
To odpovídá prioritě, do které byla nádrž v klasifikaci v rámci spolkového managementu od
dubna 2019 zařazena. Odčerpávaná voda má při podpoře vodního režimu v regionu stěžejní
význam. Z celkového množství vody 372 milionů m
3
odčerpaných z povrchových dolů bylo v
roce 2017 do Sprévy přivedeno 256 milionů m
3
, do Nisy 14,1 milionu m
3
a do Černého

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 54
VITA-MIN
Halštrova 0,9 milionu m
3
. Odčerpávaná voda tak je rozhodující podporou vodního režimu
v povodích řek Sprévy, Nisy a Černého Halštrova. V roce 2018, který se vyznačoval
nedostatkem srážek, činil podíl vody odčerpávané z hnědouhelného revíru LEAG na toku
Sprévy na vodočtu Spremberg v průměru 47% s maximální hodnotou 65%. Zejména v
suchých obdobích to vede ke zvýšení průtoku a je to proto zásadní složkou při zajišťování
minimálního průtoku vody a při zatápění jezer vzniklých po těžební činnosti pro ředění
koncentrace síranů. Kromě podpory ekologických funkcí zajišťuje tato voda také stabilitu
výsypek v jezerech vzniklých po povrchové těžbě surovin. Kromě toho tato voda také přispívá
k rychlejšímu zatápění oblastí se sníženou hladinou podzemní vody.
Obrázek 21: Původ vody využité pro zatápění bývalých dolů v Lužici 2000-2019 (LMBV, 2020)
S rozhodnutím o postupném ukončení výroby elektrického proudu z uhlí se stávající problémy
vodohospodářského charakteru značně prohloubí a nelze vyloučit ani vznik nevratných škod.
Pro vyhodnocení ochranných opatření je třeba vyvinout, resp. kvalifikovat prognostické
nástroje.
Nástroje pro vyhodnocení situace a predikci vývoje musí být poskytnuty v rané fázi. Spolkové
země Berlín, Braniborsko a Sasko se dohodly, že pro řeku Sprévu bude zaveden a dále
rozvíjen model prognózy síranů (SPM) jako společný státní model. Vzhledem k tomu, že modul
pro prognózu síranů je součástí aktuální základní varianty WBalMo spolkových zemí, dochází
k zohlednění přítoku a odtoku podzemní vody ve zjednodušeném přístupu s využitím 11
regionálních modelů těžebních společností LMBV a LEAG. Spolu s braniborskými úřady
poskytlo Sasko prostřednictvím projektu EU Vita-Min „Koncepci pro vytvoření
velkoprostorového modelu vodního režimu v Lužici“. Ta umožňuje spojení všech složek
vodního režimu pro konzistentní mapování celkového vodního režimu v podmínkách aktivní
těžby, sanační těžby, změny klimatu, mapování období s extrémním nedostatkem srážek a
období s množstvím srážek a také mapování transportu látek (železo, sírany) v dalších
modelech - také pro kvalifikaci stávajících řídících modelů (množství a kvalita). Nyní je čas
stanovit financování samotné realizace.

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 55
VITA-MIN
Ve zprávě byly uvedeny již známé možnosti snížení důsledků těžební činnosti a byla
posouzena jejich účinnost (pokud je známa).
Spojení všech složek vodního režimu a jejich správy založených na modelech
Kontrola dosavadního očekávání v souvislosti s těmito vodními útvary
Rozšíření správy (obhospodařovávání) vodních nádrží vybudováním dalších nádrží
v povodí Sprévy a Černého Halštrova
Využití vody z Nisy na podporu vodního režimu
Podpora vodního režimu přiváděním vody z Labe
Vzhledem k změně rámcových podmínek předčasného ukončení využívání (a těžby) hnědého
uhlí a ke změnám klimatu je třeba ověřit cíle správy (obhospodařování) vodních toků nejprve
pro období, kdy bude probíhat zatápění zbytkových jam po těžbě a v případě potřeby tyto
upravit. Přitom je třeba vzít v úvahu také dobu po ukončení zatápění, zejména kvůli odparu
vody z jezer, kvalitě vody v jezerech a kvalitě podzemních a povrchových vod. Obnova do
značné míry samoregulačního vodního režimu za podmínek vzniku jezer, výsypek
povrchových dolů a vnějších odvalů s výrazně změněnou tvorbou podzemní vody je obtížnější
také s ohledem na probíhající změny klimatu. Především častější a déle trvající období sucha
způsobí značné konflikty uživatelů vody. Zde je třeba učinit politické rozhodnutí, do jaké míry
budou uznány určité nároky uživatelů vody, což si v daném případě může vyžádat nákladná
technická opatření na podporu vodního režimu.
3.1.2 KOMPATIBILITA NOVÝCH TĚŽEBNÍCH AKTIVIT DLE NAŘÍZENÍ EU Z HLEDISKA VODNÍHO
HOSPODÁŘSTVÍ - PŘÍRUČKA PRO ÚŘADY, PROJEKTANTY A PROVOZOVATELE TĚŽEBNÍ
Cílem studie je vytvoření příručky, která poskytne projektantům, těžařům a úřadům souhrn
relevantních právních předpisů a opatření/požadavků ze strany EU a orgánů na státní úrovni
pro plánování a schvalování nových těžebních projektů s ohledem na vodu jako na chráněné
médium. Odhad negativních dopadů nových těžebních činností na toto chráněné médium,
tedy na „vodu“, je také součástí studie, stejně jako strategie, jak se takovým dopadům
vyhnout nebo je minimalizovat. Tato studie není právně závazná. Jejím záměrem je pouze
poskytnout přehled případných relevantních právních předpisů a pomoc aktérům při orientaci
v dané problematice.
Od založení Evropské unie se jednotlivé státy snaží nejen o propojení hospodářského
prostoru, ale také o propojení příslušných právních principů. Z množství směrnic vyplývá
množství nařízení, požadavků a ohlašovacích povinností. Pokud jde o schvalování nových
těžebních činností z hlediska vodního hospodářství, je třeba odkázat pouze na Rámcovou
směrnici o vodách (EG-WRRL). Zejména environmentální cíle uvedené v článku 4 k dosažení
dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu vod včetně zákazu
jejich zhoršování jako závazného environmentálního cíle. Na úrovni spolkové republiky
specifikuje evropskou předlohu Vodohospodářský zákon (WHG) a na zemské úrovni v Sasku
je to Saský zákon o vodě (SächsWG). Za výkon vodního práva jsou odpovědné saské
vodoprávní úřady.
Saský Vrchní báňský úřad (SOBA) není vodoprávním úřadem. Federální nařízení § 19
vodohospodářského zákona však kvůli hierarchickým nařízením platí a řídí se tedy místní a
věcnou jurisdikcí. Pokud by pro záměr s využitím vody bylo zahájeno hodnotící/schvalovací
řízení podle § 19 odst. 1 vodohospodářského zákona, o schválení záměru rozhodne báňský

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 56
VITA-MIN
úřad. V Sasku je to Saský Vrchní báňský úřad podle § 2 báňské směrnice a je tedy zodpovědný
za provádění Spolkového báňského zákona (BBergG). Pokud podle § 19 odst. 2
Vodohospodářského zákona bude posuzován provozní plán záměru používání vody (vodních
útvarů), pak o udělení povolení rozhodne báňský úřad (zde SOBA) (v souladu/po dohodě s
příslušnými vodoprávními úřady).
Schválení těžebních záměrů podle Spolkového báňského zákona zahrnuje povinně proces
posouzení plánu záměru, pokud daný záměr vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí. Ve
schvalovacím řízení je třeba předložit různé operační/provozní plány. V závislosti na fázi těžby
předpokládá Spolkový báňský zákon existenci různých operačních plánů. Obrázek 22
poskytuje přehled relevantních operačních/provozních plánů.
Obrázek 22: Přehled jednotlivých provozních plánů pro fáze těžební činnosti podle
Spolkového báňského zákona (BBergG)
Nové těžební činnosti a související získávání surovin jsou vždy spojeny se zásahy do přírody
a krajiny. Nepříznivé účinky na složky životního prostředí však lze omezit nebo jim lze zabránit
pomocí prediktivních analýz konfliktů a vhodných strategií nebo opatření, zejména s ohledem
na chráněné médium vodu.
Pro plánování a schvalovací proces těžby surovin je třeba provést obsáhlé základní posouzení,
přičemž zásadní úlohu zaujímají hydrologické/hornicko-hydrogeologické záležitosti a tedy
také otázky vodního práva. V dokumentech operačního/provozního plánování je třeba uvést
podrobnosti plánování těžby a případně prošetření variant. Součástí toho je například žádost
o povolení podle Zákona o vodách, která je podmíněna popisem účinků a údajů o tom, jak je
možné se těchto účinků vyvarovat nebo je omezit.
Je třeba doporučit, aby se budoucí rozvojové těžební záměry a činnosti od samého začátku
plánovaly včetně strategií pro zamezení vzniku a minimalizace škod a tyto by měly být
nedílnou součástí všech fází plánu provozu těžby.

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 57
VITA-MIN
3.1.3
KOMPENDIUM STÁVAJÍCÍCH POZNATKŮ K HYDROLOGICKÉ A HYDROCHEMICKÉ
PROBLEMATICE ZATÁPĚNÍ ZBYTKOVÝCH JAM PO TĚŽBĚ UHLÍ V SHP
V Mostecké pánvi se v současné době nacházejí 4 aktivní povrchové lomy ve vlastnictví 2
těžebních společností. Jedná se o tyto lomy: Libouš, Bílina, ČSA a Vršany (Obrázek 23).
Závěrečné rekultivace zbytkových jam budou vzhledem k ekonomickým a báňsko-technickým
faktorům řešeny „mokrou“ variantou, tj. hydrickým způsobem.
V důsledku rozdělení hnědouhelného revíru na více těžebních organizací je závěrečná sanace
a rekultivace zbytkových jam jednotlivých lomů řešena samostatně, bez širších souvislostí a
vazeb. Jelikož neexistuje žádný subjekt, který by byl zodpovědný za celkovou koncepci napříč
hnědouhelnou pánví, existuje riziko vzniku nepředvídatelných událostí, které mohou
negativně ohrozit aktivní těžební lokality, stávající sídla a ekosystémy.
Jedním z klíčových předpokladů dlouhodobě udržitelné kvality vody v budoucích jezerech ve
zbytkových jamách je zajištění dostatečně kapacitního zdroje kvalitní napouštěcí vody. Cílem
studie je tedy doplnění poznatků o kvantitě a kvalitě potenciálních zdrojů vody pro budoucí
jezera.
Obrázek 23: Vymezení Mostecké pánve, Sweco Hydroprojekt a.s. 2017
Studie je členěna do 4 částí:
1) Rešerše stávajících poznatků
Rešerše je zaměřená na zajištění a vyhodnocení existujících dostupných podkladových
materiálů, které se nějakým způsobem dotýkají hydrologie a hydrochemie
povrchových vod zájmového území Severočeské hnědouhelné pánve v přímé či
nepřímé vazbě na zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí či obecně interakce těžby
uhlí a vodní složky krajiny (studie, průzkumy, výzkumy, posudky, projekty, analýzy,
plány atd.).

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 58
VITA-MIN
2) Vymezení a charakteristika zájmového území
Zájmové území pro tento úkol je vymezeno povodími IV. řádu podle Hydrologického
seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR ke dni 1.1.2018. Definovaná
zájmová území jednotlivých důlních jam tak zahrnují veškerá povodí IV. řádu, která
se nacházejí ve směru proti vodě nad předpokládanými místy odběru vody pro
zatápění. Vzhledem k tomu, že prostory kolem současných povrchových lomů a území
v jejich bezprostřední vzdálenosti prošly výraznými změnami, je dále pro účely této
studie provedena verifikace rozvodnic, které respektují současný tvar terénu. Součástí
této části je také zpracování základní charakteristiky zájmového území s ohledem na
řešenou problematiku, včetně historických souvislostí a dlouhodobého vývoje
vodohospodářské situace, popis vodohospodářské soustavy s uvedením základních
principů a postupů manipulace s vodou.
3) Hydrologické charakteristiky dotčených povodí a vodních toků
V této části budou detailně analyzovány odtokové poměry jednotlivých povodí
zájmových území budoucích jezer. Pro jednotlivá verifikovaná povodí budou stanoveny
srážko-odtokové poměry. Dalším krokem bude analýza hydrologických poměrů
jednotlivých toků, které se nacházejí v těchto povodích. Pro každý tok bude zmapován
příslušný úsek toku od jeho počátku až k předpokládanému místu odběru vody pro
zatápění příslušné zbytkové jámy, případně až do konečného úseku toku, vlévá-li se
tok do jiného toku, ze kterého bude odběr vody prováděn. V tomto hodnoceném úseku
budou zmapovány veškeré významnější místa vypouštění, odběru či převodu vod,
která mohou ovlivňovat výši průtoku. Každé takové místo bude podrobně
charakterizováno z hlediska zdroje vypouštění, očekávané doby trvání ovlivnění, jeho
výše a míry ovlivnění průtoku nad normální průtok. Bude tak rozlišen přirozený průtok
(neovlivněný) a průtok ovlivněný v důsledku těchto antropogenních vlivů.
Na mapovaných úsecích toků budou vybrány reprezentativní profily (profily s
významnějším ovlivněním průtoku), na kterých bude správnost vypočtených
hydrologických údajů doložena hydrologickými údaji, které poskytuje ČHMÚ (N-leté a
M-denní průtoky) dle ČSN 75 1400, a to ovlivněné i neovlivněné. Závěrečným profilem,
na kterém tímto způsobem budou doloženy hydrologické údaje o průtocích, bude profil
předpokládaného odběru vody pro zatápění příslušné zbytkové jámy. V těchto
závěrečných profilech bude rovněž proveden výpočet maximálního možného odběru
povrchové vody pro fázi zatápění zbytkové jámy a pro fázi následného trvalého
zajištění přítoku vody do jezera. Tento výpočet bude vycházet ze současných
parametrů zbytkových jezer a zohlední potřebu zachování minimálního zůstatkového
průtoku, případně i jiných konkrétních potřeb zachování vyššího průtoku, než jen
minimálního, z důvodu existujících odběrů povrchového vody ve směru po vodě.
Výpočet bude proveden variantně pro stávající situaci (ovlivněné průtoky) a přirozený
stav toku (průtoky bez antropogenních vlivů) s definováním podmínek, za kterých by
tyto výpočty platily.
4) Hydrochemické charakteristiky dotčených vodních toků
Zde je provedena analýza hydrochemických poměrů jednotlivých toků v zájmových
územích. Hydrologická mapa každého vodního toku bude doplněna údaji o
hydrochemickém stavu a ovlivnění toku. Na hodnocených úsecích toku budou
zmapována jednotlivá místa, kde dochází k významnějšímu ovlivnění kvality
povrchové vody v toku. Tato místa budou opět podrobně charakterizována a bude
hodnocena míra ovlivnění kvality vody i očekávaná doba trvání ovlivnění. V případě
těch vodních toků, které mají v budoucnu složit pro odběr vody pro zatápění

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 59
VITA-MIN
zbytkových jam, bude provedeno podrobné hodnocení dlouhodobého vývoje kvality
vody na základě stávajících dat, které budou získány v rámci rešeršní části.
Závěry o zaplavení čtyř zbývajících jam po těžbě uhlí:
Zbytková jáma Libouš
Pro bilanci disponibilních průtoků byl zvolen hlavní potenciální profil napouštění: Hačka
cca 1150 m pod soutokem s Hutnou II.
nízké dostupné průtoky mezi 0,052 a 0,254 m³/s
Výpočtem bylo prokázáno, že v povodí zbytkové jámy Libouš se v přirozené říční síti
při zachování požadavků na minimální zůstatkový průtok, nenachází žádné disponibilní
množství vody pro zatápění jezera.
Záměr vycházející z „plánu sanací a rekultivací“ převádět vodu z řeky Ohře přes čerpací
stanici Rašovice a dále PPV do řeky Hačky a odtud přívodním korytem do zbytkové
jámy, sice plně využívá stávající vodohospodářskou síť, avšak přináší řadu nevýhod.
Kvalita vody z řeky Hačky je pro napouštění jezera nevhodná. Téměř u všech
měřených ukazatelů byla překročena limitní hodnota znečištění.
Zde doporučujeme zvážit variantu s využitím čerpací stanice Tušimice i za předpokladu
zvýšených vstupních investičních nákladů na vybudování potřebného přívodního
potrubí. Druhým zásadním argumentem je dobrá kvalita vody z řeky Ohře.
Zbytková jáma ČSA
Pro bilanci disponibilních průtoků byl zvolen hlavní potenciální profil napouštění: Bílina pod
Ervěnickým koridorem s průtoky mezi 0,332 m³/s a 0,366 m
3
/s.
Jako vedlejší pro zatápění lomu ČSA byl zvolen potenciální profil napouštění: Loupnice pod
soutokem s Jiřetínským potokem.
Z těchto hodnot a výše uvedeného vyhodnocení průtoků v Loupnici vyplývá, že Loupnice
nedisponuje volnými průtoky pro možné zatápění jezera dolu ČSA.
Výpočtem bylo prokázáno, že se v přirozené říční síti v povodí zbytkové jámy ČSA, při
zachování požadavků na minimální zůstatkový průtoka a zabezpečenosti odběrů, nachází
malé disponibilní množství vody pro zatápění jezera.
Vodu z řeky Bíliny však nelze uvažovat pro zatápění zbytkové jámy jako hlavní zdroj.
Kvalita vody z řeky Bíliny je v tomto profilu pro napouštění jezera více méně vhodná.
Jako hlavním zdrojem vody pro napuštění zbytkové jámy ČSA doporučujeme využít vody
z řeky Ohře.
Zbytková jáma Bílina
Pro bilanci disponibilních průtoků byl zvolen hlavní potenciální profil napouštění: Bílina nad
soutokem s Braňanským potokem s průtoky mezi 1,709 m
3
/s a 1,860 m
3
/s
Pro bilanci disponibilních průtoků byl dále zvolen vedlejší potenciální profil napouštění:
Loučenský potok pod ústím Radčického a Lomského potoka.
Výpočtem bylo prokázáno, že se v přirozené říční síti v povodí zbytkové jámy Bíliny, při
zachování požadavků na minimální zůstatkový průtoka a zabezpečenosti odběrů, nachází
disponibilní množství vody pro zatápění jezera. Nicméně, mezní hodnoty pro znečištění
překročeny na odpovídající měřicí stanice.
Doporučujeme s vodou z řeky Bíliny neuvažovat jako s hlavním zdrojem vody pro
napuštění zbytkové jámy. Alternativní variantou pro hlavní zdroj se opět nabízí čerpaná
voda z řeky Ohře.

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 60
VITA-MIN
Zbytková jáma Vršany
V jeho bezprostředním okolí se nenalézá žádný významnější vodní tok.
Při zatápění zbytkové jámy je počítáno s dotací vody z řeky Ohře pomocí čerpací stanice
Stranná a průmyslového vodovodu Nechranice (PVN).
Je to jezero bez toku.
Odtokovými poměry napříč zájmovým územím 4 aktivních lomů při zohlednění všech širších
vazeb (zachování minimálních zůstatkových průtoků, zabezpečenosti potřebného množství
vody pro odběry, atd.) bylo prověřeno, že jako hlavním zdrojem vody pro zatopení zbytkových
jam je řeka Ohře. S vedlejšími zdroji z řeky Bíliny či podkrušnohorských potoků je možné
také uvažovat, ale jejich zabezpečenost je silně závislá na aktuálních hydrologických
podmínkách a požadavcích v rámci vodohospodářské soustavy, které se řídí manipulačními
řády.
Pro vodní tok Ohře je důležité zachování minimálních průtoků pod VD Nechranice o velikosti
8 m
3
/s. Pro možné odběry na zatápění lomů lze vyhradit maximálně cca 1,5 m
3
/s (dle Povodí
Ohře, státní podnik).
Z prvotních předpokladů, uvedených v plánech sanací a rekultivací, které zpracovávají těžební
společnosti, vychází, že hydrická rekultivace postiženého území bude trvat 39 let (Obrázek
24) a bude potřeba cca 119 mil. m
3
vody.
Obrázek 24: Časová osa zatápění jezer (Sweco Hydroproject a.s., 2018)
3.1.4
ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP
V minulosti již vzniklo několik menších vodních ploch zatopením tehdejších malolomů, ale s
několika výjimkami se tehdy jednalo spíše o samovolné zatápění zbytkových jam, jehož
výsledkem byly menší a spíše mělčí jezera. Výjimkou je jezero Barbora na Teplicku, které
bylo samovolně zatopeno vodou v 70-tých letech minulého století, ale jeho hloubka dosahuje
několika až 60 metrů. Díky výjimečné hloubce na něm bylo možné dlouhodobě ověřovat teorii
jezerní limnologie, která pro takto hluboké jezero předpovídala vývoj k velice kvalitní a čisté
jezerní vodě, což se nakonec potvrdilo. Zjištěné poznatky z jezera Barbora byly dlouhou dobu

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 61
VITA-MIN
jediným zdrojem informací pro predikci vývoje kvality vody ve zbytkových jezerech, které
měly vzniknout zatopením mnohem rozsáhlejších a hlubších jam hnědouhelných velkolomů.
První dva z takových velkolomů ukončily svou činnost v závěru minulého století a jejich
následným zatopením, již řízeným, teprve v nedávné době vznikla první velká a hluboká
antropogenní jezera. Jde o bývalý lom Chabařovice (jezero Milada) poblíž města Ústí nad
Labem, a bývalý lom Ležáky-Most (jezero Most) u města Most. Obě jezera jsou od samého
počátku zatápění monitorována a výsledky potvrzují, že stratifikace jezerní vody a přirozeně
probíhající procesy v těchto hlubokých jezerech jsou zárukou rychlého dosažení velice kvalitní
jezerní vody.
Cílem této studie je zhodnotit dlouhodobý vývoj kvality vody otevřených jám v severočeské
lignitové pánvi. Za tímto účelem jsou hodnoceny parametry kvality vody tří již zaplavených
jezer Barbora, Milada a Most. Mezi úvahy patří hodnocení vývoje kvality akumulovaných vod
v jezeřa od počátku do konce řízeného zatápění zbytkové jámy jakož i dlouhodobý
perspektivní vývoj kvality vody. Tyto výsledky podporují zhodnocení kvalitativních ukazatelů
vodních toků, se kterými je uvažováno jako se zdroji povrchové vody pro napouštění
budoucích jezer stávajících hnědouhelných lomů. Kromě toho jsou identifikovány klíčové
faktory ovlivňujících kvalitu vod ve stávajících jezerech ve zbytkových jámách hnědouhelných
lomů.
Vodní nádrž Barbora s vodní hladinou v nadmořské výšce 250 m n. m. má rozlohu asi 63 ha,
maximální hloubku 60 m a průměrnou hloubku asi 23 m. Objem nádrže je přibližně 11,5
miliónu m3. Nádrž je v současnosti odkázána pouze na přítoky z vlastního povodí a voda z ní
odtéká do potoka Bouřlivec. Po ukončení těžby v roce 1973 zůstaly na dně lomu zbytky bazální
části uhelné sloje. Po zastavení čerpání důlních vod a skončení těžebních prací docházelo k
postupnému zatápění dna lomu. Vzestup hladiny postupně zhoršoval stabilní podmínky
skrývkových svahů a vnitřní výsypky a vedl k sesuvům, které musely být sanovány. Kvalita
vody na počátku samovolné akumulace byla ovlivněna kontaktem s uhelnou slojí, která tvořila
část dna nádrže, neboť nebyla úplně vytěžena. Přestože o počáteční kvalitě nejsou dostupné
údaje, údajně šlo o běžnou rezavou důlní vodu. Kvalita vody se však přirozenými procesy
rychle zlepšila natolik, že se Barbora již v 80. letech stala atraktivní nádrží. Kvalita vody se
zpočátku sledovala nepravidelně, a to v letech 1985 až 1988, a poté v letech 1993 až 1994.
Od roku 1996 se sleduje již pravidelně každý rok. Dvakrát ročně se odebírají vzorky vody ve
vertikálním profilu na nejhlubším místě jezera, vzorkuje se přítok ze severozápadních svahů
a dále odtok z nádrže. V polovině 90. let byl monitoring doplněn o nádrž Otakar, která leží
severně od Barbory a která určitým způsobem ovlivňuje vodu v Barboře. Výsledky sledování
nádrže Barbora od druhé poloviny 80. let do současnosti ukazují na podivuhodně stabilní
prostředí. I když došlo k poměrně nezvyklému vývoji v iontovém složení vody, zachovává se
trvale nízká trofie nádrže bez průkazných známek eutrofizace. U menší nádrže Otakar jsou
změny v chemismu větší, protože změny v přítocích do této nádrže jsou relativně
významnější. Ukazují názorněji, jak se dá manipulací s průtokem vody měnit prostředí nádrže
ve zbytkové jámě. Nádrž Barbora slouží i jako praktická ukázka pro veřejnost i odborníky
různých oborů, jak kvalitní může být voda ve zbytkových jamách po těžbě uhlí. Nádrž Barbora
i její blízké okolí je dlouhodobě intenzivně využíváno k řadě rekreačních aktivit, zejména k
potápění, jachtingu a koupání.
Zatápění zbytkové jámy lomu Chabařovice (jezero Milada) bylo zahájeno 15. června 2001.
Zdrojem vody byla povrchová voda z nedaleké vodní nádrže Kateřina. V období od 30.
listopadu 2005 se na zatápění podílel rovněž přítok stařinových důlních vod z postupně do
provozu uváděných přelivových vrtů, avšak jeho celková dotace nepřesáhla 9 % z objemu

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 62
VITA-MIN
napuštěných vod. Plánované provozní hladiny bylo v jezeru Milada dosaženo v průběhu 1.
pololetí 2010 a napouštění jezera tak bylo zastaveno 18. března 2010. Jezero Milada má vodní
hladinu v nadmořské výšce 145,7 m n. m., rozlohu 252,2 ha a maximální hloubku 25,3 m.
Objem jezera je přibližně 35,6 miliónu m3. Jezero má po napuštění výbornou kvalitu vody.
Některé náznaky eutrofizace se zatím nejeví jako reálný problém. Stejně tak zhoršení
některých ukazatelů u dna jezera, které souvisí s poklesem koncentrace kyslíku a vrcholí na
podzim, není z hlediska dalšího využití jezera problém. U převážné části ukazatelů kvality
vody došlo od roku 2001, kdy bylo zahájeno napouštění jezera Milada, k jejich výraznému
zlepšení a ukazatele splňují normu environmentální kvality. Negativní trendy se týkají
ukazatelů charakterizující obsah iontů ve vodě, zejména pak síranů, které překračují
stanovený přípustný limit. Po ukončení napouštění z nádrže Kateřina je jediným zdrojem
řízeného napouštění přelivový vrt stařinových vod.
Napouštění jezera Most bylo zahájeno 24. října 2008. Jediným řízeným zdrojem vody byla
čerpaná voda z řeky Ohře, přiváděná Průmyslovým vodovodem Nechranice. Napouštění
jezera bylo ukončeno 10. 9. 2014. Celkem bylo do jezera napuštěno 75,139 mil. m³ vody,
což je asi o 4,7 mil. m³ více než je prostý objem zbytkové jámy. Od roku 2014 do konce
roku 2019 je vodní dílo v režimu ověřovacího provozu. Jezero Most má vodní hladinu v
nadmořské výšce 199 m n. m., rozlohu 308,05 ha a maximální hloubku 75 m. Objem jezera
je 67,6 miliónu m³. Při zahájení napouštění byla na dně akumulovaná voda o objemu asi 1,1
mil. m³, která měla vysoké koncentrace solí (rozpuštěné látky 2 400 mg/l, sírany 1 500 mg/,
vodivost 270 mS/m) a tím i vysokou hustotu. Voda napouštěná z Ohře měla výrazně nižší
koncentraci solí (rozpuštěné látky v průměru 250 mg/l) a tím i mnohem nižší hustotu. Zůstala
proto plavat na původní vrstvě, nepromíchala se s ní, a naopak ji dlouhodobě uzavřela a
zakonzervovala výchozí chemické složení dolní vrstvy včetně teploty cca 9 °C vyšší než ve
vrstvách nad ní. Následně se vytvořila mezi oběma vrstvami cca 10 – 15 m silná přechodná
zóna s gradientem řady ukazatelů, která omezovala hloubku promíchávání horní vrstvy. V
chladných ročních obdobích následujících let docházelo během míchání horní vrstvy větrem
ke ztenčování přechodné zóny a pomalému snižování koncentrace solí i v dolní vrstvě. Naopak
v horní vrstvě koncentrace většiny solí zvolna vzrůstala. Z hlediska vzorkovaných hloubek byl
proces promíchání celé hloubky jezera dokončen v polovině roku 2014. Výsledné složení vody
v jezeře je tak ovlivněno především přítokem z Ohře. Vedle toho do jezera přitékalo určité
množství vody z vlastního povodí s vlastnostmi podobnými kvalitě vody na dně zbytkové jámy
před začátkem řízeného napouštění. Z monitoringu je patrné, že u většiny ukazatelů došlo k
významnému zlepšení (poklesu) výchozích hodnot z počátku zatápění, ať již v důsledku
přítoku vody s nižší koncentrací těchto ukazatelů (vodivost, soli), či v důsledků procesů
odehrávajících se v jezeře (živiny, nerozpuštěné látky, kovy). Výjimkou jsou biochemická
spotřeba kyslíku (BSK5), chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr), amoniakální dusík a chloridy,
které setrvávají na stejné úrovni či jsou mírně vyšší. Avšak i tak jsou jejich koncentrace
hluboce pod stanovenými limitními hodnotami norem environmentální kvality. V období
ukončení zatápění jezera Most v roce 2014 téměř všechny sledované ukazatele vyhovovaly
platným limitům kvality pro povrchové vody, zpravidla s velkou rezervou. Pouze sírany tvořily
až 81 % limitu a rozpuštěné látky 52 % limitu s předpokladem dalšího růstu, který se v dalších
letech potvrdil. Potvrdil se tak dlouhodobě uplatňovaný předpoklad, že velká průměrná
hloubka jezera povede k jeho výrazné oligotrofii. To je velmi zřetelné ve srovnání s jezerem
Chabařovice, kde malá hloubka vede ke vzniku každoročních rozsáhlých deficitů kyslíku u dna
i při velmi malém přísunu živin z okolí.
Na základě monitoringu stávajících zbytkových jezer lze konstatovat, že hlavní riziko zhoršení
kvality vody ve zbytkových jezerech spočívá v možné eutrofizaci. Fosfor jako hlavní živina

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 63
VITA-MIN
limitující v podmínkách střední Evropy úživnost vodních nádrží sedimentuje na dno a zpět do
vodního sloupce se prakticky nevrací. K tomu dochází díky dostatečné zásobě vody vznikající
v hlubokých nádržích po jarní cirkulaci a udržení koncentrace rozpuštěného kyslíku u dna
trvale nad cca 3 mg/l. Zmenšení přítoku vody po napuštění a tím i zmenšení přísunu fosforu
vede k určité oligotrofizaci napuštěných jezer. Masivnější přísun fosforu by však vyvolal
eutrofizaci i hlubokých jezer a s tím souvisejících negativních důsledků (zejména zmenšení
průhlednosti vody, kolísání pH a výskyt sinic vodního květu). K tomu by mohlo dojít například
v důsledku rozvoje rekreace, budování rekreačních objektů na svazích kolem jezer a svedení
splaškových vod do jezera. Hluboká jezera (průměrná hloubka alespoň 25 m) jsou proti
eutrofizaci značně odolná. Řešením je jen co nejdůslednější prevence přísunu fosforu ze všech
zdrojů, které se dají alespoň částečně ovlivnit.
Uvažované zdroje vody pro napouštění budoucích jezer lze na základě výsledků z monitoringu
provedeného v roce 2017 (profilu PV1-PV10) hodnotit za vyhovující či minimálně
akceptovatelné pro napouštění zbytkových jam již v současné kvalitě. Přesto u některých z
nich je účelné usilovat o zlepšení některých ukazatelů s horšími hodnotami a omezovat zdroje
jejich znečištění (fosfor, nerozpuštěné látky, polyaromatické uhlovodíky, rtuť). Posílení
čerpanou vodou z Ohře je po stránce kvality vody bezproblémové. Z hlediska kapacity
uvedených zdrojů je vhodné si uvědomit, že původně požadované rychlé napouštění jezer
kvůli omezení abraze jejich dna se ukázalo jako nezdůvodněné. Z pohledu kvality vody je
žádoucí preferovat co nejhlubší jezera a omezit opatření zmenšující jejich průměrnou hloubku
na nezbytné minimum. Kvalitu vody z přítoků mohou dále vylepšit sedimentační nádrže
umožňující odtěžení sedimentu, následované mělkými mokřady porostlými vodními
rostlinami. Již v projektu zatápění by se mělo schvalovat schéma dlouhodobého monitoringu
kvality vody, nákladově a pracovně úsporného, ale reprezentativně zachycujícího vývoj
kvality vody s maximální výpovědní hodnotou. Dosavadní zkušenosti jsou již dobrým
podkladem pro formulování schématu monitoringu.
3.1.5
POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍCH KONCEPCÍ HYDRICKÝCH REKULTIVACÍ V SHP Z HLEDISKA
OPTIMALIZACE VODOHOSPODÁŘSKÉHO ŘEŠENÍ
Hlavním účelem této studie je vyhodnotit dopady aktualizovaných hydrologických a
hydrochemických podmínek na stávající koncepce hydrických rekultivací budoucích
zbytkových jam lomů ČSA, Vršany, Libouš a Bílina. Objevují se rovněž obavy z
prognózovaných klimatických změn, které by mohly stávající hydrologické podmínky výrazně
pozměnit, zejména v důsledku nárůstu průměrné teploty. To by mohlo způsobit trvalou ztrátu
vody v letech po zaplavení bývalých šachet.
Hydrologické a hydrochemické podmínky každé lokality byly podrobně analyzovány v rámci
předchozích studií zpracovaných v rámci projektu VITA-MIN. V této studii byly podmínky
doplněny o změny odtokových poměrů zájmových území a jejich hydrogeologické aspekty.
Především ale došlo k posouzení koncepcí hydrických rekultivací s využitím matematických
modelů hydrologické bilance. Použity byly celistvé konceptuální modely GR4J a TUW. Dále
byla vybrána metoda stanovení potenciální evapotranspirace, která nejvěrohodněji
simulovala referenční údaje z jezera Most. Pro výpar z vodní hladiny byla identifikována jako
nejbližší metoda dle VÚV1. Pro výpar z povodí byla vybrána metoda dle Oudina.

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 64
VITA-MIN
Matematickým modelováním byla simulována kóta hladiny, na jaké by se jezero ustálilo pouze
přítokem srážkových vod z povodí jezera. Simulace zatápění zbytkové jámy byla provedena
pro 30letou řadu naměřených klimatických údajů ze stanice Kopisty (pro jezera Most, Bílina,
Vršany a ČSA), resp. stanice Tušimice (pro jezero Libouš). Za účelem vyhodnocení nejistot
byly simulace provedeny i pro resamplované časové řady v délce 300 let. Variantně byly
simulace provedeny pro transformovaná data, která odpovídají změnám odvozeným ze
simulací globálních a regionálních klimatických modelů. Využito bylo simulací scénářů RCP2.6,
RCP4.5 a RCP8.5. Kromě stanovení ustálené hladiny sloužily simulace ke stanovení potřeby
externí dotace jezera v případě, že provozní hladina jezera byla požadována nad úrovní
ustálené hladiny. V neposlední řadě byla simulována rychlost napouštění zbytkových jam při
využití externích zdrojů vody, ať již ve formě hydrogeologického přítoku či odběru
povrchových vod z vodních toků.
Z hlediska stanovení ustálené hladiny jezer je možné konstatovat, že ustálené hladiny byly
na všech lokalitách vypočteny vždy na nižší úroveň, než se uvažuje ve výchozích variantách
rekultivačních plánů. Je potřeba však dodat, že pouze v případě jezera Most a budoucích jezer
Vršany a ČSA se ve výchozích variantách počítá s ustálenou hladinou. V případě budoucích
jezer Libouš a Bílina uvažovaná úroveň hladiny jezera sleduje možnost vytvoření průtočného
jezera s gravitačním přítokem i odtokem vody, nikoli ustálenou hladinu jezera. Příčinou
ustálení na nižší úrovni je s největší pravděpodobností výpar z volné hladiny, který prohlubuje
bilanční ztráty všech jezer.
Z hlediska stanovení ustálené hladiny jezer je možné konstatovat, že ustálené hladiny byly
na všech lokalitách vypočteny vždy na nižší úroveň, než se uvažuje ve výchozích variantách
rekultivačních plánů (Tabulka 14).
Tabulka 14: Výsledky simulace kóta vodní hladiny
Kóta hladiny [m n. m.]
Uvažovaná
ve výchozí
variantě
Minimální
pro gravi-
tační odtok
Vypočtená za
stávajícího
klima
Vypočtená
pro blízkou
budoucnost
Vypočtená
pro vzdálenou
budoucnost
Jezero Most
199,0
230,0
172,0-173,7
167,2-173,1
159,8-170,9
Jezero ČSA
180,0
230,0
149,2-152,3
142,6-147,5
126,5-146,2
Jezero Vršany
205,0
235,0
188,2-190,5
184,8-189,0
181,7-188,1
Jezero Libouš
275,2
275,2
236,2-236,4
231,7-235,5
225,8-232,7
jezero Bílina
200,0
200,0
129,9- 131,6
122,5-126,8
105,5-124,8
Pokud by se měly jezera napustit až na uvažované kóty hladin, pak jen za podmínky, že budou
trvale dotována z nějakého externího zdroje vody. Potřeby externí dotace pro různé varianty
klimatických podmínek uvádí následující přehled (Tabulka 15). Navíc jsou uvedeny i hodnoty
možné hydrogeologické dotace, pokud vyplývají z hydrogeologických studií.

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 65
VITA-MIN
Tabulka 15: Požadavky na vodu pro vybraná jezera pro různé typy klimatických podmínek
Potřeba externí dotace [l/s]
Možnost
hydrogeologické
dotace
Vypočtená za
stávajícího
klima
Vypočtená pro
blízkou
budoucnost
Vypočtená pro
vzdálenou
budoucnost
Jezero Most
30,1-31,3
38,2-39,9
45,1 -46,9
neznámý
Jezero ČSA
46,9-51,5
67,1-70,6
82,2-85,6
až 42
Jezero Vršany
12,2-14,2
17,9-21,4
24,9-27,8
minimální
Jezero Libouš
138,9
171,3
199,1
minimální
Jezero Bílina
91,4-93,8
151,4-153,7
175,7-179,1
až 100
Z přehledu je zjevné, že pouze na dvou lokalitách je odhadován hydrogeologický přítok ve
výši, která by mohla posunout výslednou ustálenou hladinu směrem blíže k uvažované
hladině. Je však zároveň jasné, že ani maximální výše hydrogeologických přítoků na těchto
dvou lokalitách neudrží hladinu jezera na uvažované kótě, nastane-li klimatická změna.
Potřeba externí dotace v jejím důsledku převyšuje i odhadované hydrogeologické přítoky.
Jedinou možností je potom pokrýt potřebnou dotaci odběrem povrchové vody z vodních toků
použitých k zatápění. Pokud taková možnost není, nezbývá než upravit uvažovanou hladinu
na hodnotu ustálené hladiny. Ale ani rozhodnutí o úpravě uvažované provozní hladiny
budoucích jezer tak, aby se blížily vypočteným ustáleným hladinám, není tak jednoduché, jak
by se mohlo na první pohled zdát. Důvodem je poměrně široké rozpětí ustálených hladin
vypočtených pro možné scénáře klimatických změn. Přitom návrh provozní hladiny jezera
bude muset být proveden v poměrně úzkém rozpětí přípustného rozkyvu vodní hladiny,
kterému budou přizpůsobeny rekultivační, sanační i vodohospodářské úpravy celé zbytkové
jámy. Pokud bude vybrán scénář klimatické změny, který se nakonec nenaplní, vyžádá si to
dodatečné náklady, např. na úpravu opevnění břehové linie. Z tohoto pohledu se zdá být
nejvhodnějším postupem výběr takové hladiny, kterou do budoucna bude možné trvale
udržovat určitým, nepříliš velkým, externím přítokem povrchových vod. Zachování trvalého,
ale dostatečně kapacitního, přítoku z okolních vodních toků bude velkou výhodou i pro jezera
bez gravitačního odtoku. I při správné volbě ustálené hladiny bude v budoucnu docházet
k nadměrným výkyvům vodní hladiny, která se sice nakonec ustálí na původní úroveň, ale to
může trvat i několik let. Zatímco dočasný nárůst hladiny lze regulovat zastavením odběru
vody a odčerpáním nadbilančních vod, zaklesávání hladiny není možné zastavit jinak než
externím zdrojem vody.
Na základě vyhodnocení všech relevantních podmínek bylo po každé budoucí jezero
doporučeno, jakou cílovou kótu hladiny zvolit, jaký způsob odběru vody pro zatápění zbytkové
jámy upřednostnit, a jak nejlépe zabezpečit dlouhodobě udržitelný provoz jezera. Snaha byla
upřednostnit vždy takové řešení, které bude reálně dosažitelné, ale zároveň bude vstřícné
komplexní obnově krajiny a jeho vodních složek, která by měla být tím hlavním a konečným
cílem.
Na lokalitě lomu ČSA se doporučuje realizovat výchozí variantu neprůtočného jezera
s hladinou na úrovni 180 m n. m. Jezero s touto hladinou je dlouhodobě udržitelné

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 66
VITA-MIN
prognózovaným hydrogeologickým přítokem, který by byl doplňován přítokem povrchových
vod z řeky Bíliny, a do budoucna i z Loupnice. Jezero by bylo napouštěno odběrem z řeky
Bíliny ve výši disponibilního průtoku (332 l/s), který by byl nadlepšován čerpanou vodou z PVN
na celkový odběr 500 l/s. Doba zatápění by byla 16 let.
U lomu Vršany byla potvrzena výchozí varianta jezera. Doporučuje se posoudit, zda
s ukončením těžby skutečně ustane hydrogeologický přítok do zbytkové jámy. Pokud tomu
tak bude, pak by bylo vhodnější upravit cílovou hladinu z uvažovaných 206 m n. m. na 189 m
n. m., která odpovídá ustálené hladině za stávajících klimatických podmínek a bez
hydrogeologického přítoku. Zatápění zbytkové jámy odběrem čerpané vody z PVN ve výši
350 l/s je bezproblémové a trvalo by maximálně 3 až 5 let. Jelikož zde neexistuje žádná
možnost trvalého přivedení povrchové vody z okolních vodotečí, jezero bude odkázáno na
přítok z vlastního povodí. S ohledem na předpokládanou životnost těžby lomu Vršany však
bude ještě dostatek času cílovou hladinu jezera dodatečně upravit v případě, že vývoj
skutečných klimatických podmínek bude směřovat k prognózovaným scénářům, které by
vedly k ještě nižší ustálené hladině.
Na lokalitě lomu Libouš byly posuzovány dvě varianty – výchozí varianta průtočného jezera
a varianta neprůtočného jezera. Doporučena byla varianta výchozí s hladinou na úrovni
275,2 m n. m., která umožňuje zajistit trvalý odtok do potoka Hutná II. Ten je potřebný
zejména pro ředění vyčištěných komunálních odpadních vod, které jsou do toku vypouštěny
níže na toku. Kromě toho by byl trvalý přítok vody do zbytkové jámy přes vnitřní výsypku
významným revitalizačním přínosem pro celou výsypku. Jezero by bylo napuštěno po dobu
11 let odběrem vody z PPV ve výši 1 m3/s, který by byl z větší části dotován čerpáním z Ohře
(0,720 m3/s), z menší části by byl tvořen vodami Prunéřovského potoka či vodami PPV. Po
ukončení zatápění by čerpání z Ohře bylo zastaveno, ale trvalý převod disponibilních průtoků
Prunéřovského potoka by byl zachován. Díky tomu by se jezero udržovalo na požadované
průtočné kótě. Za účelem dalšího posílení přítoku vody do jezera je možné prověřit možnost
zaústění i dalších krušnohorských potoků. Uvažovaný odběr vody z Hačky se však již dále
nedoporučuje z důvodu technické náročnosti.
V případě lomu Bílina se prozatím doporučuje preferovat výchozí variantu průtočného jezera
s kótou hladiny 200 m n. m. Tato varianta je sice podmíněna přítokem vody cca 90 l/s, do
budoucna případně až 180 l/s, ale existuje zde předpoklad hydrogeologického přítoku
stařinových vod ve výši až 100 l/s. V kombinaci s trvalým přítokem povrchových vod z řeky
Bíliny a krušnohorských potoků (Radčický, Lomský, Loučenský) by jezero mělo být na této
úrovni bez problému udržitelné. Jeho napuštění se předpokládá odběrem disponibilních
průtoků z řeky Bíliny ve výši 1 m3/s, zčásti nadlepšené čerpanou vodou z PVN, a z přeložky
Radčického potoka ve výši 0,1 m3/s. Doba zatápění by byla 20 let. Prozatímní upřednostnění
výchozí varianty hydrické rekultivace je účelné i ve vztahu k jezeru Most. Postupem lomu
Bílina do hranic územně ekologických limitů se nabízí možnost obě jezera propojit, což by
přineslo další vodohospodářské možnosti stabilizace vodního režimu obou jezer i s využitím
řeky Bíliny. Do doby vyjasnění skutečného postupu lomu Bílina by bylo žádoucí důkladně
analyzovat hydrogeologické podmínky komunikace mezi zbytkovou jámou a stařinovými
systémy a verifikovat tak předpokládanou výši hydrogeologického přítoku.
Za předpokladu platnosti avizovaných termínů ukončení těžby uhlí na jednotlivých lomech by
zatápění jejich zbytkových jam mělo být odstartováno jezerem ČSA (2026-2042),
následované jezerem Libouš (2041-2052), a na něj by navázala jezera Vršany (2058-
2060/62) a Bílina (2058-2077). Disponibilita uvažovaných zdrojů vody pro jejich napouštění
je dostatečná, avšak s ukončováním zatápění jednotlivých jezer bude postupně docházet k

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 67
VITA-MIN
určitému snížení disponibilních průtoků v souvislosti s trvalými převody části průtoků do
napuštěných jezer.
3.2 MONITORING
3.2.1 VLIV NOVÝCH TĚŽEBNÍCH ČINNOSTÍ NA KVALITU A MNOŽSTVÍ VODY V OBLASTI
ZINNWALD/CÍNOVEC
Spektrum variant plánů pro čerpání vody v rámci budoucí těžby lithia směřuje ke třem bodům
vstupu vody do vodotečí: Heerwasser (DE), Bystřice (CZ), Mstišovský potok (CZ). Původ důlní
vody závisí na variantách čerpání důlní vody, které musí být striktně odděleny pro podmínky
při otevírání ložiska lithia, v provozní fázi a v trvalém stavu po zatopení. Tyto tři fáze
v aktuálních dokumentech souvisejících s plánováním těžby dosud nebyly podrobně
naplánovány. Úřady, které vydávají povolení pro těžební činnosti, musí také ohlídat, aby
A) česká strana pro úpravu rudy využívala užitkovou vodu a B) že by kvůli relativně malému
ložisku lithia mohl pro nové těžební činnosti vzniknout spojený přeshraniční důl.
Důl Zinnwald se nachází v oblasti „Zinnwald“ společnosti Deutsche Lithium GmbH Freiberg,
případné aktivity podléhají povolení. Na německé straně jsou systémy důlní vody starého dolu
striktně odděleny od systémů nového dolu.
Na české straně provozuje společnost European Metals Holdings Limited těžební projekt
„Cínovec“. Záměrem je těžit a zpracovávat silikátové lithiové rudy ložiska a obsah lithia využít
formou uhličitanu (úprava rudy pražením, louhováním a srážením na uhličitan lithný). Hlušina
se má odvodnit a suchá uložit na výsypku s cílem zmírnit dopady na životní prostředí. Důlní
úsek má být odvodňován (aktuálně úroveň Tiefer Bünau Stolln) a důlní voda má být sváděna
do Bystřice. Ve výsledku by se množství důlní vody v Tiefer Bünau Stolln na německé straně
snížilo o 2/3.
Zásadní možnosti pro budoucí nakládání s důlními vodami
V úvahu přichází mimo jiné následující varianty:
Systém důlní vody v hlubinném dole Cínovec s tamní novou těžební činností pod
odvodňovací štolou a vlastním čerpáním do tamního vodoteče bez přelivu na německou
stranu.
Systém důlní vody ve starém dole nad odvodňovací štolou dolu Cínovec s
o
A) Odvodněním vodonosného starého dolu nad štolou jako dosud na německou
stranu na Tiefer Bünau Stolln
o
nebo B) odtok celkově z vodonosného starého dolu do českého hlubinného dolu
do nové těžní štoly
o
nebo C) jak bylo řešeno do roku 1991, částečné odčerpávání z šachty Cínovec
I pro potřeby úpravy rudy z dolu Cínovec a přeliv do Tiefer Bünau Stolln
o
nebo D) odtok veškeré důlní vody přes Tiefer Bünau Stolln na německou stranu.
Historická těžba na německé straně: využívat i nadále rekonstruovaný odtok důlní
vody. Přitom dochází k

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 68
VITA-MIN
I) snížení množství vody z českého dolu, když tam bude zahájena těžba a
II) dalšímu snížení v případě, že také bude využívána stará důlní voda z dolu nebo
bude odváděna do vodoteče
III) ke zvýšení množství vody z nového českého dolu.
Nový důl (Neue Grube) na německé straně: Podle plánů má tento důl vlastní čerpání
vody s přelivem do štoly Tiefe Hilfe Gottes Stolln. Jednotlivé těžební úseky jsou
vybaveny systémy částečného čerpání vody, které vedou vodu do centrálního důlního
systému odčerpávání vody. Systém úpravy vody potřebný pro důl Zinnwald byl
navržen pro provoz v podzemí. Podzemní úpravou vody je možné vytvořit redundantní
systémy. Na jedné straně zajišťují zásobení důlního provozu užitkovou vodou a na
druhé straně snižují množství vypouštěné důlní vody na přijatelnou úroveň. Výsledná
voda má kvalitu užitkové vody a používá se pro různé uplatnění v rámci těžby
v podzemí. Přebytečná voda (pouze v době zvýšeného přítoku vody) je čerpána ve
větrací šachtě až po štolu Tiefe Hilfe Gottes Stolln a odtud odtéká do vodoteče
Heerwasser.
Po ukončení těžby v jednom nebo druhém novém dole mohou nastat následující
varianty:
o
Důl Cínovec se zatopí s přelivem, jak je tomu v současnosti, na německou
stranu, ale ve zvýšeném množství.
o
Důl Cínovec má vlastní systém na odvodňování štol a dojde jen k částečnému
zatopení. Důlní voda může z dolu odtékat, jak je popsáno výše v případě
varianty A) nebo B).
o
Nový německý důl se zatopí. Důlní voda může přetékat do Tiefe Hilfe Gottes
Stolln.
Odhad retenčního množství důlní vody při plném odtoku do 1. a 2. patra obnáší přibližně
1,9 l/s resp. 59.918 m³/a. Toto množství by odtékalo do vodoteče Heerwasser, pokud by
žádná část vody nenašla uplatnění jako užitková (procesní) voda. Tato voda je geogenně
kontaminována arsenem a kadmiem.
3.2.2
ANALÝZA VYBRANÝCH LÁTEK V DŮLNÍCH A VÝSYPKOVÝCH VODÁCH POCHÁZEJÍCÍCH Z
BÝVALÉHO REVÍRU LUGAU-OELSNITZ JAKOŽ I LÁTEK OBSAŽENÝCH V PŮDÁCH A
PRAMENECH A VYPRACOVÁNÍ VARIANT PRO JEJICH PRŮMYSLOVÉ VYUŽITÍ
Pro město Oelsnitz má perspektivní vývoji pozůstalostí bývalé těžby černého uhlí centrální
význam. Přitom mají vody v důsledku báňské činnosti rozhodující prioritu.
Důležitým aspektem je přitom hloubková důlní voda, která oblasti s bývalou báňskou činností
aktuálně postupně zatápí a tím pádem kontinuálně stoupá. Je důležité, shromažďovat, sbírat
a vyhodnocovat spolehlivé informace k těmto důlním vodám vznikajícím zatápěním. To se
týká jak vývoje stoupání hladiny podzemní vody z důvodu zatápění, tak i hydrochemického
složení stoupajících důlních vod, (hydro-) genetické zvláštnosti a/anebo jejich složení ohledně
věkových struktur.

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 69
VITA-MIN
Druhý aspekt a nutný lokální stěžejný bod průzkumu se zaměřuje na krajinu odvalů přímo v
městě Oelsnitz ale i v blízkém okolí. Jako pozůstalost dřívějších období s báňskou činností
jsou tyto komplexy odvalu - typické pro hornický revír - charakterizovány jednotlivými
zvláštnostmi ohledně specifických hornin a látek. Jak jejich petrografická, tak i jejich
mineralogická, litologická nebo i jejich půdní charakteristika přímo působí na hydrochemii se
tam tvořících průsakových vod z odvalu. Ty pak tvoří s potokem Hegebach, jako vodním
recipientem pro celou oblast, společný lokální systém odtoku povrchových vod. Průzkumem,
provedeným v rámci projektu ke stavu průsakových vod z odvalu se mají aktualizovat hodnoty
z dřívějších měřících kampaní.
Třetí aspekt co se týče obsahu projektů se vztahuje na přístupy k možnému využití látek,
obsažených v důlní vodě nebo i v průsakových vodách z odvalů.
Die drei Arbeitsschwerpunkte des Projekts sind wie folgt untersetzt:
Existují tři pracovní priority projektu, které jsou podloženy následovně:
Hloubkové podzemní vody/důlní vody
Analýza vývoje stoupající hladiny podzemní vody zatápěním
Analýza vývoje jakosti vody ze zatápění, co se týče hydrochemických vlastností a
podílu důlního plynu v důlní vodě, včetně aktuálního zjištění stavu 2018
Pokračování v datové řadě k izotopovému hydrogeologickému průzkumu s
dodatečným zohledněním izotopu vzácných plynu
Průsakové vody z odvalu a z potoka Hegebach
Měření v referenčních dnech za účelem prozkoumání průsakových vod z odvalů a
potoka Hegebach se uskutečnilo za speciálních hydrometeorologických rámcových
podmínek, charakterizovaných průtokem za téměř suchého počasí v důsledku dlouho
trvajícího několikaměsíčního sucha v roce 2018. V tomto ohledu representují
naměřená data téměř nezfalšovaný odtok základních zdrojů.
Oproti jedné dřívější měřící kampani byl zkoumané spektrum parametru rozšířeno na
„parametry makro-chemismu, ovlivňujících zásadním způsobem systém“.
Možnosti využívání látek obsažených ve vodách ovlivněných hornickou činností
Analýza je v první řadě zaměřená na vysoce mineralizovanou spodní vodu/důlní vodu.
Debatovalo se a hodnotilo se balneologické a průmyslové využití.
Gemäß den drei Arbeitsschwerpunkten im Projekt lassen sich als Ergebnisse folgende
Aussagen zusammenfassen:
I. Hloubková důlní voda/důlní voda:
Opětovný vzestup důlní vody podléhá kolísání. Aktuálně (v roce 2018) činí průměrné hodnoty
vzestupu 40 mm/d. To je například nárůst o více než 50 % oproti například periody 2012 -
2014. Hydrochemický charakter a velmi vysoká mineralizace důlní vody zatápějící důlní díla
je již hodně let převážně stabilní. Jedná se o vysoce mineralizovanou solanku,
charakterizovanou především podílem Na-Cl, s elektrickou vodivostí >46 mS/cm.
Z hydrogeologických průzkumů prostřednictvím analýz izotopového složení se dá velmi
jednoznačně vyvodit, že probíhající proces zatápění je generován velmi „starými vodami“.
Signifikantní podíly mladých vod chybí.

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 70
VITA-MIN
Z modelových výpočtů na podkladě série měření tritia vyplývá, že pouze asi 13 % vod leží ve
věkové třídě do 30 let (to znamená jsou mladší než 30 let). Tyto podíly na důlní vodě jsou
napájeny přímo přes se tam nacházející komponenty, které vytvářejí nové vody. Co se týče
modelu vyhodnocení, tak podíly jsou vyobrazeny přes takzvaný podíl na lineárním modelu.
Ten vykazuje střední dobu zdržení [ι
m-LM
] ve výši 23 let a činní asi 20 % z celkového modelu.
„Starý zbytek" činící asi 80 % podílu na modelu se čerpá z velmi starých komponentů
podzemní vody bez tritia (hloubkových vod).
Nově do průzkumu integrovaná určení vzácných plynů prostřednictvím analýz izotopového
složení potvrzují obraz k složení spočívající z
3
H (tritia),
14
C (radioaktivního uhlíku)/ δ
13
C, δ
2
H
(deuteria)/ δ
18
O a/anebo δ
34
S velmi důrazně.
II. průsakové vody z hald/výsypek a potok Hegebach
Prioritní stěžejní zatížení znečišťujícími látkami pro průsakové vody byly zjištěny pro komplexy
odvalu Deutschland-Schacht-Halde jakož i odvalu Vertrauen-Schacht-Halde a odvalu
Kaiserin-Augusta-Schacht-Halde. Nápadný je podíl těžkých kovů v částečně vysoké řadové
velikosti mg/l (zde především Zn až 345 mg/l) jakož u aniontu síranu (až 10.000 mg/l) nebo
u kationty Mg (až do 2.000 mg/l). Do potoka Hegebach prosakuje podíl škodlivých látek
jednotlivých průsakových vod z odvalu jen velmi umírněně. Navýšení koncentrace
mineralizace v potoce Hegebach mezi vstupem do oblasti a výstupem z oblasti činí 75 %
(znázorněno jako změna elektrické vodivostí z 613 na 1.073 µS/cm).
Srovnání 2018 oproti 2013 vykazuje pro Hegebach v 2018 tendenčně nižší podíly těžkých
kovů a vyšší hodnoty ph. Srovnání 2018 oproti 2013 vykazuje pro průsakové vody z odvalu
v roce 2018 částečně velmi výrazně vyšší koncentrace síranů. Co se týče ph-prostředí je
současně charakteristický nižší obsah kyslíku. V srovnání roku 2018 s rokem 2013 se
projevuje pro oba vedlejší proudy v roce 2018 nižší obsah kyslíku. V NS 1 byly v roce 2018 i
obsahy těžkých kovů nižší než v srovnávací měřící kampani v roce 2013.
III. možné využití látek obsažených ve vodách ovlivněných bývalou báňskou činností
Solanka z bývalého revíru Oelsnitz je vhodná pro balneologické využití. Co se týče složení, je
„stabilní“. Před využitím je nutná ale její úprava, která je ale realizovatelná s látkami
obsaženými v solance a může být uskutečněná i takovýmto způsobem, že zůstane v souladu
s právními požadavky takových variant, týkající se například uznávacího řízení léčivých vod.
Další možností využití solanky z bývalého revíru Oelsnitz může být i získávání soli. Myslitelná
je i výroba koupelové soli nebo popřípadě i solných mýdel. S tím pak by byla zpravidla spojena
vazba na balneologická kritéria, která by byla i smysluplná.
Jako další možnost využití solanky v revíru Oelsnitz se jeví výroba rozmrazovacích přípravků
pro zimní údržbu silnic. Z důvodu chemického složení, charakterizovaného především podílem
Na-Cl, je solný roztok jako takový v rámci teplotního okna těsně pod nulovým bodem až do
asi -5 °C pro tento účel dobře vhodný. Solanka z bývalého revíru Oelsnitz by mohla splnit i
právní požadavky na „TL-zimní posyp“.
Předpoklady pro využití obsažených látek ve smyslu získávání cenných surovin z průsakových
vod z výsypek/hald nejsou splněny.

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 71
VITA-MIN
3.2.3 HYDROCHEMICKÝ MONITORING VOD PRO POSOUZENÍ KVALITY ZDROJŮ PRO
NAPOUŠTĚNÍ ZBYTKOVÝCH JAM A POSOUZENÍ POTENCIÁLNÍCH ZDROJŮ KONTAMINACE
V Severočeské hnědouhelné pánvi se v současné době nacházejí čtyři aktivní povrchové doly
ve vlastnictví tří těžebních společností a dva lomy utlumované, které má ve vlastnictví státní
podnik a jejichž závěrečná rekultivace je řešena formou hydrické rekultivace. S hydrickým
způsobem rekultivace zbytkové jámy se podle současných rekultivačních koncepcí uvažuje i
na všech čtyřech aktivních velkolomech. Je to dáno jak ekonomickými, tak báňsko-
technickými faktory.
V minulosti byly v podkrušnohorských pánvích realizovány některé hydrické rekultivace
zbytkových jam malolomových lokalit (Matylda a Benedikt na Mostecku, Barbora na Teplicku
apod.), avšak „velká“ jezera, které vznikají zatápěním zbytkových jam velkolomů, se liší nejen
objemem akumulované vody a tudíž i rozdílnými požadavky na kapacitu a kvalitu zdroje
napouštění, ale zásadně odlišné je i chování napuštěného jezera z hlediska stratifikace a
cirkulace jezerní vody, která určuje vývoj její kvality.
Na základě výstupů z předcházejícího projektu VODAMIN, který se zabýval problematikou
důlních a stařinových vod, bylo doporučeno zabývat se celkovou koncepcí budoucího zatápění
zbytkových jam, a to z důvodu absence souhrnného koncepčního řízení hydrických rekultivací.
Jedním z klíčových předpokladů dlouhodobě udržitelné kvality vody v budoucích jezerech je
zajištění dostatečně kapacitního zdroje kvalitní napouštěcí vody.
Hluboká jezera mají výborné samočistící schopnosti a do určité míry si dovedou poradit i s
přítokem vody se zhoršenou kvalitou, např. charakteru důlních vod. To se potvrdilo i v případě
již napuštěných jezer Barbora, Milada a Most, kdy jezera dosáhla oligotrofie již v průběhu
napouštění. Nepotvrdily se tak obavy z acidifikace jezer ve zbytkových jamách z důvodu
nedostatečného oddělení stařinových vod od vod jezerních. Závažnější problém bude
představovat hrozba eutrofizace a zasolování jezer, což jsou procesy, které se mohou projevit
v horizontu několika desetiletí. Bude tak záležet na výchozí kvalitě vody v jezeře po jeho
napuštění. Cílem monitoringu je proto doplnění poznatků o kvalitě potenciálních zdrojů
napouštěcí vody pro budoucí jezera.
Hydrochemický monitoring zahrnoval odběry a analýzy vzorků povrchových vod na 10
vybraných odběrných místech viz Tabulka 16. Jednotlivá odběrná místa reprezentují profily
vodních toků, se kterými je uvažováno jako se zdroji povrchové vody pro napouštění jezer.
Tabulka 16: Informace o vybraných povrchových zdrojích
Profil č.
(PV)
Vodní tok
Jezero k
napouštění
1
PPV
Libouš
2
Hačka
Libouš
3
Bílina
ČSA
4
Jiřetínský potok
ČSA

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 72
VITA-MIN
5
Přeložka Šramnického a
Černického potoka
ČSA
6
Loupnice
7
Bílina
Bílina
8
Bílina
Bílina
9
Radčický potok
Bílina
10
Lomský potok
Bílina
Hydrochemický monitoring byl prováděn od března do prosince 2017 s měsíčním intervalem
odběru vzorků tak. Sledovány byly chemické a mikrobiologické ukazatele.
V průběhu vyšetřování bylo možné učinit následující prohlášení:
Vzorky odebrané z profilů PV-8 a PV-9 obsahovaly zvýšené koncentrace rozpuštěných
látek (60 % nadlimitních vzorků v obou případech). Profily bez překročení limitů: PV-
1, PV-3, PV-4, PV-5, PV-6, PV-10
Se zvýšeným obsahem rozpuštěných látek koreluje zvýšený obsah síranů v těchto
profilech (70 % nadlimitních vzorků v obou případech). Sírany překračovaly limit
rovněž v 50 % vzorků z profilu PV-2 a PV-7. Bez překročení limitů: PV-1, PV-3, PV-5,
PV-6 a profil PV-10 po přesunutí odběrného místa proti proudu
Organické látky, vyjádřené jako CHSK-Cr, byly zvýšené především u profilů PV-7, PV-
8 a PV-9, hlavně v jarním a podzimním období. Bez překročení limitů: PV-1, PV-2, PV-
4, PV-5 a profil PV-10 po přesunutí odběrného místa proti proudu.
Obsah celkového dusíku: limity překročeny na profilu PV-2 v jarním období (březen –
červen), na profilu PV-3 5x v období červen-listopad, na profilu PV-9 trvale od srpna
do prosince. Vyhovující profily: PV-1, PV-4, PV-5, PV-7, PV-10
Obsah celkového fosforu: na profilu PV-9 všechny odebrané vzorky nadlimitní, na
profilu PV-8
90 % nadlimitních vzorků. Profil PV-6 a PV-3 nadlimitní od června do
listopadu, profil PV-7 od května do července a v listopadu a prosinci. Všechny vzorky
vyhovující na profilech PV-1, PV-5 a PV-10
Specifické znečišťující látky – nejčastější překročení na profilech PV-8, PV-9, PV-6, PV-
7, PV-2. Na profilu PV-9 5 nevyhovujících vzorků v ukazateli Mn, PV-8 3 x nevyhovující
Fe, PV-7 2x nevyhovující Hg. Všechny vzorky vyhovují na profilech PV-1 a profil PV-
10 po přesunutí odběrného místa proti proudu
Mikrobiologické ukazatele – naměřené hodnoty na všech odběrných profilech
vyhovující limitům dle NV 401/2015 Sb.

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 73
VITA-MIN
3.3
INOVACE
3.3.1
VYUŽITÍ ODPADNÍCH PRODUKTŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD COBY DRUHOTNÝCH
SUROVIN
Cílem této studie je shrnutí možných řešení pro další využití odpadních produktů ze systémů
na čištění vody a kvantifikace množství vzniklého odpadu. Na jedné straně to přispívá ke
zlepšení ekonomické stránky těchto systémů a na druhé straně se zkoumá a dokumentuje
aktuální stav znalostí dané problematiky. Středem zájmu je zde situace v Sasku.
Studie je rozdělena do tří hlavních pracovních komplexů, jejichž zpracování je zase rozděleno
na různé dílčí činnosti a je založeno především na rešerších v oblasti systémů čištění vody a
jejich odpadních produktů. Zvlášť zajímavé bylo ověření, do jaké míry by mohlo být
alternativním využitím kalů hydroxidu železa jejich použití k zaplnění starých filtračních jímek
v oblastech, kde probíhala těžba hnědého uhlí. Postup řešení tohoto tématu je uveden v
Tabulka 17.
Tabulka 17: Postup v oblasti zpracování tří pracovních komplexů
Na základě šetření a výše popsaných čistíren vody se v Sasku v současné době voda ovlivněná
těžební činností upravuje (čistí) následujícími postupy:
Konvenční proces srážení vápnem (vytváří řídký kal; schéma procesu viz obrázek 2)
Č. Pracovní komplexy
Dílčí činnosti
1
Základní rešerše a popis
systémů čištění vody a
jejich odpadních
produktů v Sasku
Rešerše postupů čištění vody používaných v Sasku a
vznikajících odpadních produktů (podrobné posouzení
kalů hydroxidu železa)
Charakterizace odpadních produktů (m.j. hydro-
chemických a fyzikálních vlastností) a jejich možné
použití
Zpracování rešerše a systematizace výsledků
2
Rešerše literatury
ohledně možností
následného využití
odpadních produktů ze
systémů pro čištění
vody
Rešerše využití odpadních produktů ze systémů pro
čištění vody (mezinárodní/národní)
Přehled možností využití odpadních produktů
uvedených v komplexu 1 a diskuse se zohledněním
podmínek v Sasku
Ověření možného použití odpadních produktů pro
zaplnění starých filtračních jímek na výsypkách
hnědouhelných dolů jako alternativní možnosti využití
při likvidaci jímek
3
Příklad definování
dimenze možností
následného využití
odpadních produktů
systémů pro čištění
vody v Sasku
Příklad pro zaplnění starých filtračních jímek
odpadními produkty (m.j. kalů hydroxidu železa) ve
staré filtrační jímce na výsypce hnědouhelného dolu
Příklad konkrétního stanovení dimenze možností
následného využití vznikajících odpadních produktů po
čištění vody

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 74
VITA-MIN
Proces HDS (High Density Sludge; proces srážení vápnem s recirkulací kalů za účelem
jejich zahušťování)
Srážení chloridem barnatým (odstranění radia a arsenu)
Proces výměny iontů (odstranění uranu).
V závislosti na různých procesech čištění, složení vody a lokalitě vznikají v Sasku různé typy
odpadu (především alkalická voda obsahující hydroxid železa a kaly hydroxidu železa) s
vlastnostmi specifickými pro danou lokalitu (Obrázek 25).
Obrázek 25: typy odpadu
Se zbytkovými produkty po úpravě (čištění) vody je třeba nakládat zásadně v tomto pořadí:
(1) zamezit vznik, (2) zhodnocení, (3) plavení, (4) skládkování. Nakládání s kaly hydroxidu
železa (ukládání nebo opětovné použití) zásadně podléhají schválení, přičemž každé ze
zamýšlených opatření musí být přezkoumáno a pro každé musí být vydáno samostatné
rozhodnutí.
Vzniku zbytků nelze zabránit, ale plánováním a optimalizací provozu úpraven je možné snížit
jejich množství. V oblasti Lužice, kde probíhají sanační práce, je možné snížit zatížení železem
ve vodních tocích pomocí opatření, která působí přímo v podzemní vodě, jako například
hydraulické bariéry, které snižují přítok podzemní vody, úprava podzemní vody (srážení) nebo
metod hydraulického záchytu a převodu do vodního útvaru vzniklého po těžební činnosti.
Odpadní produkty ze saských čistíren vod se buď nákladně likvidují (ukládají na skládky),
nebo se znovu používají. Opětovné použití kalů vyplývá z jejich chemického složení,
fyzikálních vlastností, pravidelnosti vzniku, typu skladování, době skladování a z možností
manipulace (nakládky) a přepravy. Pro látkové zhodnocení kalů hydroxidu železa tyto musí

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 75
VITA-MIN
být k dispozici ve vysoké čistotě, čehož lze běžně dosáhnout pouze v případě separace v
technických systémech. V Sasku byly zkoumány následující možnosti zhodnocení:
Použití jako absorbční činidlo
o
ve formě čerpatelného kalu pro sanaci vodních útvarů (eliminace živin)
o
pro sirovodík (pachová zátěž) v kanalizačních systémech
o
ve formě granulí např. ve věžních odsiřovačích (čištění bioplynu), pro úpravu
dešťové vody, pro čištění odtoků z malých čistíren odpadních vod, jako
absorpční hmota v pevných filtrech nebo jako filtrační materiál v kořenových
čistírnách odpadních vod
Použití při výrobě cihel a keramiky
Použití jako neutralizační činidlo (plavení ve vodních útvarech vzniklých po těžební
činnosti)
Použití k zakrytí a sanaci ploch
Použití jako pomocné flokulační činidlo
Další možností využití kalů hydroxidu železa je jejich ukládání. Například je možno je využít
pro vyplnění dutin vznikajících při těžbě surovin. Po vyplnění dutin však musí být trvale
zaručen trvalá bezpečnost veřejnosti podle horního zákon. Kromě toho lze kaly hydroxidu
železa ukládat na povrch výsypek sanovaných dolů a aktivních dolů formou odvalů nebo
jemnozrnných zbytků nebo je ukládat do tělesa výsypek v dolech s aktivní těžbou.
Z vyhodnocení dat poskytnutých provozovateli čistíren důlní vody/ z úpraven vody a
provedeného průzkumu lze vyvodit následující závěry:
Možnosti pro využití odpadních produktů z čistíren důlní vody/ z úpraven vody v Sasku
jsou v současné době pouze pro kaly hydroxidu železa.
Složení kalů hydroxidu železa se podle lokality výskytu liší a jsou silně závislé na
látkách obsažených ve vodě.
V důsledku toho se možnosti využití těchto kalů lokálně velmi liší.
Možnost univerzálního využití pro všechny kaly hydroxidu železa nebude k dispozici.
Vedle stávajících a známých možností využití kalů probíhá v současné době na toto
téma rozmanitý a intenzivní výzkum.
Výsledkem může být konglomerát řešení pro různé možnosti využití.
Je možné si představit spolufinancování využití tak, že by částečně odpadly nákladů
na zneškodnění.
Ne všechny kaly bude možné znovu využít.
S postupným útlumem těžby hnědého uhlí a s tím související restrukturalizací na území
hnědouhelných revírů v Sasku se v budoucnu změní také množství kalů hydroxidů železa.
Tomu se přizpůsobí také možnosti dalšího použití a s rozvojem technických možností se i ty
budou měnit. Situaci bude potřeba v určitém okamžiku odpovídajícím způsobem znovu
vyhodnotit.
3.3.2
KONCEPCE ÚSPORY PLOCHY POVRCHOVÝCH OBJEKTŮ PŘI BUDOUCÍ TĚŽEBNÍ ČINNOSTI
Otevírání ložisek, výstavba provozních objektů a přeprava zbývajících hmot po těžební
činnosti na povrchu znamená obrovské a mimo jiné z technického hlediska značné požadavky
na plochy a změny krajiny. Následkem mohou být trvalé nové krajinné prvky. Cílem této

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 76
VITA-MIN
studie je shromáždění znalostí a zkušeností v oblasti plochy šetřících nadzemních systémů,
mezer ve znalostech, potřeb opatření a také vyhodnocení situace v Sasku.
Koncepce řešení dílčího projektu je rozčleněna do čtyř hlavních kroků:
(1) Rešerše a popis požadavků těžebního průmyslu ohledně požadované plochy
vyplývající z aktuálního stavu techniky a identifikace zjištěných nedostatků.
(2) Rešerše rozsahu potřebných ploch pro těžební zařízení (řádově) v Sasku a Německu,
rešerše již realizovaných opatření s cílem uspořit plochy dotčené těžbou za účelem
evidence dosaženého stavu techniky v této oblasti.
(3) Prezentace mezinárodních zkušeností s opatřeními na úsporu půdy při moderní
těžební činnosti.
(4) Shrnutí výsledků, odvození možných opatření a doporučení ke snížení potřeby ploch
pro budoucí těžební činnost.
Výsledkem mezinárodních a národních rešerší ohledně potenciálu úspory ploch je váha
jednotlivých kroků procesu:
Odvaly >> úpravny > důl.
To znamená, že největší potenciál pro úsporu místa se nachází v oblasti odvalů, tj. při
zpracování zbývajícího materiálu. Existují také možnosti následného využití již
zdevastovaných ploch, např. starých odvalů. Druhý největší potenciál spočívá v oblasti
zpracování rudy. V omezené míře je možné plánovat na potřebnou plochu efektivnější a
kompaktnější zpracovatelské závody nebo použít vhodnější způsoby úpravy (např. flotace
místo gravitačního třídění). V nadzemních zařízeních samotného dolu je potenciál menší. V
úvahu přichází umístění některých komponentů pod zemský povrch a konstrukce budov do
výšky.
Na základě poznatků rešerše je možné uplatnit základní opatření pro úsporu ploch při těžební
činnosti uvedená v Tabulka 18.
Tabulka 18: Podstatná opatření na úsporu nadzemních ploch při těžební činnosti
Komplex opatření
Opatření
Poznámka
Redukce záboru ploch na
povrchu
Opatření 1: přemístění
některých kroků (stupňů)
úpravy rudy do podzemí
Opatření 2: postupy na úpravu
rudy efektivnější z hlediska
plochy, kompaktnější
konstrukce strojů a vyšší
stavby, také důlní stavby
Efektivní využití
jednotlivých procesů
Opatření 3: přemístění
některých komponentů
zásobování a zneškodňování
odpadů důlních provozů
Ventilace (Hlavní
ventilátor), základkové
zařízení, úprava vody …

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 77
VITA-MIN
Komplex opatření
Opatření
Poznámka
Opatření 4: přemístění zařízení
pro skladové hospodářství
Sklad trhavin, materiál
pro výztuž …
Redukce množství
zbytků/odpadů: využití,
resp. stavební hmoty -
zakládání
Opatření 1: využití zbytkových
materiálů (hlušiny) pro
přemístění hlušiny do
povrchových dolů nebo na větší
odvaly
Pro zajištění stability
skládek je nutné
přidávat vhodné pojivo.
Opatření 2: získávání vedlejších
produktů (např. stavební
hmoty)
Opatření 3: volba vhodného
postupu těžby, který
minimalizuje ředění suroviny.
Recyklace ploch: využití
starých ploch
Opatření: další využití již
zdevastovaných ploch
Využití starých
průmyslových
brownfieldů
Využití odvalů
Optimalizace potřeby
nadzemních ploch
Efekt úspory ploch nastupuje využitím jednotlivých
moderních úpraven surovin z několika dolů.
Klasickými příklady je několik bývalých úpraven
společnosti SDAG WISMUT. Za účelem centrálního
třídění rudy ve Schneebergu tam byla dopravována
ruda ze všech malých dolů. Obdobné zařízení bylo ve
městě Johanngeorgenstadt.
Proto se například naléhavě doporučuje, aby v
lokalitách Zinnwald/Cínovec nebyly provozovány dvě
úpravny jenom proto, že ložiskem prochází státní
hranice.
Co se týče otázky optimalizace využití ploch (půdy) pro budoucí těžební činnosti, samotný důl
tu hraje jen velmi malou úlohu. Velký potenciál pro možnou optimalizaci využití ploch v
procesech zpracování surovin a nakládání se zbytkovým materiálem spočívá v tom, budou-li
části procesů přemístěny do podzemí nebo pokud dojde k efektivní optimalizaci využití ploch.
Souhrnně lze konstatovat, že na národní i mezinárodní úrovni byla za účelem minimalizace
využívaných ploch realizována široká škála opatření, ale tato opatření nebyla provedena
radikálně. Důvody jsou velmi rozmanité. Na jedné straně neexistuje jasný právní požadavek
a na druhé straně v současné tržní ekonomice má velmi vysokou prioritu ziskovost projektu
a té bude vždy podřízeno dobrovolné uplatnění realizace opatření na úsporu ploch.
Ve znalostech mezery nejsou. Zejména při plánování nových těžebních projektů se vhodná
opatření ke snížení / minimalizaci využití ploch vždy kontrolují a vyhodnocují.
Při zvažování možných opatření za účelem minimalizace potřeby ploch je třeba vzít v úvahu
také ekonomickou efektivitu. Politická sféra to může ovlivnit následovně:

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 78
VITA-MIN
Přímý vliv prostřednictvím vhodných podpor (dotací) zaměřených environmentálně s
cílem obecně zabránit záboru ploch na povrchu.
Nepřímý vliv prostřednictvím usnadněných možností financování v případě
minimalizace záboru ploch na povrchu.
Závěrem se doporučuje:
Vytvoření jasných právních požadavků / předpisů, které upřednostňují těžbu, která
šetří plochy a
Vytvoření dotačních nástrojů, které mohou mít pozitivní vliv na ekonomiku opatření
zaměřených na úsporu ploch.
3.3.3 DIGITÁLNÍ PŘESHRANIČNÍ KATASTR ODVALŮ SASKO-ÚSTECKÝ KRAJ
Z pověření bývalého Státního úřadu pro životní prostředí a geologii již byl pro bývalé saské
černouhelné revíry vytvořen katastr odvalů po těžbě černého uhlí, který podrobně
charakterizuje jednotlivé odvaly vzniklé v rámci těžby černého uhlí a hodnotí z nich plynoucí
potenciální nebezpečí. Na základě toho byl vypracován obdobný katastr pro sasko-české
příhraniční. Důraz byl kladen na těžbu rud a zahrnuta byla i těžba vápence. Pro český
příhraniční region Ústeckého kraje, Krušné hory, již ložiska rud a nerostných surovin
zkoumána byla a informace jsou obsaženy v profilech.
Na německé straně Krušných hor, v oblastech sousedících s Ústeckým krajem, byly pro
povrchové vodní útvary prošetřeny odvaly vzniklé při bývalé těžbě rud a shromážděné
informace byly následně vyhodnoceny. Jednotlivé odvaly byly přiřazeny k odpovídajícím
povrchovým vodním útvarům.
Pro každý odval byly zkoumány následující údaje (pokud byly k dispozici):
Identifikační údaje lokality (informace o ložisku, název, místo, region, typ ložiska,
aktuální stav, provozovatel, lokalita, období otevření ložiska, období těžby rudy, druh
těžené suroviny, typ odvalu, plocha, výška, objem odvalu, petrografické složení, druh
využití hornin, dostupnost archivních dokumentů, použitelnost uloženého materiálu)
Seznam archivních zpráv a název archivu
Mapová data s výkresem charakteristik ložisek
Stručná charakteristika lokalit - historie, geologické podmínky, vytěžená surovina,
chráněná území
Známý nebo předpokládaný potenciál ohrožení pro vodní hospodářství, v případě
potřeby odvození potřebných opatření
Informace o odvalech byly pro těžební lokality zdokumentovány v tabulkové formě v rámci
stručného shrnutí (profilu). Získaná data ze všech zkoumaných odvalů v profilech jak na
saské, tak na české straně, byla také implementována do katastru ve formě databáze Access.
Níže je uvedena přehledová mapa povodí sledovaných povrchových vodních útvarů podél
sasko-české hranice (Obrázek 26). Kromě povodí povrchových vodních útvarů s odvaly
existuje malý počet povodí, kde žádné odvaly nalezeny nebyly.
Poznatky získané z katastru lze na základě Rámcové směrnice o vodách využít k hodnocení
stavu vodních útvarů a k plánování sanačních opatření.

image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 79
VITA-MIN
Obrázek 26: Přehledová mapa povodí sledovaných povrchových vodních útvarů podél sasko-
české hranice (ID útvarů: znázornění tučné s odvaly, kurzívou – bez odvalů)
Pro každý povrchový vodní útvar na území sasko-českého příhraničí (srov. obrázek 1) byl
vytvořen profil (stručné shrnutí) obsahující informace:
(A) Charakteristika
(B) Identifikační data
(C) Zdroje
Zkoumaná data byla přenesena do tabulky, která byla integrována do databázového systému.
Údaje o odvalech byly přiřazeny jak povrchovým vodním útvarům, tak také dotčeným
těžebním revírům.
Tato tabulka tvořila základ pro katastr odvalů, který byl vytvořen ve formě databáze Access.
Databáze obsahuje šest tabulek, které obsahují informace o povrchových vodních útvarech,
revírech a odvalech v německém a českém jazyce. Databáze obsahuje také pět formulářů.
Jejich prostřednictvím je možné revíry, odvaly a povrchové vodní útvary přidávat a povrchové
vodní útvary měnit.
Pole v tabulce „Odval“ shrnuje Tabulka 19. Tabulka obsahuje jednak lokality odvalů
nacházející se na saské straně a také lokality odvalů převzaté z profilů odvalů na české straně.

image
image
image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 80
VITA-MIN
Tabulka 19: Pole katastru odvalů
Země
Provozní doba
Zdroj
Název
Suroviny
Potenciální suroviny
Místo
Položka
Potenciál těžby surovin
Okres
Plocha
Součásti relevantní pro ŽP
Kraj, region
Výška
Vlivy na životní prostředí
Druh objektu
Objem
Přiřazení povrch.vodního útvaru
Statut odvalu
Petrografie
Přiřazení revíru
Provozovatel
Zrnitost
Dílčí revír
Geografické souřadnice:
CGS S-JTSK Krovak
Rekultivace
Součásti relevantní pro suroviny
V tomto katastru byla úspěšně implementována data relevantních lokalit odvalů v příhraniční
oblasti Ústeckého kraje. Je třeba zohlednit, že omezením na příhraniční území se ve
zkoumaném území nenacházejí velké saské těžební revíry, tj. Freiberg, Marienberg,
Annaberg-Buchholz a Schneeberg. Je třeba vycházet z toho, že do rešerší byly zahrnuty
všechny hlavní lokality odvalů a katastr pro zkoumané území je kompletní.
V geologickém archivu LfULG ve Freibergu existují další potenciální výchozí body pro údaje o
hornických odvalech, které nebylo možné zahrnout kvůli krátkému času zpracování a
omezením souvisejícím s pandemií. To platí také v případě budoucího rozšíření registru odvalů
o další saské oblasti.
3.3.4 KOMPENDIUM EKONOMICKÝCH A EKOLOGICKÝCH ŘEŠENÍ NEJLEPŠÍ PRAXE PRO
MANAGEMENT ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ A TAKÉ PRO AKTIVNÍ TĚŽEBNÍ ČINNOST – ČÁST 2:
NÁSTROJE PRO VYHLEDÁNÍ VHODNÝCH VŮČI ŽP ŠETRNÝCH POSTUPŮ
Vzhledem ke komplexním chemickým a fyzikálním procesům v oblastech narušených těžbou
někdy není na první pohled zřejmé, které postupy pro úpravu důlní vody jsou vhodné. Za
účelem usnadnění vyhledání možných čistících a sanačních metod byl vyvinut vyhledávací
nástroj „BEAST“. BEAST je zkratka vytvořená z počátečních písmen německých pojmů pro
těžbu a technologie sanace starých zátěží
Be
rgbau-
A
ltlasten
s
anierungs
t
echnologien). To
umožňuje vyhledání postupů podle konkrétních kritérií nebo vyhledávání ve volném textu.
Pro podporu rozhodování v těchto případech byly vyvinuty takzvané rozhodovací stromy.
Účelem těchto rozhodovacích stromů je poskytnout uživateli pomůcku pro orientaci a výběr
vhodného sanačního procesu. Vždy však mohou poskytnout pouze počáteční záchytné body
pro možný výběr postupů, protože plánování a realizace čistících postupů vždy velmi
významně závisí na lokalitě a určují je také další specifické mezní podmínky.
Nejprve byly ze zpráv vyhledány všechny již v rámci projektů Vita-Min a jeho předchůdce
VODAMIN zkoumané postupy pro sanaci území po těžbě. Pro doplnění byly použity také další
zdroje z oblasti mezinárodní literatury. Příslušné informace o daném postupu byly poté
převedeny do jednotné struktury (schématu) pro implementaci do databáze nástroje pro
vyhledávání. Databáze tvoří základ pro rešeršní online systém BEAST, jehož struktura je
znázorněna na Obrázek 27. Na základě „staré“ databáze ATRIUM (Altlasten-Technologie
Recherche im Umweltmanagement), která byla vyvinuta v roce 2004 pro potřeby rešerší

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 81
VITA-MIN
v oblasti technologií pro staré zátěže, byla databáze rozšířena a aktualizována také o postupy
relevantní pro těžbu nerostných surovin. Aplikace byla také inovována do stavu
odpovídajícímu současnému stavu techniky a designu podle zadání Svobodného státu Sasko.
Obrázek 27: Členění postupů s ohledem na předmět ochrany (příklad) v aplikaci BEAST
Po rozdělení procesů do kategorií podle druhu předmětu ochrany byly vyvinuty pomůcky pro
rozhodování při výběru možných postupů na úpravu vody ovlivněné těžební činností. Tyto tzv.
rozhodovací stromy byly implementovány ve struktuře tzv. „stromových diagramů.
Prostřednictvím jednotlivých strategií uživatel dojde k možným vhodným postupům
prostřednictvím různých relevantních rozhodnutí. Rozhodnutí v rozhodovacích stromech
záměrně nejsou navázána na koncentrace, průtoky a jiná čísla (pokud jsou větší než ...),
protože příslušné veličiny vždy závisí na jiných veličinách (např. řešitelná koncentrace v
závislosti na disponibilní ploše nebo časové náročnosti procesů...). Po každém „rozhodnutí“
na konci stromu je v rámci řádného plánování založeného na konkrétních číslech a faktorech
lokality třeba provést fundovanou kontrolu každého jednotlivého případu, neboť při konečném
rozhodnutí ohledně výběru konkrétního postupu je třeba zohlednit následující kritéria:
vlastnická struktura,
další kontaminace ve vodě a půdě, které umožňují „společné“ ošetření nebo určitý
postup vylučují,
oficiální úřední předpisy stanovující parametry vody v bodě vypouštění, které stanovují
jiné mezní hodnoty než ty, kterých lze zvoleným postupem běžně dosáhnout,
lokálně nebo regionálně zvlášť dobré nebo špatné možnosti pořízení potřebné přísady,
spotřebního materiálu nebo energie,
lokálně nebo regionálně zvlášť dobré nebo špatné možnosti zneškodnění zbytkových
látek,
Strategie
1
Sanace půdy
2 Sanace
spodní vody
3 Sanace
vodních toků
4 Sanace jezer
5
Bezpečnostní
opatření
Scénáře - skupiny
ex-situ
in-situ
...
Scénář
chemicko-
fyzikální
biologické
mechanické
...
Postup
např.
přirozené samočištění
Bioreaktor: autotrofní redukce
síranů snížení obsahu železa in-
situ
založení usazovacích nádrží

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 82
VITA-MIN
existující infrastruktura („existující zařízení“), kterou lze uvést do provozu s
vynaložením relativně nízkých nákladů a s malým úsilím (příklad: staré čistírny důlní
vody nebo uměle vytvořené rybníky určené k sedimentaci) a
vůle „rozhodovacích orgánů“ upřednostnit určitý postup pro účely průzkumu nebo
předvedení konkrétního postupu.
Rozhodovací stromy spolu s nástrojem BEAST pro vyhledávání nicméně nabízejí podpůrný
nástroj pro plánování a získávání znalostí v oblasti sanace území po těžební činnosti.
Princip rozhodovacích stromů je dále znázorněn pomocí strategie „Fließgewässersanierung“
(„sanace vodních toků“). Obrázek 28 nejprve zobrazí všechny postupy k tématu sanace
vodních toků rozdělené podle spektra znečišťujících látek. Z nich lze odvodit, který postup v
závislosti na dostupném prostoru, objemovém průtoku resp. na dostupném množství vody a
energie přichází v úvahu. Vedle spektra znečišťujících látek je hlavním kritériem pro výběr
aktivního nebo pasivního postupu in-situ objemový průtok vody. Teprve poté jsou
relevantními parametry pH vody a obsah kyslíku ve vodě. Obrázek 29 ukazuje rozhodovací
strom speciálně pro těžké kovy a arsen. Zodpovězením otázek ve vývojovém diagramu
uživatel dospěje k čistícímu postupu, který je vhodný pro daný problém. Čísla postupů, např.
Verf. 3.2 (postup 3.2), odkazují na postupy popsané v kompendiu.
Obrázek 28: Přehled postupů na úpravu (čištění) důlní vody v závislosti na spektru škodlivin,
disponibilním prostoru, objemovém průtoku resp. v případě značného transportu sloučenin
s iontovou vazbou, disponibilní vody a energií.
Flusswasserdargebot hoch
Flusswasserdargebot gering
Energie gering
Energie hoch
Platzangebot gering
Platzangebot hoch
Volumenströme hoch
Volumenströme gering
Kontamination durch
Schwermetalle und
Arsen
Speicherbewirtschaftung
Fließgewässersanierung
Kontamination durch
Sulfat
Kontamination durch
Azidität, Eisen-II und
Aluminium
Absetzbecken / Ockerteich
aktive
Neutralisationsanlagen
Belüftungskaskade
RAPS/SAPS
(An-)aerobe Feuchtgebiete
RAPS
Anaerobe Feuchtgebiete
Kontamination durch
hohe Salzfrachten
Salzlaststeuerung
Zugabe Flockungshilfsmittel
passive
Neutralisationsverfahren:
OLC, …, ALD

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 83
VITA-MIN
Obrázek 29: Rozhodovací strom pro výběr postupů na čištění vodních toků v případě
kontaminace těžkými kovy a arsenem (červeně: Odkaz na kapitolu s podrobným popisem
postupu v závěrečné zprávě)
Rozhodovací stromy pro další čtyři strategie a kompendium jsou součástí závěrečné zprávy
pro daný dílčí projekt. Je třeba znovu uvést, že rozhodovací stromy nenahrazují podrobné
plánování ani posouzení v lokalitě.
Vytvořené kompendium obsahuje téměř většinu postupů pro sanaci území po těžbě
nerostných surovin používaných v Sasku. Projektantům, úřadům, inženýrským kancelářím
apod. poskytne přehled postupů se stručným popisem a nejdůležitějšími skutečnostmi. Tyto
informace byly digitálně spojeny do jedné databáze s cílem umožnit uživateli pohodlné
vyhledávání vhodných postupů. Databáze byla implementována do aplikace BEAST. Tento
vyhledávací systém využitelný online je pro uživatele k dispozici na
www.vitamin-projekt.eu.
Rozhodovací stromy vyvinuté pro všechny strategie jsou součástí závěrečné zprávy, která je
dostupná na výše uvedené adrese.
Pokud disponujete informacemi o nových použitelných postupech, přivítáme, když nám
prostřednictvím aplikace BEAST pošlete zprávu obsahující příslušné informace.
3.3.5 STUDIE PROVEDITELNOSTI VYUŽITÍ MULTISPEKTRÁLNÍCH A HYPERSPEKTRÁLNÍCH
POSTUPŮ S CÍLEM POPISU VÝSYPEK A PRO MONITORING VODNÍCH ÚTVARŮ
Aby bylo možné odvodit účinná proti opatření proti znečištění životního prostředí v těžebních
regionech, je nutná přesná znalost procesů a současného stavu a dalšího rozvoje. Získání
informací je mimo jiné úkol pro moderní metody monitoringu prostředí. Jednou z nich, která
má v budoucnosti umožnit ještě efektivnější monitoring, je využití metoddálkového
průzkumu. Roste zejména význam zobrazovací spektroskopie s využitím hyperspektrálních a
multispektrálních postupů. Vhodnou platformou při využití této metody jsou satelity nebo
drony.
Fließgewässersanierung: Kontamination durch Schwermetalle und Arsen
Durchfluss ?
> 10 L/s
< 10 L/s
in-situ Sanierung mit
passiven Verfahren
Mitfällung:
bei passiven Neutralisationsverfahren
Verf. 3.1.2.1
o
ALD
o
OLC
in RAPS/SAPS
Verf. 3.1.2/3.1.3
in anaeroben Feuchtgebieten
Verf. 3.1.2/3.1.3
in aeroben Feuchtgebieten
Verf. 3.1.3
in-situ Sanierung mit
aktiven Verfahren
ausreichend
Eisen als
„FHM“
vorhanden?
Mitfällung:
in Absetzbecken /Ockerteichen
Verf. 3.1.1.1
in aeroben Feuchtgebieten
Verf. 3.1.3
in SAPS
Verf. 3.1.2/3.1.3
bei aktiver Neutralisation
Verf. 3.1.2.1
ja
ja
nein
Zugabe FHM
Verf. 3.1.1.2
Eisen(II) als zur
Sulfidfällung
vorhanden?
Co-Präzipitation bei Eisensulfidfällung:
RAPS
Verf. 3.1.2/3.1.3
Anaeroben Feuchtgebieten
Verf. 3.1.2/3.1.3
nein
Natürliche
Selbstreinigung
Verf. 3.2
Speicherbewirtschaftung (Verdünnung mit unbelasteten Wasser)
Verf. 3.3.2.1
oder
Fassung und ex-situ-Sanierung durch Sorptionsverfahren analog zum GW
Verf. 2.1.4.5, 2.1.4.6
noch Schwermetalle /
ja
Arsen enthalten?
ja
nein
tolerabel?
keine weiteren
Maßnahmen
erforderlich
nein

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 84
VITA-MIN
V předložené studii byly představeny možnosti dálkového průzkumu v oblasti detekce
škodlivin a také byl proveden odhad potenciálu této metody coby nástroje pro monitoring v
souvislosti s Rámcovou směrnicí o vodách. Detailně byly zkoumány následující stěžejní
oblasti:
Rešerše možností dálkového průzkumu pro potřeby monitoringu povrchových
vodních útvarů
Vytvoření spektrální knihovny prvků a sloučenin
Vytvoření koncepce pro realizaci monitoringu povrchových vodních útvarů s ohledem
na vodu vytékající z důlních děl a ustanovení Rámcové směrnice o vodách
Testovací let v rámci první validace a specifikace teoreticky zpracovaných výsledků
Aktuální limity dálkového průzkumu pro monitoring vody ovlivněné důlní činností
Práce byla rozdělena do dvou podstatných fází: koncepční a testovací. V první fázi byla
provedena obsáhlá mezinárodní rešerše literatury s cílem shromáždit aktuální informace na
dané téma. Přínosem byly také znalosti dodavatele služeb v rámci zakázky, který již dříve
realizoval úkoly (zakázky) na dané téma na české straně. S ohledem na výsledky rešerše a
expertízy byla vytvořena spektrální knihovna a také koncepce pro realizaci monitoringu
s využitím hyperspektrálních a multispektrálních metod dálkového průzkumu. Spektrální
knihovnu lze chápat jako příležitost pro budoucí externí klasifikaci spektrálních dat získaných
dálkovým průzkumem. Skládá se ze seznamu indikátorových minerálů, kterým (pokud je
znám) byl přiřazen reprezentativní spektrální profil. Realizační koncepce popisuje vědecké
základy, náklady a zásadní postupy pro automatickou analýzu tekoucích vod, vodních útvarů
nebo výsypek na území po bývalé báňské činnosti pomocí hyperspektrálních a
multispektrálních dat získaných dálkovým průzkumem v saských podmínkách. Velkoplošné a
bezkontaktní měření by poskytlo příležitost zmapovat škodliviny (obsažené např. ve vodě) na
velké ploše a ve srovnání s alternativními metodami z časového hlediska úsporně. Tuto
metodu je možno použít také v nepřístupných oblastech, také poskytuje podporu pro
hodnocení vody podle Rámcové směrnice o vodách.
V rámci druhé fáze byly výsledky spektrální knihovny a realizační koncepce a jejich
použitelnost v praxi ověřeny zkušebními lety nad náročným terénem. Pro nasazení
hyperspektrálních a multispektrálních kamer byl použit dron (hexacopter) a samokřídlo. Cílem
snímků bylo určit přístup spodní vody a rozložení železa v jezeře vzniklém po báňské činnosti
s názvem Bernsteinsee a v rašeliništi Dubringer Moor. Pro fundované vyhodnocení snímků se
testovací lety uskutečnily v létě a na podzim.
Nejvýznamnější poznatek testovacích letů vyplynul z vyhodnocení dat z jezera Bernsteinsee.
Mimo jiné byl určován index železa s cílem ověřit možnost detekovat charakteristické
znečištění povrchových vodních útvarů na území Lužice (Lausitz) železem metodou dálkového
průzkumu. Index železa charakterizuje obsah železa. Udává, zda se ve zkoumaném území
vyskytuje málo nebo hodně železa. Vyplývá z porovnání změřeného spektra v měřené oblasti
se specifiky spekter minerálů železa.

image
image
image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 85
VITA-MIN
Obrázek 30: Zobrazení indexu železa na jihovýchodním břehu jezera Bernsteinsee nepravými
barvami v srpnu 2018 (nahoře) a v říjnu 2018 (dole). Snímky byly pořízeny multispektrální
kamerou
Je známo, že z nádrže Lohsa II potrubním vedením severozápadním směrem odtéká voda
znečištěná železem a ústí do přilehlého jezera Bernsteinsee. Pomocí snímků pořízených
multispektrální kamerou je možno rozdíl znečištění vody dobře rozpoznat pomocí indexu
železa. Obrázek 30 znázorňuje jihovýchodní část vodní plochy jezera Bernsteinsee, oblast
ústí, v době testovacích letů v létě a na podzim. Jak v létě, tak na podzim je možno

image
image
- 3 Zdroje šetřící principy -
Stránka | 86
VITA-MIN
zaznamenat mírnější index železa ve vodě přitékající z nádrže Lohsa II, i když je efekt v létě
silnější. Dále se v létě jeví promíchání vody silněji než na podzim. Je potřeba konstatovat, že
se ve studii podařilo identifikovat řadu v praxi relevantních problémů, které bude při
budoucích průzkumech třeba zohlednit. Zmínit bychom měli v souvislosti s Obrázek 30 vliv
počasí na kvalitu výsledků. Na podzim 2018 v den průzkumu v terénu byla poloha slunce
poměrně nízko, vál lehký vítr a lehce pršelo. Zvláště první jmenované může vést k reflexím
na vodní ploše a tedy vlivu technických artefaktů. Na Obrázek 30 je toto zřejmé znázorněnými
„výběžky“ vyššího indexu železa od břehu.
Tento efekt (rozdílnost vody odvozená z indexu železa) pomocí multispektrální kamery lze
zobrazit jen na povrchu jezera, ale s pomocí termálních kamer je možno znázornit
přinejmenším přítok spodní vody a pohyb spodní vody také v hlubších vrstvách. Detekce
přítoku spodní vody do povrchových vodních útvarů může být s ohledem na specifikum
transportu škodlivin (např. sloučenin železa) na území Lužice významná.
Studie prokázala, že v Sasku je možné s využitím této techniky získat údaje nebo svědectví
o reliéfu, pohybu vody, chemických vlastnostech, zdravotním stavu rostlin a další. Oproti
tradičnímu vybavení, jakojsou měřící stanice, umožňuje tato metoda získání informací
z ploch. Protože se jedná o inovativní metodu, jsou odhadované náklady v současné době
ještě obestřeny trochou nejistoty.
Studie ale také ukázala, že nahrazení dosavadních běžných měřících a monitorovacích metod
ještě zůstává v úrovni vize. Tento cíl si ostatně dálkový průzkum ale neklade. Tato metoda
by měla být chápána spíše jako smysluplné rozšíření stávajícího repertoáru za účelem
možnosti lepšího pochopení prostorových souvislostí.
Studie poukázala na některé slibné přístupy (např. monitoring přístupu spodní vody do
vodních útvarů prostřednictvím teplotních gradientů). Na základě těchto poznatků se jeví
výhodné se tímto tématem dále zabývat a ověřit praktickou použitelnost paralelně
s pokračujícím vývojem. V budoucnosti by mohlo být užitečné podrobněji zkoumat synergie
tradičních metod měření a dálkového průzkumu. Výsledky získané pomocí dálkového
průzkumu by se měly ověřit pomocí konvenčních metod měření, což v rámci této studie
z časových a finančních důvodů nebylo možné.

image
Sasko – česká hranice pod zemským povrchem na Cínovci (Zinnwald)
(Foto: LfULG)
4 SYNERGICKÉ EFEKTY

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 88
VITA-MIN
Příroda obecně, zde zejména voda, nezná žádné administrativní hranice. Následkem jsou
obdobné problémy v managementu životního prostředí a vodních zdrojů v přeshraničních
povodích, pro jejichž řešení je důležité získávání a sdílení poznatků a koordinace postupu.
Projekt proto kladl velký důraz na výměnu zkušeností a znalostí mezi sousedními zeměmi s
cílem vytvořit pokud možno širokou úroveň znalostí, odvodit doporučení pro opatření a zajistit
dobrý přístup k výsledkům. Vzhledem k podobným výzvám v oblastech těžby rud na saské a
české straně, co se týče znečištění těžkými kovy a hydrologické bilance ovlivněné těžební
činností, dosahují společné projekty přenositelné přístupy a postupy. V oblasti těžby hnědého
uhlí představují koncepce hydrologické bilance a zaplavování vodních útvarů v bývalých
dolech styčný bod pro přeshraniční komunikaci a výměnu zkušeností. V českých i
německých/saských revírech je management vodních zdrojů podstatným nástrojem pro řízení
procesu zatápění dolů, zejména s ohledem na probíhající změny klimatu. Sírany a železo
v českých hnědouhelných dolech, na rozdíl od lužického hnědouhelného revíru, nezpůsobují
v oblasti kvality vody téměř žádný problém.
Krajský úřad Ústeckého kraje byl v projektu partnerem, který pro příhraniční oblast zajistil
hydrologickou, hydrogeologickou a limnologickou expertízu a jehož odborné zaměření s LfULG
koresponduje. Zejména v oblasti aktivních a pasivních postupů na čištění vody, zajištění
odvalů, rekultivace výsypek a managementu vodních zdrojů spolupráce těchto institucí nabízí
příležitost odvodit přeshraniční, ekologicky efektivní a ekonomická řešení pro již pozorované
a očekávané negativní projevy v Sasku a také v Ústeckém kraji. Společná interpretace
vhodných strategií, studií proveditelnosti a řešení osvědčených postupů na obou stranách
sasko-české hranice je předpokladem pro ucelené řešení komplexních environmentálních
problémů souvisejících s těžební činností. Oblast Zwickau-Lugau-Oelsnitz v Krušných horách
se potýká s dlouhodobými následky těžby černého uhlí, v současné době zejména
s postupujícím zvyšováním hladiny spodní vody. Městský úřad Oelsnitz/Erzgeb. (Oelsnitz
v Krušných horách) je v regionu aktérem, který se s podporou odborné instituce LfULG těmto
výzvám postavil. Díky místním znalostem, kompetencím a angažmá na politické úrovni
přispívá město Oelsnitz dalšími rozhodujícími aktivitami a návrhy pro zvládnutí resp. prevenci
prognostikovaných událostí a škod. Díky odbornosti a kompetenci instituce LfULG lze výsledky
a doporučení přenést i do dalších problémových oblastí spojených s těžbou hnědého uhlí.
Na základě typů těžby hnědého uhlí a těžby rud jsou dále předmětem výzkumu přenositelnost
a synergické efekty výsledků dílčích projektů na projektové partnery nebo příslušnou sousední
zemi. Úvahy se zaměřují na kvalitu vody a její množství ve vodních tocích v blízkosti a také
dál od hranic, jakož i v oblastech aktivní a dřívější těžební činnosti. Na výsledky je třeba
pohlížet s ohledem na realizaci ustanovení Rámcové směrnice o vodách. Obdobné přístupy,
náměty k řešení a opatření mohou zvýšit transparentnost a kompatibilitu hodnocení stavu
vody v přeshraničních vodních tocích.
Souhrnně lze konstatovat, že se z dílčích projektů pro partnery na obou stranách hranice
podařilo získat následující relevantní klíčové poznatky:
Doporučuje se zjistit koncentrace geogenního pozadí, neboť je pro hodnocení vodních
útvarů podle Rámcové směrnice o vodách rozhodující (platí pro podzemní i povrchovou
vodu).
S ohledem na zatápění území bývalých povrchových dolů a vytvoření proveditelné
koncepce zatápění je zásadní a nevyhnutelně nutné provést komplexní posouzení
disponibilních vodních zdrojů a hospodaření s nimi již v rané fázi.
Užitečným nástrojem pro plánování je soustředění možných postupů pro čištění a
sanaci na jednom místě včetně možnosti vyhledávání/rešerše online.

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 89
VITA-MIN
Přeshraniční katastr odvalů je relevantním souborem informací pro hodnocení stavu
vodních útvarů s cílem posílit přeshraniční ochranu vod a životního prostředí.
Uhelná oblast Oelsnitz/Erzgeb. získává podporu vypracováním plánu opatření a
zjištěním aktuálního stavu v dané problematice s cílem odvodit další doporučení
vhodných opatření.
Koncepty pro rekultivace, které dávají prostor spontánnímu a přirozenému vzniku
drobných povrchových vodních útvarů na území bývalých dolů, nabízejí nové
perspektivy pro rozvoj nových biotopů a usazování vzácných druhů v jinak převážně
antropogenní krajině.
Účinky budoucí těžby na vodní útvary lze strategickým, předvídavým a včasným
plánováním minimalizovat.
Obrázek 31 znázorňuje témata týkající se těžby rud v dílčích projektech s potenciálem
přenositelnosti. Za tímto účelem poskytla příspěvky, které lze uplatnit na českém území,
především organizace LfULG. Důležitý výsledek byl vypracován společně saskou a českou
stranou: přeshraniční dvojjazyčný katastr odvalů. Výsledkem společné realizace je jednotný
produkt, který mohou použít obě strany bez jazykových bariér, aby bylo možné posoudit
eventuální difúzní vynášení (vyplavování) látek z odvalů a jejich dopad na kvalitu podzemní
a povrchové vody nebo aby bylo možné posoudit původ znečištění škodlivými látkami.
Znalosti o umístění odvalů v příhraniční oblasti budou přínosem pro odvození cílených opatření
pro přeshraniční a blízké vodní toky při realizaci nařízení Rámcové směrnice o vodách ES.
Obrázek 31: Hlavní témata týkající se těžby rud
Zohlednění koncentrací geogenního pozadí při hodnocení útvarů podzemní a povrchové vody
podle Rámcové směrnice o vodě je v regionech ovlivněných těžební činností mimořádně
Těžba
rud
Prostorově
úsporná
opatření
Koncent-
race
geogenního
pozadí
Záchyt
znečišťují-
cích látek v
podzemí
Situační
mapa
vodního
režimu
Katastr
odvalů
Vodítko/
doporučení

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 90
VITA-MIN
relevantní. Zejména v případě přeshraničních vodních útvarů je při stanovení koncentrací
geogenního pozadí třeba postupovat jednotně, zohlednit stejné základní podmínky. Při
hodnocení vody v České republice, a stejně tak v některých saských příhraničních vodních
tocích, dosud nebyly žádné koncentrace geogenního pozadí uplatněny. Proto byly přístup a
výsledky saské studie předloženy česko-německé komisi pro hraniční vody, byly projednány
s českými kolegy a výsledky jim byly poskytnuty. V případě úplné akceptace vytvořené
metodiky lze odvozené koncentrace pozadí použít také pro přeshraniční a blízké vodní útvary
na obou stranách hranice. Metodika poskytuje jednotný základ pro hodnocení stavu vodních
útvarů podle Rámcové směrnice o vodách a tedy i pro odvození cílených a přiměřených
opatření. Identifikace koncentrací geogenního pozadí v kombinaci s katastrem odvalů
poskytuje základní územně specifické odborné informace pro 32 příhraničních povrchových
vodních útvarů ve (východním) Krušnohoří. Tyto přispívají ke správnému hodnocení a
odvození zdrojů znečištění i vhodných a přiměřených opatření.
Na saské straně byly vypracovány koncepty pro prostorově úsporná povrchová (nadzemní)
zařízení a pro záchyt znečišťujících látek v podzemních důlních dílech po těžbě rud, které mají
poskytnout podklady a podporu pro udržitelný postup zejména při plánování nových těžebních
projektů, ale také v oblasti historické těžby rud. Tato opatření lze použít i na české straně.
Studie tak také českým projektantům nabízí základní údaje pro plánování sanačních opatření
nebo otevírání nových ložisek, jako např. těžba lithia na Cínovci. Minulé i budoucí aktivity
v oblasti těžby surovin v přeshraničním ložisku Cínovec/Zinnwald měly a budou mít dopad na
obě strany hranice. Pouze společné posouzení a znalost všech skutečností může ukázat plný
rozsah postižení a schůdnost postupu řešení v oblasti vodních cest. Vytvořená situační mapa
vodního režimu schematicky sjednocuje a spojuje všechny vodní útvary, doly a šachty v
regionu. To umožnilo vytvoření úplné bilance vody a znečišťujících látek obou stran území,
kterým prochází státní hranice. Zejména s ohledem na novou těžební činnost při dobývání
lithia je posouzení vlivu těchto aktivit na stávající hydrologické podmínky z hlediska kvantity
a kvality vody nezbytné. Pomocí situační mapy vodního režimu je možné celkovou situaci
v regionu odhadnout. Aktualizace a změny situační mapy vodního režimu musí být v
budoucnu prováděny v úzké spolupráci obou zemí, aby bylo možné zachovat úplnou úroveň
znalostí a tyto použít pro hodnocení vodních útvarů podle Rámcové směrnice o vodách.
Situační mapa vodního režimu je důležitým nástrojem pro saské a české úřady a společnosti,
aby mohly odvodit účinná opatření.
Vypracované pokyny/doporučení pro nové těžební činnosti v souladu s ochranou životního
prostředí, zejména integrovaný „rozcestník“, nabízejí saským úřadům, inženýrským
kancelářím, odborným znalcům atd. pomůcku pro orientaci při plánování nových těžebních
projektů a ověření jejich slučitelnosti s evropskými a státními právními předpisy. Porovnání
saských a českých zákonů a nařízení v souvislosti s plánováním nových těžebních projektů
ukazuje rozdíly a umožňuje použití vodítka/doporučení a v něm implementovaný „rozcestník“
(průvodce) pro plánování českých těžebních projektů v příhraničním regionu.

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 91
VITA-MIN
Obrázek 32: Hlavní témata týkající se těžby hnědého uhlí
V oblasti těžby hnědého uhlí (Obrázek 32) zpracoval zejména český partner cenné podklady,
které byly doplněny studiemi organizace LfULG. Důraz byl kladen na zatápění prostoru
bývalých povrchových dolů a rekultivaci výsypek. Výchozím bodem pro kategorizaci přirozeně
(spontánně) vzniklých malých vodních útvarů na výsypkách a jejich biologické hodnocení lze
použít také v saských hnědouhelných oblastech. V Sasku však téměř žádná taková spontánně
vzniklá jezera nejsou, ale převážně se jedná o kontrolovaně zatápěná jezera na území
bývalých dolů. Pokud by taková situace nastala, pak lze i v Sasku ponechat spontánně vzniklé
vodní útvary přirozenému vývoji s cílem stabilizace vodního režimu v krajině. Pozitivním
vedlejším účinkem může být vývoj biologicky rozmanitých a hodnotných lokalit s výskytem
vzácných druhů.
Jak v oblasti severočeské hnědouhelné pánve, tak v lužickém hnědouhelném revíru musí být
pro zatápění prostoru bývalých dolů k dispozici dostatečné množství vody odpovídající kvality.
K tomu je nezbytná koncepce pro sanaci a rozsáhlý monitoring jak zatopených jezer, tak
tekoucích vodních útvarů, které mají sloužit jako zdroj vody. Obojí se již v partnerských
zemích praktikuje. Není tedy třeba vytvářet žádné základní postupy, ale je třeba si vyměňovat
detaily a zkušenosti. Zejména s ohledem na modelování dostupných zdrojů vody si lze
vyměňovat znalosti a přístupy, protože se ve spolupráci projevily rozdíly a znalostní deficity.
Vývoj vzestupu hladiny podzemní vody v souvislosti s celkovou regionální hydrologickou
bilancí i dostupností vody pro zatápění, s přihlédnutím ke klimatickým změnám, lze pomocí
modelů dobře zmapovat a tyto poznatky jsou pro prognózu vývoje nezbytné. V Sasku se vývoj
hydrologické bilance několik let podrobně simuluje pomocí modelů založených na fyzikálních
zákonitostech, takže pro speciální situace v oblasti vodního režimu v těžebních oblastech jsou
k dispozici fundované údaje a koncepty. V Ústeckém kraji tento komplexní metodický přístup
v této míře dosud není zaveden. Zejména z výsledků českých studií o zatápění dolů vyplynulo,
že plánování a rozvržení zdrojů vody v regionu modelováním hydrologické bilance je přínosné,
Těžba
hnědého
uhlí
Modelování
množství
vody
Kvalita
vody
Monitoring
Rekultivace
Zatápění
Čistící
postupy a
odpadní
produkty

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 92
VITA-MIN
včetně obhospodařovávání vodních útvarů také s ohledem na změny klimatu. Předložená
koncepce velkoprostorového modelu v Lužici poskytuje podrobné přístupy, které lze přenést
také do mosteckého hnědouhelného revíru. O těchto aspektech lze diskutovat v rámci
společných pracovních skupin. Poznatky shromážděné v rámci projektu Vita-Min tvoří odborně
fundovaný pracovní základ pro další činnost v rámci společných pracovních grémií a česko-
německé komisi pro hraniční vody. Komunikace a výměna zkušeností ohledně plánů péče a
sanace je zvláště důležitá i s ohledem na významný vliv českých vodohospodářských aktivit
na saskou hydrologickou bilanci přítoků Labe. Plánování v oblasti vodního hospodářství by
proto mělo probíhat společně a doprovázené vzájemnou komunikací.
Problémy s kvalitou vody jsou v hnědouhelných revírech Lužice (Lausitz) a Most odlišně
výrazné: Oba regiony se vyznačují obsahem železa, síranů a acidifikace ve vodě, tyto ale byly
v případě Mostu zjištěny v menší míře. Organizace LfULG zahájila další studie v rámci tohoto
projektu týkající se čisticích postupů, nakládání s odpadními produkty a identifikace zdrojů
průniku železa a síranů do vody. Tyto výsledky mohou být užitečné také pro mostecký region,
ale kvůli odlišným rámcovým podmínkám zde mají oproti Lužici menší význam. Jelikož
problém železa a síranů v mosteckém hnědouhelném revíru hraje podřadnou roli, řešení
následků je tedy menší výzvou. Nicméně čisticí postupy je možné použít i v severočeské
hnědouhelné pánvi. Úvahy o nakládání s odpadními produkty, například kalem hydroxidu
železa, z těchto procesů lze na české straně převzít nebo je dále rozvíjet. Rozhodující pro
opětovné použití látek obsažených ve vodě formou surovin, např. při výrobě cihel nebo
keramiky nebo při rekultivaci ploch, je především čistota těchto látek a vynaložené náklady
na výrobu v porovnání s náklady na jejich likvidaci. Nabízí se tu však také příležitost na
kompenzaci nákladů vzniklých při čištění a výrobě „surovin“ a příspěvek ke zlepšení
ekonomické efektivity provozu systémů na čištění vody. Zdroje železa a síranů identifikované
na saském území je teoreticky možné přenést také do jiných regionů, protože zjištěné oblasti
původu hnědouhelné těžební revíry přesahují, jedná se např. o zemědělskou činnost nebo
sídelní oblasti. Také český projektový partner se zaobíral potenciálními zdroji znečištění,
výsledky se tedy vzájemně doplňují.
Všechny zkoumané a hodnocené čisticí postupy a opatření za účelem snížení znečištění
železem a sírany a zakyselení v oblastech po těžbě hnědého uhlí byly zdokumentovány a jsou
tedy k dispozici pro testování použitelnosti v příslušných těžebních oblastech. Postupy
zkoumané ve všech saských dílčích projektech byly zaneseny do kompendia a databáze
BEAST, která umožňuje vyhledávání online. Aplikaci BEAST najdete na adrese
https://www.bergbaufolgen.sachsen.de/beast-recherchetool.html
Černé uhlí se v Ústeckém kraji netěžilo, ale řešené výzvy, přístupy a řešení je možné částečně
uplatnit i v dalších českých regionech, např. v Plzeňském kraji. I když se v lokalitě
Oelsnitz/Erzgeb. projevují regionálně specifické efekty, lze opatření a přístupy k jejich řešení
doporučit pro použití v dalších těžbou černého uhlí dotčených oblastech nebo jejich
uplatnitelnost otestovat v oblastech těžby hnědého uhlí a rud. Například monitoring je
základem pro mnoho dalších opatření.
Nové výzvy a úkoly v oblasti životního prostředí, které při těžbě nových ložisek surovin
vznikají, je třeba plánovat s předvídavostí a orientací na jejich řešení. Pro budoucí těžební
aktivity lze využít následující důležité přeshraniční strategie:
• Vytvoření situační mapy vodního režimu nebo rozšíření stávajících situačních map,
s cílem přesně prognostikovat množství a transfer prvků v rámci revíru a určit tak
rozsah vlivu na vodní útvary. Přesným a případně nákladnějším posouzením

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 93
VITA-MIN
skutečného stavu předem se lze vyhnout pozdějším a mnohem nákladnějším úpravám,
např. úspora nákladů na sekundární čištění.
• Při plánování těžební činnosti vysoké environmentální standardy vyžadují takové
těžební metody, které šetří co nejvíce plochy na povrchu. Tento aspekt lze zohlednit
již v procesu schvalování těžebního záměru a vyhnout se tak eventuálním následným
změnám. Je třeba vyhotovit předvídavý a pokud možno trvale udržitelný plán a
nakládat se zdroji po předchozí analýze možných konfliktů (viz doporučení pro
povrchové úsporné systémy šetrné k životnímu prostředí).
Organizace LfULG pravidelně každý rok informovala česko-německou komisi pro hraniční vody
o výsledcích a dílčím stavu realizace projektu. Čeští kolegové tak mohli na výsledcích přímo
participovat a eventuálně vyjádřit připomínky, které mohly být v dalším průběhu realizace
zohledněny. Tímto způsobem a v rámci pracovních setkání probíhala aktivní komunikace
ohledně přístupů a dosažených výsledků.
Výměna poznatků, předvídavé plánování, analýzy konfliktů a podrobné, flexibilní koncepty
(analýza možných scénářů) umožňují úspěšné zvládnutí výzev a úkolů vyskytujících se rámci
těžební činnosti a zároveň co možno nejlépe minimalizovat související dopady na životní
prostředí. Nejvyšší prioritou je zamezení nebo snížení negativních dopadů těžební činnosti na
chráněná média, zejména na vodu. Z důvodu zákazu zhoršování a nařízení zlepšování stavu
vody stanoveného Rámcovou směrnicí o vodách musí být použita účinná a efektivní opatření.
Potřeba nových, inovativních a účinných metod čištění a nakládání s vodou vytékající
z důlních děl stále trvá.
Díky představeným synergickým efektům je možné vytvořit první základy pro hodnocení
znečištění povrchových vodních útvarů a odvozením cílených opatření zlepšit přeshraniční
ochranu životního prostředí. Navzdory rozsáhlým studiím a úvahám realizovaným v rámci
projektu Vita-Min je k úplnému podchycení a zvládnutí komplexních procesů a problémů v
těžebních regionech nutná komunikace a specifická přeshraniční koordinace jednotlivých
kroků mezi sousedními regiony Saska a Ústeckého kraje.

image
image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 94
VITA-MIN
Obrázek 33: Přehled hlavních bodů projektu a synergické efekty

image
image
image
image
image
image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 95
VITA-MIN
Legenda
Státní hranice Sasko – Česká republika
Saská vlajka
Vlajka České republiky
Schematické
znázornění
oblasti
ovlivněné těžbou rud
Schematické
znázornění
oblasti
ovlivněné těžbou černého uhlí
Schematické
znázornění
oblasti
ovlivněné těžbou hnědého uhlí
Symbol pro těžbu rud
Symbol pro těžbu černého uhlí
Symbol pro těžbu hnědého uhlí
Partner projektu
Cíle/Priority partnerů projektu, které
vyplývají ze specifik následků těžební
činnosti
Dílčí projekty LfULG
Dílčí projekty města Oelsnitz/Erzgeb.
Dílčí projekty Ústeckého kraje
Propojení dílčích projektů. Směr šipky
udává, který dílčí projekt obsahuje
informace, které podporují nebo tvoří
základ pro jiný dílčí projekt

image
image
- Synergické efekty -
Stránka | 96
VITA-MIN
Teil-
projekt
Titel
Teil-
projekt
Titel
1.1
Analýzy antropogenně a přirozeně
podmíněného přístupu železa a
síranů do tekoucích vod (vodních
útvarů) ovlivněných těžbou
2.1
Využití odpadních produktů z
čistíren odpadních vod coby
druhotných surovin
1.2
Možnosti záchytu škodlivin v
podzemních důlních dílech po
těžbě rud a živců
2.2
Vliv nových těžebních činností na
kvalitu a množství vody v oblasti
Zinnwald-Cínovec
1.3
Vývoj metod v oblasti analýzy a
plánování vodního režimu pro
hornický region Východní Sasko
2.3
Kompatibilitu nových těžebních
aktivit dle nařízení EU pro oblast
ŽP pro úřady, projektanty a
těžaře
1.4
Praktický
výzkum
oddělování
sulfátů s cílem získávání hnojiv s
obsahem síranu amonného -
Ekonomický pohled
2.4
Koncepce
úspory
plochy
povrchových objektů při budoucí
těžební činnosti
1.5
Praktický
výzkum
oddělování
sulfátů s cílem získávání hnojiv s
obsahem síranu amonného -
síranu amonného
2.5
Digitální
přeshraniční
katastr
odvalů Sasko-Ústecký kraj
1.6
Zjišťování koncentrace kovů v
přirozeném horninovém prostředí
na území česko-saského příhraničí
pro konkrétní hodnocení a pozdější
ošetření stavu vodních útvarů s
ohledem na Vodní
rámcovou
směrnici
2.6 (1)